17 C 271/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci Anonymizovaný odstavec trvale bytem Osvobození 796, 735 14 Orlová-Lutyně Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec proti Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec za účasti vedlejší účastnice Anonymizovaný odstavec Anonymizovaný odstavec o zaplacení částky 3 000 000 Kč s příslušenstvím – náhrada škody na zdraví

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 3 000 000 Kč ve výši 3 % ročně za dobu od podání žaloby do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na nákladech řízení částku 27 200 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníkovi na nákladech řízení částku 2 400 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v , adresa, doručena dne , datum, , domáhala náhrady škody způsobené na zdraví. Celkem požadovala částku 3 000 000 Kč, aniž by specifikovala, o jaký dílčí nárok se v její žalobě jedná. Žaloba obsahuje stručný a zkratkovitý popis jednání či postupů, ke kterým mělo dojít jak v žalované nemocnici, tak i v jiných léčebných zařízeních. Žalobkyně svoji žalobu doplnila na základě pokynů soudu dopisem doručeným dne , datum, , kdy uvedla, že náhradu škody v celkové výši 3 000 000 Kč požaduje z titulu bolestného, ztížení společenského uplatnění, ztráty na výdělku a nákladů na léčení a péči. Znovu v tomto přípise není specifikováno, jakou částku žalobkyně požaduje z titulu každého dílčího nároku.

2. Žalobkyně svoji žalobu doplnila dále v četných podáních, z nichž v podání ze dne , datum, je uvedeno, že se domáhá náhrady škody z titulu nesprávného postupu při jejím vyšetření po úraze ze dne , datum, , kdy spadla z výšky tří metrů celým tělem na beton. Žalobkyně popisuje jednotlivě každé samostatné vyšetření, které bylo provedeno jak v areálu žalované nemocnice, tak i v jiných zdravotnických zařízeních. Dále žalobkyně uvádí, že z celkové požadované částky 3 000 000 Kč požaduje částku 1 000 000 Kč za bolestné způsobené následkem neléčených zlomenin čelisti, krku, hrudníku, žeber, páteře, kolene, kotníku, pravého zápěstí a dalších částí těla, které vyjdou dokazováním na povrch. Vzhledem k tomu, že žádná vyšetření v důsledku neléčeného postupu žalované neodhalila zlomeniny po uvedeném nálezu, nemohlo dojít ani k jejich léčbě a následně došlo k samovolnému srůstu jednotlivých zlomenin. Další částku 1 000 000 Kč požaduje žalobkyně z titulu další nemajetkové újmy za vytrpěné duševní útrapy. Jedná se o vytrpěnou psychickou bolest spočívající ve značném zhoršení psychického stavu žalobkyně po nesprávném léčebném postupu žalované, kdy žalobkyně trpěla úzkostí a velkým strachem z důvodu nezájmu lékařů. Poslední dílčí částku 1 000 000 Kč žalobkyně požaduje z titulu ztížení společenského uplatnění, kdy žalobkyni následkem nesprávného postupu žalované se změnil způsob života, neboť dříve sportovala a vedla aktivní život, denně cvičila, 3x týdně běhala, jezdila na výlety, chodila do kina a vedla společenský život. To už v současné době není možné kvůli úporné bolesti hlavy, krku, hrudníku, očí, kyčle, v podstatě celé tělo při každém pohybu trpí bolestí.

3. Z doplnění žaloby ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně tvrdí, že utrpěla dne , datum, úraz, kdy upadla ze žebříku na záda a udeřila se hlavou o zem, okamžitě na to byla vyšetřena ve zdravotnickém zařízení žalované, kde podstoupila CT hlavy a následně byla lékařem poslána domů, s tím, že je vše v pořádku. Zhruba po 1 měsíci od úrazu navštívila opět žalovanou, s tím, že má volnou čelist a neustálé bolesti hlavy. Žalovaná žalobkyni bez vyšetření poslala pryč s tím, ať se nechá vyšetřit u zubního specialisty. Žalobkyně od shora popsaného úrazu trpí dodnes bolestmi hlavy, chladem v hlavě, má problémy se zrakem, má mžitky před očima, problémy s termoregulací, otoky rukou, levé nohy a levého kotníku, brnění rukou a nohou, chvění v celém těle, občasnou inkontinenci. V roce 2022 byla v důsledku špatného zdravotního stavu, který se od shora popsaného úrazu neustále zhoršoval, hospitalizována ve Fakultní nemocnici , adresa, - LDN , adresa, , kde v propouštěcí zprávě bylo uvedeno, že žalobkyně utrpěla v roce 2016 frakturu hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene a krčku. Tato zranění žalobkyně utrpěla dne , datum, , kdy ze strany žalované nebyla žádným způsobem ošetřena a byla po vyšetření odeslána domů s tím, že jí nic není. Žalobkyně tvrdí, že žalovaná jednoznačně pochybila, když zanedbala péči o žalobkyni. Díky laxnímu přístupu a řádnému neléčení žalobkyně se tato dostala do špatného zdravotního stavu. Ke shora uvedenému žalobkyně dodává, že v červnu 2016 podstoupila CT hrudníku a krku, toto nevykázalo žádné zranění. Tudíž žalobkyně musela utrpět shora popsaná zranění až dne , datum, , když od té doby žádný jiný úraz neměla.

4. Poslední relevantní doplnění či upřesnění žaloby provedené advokátem žalobkyně je datováno , datum, . Požadovanou částku 3 000 000 Kč žalobkyně definuje tak, že se v případě částky ve výši 1 000 000 Kč jedná o bolestné, tedy o vytrpěnou bolest způsobenou následkem neléčené fraktury hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene, krčku a stydké kosti, v případě další dílčí částky 1 000 000 Kč se jedná o další nemajetkovou újmu ve formě vytrpěných duševních útrap a v případě další částky 1 000 000 Kč se jedná o tzv. ztížení společenského uplatnění. Pokud jde o požadované bolestné, jedná se o vytrpěnou bolest způsobenou následkem neléčené fraktury hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene, krčku a stydké kosti. Následkem léčebného postupu žalované, která žádnou z výše uvedených zlomenin neodhalila ani při prvotním vyšetření dne , datum, , ani při kontrolním vyšetření dne , datum, , tudíž nemohlo dojít k jejich adekvátní léčbě, následně docházelo k samovolným srůstům jednotlivých zlomenin. Léčebný postup žalované nelze tedy označit za léčebný postup „lege artis“, naopak léčebný postup žalované byl v rozporu se současnou známou lékařskou vědou. Popsané zlomeniny nebyly ze strany žalované žádným způsobem řešeny, došlo k samovolnému srůstu všech zlomenin, což mělo za následek dlouhodobé přetrvávající bolesti, které trvají až do současnosti a budou přetrvávat i nadále. Následkem porušení povinností žalované došlo u žalobkyně k výraznému omezení hybnosti, bez opory není schopna se pohybovat, bez pomoci minimálně pojízdného chodítka nebo berlí neujde vůbec žádnou vzdálenost. S berlemi či pojízdným chodítkem ujde obtížně a s bolestmi pouze minimální nejnutnější vzdálenost, každé vstávání, každé sedání, každý předklon a sebemenší pohyb je provázen výraznou bolestí, kdy bez možnosti podání silných analgetik je pohyb žalobkyně v podstatě vyloučen. U žalobkyně došlo ke ztrátě koordinace pohybu a ke ztrátě rovnováhy, kdy tato skutečnost rovněž v podstatě vylučuje jakoukoliv větší motoriku na straně žalobkyně. Následkem neléčených zlomenin došlo u žalobkyně k častým bolestem hlavy, častému točení hlavy, bolestem očí a vzniku chladu v hlavě, pocitu tzv. ,,studeného mozku“. Následkem neléčených zlomenin jsou rovněž časté ataky, kdy žalobkyni zchladne hlava, následuje ztráta koordinace, začne cítit zápach, začne zvracet a následně má pocit elektrizace v celém těle, od hlavy až k patě. Poté se cítí žalobkyně slabá a má pocit otoku mozku a následně proleží dva nebo tři dny ve vážném zdravotním stavu. Ataky jsou 2 až 3 během měsíce. V případě silnější ataky dochází k úplné ztrátě prostorové orientace, žalobkyně nedokáže stát na místě a následuje úplná ztráta ovládání těla. Ještě před ztrátou ovládání těla musí žalobkyně zavolat rychlou záchrannou službu a následně podstoupit několikadenní hospitalizaci v nemocnici, než problémy odezní. Žalobkyně měla v období následujícím po vadném léčebném postupu žalované další pády a úrazy, jednalo se o cca 5 zranění, která následně řešila jako pojistné události s jednotlivými pojišťovnami, a to s , právnická osoba, , a.s. a Pojišťovnou Allianz, a.s. Míru vytrpěné bolesti by měl stanovit odborník, tedy znalec oboru zdravotnictví, nicméně žalobkyně jakožto laik vytrpěné bolesti oceňuje v tuto chvíli přibližně částkou 1 000 000 Kč. V případě další dílčí částky ve výši 1 000 000 Kč se jedná o nemajetkovou újmu ve formě vytrpěných duševních útrap, o vytrpěnou psychickou bolest spočívající ve značném zhoršení psychického stavu žalobkyně v době po nesprávném léčebném postupu žalované, kdy žalobkyně trpěla a v podstatě do současnosti trpí psychickými depresemi, velkou úzkostí a velkým strachem v případě každého dalšího pohybu v případě nutnosti se kamkoliv přemístit, a to i v případě pohybu na velmi krátkou vzdálenost za účelem vykonání osobní potřeby či osobní hygieny. Žalobkyně musela velmi dlouho čekat na poskytnutí zdravotní pomoci, která se jí následně vůbec nedostala, když docházelo k samovolnému srůstání jednotlivých zlomenin. Žalobkyně si uvědomovala, že její zdravotní stav vyžadoval okamžitého léčebného zásahu, když tohoto léčebného zásahu se jí však nedostávalo. Tato skutečnost měla velmi negativní vztah na její psychiku. Míru nemajetkové újmy, tedy míru vytrpěných duševních útrap, by měl stanovit odborník, tedy znalec oboru zdravotnictví, nicméně žalobkyně jakožto laik své duševní útrapy oceňuje v tuto chvíli přibližně částkou 1 000 000 Kč. V případě poslední dílčí částky 1 000 000 Kč se jedná o tzv. ztížení společenského uplatnění. Žalobkyni se v podstatě následkem nesprávného léčebného postupu žalované změnil způsob života, kdy dříve sportovala, vedla aktivní život, cvičila, třikrát týdně chodila běhat, jezdila na výlety, chodila do kina a vedla společenský život. To už v současné době následkem nesprávného léčebného postupu žalované dělat nemůže. Žalobkyně navštěvovala kamarádky a následně už to nebylo možné z důvodu opakovaných a úporných bolestí hlavy, krku, hrudníku a kyčlí, tedy v podstatě celého těla, a z důvodu nemožnosti pohybu. Jak již bylo výše řečeno, žalobkyni se v podstatě změnil celý život, kdy je odkázána pouze na pobyt doma, musela ukončit veškeré sportovní, kulturní a společenské aktivity a v mnohém je dokonce odkázána na pomoc druhých. Míru nemajetkové újmy ve formě ztížení společenského uplatnění by měl stanovit odborník, znalec oboru zdravotnictví, nicméně žalobkyně jakožto laik ztížení svého společenského uplatnění oceňuje v tuto chvíli přibližně částkou 1 000 000 Kč.

5. Žalovaná se vyjádřila k žalobě v přípise datovaném , datum, . V první řadě uvedla, že nároky žalobkyně jsou zjevně nedůvodné, žalovaná nesouhlasí s tím, že by její postup byl chybný. Pokud jde o předmětný úraz ze dne , datum, , pak žalobkyně ve věci podala stížnost, která byla žalovanou řádně prověřena, s tím, že žalovaná postupovala lege artis. Žalobkyně s vyřízením stížnosti nesouhlasila, obrátila se na Krajský úřad Moravskoslezského kraje, který věc opět přezkoumal odborným stanoviskem lékaře krajského úřadu se závěrem, že žalovaná nic neporušila, a tedy že stížnost žalobkyně je nedůvodná. Žalobkyně byla opakovaně vyšetřena na různých ambulancích žalované , právnická osoba, ., podle nemocničního informačního systému naposledy v červnu 2022. V doplnění žaloby ze dne , datum, žalobkyně tvrdí, že byla po úrazu v tento den okamžitě ošetřena v chirurgické ambulanci. Tato informace je nepravdivá, žalobkyně se k ošetření dostavila až dne , datum, , tedy po 5 dnech od úrazu. Po adekvátním vyšetření lékařem chirurgické ambulance včetně provedených vyšetření rtg. hlavy a krční páteře (zde jen vyrovnaná lordoza Cp), byla žalobkyně po ošetření vzhledem k charakteru uváděných potíží odeslána ještě na oční a neurologické vyšetření, kde byla žalobkyně dovyšetřena. Žalobkyně dále absolvovala i CT vyšetření mozku s negativním nálezem. Závěr neurologického vyšetření: stp. kontuzi lbi a distorzi krční páteře 6.10.16, poúraz. CK sy, nyní neurolog. nález negativní. Léčba žalobkyně dále pokračovala ambulantně. Tvrzení žalobkyně, že jí bylo oznámeno, že je vše v pořádku, není správné, žalobkyni byla diagnóza sdělena, bylo jí tedy vysvětleno, co jí je, dostala mimo jiné analgetika a měkkou fixaci krční páteře límcem. Další kontrola v chirurgické a neurologické ambulanci proběhla dne , datum, , kdy žalobkyně uváděla zlepšení stavu, ale přetrvávaly pocity hučení v uších, píchání ve spáncích, pocit vyraženého dechu, nevolnosti atd., proto bylo provedeno kontrolní neurologické vyšetření. Žalobkyni byla doporučena vzhledem k uváděným potížím rehabilitace krční páteře. K další kontrole se žalobkyně dostavila dne , datum, , podle dokumentace uváděla nově vznik bolestí levé kyčle a kolem zevního kotníku levé dolní končetiny, tyto trvající 2-3 dny. Žalobkyně byla opětovně vyšetřena lékařem, absolvovala rtg. pánve, levé kyčle, nohy a hlezna, vše bez čerstvých traumatických změn. Závěr vyšetření byl: bolesti LDK, pravděpodobně vertebrogenní etiologie. Nabízené analgetikum žalobkyně odmítla, byla jí doporučena rehabilitace a neurologické dovyšetření cestou praktického lékaře. Ve zprávě z vyšetření ze dne , datum, není žádný údaj o volné čelisti nebo neustálých bolestech hlavy, pacientka byla adekvátně vyšetřena s ohledem na potíže, které uváděla. Tedy žalobkyně opět uvádí nepravdivé tvrzení, že byla bez vyšetření odeslána pryč. Další vyšetření v souvislosti s úrazem žalobkyně ze dne , datum, na chirurgické ambulanci neproběhlo, v dokumentaci jsou záznamy o opakovaně absolvované rehabilitační léčbě probíhající až do , datum, pro Regredující cervikokraniální sy, Stp. kontuzi lbi a distorzi Cp. Obecně platí, že v průběhu vyšetření pacienta po úraze ošetřující lékař zhodnotí anamnestická data pacienta, informuje se na potíže, které pacient uvádí, podle toho se lékař zaměří při objektivním vyšetření. Rozhodne dále o provedení doplňujících vyšetření, ať již laboratorních nebo zobrazovacích. A poté vysloví diagnostický závěr a doporučí léčebný postup. Takto bylo i v případě žalobkyně bezesporu postupováno. Pokud si pacient na určitou oblast těla nestěžuje, klinický nález je negativní, pak není žádný důvod „preventivně“ dané oblasti dále zobrazovacími metodami došetřovat. V tomto konkrétním případě byla žalobkyně s ohledem na uváděné potíže vyšetřena řádně. I vzhledem k několikadennímu odstupu od úrazu je nepravděpodobné, že by pacientka opomenula uvést nebo lékař přehlédl zásadní patologii. Když žalobkyně s dalším několikadenním odstupem dochází a stěžuje si na nové bolesti, opět lékaři nic nepodcenili a adekvátní vyšetření provedli, aby vyloučili případnou patologii, která se manifestovala v průběhu léčení. Žalobkyně prostřednictvím doplnění žaloby sděluje, že utrpěla , datum, zlomeniny hrudníku, krčního a bederního obratle, dále lopatky, kolene a krčku. Žalované není známo, z jaké dokumentace žalobkyně tyto údaje čerpá a z čeho její tvrzení plyne. Z dokumentace z rehabilitačního vyšetření ze dne , právnická osoba, . 2019 se uvádí mj. „NO: chronické bolesti zad – léčena od mládí, v roce 2016 pád, od té doby bolesti setrvale, bez tendence se zhoršovat, bolesti hlavně v oblasti kříže s iradiací do hýždí, občasně i iradiace do LDK po zevní straně až ke kotníku, potíže hlavně při delším stání, MR LSp 10/2017 - cirkulární protruze L1-L5, foraminostenozy L5/S1 bilat a L4/5 l.sin, L5/S1 vlevo foraminostenosa s kompresi procházejícího kořene“. V roce 2020 absolvovala pro tento nález stabilizační operaci L páteře. Opět nikde se údaj o případných prodělaných zlomeninách obratlů, lopatky, kolene, krčku nebo hrudníku neobjevuje. Žalovaná poukázala na skutečnost, že mnoho let před úrazem se žalobkyně léčila pro chronické bolesti celé páteře. Již v roce 2010 uvedla při ortopedickém vyšetření, že od mládí má neléčenou skoliózu, s tím souvisí postupný rozvoj těžkých degenerativních změn páteře. Viz. nález , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, : „Pacientka měla v 15 letech zjištěnou skoliózu, tedy neléčená v dětství, nyní chron. vert. potíže, je v léčbě ambulance chron. bolesti - i nyní zahájena 30. XII.

9. Obj: fixovaná Th-L skolioza s omezením dynamiky celé páteře, bolestivé obě SI syncjhondrozy, Lasegue bilat. od 60st, na kyčlích volný pohyb. RTG vykazuje známky fixované Th-L skoliozy s částečnou rotacií obratlů, spondylilisteza L5/S1 Ist - bez progrese. Závěr. Scoliosis thoreaco-lumbalis fixata, S pondylilisthesis L5/S1 1.st. Chron.vert.alg polytopný sy na výše uvedeném podkladu. Dopor. stav je trvalý, nepřetěžovat trvale pohyb aparát, zejména páteř, pravid. rehab., vhodná i lázeňská péče, rovné a tvrdé lůžko, polohovat na břiše, posilování zádového a břišního svalstva, péče ambul. chron.bolesti, KO. dle stavu.“ Na způsob ošetření si žalobkyně u žalované stěžovala opakovaně. K tomuto konkrétnímu případu a stížnosti na ošetření z r. 2016 se rovněž vyjadřoval předchozí primář chirurgického odd. , tituly před jménem, Bartoň. Jeho vyjádření včetně stanoviska , tituly před jménem, Sušila jako náměstka ředitele pro zdravotní péči Nemocnice , adresa, , p. o. bylo žalobkyni zasláno jako odpověď na stížnost ze dne , datum, . , tituly před jménem, , jméno FO, , primář chirurgického oddělení žalované, zase psal vyjádření k ošetření žalobkyně v chirurgické ambulanci, které bylo provedeno dne , datum, . Tehdy opět po pádu žalobkyně vyhledala chirurgickou ambulanci, ošetřující lékař pacientku řádně vyšetřil vč. provedení rtg. postižených oblastí těla. Neshledal čerstvých traumatických změn, nabídl injekční analgetizaci, tu žalobkyně odmítla, doporučil dále užívat přechodně analgetika a doporučil rehabilitační léčbu a sledování u specialistů, ke kterým žalobkyně dochází. Po tomto ošetření následovala stížnost žalobkyně, že nebyla řádně vyšetřena a lékař ji nezbavil všech chronických potíží, se kterými je sledovaná. Stížnost žalovaná řádně prošetřila a uzavřela jako neoprávněnou. Celkem se žalovaná k jednotlivým podáním žalobkyně vyjadřovala 4x, kdy v posledním přípise ze dne , datum, žalobkyni sdělila, že pokud se budou přípisy žalobkyně obsahově shodovat s dřívějšími přípisy, nemusí již být na něj žalovanou reagováno. Žalovanou samozřejmě mrzí, že žalobkyně udává potíže. Je třeba mít na paměti, že již před poraněním žalobkyně nebyla zdravá a měla závažné degenerativní změny na páteři a s tím související potíže. Namítaný konkrétní úraz mohl jistě zhoršit chronický stav pacientky. Ošetření v ambulancích žalované bylo však adekvátní a „lege artis“, tedy v souladu s dostupnými poznatky lékařské vědy. Nejvyšším soudem bylo navíc opakovaně judikováno, že je spravedlivé, aby si pacient výsledky „lege artis“ provedeného zákroku i riziko jeho případného nezdaru nesl sám. To je v souladu s tradiční zásadou, že poškozený nese následky náhody, která jej postihla. U pacienta byly prováděny život zachraňující výkony pod časovým tlakem, u nichž je vždy riziko selhání materiálu či komplikací vyšší. Podle názoru žalované žalobkyně neprokázala chybný postup žalované, ani že by žalovaná způsobila jakékoliv poškození na zdraví žalobkyni, ani že tento údajný následek je v příčinné souvislosti s údajným „non lege artis“ jednáním žalované, stejně tak neprokázala důvodnost svých požadovaných nároků, ani „non lege artis“ postup žalované. Nejsou proto splněny základní podmínky právní odpovědnosti. Žalobkyni nic nebránilo v předsoudním stadiu řízení znalecky či jinak odborně nechat posoudit postup žalované s otázkou příčinné souvislosti s tvrzenými následky. Žalovaná je však toho názoru, že žádný znalec by postup „non lege artis“ v případě postupu žalované neshledal a rozhodně ne příčinný vztah mezi postupem žalované a žalobkyní tvrzenými následky.

6. Vedlejší účastník , právnická osoba, ., v dopise ze dne , datum, uvedl, že vzhledem k tomu, že žalovaná má právo, aby pojistitel za ni uhradil uplatněné a prokázané nároky na náhradu újmy na zdraví, má , právnická osoba, . právní zájem na výsledku soudního řízení vedeného proti žalované pod výše uvedenou spisovou značkou, a proto vstupuje do shora označeného soudního řízení jako vedlejší účastník na straně žalované.

7. Vedlejší účastník, , právnická osoba, ., v dopise ze dne , datum, uvedl, že žalobou uplatněné nároky neuznává v celém rozsahu, přičemž činí sporným jak právní základ sporu, tak požadovanou výši plnění. Předně namítá, že žalobkyně v podané žalobě vyslovuje své laické domněnky týkající se kvality poskytování zdravotní péče žalovanou a své zdravotní obtíže dává do souvislosti s péčí poskytnutou žalovanou, aniž by tyto závěry jednoznačně vyplývaly ze znaleckých posudků, odborných stanovisek či jiných předložených důkazů. Podle názoru vedlejšího účastníka není mezi jednáním zaměstnanců žalované a újmou na zdraví žalobkyně, od které žalobkyně odvozuje své nároky uplatněné žalobou, příčinná souvislost. Ohledně existence příčinné souvislosti mezi porušením právní povinnosti a vznikem škody musí být podle konstantní judikatury postaveno na jisto, že újma by nenastala bez jednání či opomenutí zdravotnického pracovníka. Vedlejší účastník na straně žalované předně upozorňuje na to, že tvrzení, která žalobkyně ve své žalobě uvádí a o která opírá své nároky, jsou nedostatečná a zkreslená. Vedlejší účastník v této souvislosti poukazuje na skutečnost, že žalobkyně v tomto soudním řízení tvrdí, že jí ze strany žalované nebyla poskytnuta zdravotní péče na náležité odborné úrovni, přičemž ani v žalobě ani v několika navazujících doplněních žaloby, byť poslední dvě byla učiněna prostřednictvím právního zástupce, není uveden dostatek skutkových tvrzení dostatečně specifikujících tvrzený nesprávný postup žalované. Podle názoru vedlejšího účastníka není předmět řízení dostatečně vymezen po skutkové stránce, a to v takovém rozsahu, který umožňuje jeho jednoznačnou individualizaci, tj. nemožnost záměny s jiným skutkem, zejména pak za situace, kdy žalobkyně již v souvislosti s pádem ze dne , datum, uplatnila nároky na náhradu újmy na zdraví již proti dalším dvěma poskytovatelům zdravotní péče, a to v soudním řízením vedeném u Okresního soudu v , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, a v soudním řízením u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, . Podle názoru vedlejšího účastníka by proto žaloba měla být soudem odmítnuta. Vedlejší účastník poukazuje na skutečnost, že žalobkyně uvádí, že k jejímu pádu došlo dne , datum, , přičemž utrpěla rozsáhlá zranění, pro které následně vyhledala pomoc u žalované. Vedlejší účastník předně poukazuje na skutečnost, že žalobkyně v doplnění žaloby ze dne , datum, tvrdí, že pomoc u žalované vyhledala v den úrazu (tj. dne , datum, ), přičemž podle tvrzení žalované ve vyjádření k žalobě ze dne , datum, se tak stalo až dne , datum, , tj. cca 5 dní po úrazu. Z uvedeného důvodu činí vedlejší účastník sporným tvrzení žalobkyně, že dne , datum, utrpěla úraz, a dále tvrzení žalobkyně o rozsahu zranění, která měla být úrazem způsobena, a dále poukazuje na skutečnost, že pokud žalobkyně dne , datum, utrpěla úraz, pak je nezbytné vyhodnotit, do jaké míry se na jejích následných zdravotních obtížích podílí skutečnosti, které nelze klást za vinu žalované, a to utrpěný úraz, pozdní vyhledání odborné pomoci a rovněž předúrazový zdravotní stav žalobkyně. V podrobnostech se vedlejší účastník na straně žalované odkazuje na písemné vyjádření žalované k žalobě ze dne , datum, , ve kterém se žalovaná vyjadřuje k okolnostem poskytování zdravotní péče žalobkyni, s tímto vyjádřením žalované se vedlejší účastník v plném rozsahu ztotožňuje a připojuje se k němu. Vedlejší účastník činí spornými žalobou uplatněné nároky na náhradu újmy a předně poukazuje na skutečnost, že žalobou uplatněné nároky, resp. jejich výše jsou odvozeny od celkového zdravotního stavu žalobkyně, na kterém se významnou mírou podílí utrpěný úraz, pozdní vyhledání odborné pomoci a rovněž předúrazový zdravotní stav žalobkyně. Vedlejší účastník na tuto skutečnost poukazuje, neboť má za to, že i kdyby soud dospěl k závěru, že právní základ sporu je dán, je nezbytné vyhodnotit, v jakém rozsahu se na újmě vzniklé žalobkyni podílí zdravotní péče poskytnutá žalovanou a do jaké míry okolnosti na straně žalobkyně. Ve vztahu k uplatněnému nároku na náhradu bolestného a náhradu ztížení společenského uplatnění vedlejší účastník namítá nepřezkoumatelnost nároku, a to s ohledem na skutečnost, že tento nárok nebyl dosud vyčíslen. I u tohoto nároku je však nezbytné vyhodnotit, v jakém rozsahu se na bolestném a ZSU podílí zdravotní péče poskytnutá žalovanou a do jaké míry okolnosti na straně žalobkyně. Vedlejší účastník činí sporným také nárok na náhradu další nemajetkové újmy podle § 2958 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., v platném znění, uplatněný ve výši 1 mil. Kč odvozený od duševního strádání žalobkyně. Vedlejší účastník poukazuje na platnou judikaturu Nejvyššího soudu České republiky, a to zejména rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , ve kterém Nejvyšší soud ČR učinil závěr, že smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou, a to v rozsahu, ve kterém tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách. Nejvyšší soud ČR proto uzavřel, že nárokem na odškodnění bolesti je odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak duševního strádání. Za situace, kdy bolestné žalobkyně ještě nebylo bodově hodnoceno, je vyčíslení výše náhrady další nemajetkové újmy v této fázi sporu předčasné. K výši uplatněné náhrady další nemajetkové újmy vedlejší účastník sděluje, že částku 1 mil. Kč považuje za nepřiměřenou a rozpornou se základním principem odškodnění, kterým je princip proporcionality. Vedlejší účastník má za to, že pokud má být náhrada další nemajetkové újmy žalobkyně v souladu s principem proporcionality, musí být úměrná náhradám poskytovaným poškozeným v jiných srovnatelných případech a rovněž musí být úměrná náhradám poskytovaným sekundárním poškozeným v případech, kdy dojde k úmrtí poškozeného, neboť v obou případech se jedná o náhradu nemateriální újmy odvozenou od psychických útrap. S ohledem na výši žalobou uplatněného nároku na náhradu nemateriální újmy na zdraví považuje vedlejší účastník za nutné poukázat na soudní praxi týkající se výše náhrad nemajetkové újmy k odčinění duševních útrap při usmrcení nebo zvlášť závažnému blížení na zdraví. Vzhledem k tomu, že právní úprava nestanoví podrobná pravidla, na jejichž základě by bylo možné provést výpočet výše nároku, je nutné vyjít ze soudní judikatury, zejména z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu České republiky či Ústavního soudu České republiky, podle které je významnou zásadou, která by měla být aplikována, zásada proporcionality a legitimního očekávání - viz. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, sp. zn. , spisová značka, : „Při určování výše náhrady nemajetkové újmy v penězích je důležitým aspektem, aby tato odrážela obecně sdílené představy o spravedlnosti. Ústavní soud konstatoval, že při stanovení výše relutární náhrady je nutno použít princip proporcionality též tím způsobem, že obecné soudy porovnají částky této náhrady přisouzené v jiných případech, a to nejen v obdobných, ale i v dalších, v nichž se jednalo o zásah do jiných osobnostních práv, a to zejména do práva na lidskou důstojnost. Jinými slovy způsobem, jak lze dosáhnout relativně spravedlivého vyčíslení výše relutární náhrady, je zohlednění částek přiznaných v jiných srovnatelných řízeních.“ nebo viz. rozhodnutí Ústavního soudu České republiky I. ÚS 2844/14: „Je zřejmé, že pokud zákon nestanoví alespoň rámcové částky pro odškodnění nemajetkové újmy, musí se každý soudce při rozhodování o určení její výše v každém konkrétním případě opírat alespoň o judikaturu vyšších soudů, a to zejména co se týká skutkově podobných věcí. Pokud má být rozhodování v těchto otázkách považováno účastníky za spravedlivé, nelze tyto částky přiznávat nahodile bez jejich porovnání s jinými případy…“ Zásadní je tak v této souvislosti rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , který se týká případu smrtelného zranění matky sedmiletého dítěte při dopravní nehodě. Vedlejší účastník poukazuje na toto rozhodnutí zejména proto, že představuje jakési hraniční rozhodnutí, umožňující aplikaci principu proporcionality tak, jak je vyžadován Nejvyšším soudem ČR a Ústavním soudem ČR. Uvedeným rozhodnutím Nejvyšší soud ČR stanovil základní rozpětí náhrady částkami 240 tis. Kč až 500 tis. Kč, a to pro skupinu citově nejblíže spjatých osob, jakými jsou rodiče, děti a manželé nejsou naplněny pro konkrétní situaci zpřísňující či naopak zmírňující kritéria, např. kritéria zvyšující intenzitu duševních útrap sekundárního poškozeného – jako příklad lze uvést přítomnost osoby blízké při škodní události, výlučná závislost osoby blízké na poškozeném apod.). Na citované rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR určujícího základní rozpětí výše náhrady nemajetkové újmy k odčinění duševních útrap pak navazuje rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , podle kterého lze za základní částku náhrady nemajetkové újmy k odčinění duševních útrap osob v nejbližším vztahu při úmrtí osoby blízké považovat částku odpovídající dvacetinásobku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy na přepočtené počty zaměstnanců v národním hospodářství za rok předcházející smrti poškozeného. Pro náhrady nemajetkové újmy k odčinění duševních útrap odvozené od škodní události nastalé v roce 2016 se tak jedná o částku průměrné hrubé měsíční nominální mzdy ve výši 26 467 Kč, tj. horní hranice výše náhrady při úmrtí osoby blízké činí 529 340 Kč (pro osoby v nejbližším vztahu). Vedlejší účastník dále poukazuje na další rozhodnutí vztahující se k problematice odškodnění duševních útrap, např. rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , právnická osoba, 2/2021, kterým byla přiznána náhrada nemajetkové újmy za duševní útrapy ve výši 50 000 Kč dítěti proti jeho matce, která o něj a o jeho bratra špatně pečovala, v důsledku čehož bratr (dvojče) poškozeného zemřel. Přeživší bratr trpěl intenzivním strachem z bolesti při běžných hygienických úkonech jako je sprchování nebo sundávání plenky, byl svědkem týrání bratra a intenzivně toto prožíval. Rozhodnutí Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, , č. j. , spisová značka, , kterým byla žalobkyni přiznána náhrada nemajetkové újmy za duševní útrapy ve výši 50 000 Kč za to, že musela kvůli chybné diagnóze strpět úporné bolesti spojené se zraněním, které u ní zapříčinily rozvoj posttraumatické stresové poruchy s dopadem do jejího osobního života (nespavost, vtíravé myšlenky, omezení společenských kontaktů, rozchod s přítelem). Žalobkyně byla rovněž vystavena reálnému nebezpečí komplikací, tedy zhoršení zdraví a ohrožení jejího života (pneumothorax, hemothorax). Rozsudek Vrchního soudu v Praze ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , kterým byla poškozené oběti pokusu zvlášť závažného zločinu , podezřelý výraz, přiznána náhrada nemajetkové újmy k odčinění duševních útrap ve výši 300 000 Kč. Ačkoliv vedlejší účastník nechce nikterak znevažovat míru bolesti a duševního strádání žalobkyně, považuje za nutné poukázat na citovanou judikaturu, neboť je zjevné, že výše uplatněného nároku na náhradu další nemajetkové újmy je nepřiměřená ve srovnání s částkami náhrad náležejícími v případě, kdy poškozený v důsledku zranění utrpěných při škodní události zemře a duševní strádání sekundárních poškozených má tak charakter zcela hraničního prožitku, resp. s částkami náhrad, jež byly přiznány poškozeným v jiných případech. S ohledem na skutečnost, že k ošetření žalobkyně u žalované došlo dne , datum, , a dále s ohledem na nedostatek skutkových tvrzení uvedených v žalobě, neumožňují určit, kdy si žalobkyně vytvořila názor, že žalovaná při poskytnutí zdravotní péče žalobkyni pochybila, přičemž žaloba byla podána v říjnu 2020, vznáší vedlejší účastník z důvodu opatrnosti námitku promlčení, a to ve vztahu ke všem uplatněným nárokům. S ohledem na výše uvedené vedlejší účastník konstatuje, že podle jeho názoru nejsou ve věci naplněny hmotněprávní podmínky odpovědnosti žalované za újmu žalobkyně, zejména pak na straně žalované nedošlo k zaviněnému protiprávnímu jednání, v důsledku kterého by žalobkyni vznikla újma na zdraví. Vedlejší účastník proto nároky žalobkyně uplatněné žalobou neuznává a navrhuje, aby v případě, že Okresní soud v , adresa, žalobu z důvodu podle ustanovení § 43 odst. 2 o. s. ř. neodmítne, žalobu v celém rozsahu zamítl a určil žalobkyni povinnost uhradit náklady řízení.

8. Z účastnické výpovědi žalobkyně Jitky Novákové soud zjistil, že se od 15 let svého věku léčí se skoliózou páteře a v podstatě žádné další onemocnění nebo zdravotní problémy spojené s páteří jí nikdy nebyly sděleny. Cítila se v pořádku, neměla žádné problémy, cvičila a sportovala a její stav se nezhoršoval. K předmětnému úrazu došlo dne , datum, , kdy spadla ze žebříku dozadu na záda, poté spadl žebřík na ni, po chvilce vstala, zjistila, že jí hlava nekrvácí a šla si lehnout, protože už bylo k večeru. Po tomto úraze se cítila otřesená, ale mohla chodit, nic neměla zablokované, nezvracela, a proto šla druhý den do práce. Necítila se dobře, ale nebolela ji žádná konkrétní část těla, všechno bylo nějaké zvláštní a „tupé“. Do žalované nemocnice se dostavila až , datum, , kdy jí bylo provedeno vyšetření CT a také vyšetření očí, a pak byla odeslána domů. Neví, jakou část těla jí snímali na CT, pouze sdělili, že má napřímenou krční lordózu. O výsledku vyšetření téhož dne dostala propouštěcí zprávu, ve které nebyla žádná zmínka o zlomeninách. Ve zprávě bylo uvedeno něco o bolesti očí, krku a špatném dýchání nebo polykání. Do nemocnice šla s odstupem 5 dnů od údajného úrazu z toho důvodu, že zpočátku symptomy nebyly v takové míře, aby navštívila lékaře. K dalšímu vyšetření se dostavila do žalované nemocnice až dne , datum, . V mezidobí nenavštívila žádné jiné zdravotnické zařízení, do práce nechodila, nebyla na nemocenské, čerpala dovolenou. Dne , datum, se dostavila na neurologickou ambulanci žalované nemocnice, kde jí lékařka sdělila, že jí nic není, nebylo provedeno žádné vyšetření. V té době ji už bolelo celé tělo, měla oteklou tvář včetně okolí očí a uší, oteklý krk a bolavý hrudník. Žalobkyně oznamovala žalované, že ji tyto části těla bolí. Kvůli bolestem navštěvovala jiná zdravotnická zařízení, v žalované nemocnici se již neléčila. V žalované nemocnici byla na vyšetření ještě později, to souviselo s druhým pádem dne , datum, , kdy spadla na ledu s chodítkem, udeřila se hlavou, spadla na záda a v žalované nemocnici jí provedli vyšetření CT a RTG a pak ji poslali domů sanitkou, přestože věděli, že má chvění v těle a třese se, má abnormity na mozku, poškozenou nervovou soustavu a je po stabilizační operaci. Na dotaz zástupce žalované, jak mohla zvládnout s údajnými zlomeninami hrudníku, krčního a bederního obratle, lopatky, kolene a krčku stehenní kosti docházet do práce a dojít po 5 dnech po tvrzeném úrazu a jeho údajných následcích na chirurgickou ambulanci, žalobkyně uvedla, že sama neví, ale usuzuje, že měla natolik zpevněné tělo, protože stále sportovala a byla vycvičená, že to všechno drželo pouze svalstvo. Tolik se naplakala a musí zažívat neustálé bolesti hlavy, s infarkty ji posílají domů, má únik moči a stolice, má bolesti levého kotníku a kolene, má bolesti pravého kolene a pravého zápěstí a pravého kyčle.

9. Z kompletní zdravotní dokumentace žalobkyně, kterou soudu poskytl ošetřující praktický lékař , tituly před jménem, , jméno FO, , soud zjistil, že z dokumentů nevyplývá, že by jakékoli vyšetření potvrdilo úrazové změny na páteři, na pohybovém aparátu či na jiné části těla žalobkyně po údajném úrazu ze dne , datum, . Ze zprávy rehabilitačního oddělení žalované nemocnice ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně se léčila pro chronické bolesti páteře od mládí, od pádu v roce 2016 udává setrvalé bolesti bez tendence se zhoršovat. Bolesti zejména v oblasti beder s iradicí do hýždí a levé dolní končetiny. Dále jsou uváděny další chronické problémy spojené s páteří, nikde není zmínka o jakýchkoliv zlomeninách kterékoli části pohybového aparátu. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , lékaře ortopedického oddělení ze dne , datum, vyplývá, že žalobkyně při vyšetření uvedla, že má od mládí neléčenou skoliózu, léčena pro chronické potíže až od roku 2009.

10. Ze zprávy Nemocnice , adresa, , p. o., chirurgické ambulance ze dne , datum, bylo zjištěno, že po RTG vyšetření lebky a páteře nebyla zjištěna žádná fraktura skeletu, diagnóza byla uzavřena jako contusio capitis, tedy pohmoždění mozku, a dále cephalea – subjektivní pocity bolesti hlavy různé intenzity. Nasazen měkký krční límec, doporučen klidový režim, užívání analgetik. Bylo vyžádáno oční a neurologické vyšetření.

11. Ze zprávy Nemocnice , adresa, , p. o., oční ambulance ze dne , datum, bylo zjištěno, že u žalobkyně nebyla zjištěna žádná poškození zraku.

12. Z propouštěcí zprávy Fakultní nemocnice , adresa, - LDN , adresa, ze dne , právnická osoba, . 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně zde byla umístěna v době od , datum, do , datum, ; předmětem péče bylo doléčení, nastavení chronické medikace, provedení kontrolních vyšetření včetně laboratorních odběrů krve a moči, dále provedení rehabilitace za účelem zlepšení funkčního stavu a celkové kondice, nácvik chůze s pomůckami a nácvik přesunu a pohybu na vozíku; dále byla v plánu ergoterapie, a to test sebeobslužných funkcí, nácvik sebeobsluhy, test kognitivních funkcí. Při propuštění dne , datum, byla uvedena základní diagnóza chronický politopní C-Th-L páteře. Dominují cervikalgie a jako další diagnózy jsou uvedeny mimo jiné stav po stabilizační operaci L páteře S1 ze dne , datum, a stav po fraktuře hrudníku krční a bederní obratle, lopatky, kolene, krčku z roku 2016. V doplnění k propouštěcí zprávě ze dne , právnická osoba, . 2022 je uvedeno, že ze shrnutí průběhu hospitalizace vyplývá, že žalobkyně byla odeslána praktickým lékařem do zařízení LDN , adresa, k celkové rehabilitaci pro chronickou politopní VAS chorobu L-páteře, dominují cervikalgie bez známek centrální léze. V průběhu hospitalizace absolvovala program léčebné rehabilitace, poté zlepšena celková soběstačnost a mobilita, zmíněny subjektivní obtíže, ostatní průběh hospitalizace bez komplikací, propuštěna ve stabilizovaném somatickém stavu, subjektivní pocit bolesti zad.

13. Ze zprávy Fakultní nemocnice , adresa, , radiodiagnostického ústavu ze dne , datum, bylo zjištěno, že u žalobkyně byly odhaleny mírné degenerativní změny páteře, skolióza, artróza.

14. Ze zprávy Fakultní nemocnice , adresa, , Kliniky ústní, čelistní a obličejové chirurgie ze dne , datum, bylo zjištěno, že vyšetřením žalobkyně nebyly zjištěny žádné patologické změny chrupu či kostní struktury.

15. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, vyplývá, že byla zjištěna psycholabilita žalobkyně, kdy po pádu na záda na beton v říjnu 2016 pociťovala chvění celého těla, vyšetření neodhalilo žádné traumatické změny na páteři. Zpráva obsahuje závěr o lumbalgii s lehkou poruchou dynamiky LS přechodu, dále tetanie a rentgen sy.

16. Ze zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, , neurologie s. r. o. se sídlem v , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena dne , datum, v nemocnici , adresa, , kdy byla potvrzena skolióza páteře, pokročilá artróza, pokročilá spondilóza s lehkou kompresí kolene.

17. Ze zprávy Nemocnice , jméno FO, , jméno FO, a. s. ze dne , datum, a z připojeného seznamu provedených úkonů v lednu 2020 soud zjistil, že u žalobkyně byla provedena operace v uvedeném období, a to v lednu 2020, z těchto dokladů nevyplývá nic o tom, že by žalobkyně utrpěla v roce 2016 jakýkoliv úraz páteře nebo jiné části pohybového aparátu.

18. Z lékařské zprávy , právnická osoba, , interního oddělení ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla přijata k vyšetření s doporučením z infekční ambulance pro bolesti břicha, které se v posledním půlroce stupňují, má zácpu a pocity na zvracení, pozoruje váhový příbytek do břicha, kdy obvod pasu se zvětšil ze 60 cm na 105 cm. V rámci anamnézy sepsané , tituly před jménem, , jméno FO, je uvedeno nadužívání léků po pádu ze tří metrů z žebříku v roce 2016, poškozené hrudní, krční a bederní obratle, lopatky, kolene, krčku, levého kotníku, pravého zápěstí (to poškozeno v práci horkou várnicí), venku se pohybuje s chodítkem, doma bez opory kolem nábytku. V květnu 2021 zjištěno normální CT mozku, objektivní vyšetření neodhalila žádný nález.

19. Ze zprávy , právnická osoba, , radiodiagnostického oddělení ze dne , datum, bylo zjištěno, že nebyly zjištěny žádné změny od ledna 2020, není zde žádná zmínka o případném úrazu žalobkyně z roku 2016.

20. Ze zprávy neurochirurgické ambulance , právnická osoba, , adresa, , příspěvkové organizace, ze dne , datum, bylo zjištěno, že pacientka pociťovala subjektivní potíže po operaci ze dne , datum, .

21. Ze zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že u žalobkyně bylo provedeno vyšetření magnetickou rezonancí, a to konkrétně vyšetření páteře, byla zjištěna degenerace v oblasti meziobratlových prostor L1-3 a L5/S1, dále byla potvrzena skolióza páteře, zúžení foramin z kompresí procházejícího kořene, byla zjištěna porucha postavení L páteře, anteroliztéza ELP a sinistroskolióza. V anamnéze ani ve výsledcích vyšetření není zmínka o případném úrazu páteře.

22. Z ambulantní zprávy , právnická osoba, , neurologické ambulance ze dne , datum, bylo zjištěno že žádná z úvodních diagnóz nesvědčí o úrazových změnách páteře.

23. Ze správy , právnická osoba, , ze dne , datum, bylo zjištěno, že bylo u žalobkyně provedeno vyšetření magnetickou rezonancí mozku a páteře, při vyšetření mozku nebyly zjištěny žádné ložiskové změny se závěrem, že se jedná o normální obraz mozku. Na magnetické rezonanci při vyšetření Th páteře bylo zjištěno, že se jedná o poruchu postavení Th – páteře, skolióza, incip. spondyózní a spondylartrotické změny, meziobratlové prostory jsou mírně užší v důsledku degenerace, jinak jsou ploténky s přiměřeným signálem. Při vyšetření LS páteře došlo i k porovnání s vyšetřením ze dne , datum, , byla zjištěna bederní hyperlordóza a sinistroskolióza L páteře s centrálním posunem plotének kolem pěti milimetrů, spondilartróza. Závěrem bylo uzavřeno, že se jedná o stabilizační operaci L5/S1, v segmentu L5/S1 je stenóza lat: recesu při IV artróze, kanál je široký, durální vak vcelku volný, jen vlevo v kontaktu s IV změnami.

24. Ze zprávy CNS-centrum , adresa, s. r. o. ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně si stěžovala na to, že jí nechce nikdo udělat kompletní vyšetření páteře, nikdo jí neprovedl vyšetření krční páteře od té doby, co spadla, od té doby ji bolí hlava a krk. Doporučení lékaře bylo, že pacientka je bez nutnosti psychiatrické medikace a bez potřeby psychiatrické léčby, jako diagnózu uvedl poruchu přizpůsobení, toho času bez příznaků.

25. Ze zprávy psychiatrické ambulance ze dne , datum, v CNS-Centrum , adresa, bylo zjištěno totéž, co v předchozí zprávě.

26. Ze zprávy CNS-centrum , adresa, s. r. o. ze dne , datum, bylo zjištěno, že při posledních vyšetřeních CT hlavy, EEG, EMG, CT páteře byly potvrzeny patologické nálezy a potvrzeny i následné potíže, které aktuálně žalobkyně udává, tedy bolesti hlavy, bolesti páteře a pánve, slabost v rukách a nohách. Žalobkyně má kvalitní spánek a dobrou chuť k jídlu, přibrala na váze, rozčiluje ji to, že ji takto poškodili. Udávala nespokojenost s poskytnutou zdravotní péčí, je bez deprese, bez úzkosti, z psychiatrického hlediska byla pacientka zjištěna bez psychopatologie a logické potíže na základě patologického nálezu podle magnetické rezonance i podle zprávy ošetřujícího neurologa.

27. Ze záznamu o výjezdu zdravotnické záchranné služby Moravskoslezského kraje ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalobkyně byla vyšetřena, kdy místo zásahu je uvedeno ve , adresa, bez dalšího upřesnění adresy, s indikací nevolnost, zvracení, nauzea, žalobkyně byla nalezena v čekárně na lavičce. Objektivní nález: pacientka byla při vědomí, ležela na lavičce, udávala nauzeu, která je dlouhodobá a chronická, ale nikoliv akutní. Pacientka nevyžaduje rychlou záchrannou péči, transport do nemocnice odmítla, neudávala žádné akutní potíže.

28. Ze zprávy žalované nemocnice ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná obsáhle odpověděla na stížnost žalobkyně ze dne , datum, s tím, že stížnost považuje za nedůvodnou, a s tím, že dospěla ke stejnému závěru jako v případě vyřízení předchozí stížnosti žalobkyně na stejný postup žalované ze dne , datum, . Ze zprávy žalované nemocnice ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaná reagovala na přípis žalobkyně ze dne , datum, tak, že již opakovaně odpovídali na její stížnosti a v minulosti byly její podněty řádně prošetřeny a o výsledcích byla žalobkyně vždy informována. Zároveň byla žalobkyně upozorněna, že na její další stížnosti ohledně léčby v rozhodném období již nadále ze strany žalované nebude reagováno.

29. Z obsahu sdělení Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru zdravotnictví, ze dne , datum, soud zjistil, že uvedený úřad projednal stížnosti žalobkyně ze dne , datum, a , datum, na léčebné postupy žalované nemocnice a , právnická osoba, . a dospěl k závěru, že stížnosti žalobkyně nemohl uznat za důvodné, neboť po prostudování zdravotní dokumentace žalobkyně odborný lékař zjistil, že žalobkyni byla poskytnuta zdravotní péče náležité odborné úrovně.

30. Z obsahu rozsudku Okresního soudu ve , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, bylo zjištěno, že žalobkyně Jitka Nováková podala žalobu proti žalované , právnická osoba, , IČ , IČO, , o úhradu nemajetkové újmy na zdraví ve výši 3 000 000 Kč s příslušenstvím, a bylo rozhodnuto tak, že I./ žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobkyni částku 3 000 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně od podání žaloby do zaplacení, se zamítá, II./ žalobkyně je povinna zaplatit žalované plnou náhradu nákladů řízení 25 917 Kč, v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 500 Kč měsíčně vždy k 25. dni kalendářního měsíce až do úplného zaplacení, a to počínaje kalendářním měsícem, následujícím po právní moci tohoto rozhodnutí, pod ztrátou výhody splátek, s tím, že náklady řízení je žalobkyně povinna zaplatit k rukám zástupce žalované, III./ žalobkyně je povinna zaplatit vedlejší účastnici plnou náhradu nákladů řízen ve výši 2 100 Kč, a to do jednoho měsíce od právní moci rozsudku, IV./ stát nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo potvrzeno rozsudkem Krajského soudu v , adresa, č. j. , spisová značka, .

31. Z výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , provedeného v řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, pod sp. zn. , spisová značka, soud zjistil, že žalobkyně se u něj pro stejné obtíže léčila od roku 2013. Později žalobkyně říkala, že spadla a stěžovala si na všechno, na bolest hlavy, nohou i rukou. , adresa, změny lékař nezjistil, žalobkyně má blokádu páteře, kterou ale měla už dříve. Při svém výslechu svědek snímky z magnetických rezonancí k dispozici neměl, ve svých záznamech má u žalobkyně diagnózu mnohočetné postižení páteře. Po předložení lékařských zpráv svědek k nim uvedl, že je zde napsáno kořenový syndrom L5 vlevo a S1 oboustranně, bez klinických příznaků. Dále byla zjištěna osteoporóza v počínající fázi, což je většinou neúrazového charakteru. V předložených zprávách není podle svědka žádná zmínka o úrazech, spondyloza je skoro vždy neúrazová. EMG naznačovalo poškození nervové soustavy, ale neříká to nic o jeho příčině, může to být i při jiných nemocech. Z měření nelze jednoznačně říct, zda poškození vzniklo v souvislosti s jednou událostí, nebo dlouhodobě, většinou jde o neúrazové změny. Poškození páteře, lýzu, mohla mít žalobkyně i před rokem 2013, v roce 2013 už byl patrný posun, ten se zvýrazňuje se to ve stoje, v předklonu a záklonu. Po předložení zápisu o vyšetření magnetickou rezonancí páteře ze dne , datum, svědek uvedl, že je tam lýza, nejedná se o zlomeninu, jde o přerušení mezi obratlem a jeho obloukem, ve zprávě nic o zlomenině není. Podle sdělení svědka v ambulantním nálezu ze dne , datum, podepsaného , tituly před jménem, Zatloukalem rovněž nejsou žádné zlomeniny. Shodně nic o zlomeninách není ani v CT vyšetření bederní páteře z , datum, podepsaného , tituly před jménem, Růžičkovou. Podle sdělení svědka ve zdravotním záznamu ze dne , datum, je uvedeno, že oblouk není přerušen a není patrná spondylolýza, možná to konkrétní lékař neviděl. Žalobkyně měla menší potíže a nějaké trnutí, to jsou subjektivní potíže pacienta, které zaznamenal. Ve zprávě ze dne , datum, jsou pouze subjektivní údaje, žádné objektivní, žalobkyně tehdy neměla žádné hematomy, stěžovala si od hlavy přes celé tělo, „studený mozek“, což někdy hraničí s psychiatrickými diagnózami, když si stěžuje úplně na všechno. V záznamech jsou informace o pádu, ale nic objektivního. Objektivně je zjevná blokáda bederní páteře a možná krční, která tam je už od roku 2013, o zlomeninách není žádná zmínka, žalobkyně měla jít na chirurgii. Svědek popřel, že by žalobkyni informoval o zlomeninách, k tomu nebyl důvod. Možná jí řekl, ať jde na chirurgii, na rentgen, se ošetřit, protože to musí být vždycky zdokumentováno traumatologem, chirurgem. Neřekl jí ani to, že má poškozenou centrální nervovou soustavu o 60 %, k tomu nemá podklady. Na CT ji poslal z forenzních důvodů, dělá to tak kvůli sobě i kvůli pacientovi. Vyšetření EMG odhalilo nějaké dráždění nervů, ale klinicky to nebylo jisté, protože žalobkyně si nestěžovala jednoznačně, udávala bolesti pořád na jiné části těla – ruce, nohy, hlava a potom více bederní páteř, protože ji měla dlouhodobě poškozenou nebo blokovanou. EMG nenaznačovalo nic o zlomeninách, znamená akorát ty nervy, což může být jakéhokoliv původu, při cukrovce, při alkoholu, borelióze.

32. Z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , primáře LDN , adresa, , kdy jeho výpověď je součástí spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyně k nim byla přijata až , datum, z toho důvodu, že prodělala dne , datum, operační zákrok na páteři, neboť měla dlouhodobé obtíže s páteří, to byla hlavní diagnóza. U nich pak absolvovala program léčebné rehabilitace, hospitalizace byla zcela nekomplikovaná. Žalobkyně absolvovala rovněž plánované neurochirurgické vyšetření na neurochirurgické ambulanci , právnická osoba, , adresa, , při kterém lékař konstatoval, že není indikován další neurochirurgický zákrok, ale že lze předpokládat, že obtíže můžou progredovat. Výstup z rehabilitace byl takový, že žalobkyně byla schopná chůze na dlouhou vzdálenost s pomocí chodítka, případně na krátkou vzdálenost s oporou jedné francouzské hole i bez ní. V rámci přijímacího protokolu mají určité postupy, odebírají tzv. anamnézu, součástí které je tzv. osobní anamnéza, kdy zjišťují předchorobí, tzn. diagnózy, které pacient má, když k nim přichází. Zkratky v propouštěcí zprávě, jsou zkratky pro oblast páteře, tzn. z latiny TH – hrudní páteř, L - bederní, C - krční páteř. V diagnózách, se kterými žalobkyně přišla, bylo, že má pokročilé degenerativní změny ve smyslu spondylartrózy nebo chondrózy obratlů a že má skoliózu. Segmenty, které jsou jmenovány, jsou segmenty, které ji bolí nebo kde jsou změny vyjádřeny a které způsobují obtíže. Dominanta je asi v oblasti krční páteře. V anamnéze je zmínka, ale skutečně pouze zmínka, že někdy v roce 2016 měla zlomeniny několika míst, byla to asi lopatka, hrudník, nějaký krček, oni sami nepátrali po podrobnostech, zaměřili se hlavně na páteř, kde diagnózy z jejich pohledu hrály nějakou roli. Zmínka o zlomeninách byla čistě sdělení z dokumentace, když dostanou dokumentaci odjinud, tak přebírají to, co je tam zmíněno. V anamnéze stp. fr. hrudník, krční a bederní obratle, lopatky, kolene, krčku znamená stav po fraktuře, to znamená, že jde o anamnestický údaj, který nijak neověřovali. Tento údaje je buď v žádosti nebo to sdělí ten pacient. Sám lékař by k tomu nedošel. Na konci lékařské zprávy jsou kódy dle mezinárodní klasifikace nemocí revize 10, které tam dávají kvůli výkaznictví na zdravotní pojišťovny. Snímky CT nebo magnetické rezonance neměli, byla tam řada přiložených nálezů, byla tam nějaká fibrogastroskopie, nějaké CT, které byly vytvořeny na jiných pracovištích. Pokud přijde pacient z terénu od praktického lékaře, většinou mají jenom tu žádost. Oni sice diagnostikují pacienty, ale většinou pacient s těma diagnózama už přichází, oni doplňují diagnózy, např. se zapomíná se na diagnózy osteosklerózy, demence apod. Objektivně si zlomeniny neověřovali, nebylo to pro ně důležité, protože rozhodujícím byl důvod přijetí, což byly degenerativní změny páteře, skolióza, a stav po neurochirurgickém zákroku na páteři.

33. Z výpovědi svědkyně , tituly před jménem, , jméno FO, , lékařky v LDN , adresa, , kdy její výpověď je součástí spisu Okresního soudu ve , adresa, sp. zn. , spisová značka, , soud zjistil, že žalobkyně k nim přišla dne , datum, po žádosti praktického lékaře k rehabilitaci pro chronický polytopní bralgický syndrom krční, hrudní a bederní páteře s dominancí cervikalgie, propuštěna byla dne , datum, . Při přijetí si žalobkyně stěžovala na bolesti zad. U nich žalobkyně dostávala chronickou medikaci a absolvovala neurochirurgické vyšetření, po kterém doktor napsal, že operace není indikovaná a že bolest se může zvyšovat, progredovat. Po rehabilitacích žalobkyně zvládala samostatnou chůzi po schodech, po chodbě zvládala krátkou vzdálenost bez opory a mohla chodit s oporou jedné francouzské berle. V anamnéze je uvedeno, že měla předtím zlomeninu hrudníku, což zjistili z předchozí dokumentace, ale svědkyně si nepamatuje konkrétně, z jaké. Podle zprávy neměla v době pobytu žádné zlomeniny. Snímky k dispozici neměli, jejich prací je rehabilitace. Kódy na konci zprávy znamenají choroby a jejich mezinárodní kódování.

34. Z obsahu rozsudku Okresního soudu v , adresa, ze dne , datum, č. j. , spisová značka, ve věci žalobkyně Jitky Novákové, narozené dne 12. 5. 1966 proti žalované Fakultní nemocnici , adresa, , IČ , IČO, , o zaplacení částky 500 000 Kč s příslušenstvím bylo rozhodnuto takto: I./ žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 500 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 3 % ročně z částky 500 000 Kč za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá, II./ žalobkyně je povinna zaplatit vedlejšímu účastníku na straně žalované náhradu nákladů řízení v částce 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, III./ mezi žalobkyní a žalovanou nemá žádný z těchto účastníků právo na náhradu nákladů řízení, IV./ stát nemá vůči žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Z odůvodnění rozsudku bylo zjištěno, že žalobkyně v řízení tvrdila, že na stomatologické ambulanci žalované bylo provedeno dne , datum, vyšetření, kde , tituly před jménem, , jméno FO, s přihlédnutím k OPG konstatovala, že kostní struktura nejeví známky patologie, žalobkyni diagnostikovala hypermobilitu a doporučila rehabilitace krční páteře včetně žvýkacích svalů a nahřívání bolestivých míst spolu s užitím léčivé masti. Popis provedeného OPG žalobkyně však neobdržela ani od žalované, vyjma ambulantní zprávy, ani od , tituly před jménem, , jméno FO, , která ji v prosinci 2016 pouze ústně sdělila, že na OPG je zřejmá zlomenina čelisti. Ošetřující zubní lékařka , tituly před jménem, , jméno FO, žalobkyni sdělila, že zlomenina čelisti, kterou žalobkyně utrpěla při pádu v říjnu 2016, je již srostlá. Tím, že žalovaná porušila povinnost poskytnout žalobkyni adekvátní péči a pravdivé informace o jejím zdravotním stavu, došlo k závažnému porušení zdraví žalobkyně. Výši bolestného žalobkyně uplatnila v částce 200 000 Kč, výši ztížení společenského uplatnění uplatnila v částce 300 000 Kč, neboť právě v souvislosti s nesprávným postupem žalované došlo k dlouhodobému poškození zdraví žalované, kdy trpí chronickými bolestmi čelistí, má přetrvávající problémy při otevírání čelistí, při konzumaci stravy, při mluvení, což jí ztěžuje její každodenní život. Okresní soud v , adresa, své rozhodnutí odůvodnil odkazem na příslušná ustanovení právních předpisů, kdy po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalovaná poskytla žalobkyni zdravotnické služby na náležité odborné úrovni, tedy mimo jiné v souladu s ustanovením § 4 odst. 5 zákona č. 372/2011 Sb., o zdravotních službách a podmínkách jejich poskytování (zákon o zdravotních službách), poskytla zdravotní služby podle pravidel vědy a uznávaných medicinských postupů, při respektování individuality pacienta, s ohledem na konkrétní podmínky a objektivní možnosti.

35. Ze zprávy Fakultní nemocnice , adresa, ze dne , datum, soud zjistil, že konkrétní diagnózy, které jsou uvedeny v závěru jejich propouštěcí zprávy, byly převzaty z dokumentace, kterou měli k dispozici, nikoliv z vyšetření provedených v jejich zařízení.

36. Soud zamítl vypracování požadovaných znaleckých posudků, neboť žalobkyně neprokázala příčinnou souvislost mezi jejím zdokumentovaným zdravotním stavem a prováděnými léčebnými postupy žalované po údajném úraze ze dne , datum, . Žalobkyně mínila prokazovat tvrzené zlomeniny výsledky vyšetření magnetickou rezonancí, kompletním obsahem své zdravotní dokumentace. Z těchto listin a také z výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , který měl žalobkyni jako první informovat o uváděných zlomeninách, nebyl žalobkyní tvrzený zdravotní stav zjištěn, tvrzené zlomeniny, resp. ani jedna z nich nebyla potvrzena ani v jediném objektivním dokladu. Vypracování znaleckého posudku soud za dané situace vyhodnotil jako nadbytečné.

37. Podle § 2913 odst. 1 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. poruší-li strana povinnost ze smlouvy, nahradí škodu z toho vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit.

38. Podle § 2636 odst. 1 výše uvedeného občanského zákoníku smlouvou o péči o zdraví se poskytovatel vůči příkazci zavazuje pečovat v rámci svého povolání nebo předmětu činnosti o zdraví ošetřovaného, ať již je jím příkazce nebo třetí osoba.

39. Podle § 2643 odst. 1 výše uvedeného občanského zákoníku poskytovatel postupuje podle smlouvy s péčí řádného odborníka, a to i v souladu s pravidly svého oboru.

40. Po provedeném dokazování a po právním vyhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

41. Ve smyslu výše citovaného ustanovení § 2913 odst. 1 občanského zákoníku je nutno ke vzniku odpovědnosti za škodu splnit najednou tři základní předpoklady, kterými jsou porušení právní povinnosti, vznik újmy a příčinnou souvislost mezi vznikem újmy a porušením povinnosti. Jde o odpovědnost objektivní, která nevyžaduje existenci zavinění.

42. Základní povinností lékaře plynoucí ze smlouvy je postupovat lege artis. Příčinná souvislost znamená, že bez daného porušení smluvní povinnosti by daná újma nevznikla, resp. se nezhoršila, případně by nenastala takovým způsobem, jakým nastala.

43. Podle názoru soudu žalobkyně neprokázala vznik škody, resp. újmy. Její tvrzení, že v důsledku pádu z výšky dne , datum, utrpěla mnohočetné zlomeniny, které nebyly řádně žalovanou léčeny, resp. žalovaná neodhalila ani jejich existenci a v tomto směru neučinila dostatečné úkony a nepostupovala proto lege artis, nebylo prokázáno. Žalovaná u žalobkyně po oznámení úrazu ze dne , datum, řádně provedla dne , datum, , kdy se žalobkyně dostavila k žalované na vyšetření, diagnostiku a zvolila dostatečné léčebné postupy, tedy vyšetření rtg. lebky a páteře, oční a neurologické vyšetření. Pokud si žalobkyně na určitou oblast těla nestěžovala, klinický nález je negativní, pak není žádný důvod preventivně dané oblasti dále zobrazovacími metodami došetřovat. Závěr neurologického vyšetření: stp. kontuzi lbi a distorzi krční páteře , datum, , poúraz. CK sy, nyní neurolog. nález negativní. Léčba žalobkyně dále pokračovala ambulantně. Tvrzení žalobkyně, že jí bylo oznámeno, že je vše v pořádku není správné, žalobkyni byla diagnóza (viz. výše) sdělena, bylo jí vysvětleno, co jí je, dostala m.j. analgetika a měkkou fixaci krční páteře límcem. Další kontrola v chirurgické a neurologické ambulanci proběhla dne , datum, , kdy žalobkyně uváděla zlepšení stavu, ale přetrvávaly pocity jako hučení v uších, píchání ve spáncích, pocit vyraženého dechu, nevolnosti atd, proto bylo provedeno kontrolní neurologické vyšetření. Žalobkyni byla doporučena vzhledem k uváděným potížím rehabilitace krční páteře. K další kontrole se žalobkyně dostavila , datum, , podle dokumentace uváděla nově vznik bolestí levé kyčle a kolem zevního kotníku levé dolní končetiny trvající 2-3 dny. Žalobkyně byla opětovně vyšetřena lékařem, absolvovala rtg. pánve, levé kyčle, nohy a hlezna, vše bez čerstvých traumatických změn. Závěr vyšetření byl: bolesti LDK, pravděpodobně vertebrogenní etiologie. Nabízené analgetikum žalobkyně odmítla, byla ji doporučena rehabilitace a neurologické dovyšetření cestou praktického lékaře. Ve zprávě z vyšetření , datum, není žádný údaj o volné čelisti nebo neustálých bolestech hlavy, pacientka byla adekvátně vyšetřena s ohledem na potíže, které uváděla. Další vyšetření v souvislosti s úrazem žalobkyně ze dne , datum, na chirurgické ambulanci neproběhlo, v dokumentaci jsou záznamy o opakovaně absolvované rehabilitační léčbě probíhající až do , datum, pro regredující cervikokraniální sy, Stp. kontuzi lbi a distorzi Cp.

44. Bylo zcela vyvráceno, že by provedení stabilizační operace bylo zaviněno špatně srostlými zlomeninami. Žádným objektivním vyšetřením nebyly zlomeniny u žalobkyně prokázány. Její tvrzení o zlomeninách, popř. o špatně srostlých zlomeninách, nepotvrdili ani svědci, kteří vypovídali v soudním řízení vedeném u Okresního soudu ve , adresa, , a to ošetřující neurolog , tituly před jménem, , jméno FO, , a lékaři LDN , adresa, , u kterých žalobkyně absolvovala následnou léčbu. Z jejich vyjádření vyplynulo, že diagnózy o zlomeninách po pádu v roce 2016 byly převzaty z jiných dokumentů vystavených dříve jinými lékaři, a nebyly již znovu zkoumány a ověřovány. Ačkoliv žalobkyně opakovaně poukazovala na výsledky vyšetření magnetickou rezonancí, z doložených dokladů a ze zdravotní dokumentace žalobkyně vyplývá, že ani v jediném z těchto výsledků vyšetření nebyly zlomeniny u žalobkyně prokázány. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně dlouhodobě od 15 let svého věku trpí chronickými onemocněními páteře a v důsledku toho u ní byla provedena v roce 2020 zmíněná stabilizační operace. Podle názoru soudu diagnózy stanovené žalovanou odpovídají dlouhodobému zdravotnímu stavu žalobkyně, který je nejméně od roku 2013 dokumentován u jejího neurologa , tituly před jménem, , jméno FO, . Dále podle názoru soudu z popsaných důvodů chybí příčinná souvislost mezi postupem žalované a tvrzenými zdravotními problémy žalobkyně.

45. Tvrzení žalobkyně, že její zdravotní anamnéza před úrazem ze dne , datum, byla bez abnormálií, odpovídající věku, je zcela laické, neboť žalobkyně zcela opomíjí skutečnost, že řada jejích zdravotních obtíží má charakter degenerativního onemocnění, tj. onemocnění, jehož podstatou je postupná ztráta struktury nebo funkce nějaké tkáně či orgánu, která se v průběhu času čím dál více zhoršuje, přičemž změny mohou být dlouhodobě přítomné i bez útlaku nervových struktur, tj. po dlouhou dobu nemusí způsobovat žádné příznaky.

46. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a žalovanou soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové výši 27 200 Kč. Tato částka zahrnuje a) odměnu advokáta v celkové výši 24 800 Kč podle § 9 odst. 4 a § 7 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., v platném znění, tj. 3 100 Kč za každý z uvedených úkonů právní služby, tj. 8x 3 100 Kč (1. příprava spojená s převzetím zastoupení z , datum, , sepis vyjádření k žalobě z , datum, , sepis vyjádření k zdravotní dokumentaci žalobkyně na základě výzvy soudu z , datum, , prostudování spisu dne , datum, a za každé z jednání konaných ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, ) a b) náhradu hotových výdajů ve výši celkem 2 400 Kč, tj. 300 Kč za každý z popsaných úkonů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Žádné okolnosti ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by soud nepřiznal úspěšné žalované náhradu nákladů v plné výši, soud v řízení neshledal.

47. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyní a vedlejší účastnicí na straně žalované soud rozhodl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal zcela úspěšné vedlejší účastnici na straně žalované právo na náhradu nákladů řízení v plné výši, tj. v celkové výši 2 400 Kč. Uvedená částka podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. ve výši odpovídající 8 paušálním úhradám (za výše uvedené popsané úkony) po 300 Kč.