17 C 289/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem Mgr. jméno jméno sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 7 178 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 22. 10. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které žalobkyně požadovala po žalovaném zaplacení:</b> <b>- částky 2 178 Kč,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 2 178 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 19. 5. 2019 do zaplacení,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 19. 5. 2019 do 21. 10. 2020,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 5 000 Kč ve výši 1,5 % ročně za dobu od 22. 10. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 585 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 24. 5. 2021, domáhala po žalovaném zaplacení částky 7 178 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 7 178 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 19. 5. 2019 do zaplacení. Žalobkyně žalobu odůvodnila tím, že danou pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 12. 2020 od původní věřitelské společnosti [právnická osoba], kdy tato společnost uzavřela dne 18. 4. 2019 se žalovaným distančním způsobem smlouvu o úvěru, na jejímž základě žalovaný vyčerpal úvěr ve výši 5 000 Kč a zavázal se vrátit tuto částku nejpozději do 18. 5. 2019. Původní věřitelka poskytovala půjčky a spotřebitelské úvěry prostřednictvím své webové stránky [webová adresa], na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů, potvrdil, že se seznámil s podmínkami smlouvy o půjčce a souhlasí s nimi, a poté zaslal žádost o poskytnutí úvěru. Po prověření schopnosti žalovaného splácet úvěr mu byla zaslána prostřednictvím internetových stránek smlouva o úvěru a poté mu byly poskytnuty uvedené prostředky převodem na označený účet žalovaného č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo]. Žalovaný byl lustrován v databázích ISIR, CEE, CRKI, EUCB. Žalovaný byl o úhradu dluhu opakovaně upomínán, naposledy předžalobní upomínkou advokáta ze dne 9. 10. 2020. Na úhradu dluhu nezaplatil žádnou částku.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [obec] [část obce], [ulice a číslo], kam mu soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 12. 5. 2022.

3. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 13. 6. 2022, se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 1. 6. 2022. Žalovaný se z neúčasti u jednání neomluvil, přestože byl řádně a včas předvolán, předvolání k jednání mu bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 12. 5. 2022, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu.

4. Zástupce žalobkyně sice požádal v dopise ze dne 1. 6. 2022 o odročení jednání v případě, kdy žalovaný bude tvrdit nové skutečnosti, anebo by z jiného důvodu soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, soud ale takto formulovanou žádost o odročení jednání neakceptoval. Žalobkyně je v daném případě po celou dobu soudního řízení zastoupena advokátem, který ji zastupuje i v mnoha jiných obdobných věcech nejen u zdejšího soudu, toto je skutečnost zdejšímu soudu známá z jeho úřední činnosti. Advokát zastupující žalobkyni by měl být schopen připravit znění žaloby tak, aby uplatněný nárok ze žalobních tvrzení logicky vyplýval a aby byl také podpořen dostatečnými důkazy. Práva znalý advokát si musel být vědom, že jeho žaloba není dostatečně prokazována doloženými listinami. Zástupce žalobkyně byl přesto soudem vyzván společně s předvoláním k jednání, aby nejpozději u jednání dne 13. 6. 2022 předložil soudu doklady, které prokazují skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalovaného při uzavření smlouvy, a zejména doklady, které prokazují, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalovaného dluh splácet. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, důvody tohoto svého postupu nesdělil. Za této situace soud nepovažoval za procesně přípustné, aby bylo jednání znovu odročeno za účelem předložení důkazů, k jejich předložení byla již jednou žalobkyně prostřednictvím svého advokáta marně vyzvána.

5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 0C5D0 [číslo] ze dne 17. 4. 2019, že smlouva byla uzavřena mezi [právnická osoba] [anonymizována dvě slova], [IČO] se sídlem v [obec a číslo] – [část obce], [číslo], [anonymizováno] [obec a číslo], a žalovaným [celé jméno žalovaného], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 5 000 Kč. Úroky z úvěru byly dohodnuty ve výši 36 % ročně, poplatek za poskytnutí úvěru byl sjednán v jednorázové výši 609,01 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit zapůjčené prostředky společně s úrokem a s uvedeným jednorázovým poplatkem v celkové výši 5 756,96 Kč nejpozději do 18. 5. 2019 Dohoda není podepsána klientem, neobsahuje žádné prohlášení o tom, že by mu prostředky byly skutečně předány. Nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalovaného při uzavření smlouvy; ze strany žalovaného zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba uhrazená na účet věřitelky ani zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s věřitelskou společností, zda to byl skutečně žalovaný a zda s původní věřitelkou někdo vůbec o takové smlouvě jednal.

6. Dále bylo v řízení prokázáno na základě sdělení [právnická osoba] ze dne 29. 4. 2022, že žalovaný byl mimo jiné v období od 1. 4. 2019 do 30. 4. 2019 majitelem a jediným disponentem účtu č. [bankovní účet] a dne 18. 4. 2019 byla na tento účet připsána částka 5 000 Kč pod variabilním symbolem [číslo]. Podle potvrzení platební instituce ThePay.cz, s.r.o. ze dne 18. 4. 2019 byla uvedeného dne zaslána částka 5 000 Kč z účtu [právnická osoba] credit, s.r.o. na účet č. [bankovní účet].

7. Podle obsahu podacího lístku ze dne 9. 10. 2020 byla na adresu žalovaného v [obec], [ulice a číslo] odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky.

8. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2020, že žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské [právnická osoba] [právnická osoba]

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

10. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 9. 9. 2020, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské [právnická osoba] [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným, když předložené listiny neobsahují podpis žalovaného, žalobkyně ani neprokázala, že by totožnost žalovaného při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena a že by se jednalo o skutečný projev vůle žalovaného. V řízení bylo prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému převodem na jeho bankovní účet dne 18. 4. 2019 částku 5 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, je třeba převedení částky 5 000 Kč na bankovní účet žalovaného právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 5 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 22. 10. 2020 do zaplacení.

11. Nad rámec výše uvedeného je nutno uvést, že žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu žádné doklady o tom, jakým způsobem zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedeného vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, by soud vyhodnotil jako neplatnou, i kdyby byla prokázána vůle žalovaného takovou smlouvu uzavřít.

12. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 5 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě 8,25 % ročně platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. od 22. 10. 2020 do zaplacení.

13. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 9. 10. 2020 (ačkoliv se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 14. 10. 2020. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje. V ustanovení § 1959 písm. e) občanského zákoníku je specifikován pojem„ ihned“ jako doba zpravidla„ do pěti dnů“ a podle komentáře k zákonu doba„ bez zbytečného odkladu“ má být vykládána jako doba delší, tj. asi 7 – 10 dnů. V daném případě se soud kloní k názoru, že by měl žalovaný platit do 7 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na nevysokou částku dluhu, a také s ohledem na to, že v případě platnosti ujednané smlouvy by splatnost dluhu nastala již dávno a žalovaný o tomto svém dluhu a povinnosti jej uhradit nepochybně věděl. Doba 7 dnů od doručení výzvy tedy nastala dne 21. 10. 2020 a žalovaný je v prodlení od následujícího dne 22. 10. 2020. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v tehdy platné výši 8,25 % ročně.

14. Pokud žalobkyně požadovala kromě uvedené částky 5 000 Kč úhradu dalších 2 178 Kč z titulu smluvního úroku, popř. poplatku za sjednání úvěru nebo z titulu smluvní pokuty, pak se jedná o nároky vyplývající z uzavřené smlouvy, které by mohly být přiznány pouze za situace, kdy by byla uzavřená smlouva shledána platnou. Z uvedeného důvodu byla žaloba v této části zamítnuta.

15. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení již ode dne 19. 5. 2019, byl její požadavek co do období do 19. 5. 2019 do 21. 10. 2020 jako nedůvodný podle argumentů uvedených v předchozím odstavci zamítnut. Stejně tak by zamítnut nárok na úhradu úroku z prodlení z částky 2 178 Kč. Pokud nebyl přiznán základ dluhu, nemohl být přiznán ani úrok z prodlení z této částky. Dále byl zamítnut požadavek na úhradu úroku z prodlení ve výši 1,5 % ročně, když žalobkyně požadovala zaplacení úroku ve výši 9,75 % ročně, nicméně podle závěrů soudu k prvnímu dni prodlení činila zákonná výše úroků z prodlení pouze 8,25 % ročně, proto ve zbytku musel být požadavek rovněž zamítnut.

16. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení větší procesní úspěch, částku 585 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. V daném řízení činí procesní úspěch žalobkyně 69,66 % (co do částky 5 000 Kč z celkem žalovaných 7 178 Kč) a její procesní neúspěch činí 30,34 %. Ve výši rozdílu (39,32 %) má žalobkyně právo na náhradu nákladů soudního řízení, které v plné výši činí částku 1 489 Kč. Tato částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč, a to po 200 Kč (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy a 3. sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 3/ paušální náhradu hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, tj. ve výši 3x 100 Kč za každý z výše popsaných úkonů zastoupení, a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč, tato částka představuje 21% z částky 900 Kč (představující součet shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů advokáta). Podílu 39,32 %, který je výše specifikován, odpovídá z celkové výše nákladů řízení částka 585 Kč. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu před podáním žaloby písemně upomínán. Zásilka žalobkyně obsahující předžalobní výzvu ze dne 9. 10. 2020 byla žalovanému doručována poštou na adresu, kterou uvedl ve svých dokladech u žalobkyně a která byla v době doručování také adresou trvalého pobytu žalovaného. Žaloba podaná žalobkyní je typicky tzv. formulářová, žalobkyně podává ve shodném formátu ke zdejšímu několik desítek žalob ročně, drobné změny v textu týkající se označení osob a výše dluhu mohou být jistě provedeny za pomocí jednoduchého softwaru. Z těchto důvodů soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.