17 C 30/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou ve věci: žalobkyně: Jméno žalobkyně A , IČ IČO žalobkyně A Anonymizováno za žalobkyni před soudem jedná Anonymizováno Anonymizováno , IČ Anonymizováno adresa pro doručování: Jméno žalobkyně B , Anonymizováno Anonymizováno proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený dne Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky o zaplacení částky 75 661 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, společně s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,5 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému v plné výši , částka, náhradu nákladů řízení do třiceti dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalovaného.

1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla zdejšímu soudu doručena dne , datum, , domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku , částka, společně s úrokem z prodlení z částky , částka, ve výši 8,50 % ročně za dobu od , datum, do zaplacení. Žalobu odůvodnila následujícími tvrzeními: , tituly před jménem, , jméno FO, , bytem , adresa, , svým podáním ze dne , datum, , postoupeným , právnická osoba, dne , datum, , právnická osoba, jakožto příslušnému úřadu podle § 6 zákona č. 82/1998 Sb., které bylo následně doplněno podáním ze dne , datum, , uplatnil nárok na náhradu škody a nemajetkové újmy, která mu vznikla v souvislosti s tím, že do jeho domu č.p. , adresa, v obci , adresa, dne , datum, neoprávněně vnikla zásahová jednotka Policie ČR, spoutala ho a provedla domovní prohlídku. Poškozený konkrétně uplatnil nárok:- na náhradu škody za poškození vstupních dveří u domu v částce , částka, a za výměnukování a zámku dveří v částce , částka, , celkem tedy v částce , částka, ;- na náhradu škody za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, v částce , částka, ;- na náhradu za přetrvávající zdravotní problémy psychické povahy způsobené neoprávněnýmpolicejním zásahem v částce , částka, , za porušení domovní svobody (za neoprávněný vstupdo obydlí, za porušení nedotknutelnosti obydlí) v částce , částka, , za omezení osobnísvobody (za nezákonné použití donucovacích prostředků proti jeho osobě a nezákonné provedení osobní prohlídky jeho osoby) v částce , částka, , za prohlídku domovních prostor v částce , částka, , za poškození dobré pověsti v částce , částka, ;- na náhradu výloh a vynaloženého času a úklid obytných prostor v domě č.p. , adresa, v částce , částka, ;- na náhradu nákladů a vynaloženého času spojených s neustálým projednáváním událostina , Anonymizováno, v částce , právnická osoba, Kč;- na omluvu v tisku, včetně žádosti o přepracování omluvy Policie ČR.Podle sdělení , Anonymizováno, ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, došlo k chybě při rekognoskaci objektu a následně dne , datum, ke vstupu policistů do domu , tituly před jménem, , jméno FO, č.p. , adresa, v obci , adresa, , ačkoliv správně mělo dojít ke vstupu do sousedního domu č.p. , Anonymizováno, na základě příkazu Okresního soudu v , adresa, k domovní prohlídce a k prohlídce jiných prostor ze dne , datum, č.j. , spisová značka, . Za toto pochybení byl uznán vinným žalovaný v kázeňském řízení. Dne , datum, byla příslušnému služebnímu funkcionáři krajského ředitelství s kázeňskou pravomocí předložena zpráva o získání údajů ve věci vstupu policistů zásahové jednotky do uvedeného objektu při plnění služebních úkolů, včetně kompletní spisové dokumentace pod č.j. , Anonymizováno, . Ze zpracovaného spisového materiálu byl dostatečně odůvodněn závěr, že se žalovaný jako vedoucí skupiny č. , hodnota, zásahové jednotky , Anonymizováno, dopustil jednání, které ve všech bodech naplňuje znaky skutkové podstaty kázeňského přestupku podle § 50 odst. 1 zákona č. 361/2003 Sb., o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon o služebním poměru“), tím, že porušil jednu ze základních povinností příslušníka uvedenou v ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, podle které je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, jež podle ustanovení § 46 zákona o služebním poměru spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, konkrétně z porušení povinností vyplývajících pro příslušníka z čl. 10 písm. g) pokynu policejního prezidenta č. 34/2015, kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren a stanovující, že „vedoucí skupiny se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků“, s nimž byl prokazatelně seznámen. Rozhodnutím náměstka ředitele , Anonymizováno, ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , služební funkcionář s kázeňskou pravomocí krajského ředitelství rozhodl ve smyslu ustanovení § 51 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru uložit kázeňský trest žalovanému „písemné napomenutí“. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne , datum, . , Jméno žalobkyně A, posoudilo nároky uplatněné , tituly před jménem, , jméno FO, podle zákona č. 82/1998 Sb. a shledalo důvodným co do základu, ohledně výše byl nárok shledán důvodným:- nárok na náhradu škody za poškození vstupních dveří u domu v částce , částka, a za výměnu kování a zámku dveří v částce , částka, , celkem tedy v částce , částka, , doložený fakturou č. , hodnota, vyhotovenou společností , právnická osoba, . dne , datum, s potvrzením o její úhradě a účtenkou vystavenou společností , právnická osoba, . ze dne , datum, ,- nárok na náhradu škody za ušlý výdělek po dobu pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, v částce , částka, , která odpovídá rozdílu čistého příjmu poškozeného za období , Anonymizováno, ve výši , částka, a za období , Anonymizováno, ve výši , částka, podle přehledu výdělku zaměstnance vyhotoveného , právnická osoba, , , Anonymizováno, , adresa, , dne , datum, ; podle sdělení tohoto zaměstnavatele ze dne , datum, , č.j. , var. symbol, , byl , tituly před jménem, , jméno FO, v období od , datum, do , datum, v pracovní neschopnosti a ušlý výdělek činil , částka, ,- nárok na náhradu nemajetkové újmy způsobené nesprávným úředním postupem co do částky , částka, , kdy dospělo k závěru, že posuzovaný případ je obdobný kauze rozhodované Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, (dva žalobci se domáhali odškodnění újmy způsobené vniknutím příslušníků Útvaru rychlého nasazení do nesprávného bytu, kdy byli v nočním úboru spoutáni, omezeni na svobodě cca 30 minut), v níž bylo přiznáno každému žalobci zadostiučinění ve výši , částka, , přičemž částku , částka, v nyní posuzovaném případě , Anonymizováno, navýšilo o , částka, , když zohlednilo, že , tituly před jménem, , jméno FO, byla v důsledku nesprávného úředního postupu (v souvislosti s chybně provedenou domovní prohlídkou) způsobena újma na zdraví, jak vyplývá z doložených lékařských zpráv., Jméno žalobkyně A, informovalo , tituly před jménem, , jméno FO, o přiznání nároku na náhradu škody ve výši , částka, a nároku na náhradu nemajetkové újmy ve výši , částka, přípisem ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, , a o přiznání nároku na náhradu škody za ušlý výdělek ve výši , částka, přípisem ze dne , datum, , č.j. , Anonymizováno, . Dne , datum, byla na bankovní účet , tituly před jménem, , jméno FO, poukázána částka , částka, a dne , datum, částka , částka, . Podle § 16 odst. 1 zák. č. 82/1998 Sb. nahradil-li stát škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu na úředních osobách a na územních celcích v přenesené působnosti, pokud škodu způsobily. Podle ustanovení § 17 odst. 1 téhož zákona nahradil-li stát škodu, ke které došlo při činnosti státního orgánu nebo poskytl-li ze stejného důvodu zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, může požadovat regresní úhradu od těch, kteří se podíleli na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu, pokud byli k vydání rozhodnutí nebo k úřednímu postupu oprávněni. , Jméno žalobkyně A, vyzvalo žalovaného k úhradě pohledávky ve výši , částka, z titulu regresního nároku přípisem ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, prostřednictvím jeho zaměstnavatele, , Anonymizováno, . Termín pro úhradu uvedené pohledávky byl stanoven do , datum, . Ke dni sepisu tohoto návrhu k úhradě ze strany žalovaného nedošlo.

2. U jednání dne , datum, zástupkyně žalobkyně doplnila svá tvrzení ústně do protokolu, když uvedla, že není přesné původní žalobní tvrzení, že byla poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, poskytnuta nemajetková újma v celkové výši , částka, , kdy bylo přihlédnuto k analogickému jinému případu, ve kterém bylo poskytnuto odškodnění nemajetkové újmy ve výši , částka, za omezení na svobodě a v nyní projednávaném případě byla tato částka odškodnění navýšena o , částka, v důsledku újmy na zdraví. U jednání zástupkyně žalobkyně protokolárně upřesnila, že celá částka , částka, byla poškozenému poskytnuta jako náhrada nemajetkové újmy na zdraví. Ve zmíněném rozhodnutí jiného soudu, ze kterého ministerstvo nyní vycházelo, se uvádí, že poškozenému byla způsobena fyzická i psychická újma.

3. Žalovaný navrhoval zamítnutí žaloby. K žalobnímu požadavku se vyjádřil poprvé v písemném odporu proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, . Uvedl, že nárok na zaplacení požadované částky je odůvodněn požadavkem na regresní úhradu dle zákona č. 82/1998 Sb., a to dle § 16 odst. 1 a § 17 odst. 1, žalovaný má za to, že není ve věci pasivně legitimován, když nejsou splněny podmínky regresní náhrady vůči jeho osobě a povinným by mělo být , Anonymizováno, , u něhož byl v době zákroku dne , datum, ve služebním poměru. Jeho pasivní legitimace není dána jednak z toho důvodu, že odpovědnost za nesprávný úřední postup žalovaný odmítá, jednak z důvodu, že ke dni , datum, jeho služební poměr zaniknul. Žalovaný má za to, že předpokladem případně úspěšného regresního nároku je existence jeho postavení jako úřední osoby, tedy v tomto případě služebního poměru. Tento služební poměr však zaniknul ještě před tím, než byl nárok vůči jeho osobě uplatněn a žaloba podána. Žalovaný dále namítal, že nebyly splněny podmínky podle § 16 ani § 17 zákona č. 82/1998 Sb., když nezpůsobil škodu, která byla vyplacena poškozenému, není dáno jeho zavinění, ani příčinná souvislost mezi jeho jednáním a škodou, která měla být způsobena poškozenému. Důvody, pro které považuje uplatněný regresní nárok za nikoliv po právu, jsou popsány následně:1/ Žalovaný nemůže odpovídat za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby a za postup, který vyplývá z příkazu nadřízeného. Podle § 17 odst. 4 je-li podle tohoto ustanovení uplatněn nárok na regresní úhradu proti osobě, u níž účast na výkonu veřejné moci náležela k povinnostem vyplývajícím z pracovního poměru nebo z poměru mu na roveň postaveného anebo z poměru služebního, řídí se výše regresní úhrady zvláštními předpisy. Tímto zákonem je zákon č. 361/2003 Sb., o služebním poměru, podle § 95 odst. 5) písm. a) tohoto zákona příslušník neodpovídá za škodu, která vyplývá z rizika výkonu služby. Současně podle § 17 odst. 6 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na regresní úhradu nelze uplatňovat vůči tomu, kdo se podílel na vydání nezákonného rozhodnutí nebo na nesprávném úředním postupu na příkaz nadřízeného, ledaže by se uposlechnutím příkazu dopustil trestného činu. Žalovaný plnil pokyny nadřízeného a jeho kárná odpovědnost nezakládá bez dalšího odpovědnost za škodu ani nárok na regresní úhradu;2/ Škoda nebyla způsobena zaviněným porušením povinností. Podle § 18 odst. 1 právo na regresní úhradu vznikne pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Žalovaný škodu nezpůsobil zaviněným porušením právní povinnosti. Na zásahu a jeho přípravě se podílelo několik osob, sám žalovaný plnil rozkazy nadřízeného a nebyl odpovědnou a řídící osobou. Žalobkyně dovozuje nárok na regresní náhradu odkazem na kázeňské rozhodnutí náměstka ředitele , Anonymizováno, ze dne , datum, . Takovým rozhodnutím však soud není vázán a žalovaný namítá, že jeho kázeňské provinění není v příčinné souvislosti se vzniklou škodou a nemůže založit nárok na regresní náhradu státu. Podle kázeňského rozhodnutí mělo dojít ze strany žalovaného k porušení § 45 odst. 1 písm. a) služebního zákona, tedy v nedodržení služební kázně, přičemž podle § 46 služební kázeň spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, konkrétně pak se měl žalovaný dopustit porušení čl. 10 písm. g) pokynu policejního prezidenta č. 34/2015 spočívajícího v povinnosti „vedoucí skupiny se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků“. Své pochybení, jež by mělo být v příčinné souvislosti se vzniklou škodou a následnou oprávněností regresního nároku, žalovaný odmítá. Žalovaný odmítá své zavinění. Žalovaný se jako vedoucí zásahové skupiny dle čl. 5 odst. 2 písm. e) pokynu policejního prezidenta č. , hodnota, ze dne , datum, , kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren (dále jen „pokyn PP“) v souladu s čl. 10 písm. g) zásahu předmětného dne účastnil, tuto při zákroku řídil, podílel se na přípravě zákroku i jejím vyhodnocení. Žalovaný však nebyl osobou, která byla odpovědna za předmětnou akci, tj. vstup do domu č.p. , Anonymizováno, na základě příkazu Okresního soudu v , adresa, , nebyl velící ani řídící osobou. Za nasazení jednotky zodpovídá a tuto řídi vždy a výlučně řídící akce a vedoucí zásahové jednotky. Žalovaný jako vedoucí skupiny tuto řídí při samotné realizaci zásahu, ke kterému jsou přímým příkazem vysláni. Řídícím akce je osoba, která je členem orgánů činných v trestním řízení, jež předmětnou trestnou činnost vyšetřují. Tento má informace o probíhajícím vyšetřování, trestné činnosti a potřebnosti realizace zásahu, včetně označení osob, místa a časového harmonogramu zásahu. V tomto případě se jednalo o pana , jméno FO, . Podle čl. 6 pokynu policejního prezidenta „Vedoucí zásahové jednotky zejména: a) řídí zásahovou jednotku a odpovídá za její přípravu a akceschopnost, b) rozděluje policisty do skupin, c) vyčleňuje policisty k posilování přímého výkonu služby, d) shromažďuje potřebné informace a poznatky o celkové činnosti zásahové jednotky a policistů, e) po ukončení nasazení zásahové jednotky zajišťuje zpracování vyhodnocení, f) provádí instruktáž policistů zúčastněných na zákroku, kterému sám velí.“ V tomto případě se jednalo o , jméno FO, . Podle čl. 10 pokynu policejního prezidenta „Vedoucí skupiny zejména a) připravuje podklady pro zpracování plánů výkonu služby a služební přípravy policistů, b) odpovídá za akceschopnost a připravenost skupiny k okamžitému nasazení, c) se podílí na organizaci výcviku v rámci služební přípravy skupiny, d) provádí instruktáž a vysílá policisty k plnění služebních úkolů, e) provádí kontrolu policistů zařazených ve skupině a poskytuje jim odbornou a metodickou pomoc, f) odpovídá za provedení prvotního opatření při zákrocích podle čl. 2 odst. 5 písm. b), g) se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků.“ V tomto případě vedoucího zásahové skupiny se jednalo o žalovaného. Řízení akce pod krycím názvem „, Anonymizováno, “ bylo věcí a odpovědností řídícího akce, kterým byl p. , jméno FO, . Řídící na vyšetřování stíhané trestné činnosti spolupracuje s dalšími řídícími, v tomto případě na uvedeném pracoval cca 2 roky, je to výlučně řídící, který disponuje všemi informacemi v rámci probíhajícího trestního řízení a chystaného zásahu a koordinuje činnosti s dalšími složkami, a to případně i na celostátní úrovni. Odpovědnost není dána vedoucímu samotné zásahové skupiny, která je aktuálně nasazena, ale řídícímu, který byl a je výlučně oprávněný dát pokyn k zásahu, vyslání zásahové jednotky na místo a jehož je povinen se jako řídící účastnit. Řídící akce p. , jméno FO, však na místě přítomen nebyl, při odjezdu zásahové jednotky na místo tento seděl ve voze, na místo nejel, zásahu se neúčastnil a toliko přes vysílačku dal příkaz ke vstupu do předmětného domu. Stejně tak je povinností vedoucího zásahové jednotky samotnému zásahu velet a provádět instruktáž zasahujících členů skupiny, nikoliv vedoucímu skupiny. Předmětná akce byla přísně tajnou akcí. Žalovaný v rámci připravovaného zásahu požadoval po řídícím předem ukázat na místě dům, který bude předmětem zásahu, což bylo odmítnuto. Z tohoto důvodu podle adresy a fotografií ve spise jel žalovaný na místo k prohlídce. Na fotografiích byl jako dominantní vyobrazen dům, do něhož bylo i následně vstupováno a který si byl žalovaný předem prohlédnout. Následně pro zásahovou jednotku prováděl žalovaný za přítomnosti svého vedoucího útvaru , jméno FO, , který jako vedoucí zásahové jednotky provádí instruktáž policistů zúčastněných na zákroku, kterému sám velí dle čl. 6 písm. f), instruktáž podle čl. 10 písm. d) pokynu policejního prezidenta, kde hovořil o domu, do kterého nakonec bylo vniknuto a ze strany jeho vedoucího, jež byl přítomen a nese odpovědnost za a velí konkrétnímu zákroku, nebylo vzneseno ničeho, co by vedlo k pochybnostem o správnosti objektu, do kterého mělo být vniknuto. Součástí fotodokumentace byly vstupní dveře a garážová vrata, a to z důvodu nezbytných příprav pro vstup do domu. Instruktáže se účastnilo kromě vedoucího žalovaného dalších 30 příslušníků. Žalovaný tak neměl naprosto žádné pochybnosti o správnosti objektu, o správnosti objektu pro realizaci zásahu byl utvrzen svými nadřízenými i fotografiemi, jež měl k dispozici. O nasazení jednotky do akce vždy rozhoduje řídící akce, který má být na místě a dát přímý pokyn ke vstupu a zahájení akce. Řídící však na místě nebyl, pokyn byl dán přes vysílačku a s ohledem na předcházející úkony a naprostou jistotu o správnosti objektu, bylo do něj vniknuto. Řídící na místo dojel po zásahu cca 15 minut. , Anonymizováno, podle § 3 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. odpovídá za škodu mj. z titulu nesprávného úředního postupu. Ve vztahu k poškozeným , Anonymizováno, garantuje a hradí náhradu škody způsobené výkonem státní moci, a to objektivně, bez zřetele na zavinění, resp. absolutně, bez možnosti zproštění se odpovědnosti. Proto právní úprava poskytuje , Anonymizováno, jakožto primárnímu nositeli odpovědnosti nástroj, jak docílit, aby náklady na úhradu škody nezůstaly jen k jeho tíži, pokud škodu reálně způsobily jiné osoby jako skuteční škůdci. Regresní vztah mezi , Anonymizováno, a skutečným škůdcem je novým závazkem, jehož obsahem je povinnost uhradit dluh předtím uhrazený , Anonymizováno, poškozenému, neboť původní odpovědnostní vztah mezi , Anonymizováno, a poškozeným zanikl. Na rozdíl od přísné odpovědnosti , Anonymizováno, , právo regresu náleží , Anonymizováno, pouze tehdy, byla-li škoda způsobena zaviněným porušením právní povinnosti. Jinými slovy právní úprava regresu je založena na odpovědnosti za zavinění. Je nutné zdůraznit, že rozsah náhrady, na kterou má , Anonymizováno, , Anonymizováno, z titulu regresu nárok a kterou je oprávněn požadovat po subjektech uvedených v § 17 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. je omezen mírou účasti těchto subjektů na způsobení škody či újmy. Způsobí-li škodu zaviněným porušením právní povinnosti více osob, povinnost k regresní úhradě se mezi povinnými dělí podle míry jejich účasti na způsobení škody, přičemž posouzení této míry je předmětem dokazování. Konečně pak zákonodárce čelí případnému přenesení negativních následků nedostatečné obrany , Anonymizováno, na povinného z regresní úhrady. Tomu je tak zachováno právo bránit se povinnosti zaplatit regresní úhradu uplatněním všech námitek, které mohl proti poškozenému uplatnit povinný z náhrady škody. Nezbytnou podmínkou nároku , Anonymizováno, na regresní úhradu je příčinná souvislost mezi porušením právní povinnosti (nesprávný úřední postup) a vznikem škody, tedy je-li nesprávný úřední postup se vznikem škody ve vztahu příčiny a následku. Žalovaný svým jednáním, jež je obsahem kárného provinění, nezavinil nesprávnost úředního postupu, tohoto kázeňského provinění se nedopustil, kázeňské provinění, jak je uvedeno v rozhodnutí nebylo a nemohlo být příčinou nesprávného vniknutí do domu poškozeného.3/ Žalovaný má za to, že nárok neměl být , Anonymizováno, poškozenému vůbec přiznán. K předmětnému zákroku došlo dne , datum, . Poškozený původně uplatňoval toliko majetkovou škodu a ušlý zisk, a to přímo vůči , Anonymizováno, . Nemajetkovou újmu v podobě psychické újmy uplatnil poškozený až téměř rok po zákroku, kdy žalovaný má za to, že zcela ve snaze získat majetkový prospěch, když uplatněný nárok byl ve výši , částka, . Nárok byl , právnická osoba, přiznán dobrovolně, bez soudního řízení a žalovaný má za to, že nárok nebyl důvodný, rozhodně pak ne v části nemajetkové újmy. Soud v řízení o regresním nároku si jako prejudiciální otázku posoudí existenci škody či újmy vzniklé z důvodu nesprávného úředního postupu, kterou , Anonymizováno, reparoval to, zda došlo k porušení právní povinnosti ze strany osoby z regresu povinné, zda takové porušení bylo kryto zaviněním alespoň ve formě nevědomé nedbalosti a konečně, zda vznik škody a zaviněné porušení povinnosti je ve vztahu příčiny a následku. Výrok pravomocného rozsudku vydaného v odškodňovacím sporu mezi poškozeným a , Anonymizováno, , ani jeho dobrovolné poskytnutí, není závazný pro účastníky regresního řízení, a proto žalovaný v regresním řízení může uplatňovat všechny námitky, jež by bylo možno uplatnit vůči poškozenému v původním odškodňovacím řízení. Mezi takové námitky lze řadit i obranu žalovaného, že nárok poškozeného na zadostiučinění za nemajetkovou újmu nebyl na základě právní úpravy dán. Žaloba byla podána prostřednictvím datové schránky dne , datum, . Platební rozkaz byl vydán dne , datum, a žalovanému doručen dne , datum, . Teprve doručením platebního rozkazu tak byl uplatněn nárok vůči jeho osobě. Pokud žalobce uvádí, že žalovaný byl vyzván k úhradě pohledávky prostřednictvím zaměstnavatele , Anonymizováno, přípisem ze dne , datum, , pak rovněž tento postup žalobkyně je nesprávný, když žalovanému služební poměr skončil k , datum, a nebylo tak možné vyzývat žalovaného na adrese bývalého zaměstnavatele. Z lékařské zprávy ze dne , datum, , Anonymizováno, ., jméno FO, , psycholožky, která měla být podkladem pro tvrzené následné uznání nemajetkové újmy poškozeného poukazuje žalovaný na to, že rovněž tato zpráva není a nemohla být řádným a dostatečným podkladem pro přiznání nároků z nesprávného úředního postupu, a to způsobením psychické újmy jako újmy na zdraví. Jednak ze zprávy se podává, že poškozený začal docházet do ambulance až , datum, , tj. rok po předmětné události, rok po ukončení tvrzené pracovní neschopnosti. Současně z předmětné zprávy nevyplývá doba léčení, ani další podstatné skutečnosti. Co je však podstatné, z lékařské zprávy vyplývá, že veškerý proces je brzděn aktivní snahou o odškodnění, což vede k oživení zážitků a odvrácení pozornosti od psychoterapie. , Anonymizováno, . Již tato vyjádření psycholožky jednoznačně poukazují na skutečnost, že oživování události je dáno snahou o odškodnění, což zcela odpovídá řadě přípisů nejen vůči , Anonymizováno, , ale rovněž vůči , Anonymizováno, , samotnému , Anonymizováno, , jakož i samotné , Anonymizováno, od počátku. Není tak ničím doloženo, zda na straně poškozeného vznikla jakákoliv psychologická újma. Nespavost, kterou poškozený popisuje, je nutno připisovat spíše bojí o odškodnění, vzteku, křivdě a nepochopení, nikoliv jako důsledek samotného zásahu. V rámci řízení o přiznání nároku na náhradu škody na zdraví tak měly být získány podrobnější lékařské zprávy a vypracován znalecký posudek. Přiznání jakéhokoliv nároku na základě této lékařské zprávy je naprosto nepřijatelné a nedostatečné. Žalovaný však trvá na tom, že náhrada nemajetkové újmy byla poskytována jako finanční zadostiučinění, nikoliv jako nemajetková újma v souvislosti se škodou na zdraví poškozeného. I v případě, že by snad soud dospěl k závěru, že je vázán rozhodnutím o kárném provinění, pak žalovaný namítá, že vázanost může být dána jen výrokem rozhodnutí, nikoliv odůvodněním. Z výroku předmětného rozhodnutí však nevyplývá žádná skutečnost, z níž by bylo možno vyvozovat odpovědnost za škodu a regresní náhradu. Podle výroku kázeňského rozhodnutí byl uznán žalovaný vinným jednáním v období od , datum, do , datum, , v němž je spatřováno pochybení v tom, že podle čl. 10 písm. g) pokynu policejního prezidenta porušil povinnost jako vedoucí skupiny se účastnit zákroků, řídit při nich členy skupiny, podílet se na přípravě a vyhodnocení zákroků. Žalovaný opakovaně svou odpovědnost odmítá, když jako člen se zákroku účastnil, řídil při zákroku členy skupiny a podílel se na přípravě zákroku. Odpovědnost je na jiných osobách, jak již uvedl ve svém odporu a u jednání. Pokud žalobkyně odůvodňuje nárok tím, měl učinit žalovaný „veškerá opatření směřující k zákroku“, pak takováto povinnost není žalovanému žádným předpisem uložena. Žalovaný se má „podílet“ na přípravě. Žalovaný se seznámil se vším potřebným a provedl rovněž řádnou rekognoskaci objektu. Z dokumentů poškozeného, jež byly adresovány Policii ČR, z nichž vyplývá nespokojenost poškozeného s jednáním , Anonymizováno, , a to při řešení omluvy a náhrady škody za poškozené dveře, má žalovaný za to, že je doloženo, že důvodem nemajetkové škody a uplatněných nároků poškozeným, je spor poškozeného a funkcionářů , Anonymizováno, . Uvedené podtrhuje rovněž zpráva psycholožky založená ve spise. Poškozený uplatňoval své nároky nestandardní cestou, prostřednictvím , Anonymizováno, . Teprve podáním z , datum, byl poškozený vyrozuměn o řešení nároku , Anonymizováno, , kterému byla věc postoupena , datum, , a řešením v rámci odpovědnosti , Anonymizováno, za nesprávný úřední postup. , jméno FO, byl nárok přiznán až v roce , Anonymizováno, , pak se tak stalo zcela neoprávněně, opožděně, kdy nárok je promlčen. Jako takový nemělo , Anonymizováno, škodu hradit a žalovaný není povinen hradit regresní nároky žalobkyně.Žalovaný nesouhlasí s tvrzením žalobkyně, že nárok není promlčen. Ze stanoviska , Anonymizováno, ze dne , datum, jednoznačně vyplývá, že nárok na nemajetkovou újmu byl posuzován podle § 31a odst. 1 a odst. 2 zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu, podle kterého: 1/ Bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu; 2/ Zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Tvrzení žalobkyně, že se jedná o nárok na náhradu nemajetkové újmy v podobě škody na zdraví, tak je naprosto účelové.

4. Z účastnické výpovědi žalovaného soud zjistil, že činnost zásahové jednotky obvykle probíhá tak, že služba kriminální policie provádí šetření trestné činnosti, a v situaci, kdy shromáždí dostatečné množství důkazů, požádá příslušný orgán o nasazení zásahové jednotky. Toto nasazení zpravidla schvaluje , Anonymizováno, . Služba kriminální policie žádá o to, kdy a jakým způsobem je nebo má být provedeno nasazení zásahové jednotky, na konkrétním místě a čase. Zásahová jednotka nemá žádné informace o konkrétní trestné činnosti, neprovádí žádné šetření ani procesní úkony. V předmětné věci byl žalovaný velitelem konkrétní zásahové skupiny, kdy každá zásahová skupina je součástí zásahové jednotky. Zásahových skupin je více, aby se mohly střídat ve směnách. V době, kdy probíhala konkrétní akce, byly v dané zásahové jednotce celkem 3 zásahové skupiny. V dané věci žádal o provedení zásahu řídící akce., jde o nadřízeného žalovaného, který je členem služby kriminální policie, ten má informace o konkrétní trestné činnosti, o shromážděných důkazech apod. V daném případě probíhala konkrétní akce na více místech najednou a v případě zásahu v , adresa, , o který se v této věci jedná, byl řídícím akce pan , jméno FO, . Obvykle k zásahové akci je nejprve doručena z , Anonymizováno, schválená žádost a k tomu pak vedoucí, resp. nadřízený provede instruktáž. V daném případě se jednalo o pana , jméno FO, , který měl informace od služby kriminální policie. Ten pak seznámil vedoucího skupiny nebo vedoucí více skupin, s tím, že bude provedena akce a v jakém rozsahu, zpravidla bylo uvedeno alespoň orientačně místo, kde bude zásah proveden. Konkrétní adresa bývala taktickou výhodou, neboť mohli předem provést rekognoskaci objektu. Řídící akce, v daném případě pan , jméno FO, , obvykle jel s vedoucím zásahové skupiny se podívat na konkrétní objekt, kde vedoucí zásahové skupiny si obhlédl dveře, aby zjistil, z jakého materiálu jsou vyrobeny, jakým způsobem je třeba se dále na akci připravit. Pokud byl časový prostor, pak vedoucí, v daném případě pan , jméno FO, , se účastnil provedení zásahu, kdy byl přítomen v autě u řídícího akce anebo v autě příslušné zásahové jednotky. Ne vždy byl přítomen na místě při zásahu z časových důvodů. V dané situaci se jednalo o specifikum, kdy v odpoledních hodinách žalovanému volal nadřízený, který byl na služební cestě, že v noci zřejmě proběhne akce. Řekl, aby si žalovaný z jeho skříně vytáhl složku s konkrétním názvem a provedl v rámci možností rekognoskaci objektu, žalovaný ze složky zjistil adresu objektu. , jméno FO, jako řídící akce odmítl se zúčastnit rekognoskace objektu z časových důvodů. Žalovaný ho o účast žádal pouze jednou v okamžiku, kdy jel na místo. Vícekrát ho o to nežádal, neboť dostal pokyn, že se jedná o osoby, které znají práci policie, a neměli by se na místě objevovat vícekrát. Žalovaný si nepamatuje, zda uvědomil svého nadřízeného o tom, že se pan , jméno FO, nezúčastní rekognoskace objektu. Jednalo se o výjimečnou situaci, většinou řídící akce, tedy člen služby kriminální policie, má větší zájem o provedení zásahu a o zajištění pachatelů. Zásahová jednotka je pro ně v podstatě servisní útvar. V daném případě žalovaný ze složky zjistil, že tam jsou založeny fotografie objektu. Těchto objektů bylo více, proto rozdělil fotografie mezi ostatní členy skupiny, aby bylo možno těchto obhlídek, resp. rekognoskací objektů, provést co nejvíc. Nepamatuje si, zda ve složce byly jiné dokumenty k předmětnému objektu, většinou jsou v těchto složkách založeny další dokumenty, např. rozhodnutí o domovní prohlídce. Žalovaný v daném případě vycházel při vedení zásahu z fotografií, které byly založeny v uvedené složce. Tyto fotografie pořizují zaměstnanci služby kriminální policie, kteří vědí, co mají vyfotit tak, aby se zásahová jednotka mohla na zásah co nejlépe připravit. Žalovaný vycházel při přípravě zásahu z fotografie, která je ve spise označena na horní části listu „, adresa, “ s tím, že se jedná o fotografii na té straně listu, která není označena „, Anonymizováno, “. Pro provedení zásahu je důležité nafotit zejména hlavní vstup do objektu nebo i sekundární vstup. V daném případě objekt, do kterého byl proveden zásah, což se posléze ukázalo jako chyba, žalovaný považoval z dané fotografie za hlavní a dominantní, neboť tam byly vyfoceny plastové dveře, oplocení a vstup do objektu. Obvykle je na místě přítomen řídící akce, který při konkrétním zásahu dává pokyn k tomu, aby byl zásah proveden, tedy kdy přesně a kde přesně, do jakého objektu je třeba provést zásah. V daném případě řídící akce přítomen nebyl, i když byl o zásahu vyrozuměn. O účast řídícího akce na rekognoskaci objektu těsně před samotným zásahem není třeba žádat, je to jeho povinnost. Žalovaný se domníval, že když si řídící akce sedal do auta, na uvedenou akci dojede. Po provedeném zásahu bylo podáno hlášení na , Anonymizováno, , náměstek ředitele se podivoval, že řídící akce v daném případě nebyl přítomen na místě. V okamžiku, kdy se vstupuje do objektu přes dveře, je již za akci odpovědný žalovaný jako velitel zásahové skupiny. O nasazení zásahové skupiny tedy rozhoduje řídící akce. Vedoucí zásahové skupiny, v daném případě žalovaný, pouze dává pokyny ostatním členům zásahové skupiny. Při daném zásahu, pokud jde o hlavní dveře do objektu, byla vylomena ve spodní části kazeta, což je doloženo i příslušnou fotodokumentací, a dále byly vyraženy jedny interiérové dveře, které byly zamčeny. Při zásahu byl v domě přítomen pouze pan , jméno FO, . Po zásahu sdělil před žalovaným, před panem , jméno FO, a panem , jméno FO, , že není zraněn a nevyžaduje žádné ošetření. Za provedení uvedeného zásahu bylo žalovanému uděleno kázeňské napomenutí. Proti tomuto rozhodnutí nepodával žádný opravný prostředek, neboť mu bylo naznačeno, že mají dobré vztahy a neměli by si je kazit nějakými opravnými prostředky. Žalovaný kázeňské potrestání přijal z toho důvodu, že skutečně provedl rekognoskaci špatného objektu. Na provedení celé akce to nemělo výrazný vliv, pouze to, že ztratili taktickou výhodu. Pokud by byl na místě přítomen řídící akce, pak by měl říct, že do uvedeného objektu nemají vstupovat, ale mají provést zásah v objektu vedlejším. Před provedením zásahu se členy skupiny promítali video, které sami natočili ohledně objektu, kde byl nakonec zásah proveden. Tento videozáznam viděl i nadřízený žalovaného , jméno FO, , který neřekl ani slovo o tom, že se jedná o nesprávný objekt. V den konání zásahu bylo promítáno instruktážní video z vlastních zdrojů zásahové skupiny, tento videozáznam pořídil kolega žalovaného, pan , jméno FO, . Později zjistil, že toto video už není k dispozici a bylo smazáno. Z nadřízených byl promítání záznamu přítomen pan , jméno FO, . Žalovaný nebyl přítomen žádné instruktáži, kterou prováděl pan , jméno FO, vedoucím zásahových skupin. Podobné situace se při této práci stávají, nejedná se o ojedinělý případ. Například zadrželi muže, kterého označila kriminální policie, a za 5 minut po zadržení se zjistilo, že je to jiná osoba. Zásahová skupina může pracovat pouze s informacemi, které jí předává služba kriminální policie. , jméno FO, byl řídícím celé akce pro všechny objekty, ve kterých byl prováděn zásah, zřejmě se jednalo o osobu, která prováděla šetření trestné činnosti a měla u sebe celý vyšetřovací spis. Podle zkušeností žalovaného se právě tyto osoby se domlouvají s vedoucím zásahové jednotky, ale zda i v daném případě se tento řídící celé akce domlouval s nadřízeným , jméno FO, , žalovaný nedokáže uvést. Žalovaný téhož dne prováděl druhý zásah v , Anonymizováno, , později, než zásah v , adresa, . Tam byl řídící akce přítomen, jednalo se o jinou osobu než o pana , jméno FO, . Tento řídící akce na místě označil konkrétní objekt a celý zásah byl proveden zcela řádně. O nárocích poškozeného se žalovaný dověděl až z telefonátu bývalého nadřízeného, který žalovanému zároveň sdělil, že odpoví tak, že již není zaměstnancem Policie ČR. O tom, že byla poškozenému poskytnuta náhrada, se dozvěděl až z platebního rozkazu v , Anonymizováno, .

5. Z obsahu svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že svědek byl v uvedené době, od roku , Anonymizováno, do , Anonymizováno, zaměstnán u Policie ČR jako vedoucí zásahové jednotky, poté zcela ukončil služební poměr u policie. Zásahová jednotka zahrnuje několik zásahových skupin, které jsou v podstatě podřízeny vedoucímu zásahové jednotky. Přítomný žalovaný byl v rozhodné době vedoucím jedné ze zásahových skupin a byl tedy přímým podřízeným svědka. Zásahová jednotka vykonávala v podstatě servisní službu pro službu kriminální policie. Zásahová jednotka a jednotlivé zásahové skupiny prováděly na žádost služby kriminální policie zásah, pokud se jednalo o potřebu provést zásah do určitého objektu nebo zadržet konkrétní osobu. Žádost musela být schválena náměstkem nebo ředitelem , Anonymizováno, , poté služba kriminální policie dodala zásahové jednotce podklady k určitému objektu nebo k osobám, které bylo třeba zajistit. Pokud byl stanoven službou kriminální policie konkrétní termín pro provedení zásahu, byla vybrána konkrétní zásahová skupina, která měla zásah realizovat, vedoucí zásahové skupiny byl seznámen s veškerými dostupnými podklady, které kriminální policie předložila. Pokud nebyl stanoven konkrétní termín provedení zásahu, pak byli seznámeni všichni vedoucí zásahových skupin. Obvyklá praxe byla taková, že si se svědkem domluvil schůzku řídící akce, tedy policista ze služby kriminální policie, který sdělil informace potřebné pro provedení konkrétního zásahu a předal k tomu dostupné doklady. Pokud byl znám termín provedení akce, pak tomuto jednání byl přítomen i velitel konkrétní zásahové skupiny. Pokud nebyl znám termín akce, pak byl svědek přítomen jednání s policistou z SKPV sám nebo jeho zástupce a posléze sdělovali tyto informace velitelům jednotlivých zásahových skupin. V případě, kdy existovalo podezření na únik informací, jak tomu bylo i v daném případě, podezření na určitou vazbu podezřelé osoby na policii, pak jednání s policistou z SKPV, který byl řídícím akce, byl přítomen pouze vedoucí zásahové jednotky, tedy svědek nebo jeho zástupce, aby neunikaly potřebné informace. V takovém případě do poslední chvíle byly všechny potřebné informace utajeny a vedoucí zásahové skupiny byl seznámen až těsně před realizací. Pokud svědek seznamoval velitele zásahových skupin s konkrétním zásahem, jednal skutečně buď s konkrétním velitelem zásahové skupiny, která měla zásah provést, anebo se všemi veliteli zásahových skupin, kdy ještě termín zásahu nebyl stanoven. Jen ve výjimečných situacích seznamoval i řadové členy zásahové skupiny. Bylo tomu tak i v daném konkrétním případě, kdy došlo k podrobné instruktáži všech členů zásahových skupin, které se měly na zásahu podílet, ale i dalších složek policie, jako jsou psovodi, pořádková služba apod. Podklady pro konkrétní zásah předávala služba SKPV, a to doklady a údaje k osobě, která má být zadržena, a případně k objektu, a také to, kdo by se mohl ještě v objektu nacházet. Dále byly předkládány veškeré dostupné podklady k bytu nebo k objektu, jaká auta dotčená osoba užívá, zda se v objektu nachází pes apod. SKPV také předávala potřebnou fotodokumentaci. Velitel zásahové skupiny byl pak povinen se s těmito podklady seznámit tak, aby věděl v případě zásahu, kde se nacházejí dveře, kde může zaparkovat, jakým způsobem je třeba překonat plot a dveře do objektu apod. Svědek sám zajišťoval, aby na místě byla přítomna pořádková jednotka a případně psovod, pokud se v objektu nacházel pes, zadržená osoba pak byla předána pořádkové jednotce k dalším úkonům. Vedoucí zásahové skupiny měl provést přípravu zásahu a ohledání objektu, tzv. rekognoskaci, zároveň ale bylo třeba respektovat žádosti služby kriminální policie tak, aby celý zásah nebyl neprozrazen a jejich činnost nenarušena. Rekognoskace objektu tedy probíhala vždy podle konkrétních možností, v několika případech šli provést zásah tzv. ad hoc, tedy bez předchozího ohledání. Za to, do jakého objektu bude proveden zásah a v jakém okamžiku, odpovídá řídící akce, tedy policista z SKPV. Pokud bylo třeba provést zásah prostřednictvím více zásahových skupin, pak SKPV musela ke každé zásahové skupině „přiřadit“ jednoho operativního člena své služby, a ten odpovídal za to, do jakého objektu je zásah proveden, musel být přítomen na místě a dát pokyn zásahové skupině k provedení zásahu v určitém objektu nebo k zadržení konkrétní osoby. V případě, kdy byl prováděn zásah ve více objektech a byl prováděn prostřednictvím více zásahových skupin, pak kromě uvedených operativních řídících, kteří museli být přítomni u každého objektu, byl jeden hlavní řídící akce. Například se stalo, že měli provést zásah do bytu č. , hodnota, v konkrétním objektu a byt se měl nacházet ve , Anonymizováno, , při zásahu pak zjistili, že byt se nachází ve , Anonymizováno, . Za toto odpovídá služba kriminální policie, která měla připravit dostatečné podklady, neboť oni sami sledují konkrétní osoby delší dobu a zásahová skupina a zásahová jednotka jsou pouze servisními službami pro SKPV. SKPV je zárukou toho, že je zásah proveden ve správném místě ve vztahu ke správným osobám. Svědek jako vedoucí zásahové jednotky nemá povinnost při konkrétním zásahu být na místě. Pokud se obecně jedná o „menší“ zásah, pak je na místě vždy zásahová skupina a její velitel jedná s konkrétním řídícím akce, tedy s policistou z SKPV, který je také přítomen na místě. Pokud se jedná o zásahy většího rozsahu, pak je svědek obvykle přítomen tomuto zásahu, případně jeho zástupce. V daném případě svědek rovněž byl přítomen při zásahu, který se ale konal na několika různých místech, byl ale přítomen na jiném konkrétním místě společně s hlavním řídícím celé akce ve služebním vozidle. Když hlavní řídící získal informaci od jednotlivých operativních řídících na jednotlivých místech, že složky jsou připraveny k akci, a když svědek získal informaci od svých podřízených složek, tedy vedoucích zásahových skupin, že jsou připraveni, hlavní řídící z SKPV dal pokyn jednotlivým řídícím akcí na konkrétních místech a totéž svědek udělal ve vztahu k jeho podřízeným velitelům zásahových skupin. Svědek neví, zda byl na místě přítomen tzv. operativní řídící akce, sám na místě nebyl. Až později ze spisu, který se týkal řízení ve vztahu k žalovanému, se dozvěděl, že řídící přítomen nebyl, ví, že se jednalo o pana , jméno FO, , se kterým měl svědek už dříve negativní zkušenost. Věc prošetřovalo , Anonymizováno, , žalovanému byl udělen disciplinární trest. Neví, zda bylo vedeno kárné řízení i ve vztahu k panu , jméno FO, , toto svědek nemohl zjistit a taková informace mu ani nemůže být sdělena, získal informaci pouze ve vztahu k žalovanému, který byl jeho podřízeným. Pokud se jedná o konkrétní zásah, který je předmětem tohoto řízení, pak příprava proběhla ve dvou fázích. Nejprve se ke svědkovi do kanceláře dostavil hlavní řídící akce. Neví, zda někdo další byl přítomen tomuto jednání. Předal veškeré informace týkající se zajišťovaných osob a objektů, které byly v případě tohoto zásahu 3 nebo 4, a svědek byl požádán, aby informace uchoval v tajnosti do posledního okamžiku z důvodu možného úniku informací. Svědek proto uložil spis, s tím, že do doby realizace zásahu nebylo do tohoto nijak zasahováno. Zásah měl být proveden za několik dnů, asi 8 nebo 9 dnů, svědek byl v dané době na služební cestě v , Anonymizováno, , ale v průběhu služební cesty ho kontaktoval telefonicky hlavní řídící z SKPV, který požádal o realizaci zásahu, s tím, že se jednalo zřejmě o výrobu pervitinu, neboť se jednalo o zásah „po linii toxi“. Svědek poté kontaktoval vedoucího zásahové skupiny, který byl v té době na pracovišti, shodou okolností to byl právě žalovaný, kterému řekl, kde jsou uloženy materiály a aby provedl rekognoskaci objektu, resp. všech objektů, kterých se měl zásah týkat. Svědek měl následujícího dne provádět instruktáž k tomuto zásahu, ale v mezidobí mu řídící akce telefonoval a odvolal akci, která se má dít v původním termínu. Svědek už předtím musel dát informaci žalovanému jako vedoucímu přítomné zásahové skupiny, proto nemusel dále nechávat v utajení spisový materiál, seznámil tedy i ostatní velitele zásahových skupin s konkrétním zásahem a s dostupným materiálem. Sám jednotlivé členy zásahových skupin podrobně neinstruoval, to prováděli velitelé zásahových skupin, svědek už by k tomuto zásahu neměl co říct, dochází k rozdělování zbraní apod., ale zajišťoval s předstihem přítomnost dalších součinnostních složek policie, zejména pořádkovou jednotku a psovody. Jeho úkolem bylo zajistit pro zásah potřebné množství osob, aut, určení pozice apod. V den, kdy se konal zásah, prováděl svědek sám instruktáž, bylo to asi v 2.00 hod. nebo ve 3.00 hodiny ráno, součástí bylo promítání na velkém plátně, tam byly promítány veškeré podklady předložené SKPV, také rozdělení zásahových skupin pro zásah do konkrétních objektů. Bylo například uvedeno, že zásahová jednotka č. 1 provede zásah do objektu č. 1, kde by se měly nacházet konkrétní osoby, které by měly být zadrženy. Jedná se o instruktáž pouze v rámci zásahové jednotky, v této není přítomna služba SKPV. Při promítání dostupných materiálů se jednalo pouze o fotografie, nikoliv o textový materiál, šlo o fotografie dotčených osob a objektů, které předložila SKPV. Součástí mohou být i mapy, aby osoby provádějící zásah věděly, v jakém prostředí je zásah prováděn. Pokud vedoucí zásahové skupiny v rámci rekognoskace natočil video nebo pořídil fotografie, pak toto nebylo promítáno v rámci instruktáže, kterou vedl svědek, to už si každý velitel zásahové skupiny v rámci své skupiny prováděl sám. Instruktáž, kterou vedl svědek, je součástí i spisového materiálu, a to spisu vedeného proti žalovanému jako kárné řízení. Tato instruktáž není součástí jiného spisu, není tedy ani součástí spisu, který vedla SKPV. Ve vztahu ke svědkovi nebylo vedeno žádné kárné řízení nebo jiné prošetřování v souvislosti s konkrétním zásahem. Svědek si už nevzpomněl, kdo byl v daném případě hlavním řídícím celé akce, dříve ho neznal, se setkal se s ním i při samotné realizaci akce, kdy společně seděli ve služebním vozidle a dávali pokyny jednotlivým podřízeným. Uvedený hlavní řídící určil několik operativních řídících, kteří byli na konkrétních místech při provádění zásahu, a tito operativci byli ve spojení s vedoucím zásahové skupiny, a tito operativci také odpovídají za to, že bude proveden zásah ve správném objektu, že bude zadržena správná osoba. Tito operativci jsou tedy ve spojení při zásahu jak s vedoucím zásahové skupiny, tak i s vlastními podřízenými, neboť kriminální policie provádí na místě další úkony i poté, kdy zásahové skupiny z místa odjedou. Předmětem daného zásahu uvedeného dne bylo více objektů. Neví, zda se jednalo o rodinné domy nebo byty, daný konkrétní zásah si pamatuje, protože poté, kdy bylo zjištěno, že byl proveden zásah do špatného objektu, jel na místo a seznámil se se situací. Řídící akce předal veškeré podklady svědkovi, ten pak seznámil pouze vedoucí zásahových skupin s tímto zásahem a předal jim dostupné materiály. Při zásahu byli vedoucí zásahových skupin v kontaktu s operativci z SKPV, kteří byli určeni vlastním nadřízeným pro zásah na jednotlivých místech, pak už bylo na domluvě mezi vedoucím zásahové skupiny a uvedeným operativcem, zda provedou rekognoskaci před zásahem společně, popř. zda budou potřebovat ještě další věci k provedení zásahu, to už si řešil každý vedoucí zásahové skupiny s operativcem sám. Při rekognoskaci tedy operativní řídící z SKPV být nemusí, při konkrétním zásahu už přítomen být musí, neboť odpovídá za to, že je zásah proveden ve správném objektu a jsou zadrženy správné osoby. To, že operativní řídící z SKPV odpovídá za provedení zásahu ve správném místě a čase, je nepřesné, on toto potvrzuje, resp. musí potvrdit, že zásah „jdou vykonat“ na správné místo ve správném čase a ve vztahu ke správným osobám. Zásahová jednotka, resp. skupina je servisní službou k SKPV, oni pak vykonávají další úkony a i z tohoto důvodu musí být operativní řídící přítomen konkrétnímu zásahu. Zásahová jednotka, resp. skupina odpovídá za provedení zásahu z taktického hlediska, SKPV odpovídá z procesního hlediska. Pokyn k zásahu pro velitele skupin svědek sám vydal poté, kdy mu velitelé skupiny zahlásili, že jsou na místě a jsou připraveni k zásahu. Tento pokyn dal až poté, kdy mu hlavní řídící sdělil, že je procesně vše v pořádku. Existují i zásahy prováděné bez předchozí rekognoskace, kdy operační důstojník požádá o provedení zásahu urychleně, např. v poslední době při zásahu po střelbě ve Fakultní nemocnici v Ostravě. V takovém případě mají taktické pokyny, které dodržují. Při prošetřování, které bylo vedeno proti žalovanému, žalovaný svědkovi sdělil, že pana , jméno FO, kontaktoval ve vztahu k zájmovému objektu, neboť , Anonymizováno, , kde měl být zásah prováděn, se nacházel v , Anonymizováno, , kde skryté sledování nebylo možné, pan , jméno FO, ale podle sdělení žalovaného tuto součinnost odmítl. Svědek měl již předchozí špatnou zkušenost s panem , jméno FO, , jednalo se o provádění zásahu „po linii toxi“, kdy měl provést tzv. vnější perimetr, což neučinil. Zásah byl prováděn do velkého objektu a pan , jméno FO, měl zajistit pořádkovou policii tak, aby obklíčila tento objekt, aby zájmové osoby nemohly utéct. , jméno FO, toto neprovedl a konkrétní osoby z místa utekly. Pokud se jedná o konkrétní zásah, který je nyní projednáván, svědek po zásahu šel do domu poškozeného společně se žalovaným i s náměstkem, který přijel z , Anonymizováno, , služby SKPV, zjišťovali, zda poškozený je zraněn a zda vyžaduje lékařské ošetření, poškozený toto odmítl a výslovně uvedl, že zraněný není. Policisté chtěli provést lékařskou prohlídku, neboť je obvyklé, že osoby, které páchají trestnou činnost, si po několika dnech situaci promyslí a žádají odškodnění, když například chtějí na situaci vydělat. Pokud se jedná o odškodnění poškozeného, pak svědek veškeré materiály, které měl k dispozici, předal ekonomickému oddělení a dále neví, jakým způsobem k odškodnění došlo.

6. Z obsahu svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že byl ve služebním poměru u Policie ČR od roku , Anonymizováno, do roku , Anonymizováno, , byl členem zásahové skupiny jako , Anonymizováno, . V roce , Anonymizováno, byl jeho přímým nadřízeným jako velitel zásahové skupiny žalovaný. Obvykle proběhl zásah tak, že před samotným zásahem proběhl „brífink“, kde členové skupiny získali informace o tom, do jakého objektu bude zásah proveden, jakým způsobem bude proveden, kterých osob se zásah týká a další potřebné informace pro daný konkrétní zásah. Tyto informace jim předával většinou vedoucí zásahové skupiny, někdy společně s vedoucím zásahové jednotky. Při těchto informacích bylo také řečeno, jakým způsobem bude zásah proveden, byly rozděleny pozice, bylo určeno, kdo půjde na místo jako první, kdo druhý a třetí, kdo bude vylamovat dveře apod. Při tomto brífinku jim byly ukázány fotografie daného místa a svědek si vzpomíná na jednu konkrétní fotografii, která byla černobílá a byly na ní zachyceny dva objekty. Jeden byl v popředí a druhý byl v pozadí a až posléze zjistili, že zásah provedli do nesprávného objektu, tedy do toho, který byl v popředí, ale měli provést zásah do objektu, který byl v pozadí. Tuto fotografii jim předala služba kriminální policie, vypadalo to, že je pořízena z auta, z příjezdové cesty. Svědek byl většinou společně s vedoucím zásahové skupiny přítomen rekognoskaci, ale v daném konkrétním případě tuto neprováděl. S ohledem na fotografii, která byla pořízena SKPV a byla ukazována při instruktáži zásahu, svědek považoval za logické, že zásah provedli do objektu v popředí a nikoliv do objektu v pozadí, sám by podle předložené fotografie provedl zásah právě do uvedeného objektu v popředí. Zásah proběhl někdy nad ránem, neboť se rozednívalo, a instruktáž k tomuto zásahu proběhla den předtím večer. Nevzpomíná si, zda na této instruktáži bylo promítáno video. Video z místa zásahu si většinou pořizovali jako zásahová skupina sami, bylo to z 90 %, proto předpokládá, že i v tomto případě bylo video pořízeno. Videa byla pořizována v rámci rekognoskace objektu před zásahem. Nevzpomíná, kdo byl přítomen uvedené instruktáži, byla tam určitě celá zásahová skupina a možná že i vedoucí zásahové jednotky, na to si už přesně nevzpomíná, a neví, zda byl přítomen někdo další. Členové SKPV určitě přítomni nebyli. Při rekognoskaci objektu, kterou prováděla samotná zásahová skupina, bylo důležité pořídit fotografie či video tak, aby byly zachyceny branky, ploty, dveře, okna, aby bylo zřejmé, z jakého jsou materiálu, jak jsou vysoko, a aby bylo možno tomu přizpůsobit potřebné nástroje k překonání těchto překážek. Fotografie pořízená SKPV nezachycuje uvedené detaily nemovitosti, ale má sloužit k tomu, aby bylo zřejmé, kde se objekt nachází. Svědek z této fotografie usoudil, že zásah má být proveden do objektu v popředí, poněvadž byl dominantní a tvořil podstatnou část fotografie; na fotografiích pořízených SKPV většinou nejsou zachyceny detaily. Při instruktáži se řešilo číslo popisné domu, kde bude zásah proveden, svědek ale nebyl přítomen při rekognoskaci objektu, neví, jakým způsobem bylo toto popisné číslo ověřováno. Na instruktáži jim byl dům ukázán, že do tohoto objektu bude zásah proveden. Podklady, které jim dávala kriminální policie, byly různé, někdy např. jenom vytiskli google mapu s vyznačeným křížkem u objektu, kde má být zásah proveden. Nedá se paušalizovat, jakým způsobem SKPV označovala daný objekt, materiály předávala v různé formě. Řídící akce nebyl při zásahu přítomen. Byl přítomen v tzv. poslední kryté pozici, kde se rozdělili lidé do aut, on zůstal na místě a přijel na místo zásahu až poté, kdy byl zásah realizován. Zpravidla situace probíhala tak, že řídící akce byl přítomen při zásahu, označil např. přesně dveře, kde má být zásah proveden, šel se zasahujícími policisty jako druhý nebo třetí v pořadí a ukázal přesně místo zásahu, ale v daném případě přijel na místo, až když zahlásili, že byl zásah proveden, a až od tohoto řídícího akce se dozvěděli, že se nejedná o správný objekt, že zásah měl být proveden do domu, který byl na fotce v pozadí. Urychleně se proto přeskupili a přenesli žebříky k druhému objektu a tam lezli přes okno. Poškozený v prvním případě sděloval, že tam nemají co dělat, ale jedná se o informaci, kterou slyší pravidelně od osob, které se zásahem nesouhlasí, proto na tato sdělení nijak nereagovali. Svědka osobně v souvislosti s prošetřováním daného zásahu, resp. v souvislosti s prošetřováním žalovaného v této věci nikdo nevyslýchal. První informace, které v této věci podává, jsou až nyní u soudního jednání. Vedoucí zásahové jednotky , tituly před jménem, , jméno FO, byl přítomen instruktáži před dotčeným zásahem a byl přítomen tomu, kdy se na fotografii ukazoval objekt, do kterého měl být zásah proveden. V průběhu instruktáže před zásahem nezaznělo z úst nikoho z přítomných, že by zásah měl být proveden do jiného objektu, než se nakonec uskutečnil. Po celou dobu hovořili pouze o tomto jediném objektu, svědek má za to, že byl přítomen i pan , jméno FO, tomu, kdy se objekt na této instruktáži označoval. , tituly před jménem, , jméno FO, nebyl přítomen přímo na místě zásahu, byl v „zadní linii“. Svědek si nevzpomíná, zda konkrétního dne probíhal současně zásah na jiných místech. Účel přítomnosti policisty z SKPV u zásahu je takový, že on celou akci řídí a je určitým garantem toho, že celá akce proběhne tak, jak má, tedy že budou minimalizovány škody na objektu, že např. neproběhne zásah v přítomnosti dětí apod. On celou akci připravuje, má k dispozici veškeré doklady, provádí odposlechy, sleduje osoby a objekt a on je schopen říct např. v konkrétním okamžiku, zda se v objektu nenacházejí děti. Jeho snahou je také to, aby zásah proběhl nejen v souladu se zákonem, ale také s minimalizací škod materiálních a psychických, resp. zdravotních. V daném případě za provedení zákroku do konkrétního objektu byl odpovědný kriminalista, který ale na místě nebyl. Z předložených fotografií, které byl svědkovi ukázána u jednání, není ani jedna ta, o které hovořil. Nejblíže fotografii, o které hovořil, je ta fotografie, která se nachází na straně, kde je jedna fotografie v horní části a ve spodní části jsou čtyři menší fotografie seřazené „do čtverce“. Na fotografii, o které hovořil, byl ale objekt v popředí zachycen celý. Vzpomíná si pouze na jednu černobílou fotografii, ale neví, zda těchto fotografií nebylo pořízeno víc. Určitě měli k dispozici ještě další snímek z google mapy a video, obě pořízené samotnou zásahovou skupinou. Video zachycovalo konkrétní markanty, o kterých svědek hovořil, tedy okna, ploty, jejich materiál, výška apod. Při instruktáži bylo promítáno více fotografií, svědek si ale vybavuje pouze uvedenou jedinou. Všechny fotografie se týkaly jediného konkrétního objektu, toho, do kterého byl proveden nesprávný zásah.

7. Z obsahu svědecké výpovědi , jméno FO, soud zjistil, že v rozhodné době svědek byl členem zásahové skupiny, jejímž velitelem byl žalovaný, byl tedy v té době jeho podřízeným. Zúčastnil se i rekognoskace objektu, ke které došlo před zmíněným zásahem. Žalovaný jako velitel skupiny předložil dokumenty k zájmovému objektu, svědek si vzpomíná pouze na fotografie, které jim byly předloženy, jednalo se o více listů, ale přesný počet si nepamatuje. Tyto fotografie byly pořízeny policistou z útvaru SKPV, tedy řídícím akce. Na žádné z těchto fotografií nebyl předmětný objekt označen. Na všech fotografiích byly vždycky 2 domy a členové zásahové skupiny z těchto fotografií dovodili, že zájmovým objektem je cihlový dům v popředí, který byl na uvedených fotografiích dominantní, resp. byl na všech uvedených fotografiích „v centru pozornosti“. Společně se žalovaným jeli autem, bylo pořizováno nějaké video, svědek tedy natáčel předmětný objekt. Nevzpomíná si, zda nahrával na mobilní telefon nebo na jiné záznamové zařízení. Měli k dispozici navigaci a rovněž podle sdělení v navigaci měl být předmětný objekt ten, který vyhodnotili z fotografií jako dominantní a který se až později ukázal, že byl objektem nesprávným. V některých případech nám fotografie poskytuje už služba SKPV, někdy si tyto fotografie dělají sami. Žalovaný telefonoval řídícímu akce a žádal ho o jeho přítomnost při rekognoskaci, ale řídící akce mu řekl, že má moc práce. Na jméno řídícího akce si už svědek nevzpomíná. Rekognoskaci prováděla zásahová skupina u dvou objektů, jeden z nich byl v , Anonymizováno, a druhý v , adresa, . Svědek seděl vzadu v autě, které má ztmavená skla, aby nebylo vidět, že pořizuje záznam, v autě byl přítomen i žalovaný jako vedoucí zásahové skupiny a také řidič , jméno FO, . Pokud fotografie dodává SKPV, pak z 99 % je předmětný objekt označen šipkou, případně je objekt označen jiným jednoznačným způsobem, a to např. na fotografii je pouze tento jediný samotný objekt, nebo v případě zásahu do bytu jsou nafoceny pouze dveře s konkrétní jmenovkou. Nevzpomíná si, jak dlouho před samotným zásahem probíhala rekognoskace. S celým výsledkem přípravné rekognoskace byli seznámeni před zásahem a přítomni na sále tomu byli všichni členové zásahové skupiny a dále velitel zásahové jednotky pan , jméno FO, . Už si nevzpomíná, zda byl přítomen i někdo z kriminální policie. Toto seznámení probíhalo standardně, byly ukazovány fotografie i celý objekt, svědek si vzpomíná, že řešili to, že objekt není oplocený, je tam zahrada a řešil se problém, kde budou parkovat s auty. Dále si ukazovali jednotlivé vstupy do předmětného domu, tak jak vždy standardně toto seznámení se zásahem probíhá. Na seznámení s objektem, které předcházelo zásahu, policisté z SKPV přítomni nebyli. Nevzpomíná si na jméno kriminalisty, který byl přítomen na seřadišti, ani by ho nepoznal. Z 99 % řídící akce jezdí až k samotnému zásahu, tedy až k předmětnému objektu. U samotného zákroku je řídící akce přítomen automaticky. Řídící akce pak na místě označí konkrétní objekt i dveře, kam má být proveden zásah. Obvykle jezdí řídící akce společně s velitelem zásahové skupiny v prvním voze a veliteli zásahové skupiny také dává pokyny týkající se označení objektu a času, kdy má být zásah proveden. V dané situaci přijel řídící akce až po samotném zásahu společně s vedoucím zásahové jednotky panem , jméno FO, . Svědek v této věci, resp. ohledně konkrétního zásahu dříve nikdy nevypovídal v rámci žádného kárného řízení. Poprvé ohledně této akce vypovídá až nyní u soudního jednání. Svědek si vzpomněl ještě na jeden případ, kdy SKPV označila špatně objekt, resp. okno v objektu, a zásah pak byl proveden ve špatném objektu, resp. do špatné bytové jednotky. V této jiné věci svědek vypovídal před orgánem GIBS, neví, kdo byl v této věci shledán odpovědným. Při rekognoskaci, kdy byl promítán vlastními prostředky pořízený videozáznam, byl přítomen i pan , jméno FO, . Nic nenamítal, že by se nejednalo o zájmový objekt, nic takového během rekognoskace neřekl. Žalovaný žádal v rámci rekognoskace o přítomnost řídícího akce, což mu odmítl tento řídící akce. Pokud je na 99 % řídící akce přítomen na místě při zásahu, pak si svědek nevzpomíná na žádný jiný konkrétní případ, kdy by řídící akce přítomen nebyl.

8. Z obsahu výpovědi svědka , jméno FO, soud zjistil, že svědek v dané věci figuroval jako osoba spolupracující v rámci domovní prohlídky. V rozhodné době byl na dovolené a zastupoval ho pan , jméno FO, . V rozhodné době svědek pracoval u policie u SKPV na oddělení „, Anonymizováno, “ v , Anonymizováno, . Řídící akce by měl být v každém materiálu, který je zásahové jednotce předkládán, označen. Řídící akce je vždy jeden, ale pokud probíhá akce současně u více objektů, pak je jeho kompetence rozdělena na další osoby, které jsou u jednotlivých objektů přítomny. Svědek byl přítomen při předmětném zásahu v , adresa, , a to z toho důvodu, že krajská služba sama nemá personální zabezpečení v takovém rozsahu, aby mohli provést zásahy na různých místech, proto při provedení akce byli požádáni o spolupráci. Řídícím akce byl v daném případě zřejmě , Anonymizováno, . , jméno FO, . Svědek nebyl nikdy osloven žalovaným nebo jinou osobou, aby se podílel v rámci rekognoskace na označení objektu. Žalovaný mu volal až poté, kdy byl konkrétní zásah proveden, v rámci přípravy zákroku ho žalovaný neoslovil. Nebyl přítomen žádné instruktáži k předmětnému zásahu, nebyl přítomen ani tomu, kdy na krajském ředitelství byli přítomni ti, kteří měli provést zásah v dané akci, za jeho oddělení byl přítomen pan , jméno FO, , neboť svědek byl v té době na dovolené a nemohl se zúčastnit. U samotného zákroku svědek nebyl přítomen, byl společně s řídícím akce v jeho vozidle. Konkrétní pokyn k zásahu do konkrétního objektu v konkrétním okamžiku dává řídící akce, který musí řádně instruovat ostatní skupiny o tom, do jakého objektu bude zásah proveden a kdy. Tento řídící akce je tedy odpovědný za to, do jakého objektu se zásah provede. V některých případech je řídící akce přítomen přímo u zásahu, ale v případě, kdy z bezpečnostních důvodů vyhodnotí takovou situaci za nebezpečnou, pak řídící akce není přítomen a zásahová jednotka provede tento zásah sama. Svědek neví, jaké konkrétní materiály předávala SKPV zasahujícím jednotkám v daném případě. Nebyl tomu přítomen a neseznámil se s těmito doklady ani dodatečně. Při předmětném zásahu přijel na místo společně s řídícím akce, kterým byl , Anonymizováno, . , jméno FO, . Přijeli společně v jednom vozidle i se zastupujícím panem , jméno FO, . Při příjezdu na místo ihned zjistili, že byl zásah proveden do jiného objektu, protože už v době, kdy krajská správa žádala o spolupráci, byl objekt označen a také už z minulosti věděli, jaká činnost se v daném domě provádí a o který konkrétní objekt jde. Řídící akce odpovídá za to, aby správně nainstruoval zásahovou jednotku. Svědek neví, jakým konkrétním způsobem byla v daném případě zásahová jednotka nebo zásahová skupina instruována. Zřejmě bylo vedeno kárné řízení proti některé z osob, protože svědek musel vyhotovit úřední záznam pro oddělení pro vyřizování stížností. Neví, proti které osobě toto kárné řízení bylo vedeno, proti němu nebylo vedeno žádné kárné řízení, nedostal žádný kárný postih ve formě pokuty apod. Pokud se jedná o tzv. dílčího řídícího akce, ten je pověřen řízením dílčích skupin, svědek nebyl v rámci této akce ani řídícím akce, ani dílčím řídícím akce. Neví, kdo zajišťoval fotografie daného místa pro zásahovou skupinu, z jeho útvaru v , Anonymizováno, to nikdo nebyl. Svědek v této věci dosud nevypovídal, vyjma uvedeného písemného vyjádření. Pokud hovořil o tom, že v případě, kdy sami provádějí fotodokumentaci, pak předmětný objekt vyznačí barevně v počítači, a pokud není možno použít počítač, pak například běžně předmětný objekt vyšrafují fixem. Pokud v průběhu rekognoskace měl žalovaný zájem o součinnost a aby mu byl předmětný objekt ukázán v terénu, pak se měl obrátit na řídícího akce.

9. Z obsahu výpovědi svědka , tituly před jménem, , jméno FO, soud zjistil, že sám byl té věci zapojen tím způsobem, že ji řídil, organizoval a připravoval. K předmětné události došlo na základě předchozího šetření, kdy už asi v , Anonymizováno, byly započaty úkony trestního řízení, které se týkalo zvlášť závažné trestné činnosti v oblasti drog. V , Anonymizováno, , tedy asi rok a půl po prvních úkonech, se rozhodli záležitost realizovat, kdy nebylo třeba čekat např. na předávku drog, a proto se dohodl konkrétní den a hodina, kdy bude zásah proveden. Jednalo se o osm domovních prohlídek, šest prohlídek jiných prostor a mělo být zadrženo sedm podezřelých osob. Svědek při organizování tohoto zásahu postupoval stejným způsobem jako obvykle, byly vytvořeny skupiny adekvátní počtu domovních prohlídek, v každé skupině byl jeden vyšetřovatel, dále operativci a další osoby. Konkrétní zásah byl naplánován zhruba 10 dnů předem, byl výjimečný v tom směru, že hrozil únik informací z policejního spisu, není možno vyloučit, že podezřelé osoby jsou v různém kontaktu např. s příslušníky policie, proto se svědek rozhodl, aby informovanost byla co nejmenší. V letech , Anonymizováno, měl stejné pracovní zařazení jako v současné době, tedy na , Anonymizováno, zaměřený na „, Anonymizováno, “. V daném případě ve vztahu ke konkrétnímu objektu v , adresa, byli operativci zvoleni dva policisté , jméno FO, a , Anonymizováno, z odboru SKPV z územního odboru v , adresa, . Těmto operativcům svědek předal podklady pro konkrétní zásah, kde bylo uvedeno, kterého dne a v kolik hodin se bude zásah konat, měli k dispozici veškeré podklady týkající se okolností daného případu, vše, co se týká konkrétního objektu. Tyto podklady svědek předal operativcům nejméně 10 dnů před konkrétním naplánovaným zásahem, aby měli čas si objekt prohlédnout, příp. zajistit klíče. Operativci dostali od svědka úkol, aby si zásah připravili, aby věděli, kde se objekt nachází. U bytů měli operativci uloženo ukázat zásahovým jednotkám, resp. zásahovým skupinám konkrétní dveře, neboť někdy v panelových domech nejsou dveře označeny a potom dochází k záměně mezi prvním patrem a prvním nadzemním podlažím. V případě rodinných domů operativci neměli povinnost ukázat zásahovým skupinám, který rodinný dům je tím konkrétním, navíc v případě rodinného domu v , adresa, se jednalo o dva rodinné domy v sousedství, žádný další dům v blízkém sousedství nebyl. U rodinných domů se nepředpokládá, že by došlo k záměně u objektů v zásahu, navíc v daném případě, byl dům řádně označen i číslem popisným , Anonymizováno, , číslice byly patrné až z ulice, byly o velikosti asi 15 cm. Podklady, které byly operativcům předány k zásahu v , adresa, , jednalo se o příkazy k domovní prohlídce, souhlasy se zadržením, informace a fotografie osob, které měly být zadrženy, ale i osob nezúčastněných, které se mohou v objektu nacházet, dále dostali informace o rizicích, o motorových vozidlech, o kamerách, příp. o psech a měli k dispozici také informaci o objektu včetně výpisu z katastru nemovitostí a příslušné mapy. Zcela jistě součástí materiálů, který svědek předával operativcům, byly i fotografie konkrétního objektu. Tyto fotografie zpravidla opatřuje člověk z analytického oddělení, který nefotí objekt v reálu, ale vytiskne mapu z internetu z příslušné aplikace. Zcela jistě byl objekt na těchto materiálech dostatečně naznačen, nebyl zakroužkován nebo podobně označen, ale byly tam zakresleny čáry vymezující parcelní čísla a k tomu byl informativní popis, o který objekt se jedná. Většinou na těchto fotografiích je zachycen samotný sporný objekt se širší perspektivou, aby bylo zřejmé, kudy je možný přístup k danému objektu. Většinou je součástí přípravy celý komplex fotografií objektu z různých úhlů, ale ne vždy se podaří zajistit takto fotografie, využívá se i satelitní snímek. Na fotografii byl zachycen člověk, který patřil mezi podezřelé a operativní technikou se podařilo ho zachytit u plotu, aby bylo zřejmé, jak tato osoba v současné době vypadá. V případě rodinného domu zpravidla nejsou foceny dveře a ani v daném případě nebyly foceny dveře, to se provádí v podstatě pouze u zásahu v jednotlivých bytech. V daném případě bylo v podstatě nereálné provést nějakou detailní fotografii dveří, neboť na domě byl kamerový systém a pořizování fotografií ve větší blízkosti domu by mohlo vést ke zmaření celé akce. Svědek potvrdil, že barevné kopie fotografií, které jsou založeny ve spise a jsou označeny „, adresa, “, jsou těmi fotografiemi, které svědek předával operativcům a vedoucímu zásahové jednotky. Svědek tvrdil, že ho nikdo nekontaktoval ani v rámci přípravy zásahu ani v průběhu zásahu samotného, kolegové operativci byli kontaktováni z jiných zásahových skupin např. ohledně předání klíčů k bytu nebo označení konkrétního objektu, ale ve vztahu k předmětnému objektu k žádné takové žádosti nedošlo. Byl informován kolegou , jméno FO, , že pár minut před zásahem se na něho obrátil někdo ze zásahové jednotky a chtěl změnit místo setkání, což bylo odmítnuto, neboť těsně před zásahem by to způsobilo pouze chaos, neboť na tom místě se mělo seřadit více organizačních složek. Přímým nadřízeným svědka je vedoucí oddělení, a to jak obecně, tak i u konkrétního zásahu. Svědek byl řídícím akce do okamžiku zadržení podezřelých osob a po provedení domovních prohlídek. Při samotné akci svědek nebyl přímo na místě zásahu, byl po celou dobu na seřadišti u skupiny č. , hodnota, , tedy u skupiny, která prováděla zásah právě v , adresa, . Sám dal pokyn k zahájení samotného zásahu na všech místech poté, kdy obdržel informaci od jiného kolegy, že jsou všechny podezřelé osoby přítomny doma a že všechny zásahové jednotky jsou připraveny k zásahu. V daném případě k zásahu do , adresa, nejel ani jeden z operativců, neboť si je zásahová jednotka nevyžádala. Měli možnost požádat o přítomnost operativce při zásahu, to bylo dohodnuto s vedoucím zásahové jednotky, pokud si nepožádal o asistenci operativce při zásahu, jedná se o jeho odpovědnost. Resp. o asistenci operativce měl požádat vedoucí zásahové skupiny, neboť vedoucí zásahové jednotky, v daném případě p. , jméno FO, , nemohl být na osmi místech najednou. Svědek předával informace a pokyny pouze vedoucímu zásahové jednotky a je už pouze interní záležitostí těchto zásahových složek, jakým způsobem si předávají informace. Pojem „dílčí řídí akce“ není nikde definován, jedná se zřejmě o konkrétního operativce, který řídil konkrétní ustanovenou skupinu, ale to pouze pro účely domovní prohlídky. Vedoucí skupiny tedy řídil činnost skupiny v průběhu domovní prohlídky, v daném případě byl tímto „dílčím řídícím akce“ p. , jméno FO, nebo p. , jméno FO, . Ohledně neoprávněného zásahu, se svědka kontrolní orgán opakovaně ptal, proč nebyl přítomen operativec nebo člen útvaru SKPV při samotném zásahu, do doby předmětného ho zásahu nikdo nepředpokládal, že může dojít k záměně objektu i v případě rodinných domů. Přítomnost operativce na místě zásahu by pravděpodobně zabránila vzniklému omylu. Svědek jsem sděloval operativcům, že mají povinnost vědět, kde se nachází předmětný objekt, a aby v případě přípravy zásahové jednotky byli schopni jet a ukázat jim, kde se předmětný objekt nachází. Tito operativci řídí samotnou domovní prohlídku, tedy přijíždějí na místo až poté, kdy je už objekt „v moci policie“ a kdy jsou podezřelé osoby zadrženy. Na vyžádáni tedy mohou jet operativci a dílčí řídící akce už „v první vlně“ tedy ještě předtím, než dojde k prvnímu zásahu do objektu. Jiné skupiny této možnosti využily nebo naopak výslovně odmítly tuto možnost, velitelé skupiny tedy měli tuto informaci, že mohou požádat o to, aby jim byl objekt předem označen. Jednalo se o zásahové skupiny téže zásahové jednotky. Operativci měli k dispozici stejné podklady jaké jsou založeny ve spise, svědek předmětný objekt v , adresa, viděl mnohorkát, činnost byla sledována už rok a půl před zásahem. Měli tam umístěnou operativní techniku a i jejím prostřednictvím objekt sledoval. Objekt v , adresa, byl z hlediska daného zásahu nebo dané trestné činnosti prioritní, neboť právě tam se nacházela výrobna pervitinu.

10. Z rozhodnutí náměstka ředitele , Anonymizováno, pro vnější službu ve věcech kázeňských ze dne , datum, č.j. , Anonymizováno, byl žalovaný uznán vinným ze spáchání zaviněného jednání, které má znaky kázeňského přestupku podle ustanovení § 50 odst. 1 zákona o služebním poměru, jehož se dopustil z nedbalosti pode ustanovení § 50 odst. 2 písm. a) zákona o služebním poměru tím, že v období od , datum, do , datum, jako vedoucí skupiny č. , hodnota, zásahové jednotky , Anonymizováno, , určený pro realizaci akce organizované , Anonymizováno, s krycím názvem „, Anonymizováno, “, neučinil veškerá opatření směřující k přípravě zákroku skupiny (vlastní vstup do objektu s cílem zadržení podezřelé osoby), zejména se dostatečně neseznámil s písemnými materiály k zájmovému objektu a i přes vysokou utajenost akce v dostatečném časovém předstihu neprovedl řádnou rekognoskaci prostoru, což dne , datum, v , Anonymizováno, hodin vedlo chybnému zadržení osoby na adrese , adresa, , tedy mimo zájmový objekt, který se nacházel hned vedle na adrese , adresa, , čímž porušil jednu ze základních povinností příslušníka uvedenou v ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona a služebním poměru, podle kterého je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, jež podle ustanovení § 46 zákona o služebním poměru spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něho vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, konkrétně z porušení povinností vyplývajících pro příslušníka z článku 10 písm. g) pokynu policejního prezidenta č. 34/2015, které stanovuje, že „vedoucí skupiny se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků. Za toto provinění mu uvedený funkcionář uložil kázeňský trest „písemné napomenutí“. Z odůvodnění rozhodnutí vyplývá, že v rámci kázeňského řízení byl předložen kompletní spisový materiál, který obsahoval doklady zajištěné a sepsané až po předmětném zákroku, jako jsou vyjádření osob, záznamy o jednání s poškozeným apod. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí nevyplývají žádné další okolnosti případu, které již nejsou zmíněny ve výroku.

11. Z obsahu spisu o kázeňském řízení proti žalovanému vedeného pod spisovou značku , Anonymizováno, soud zjistil, že podle zprávy ze dne , datum, při rozhodování k případném kázeňském provinění bylo zjištěno stanovisko , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, a žalovaného , Jméno žalovaného, , které v případě prvních dvou obsahově odpovídaly výše uváděným sdělením těchto osob. Z obsahu spisu také vyplynulo, že byly doloženy pouze ty fotografie, které již byly v barevné formě samostatně doloženy do spisu. Podle etického kodexu , právnická osoba, , podle bodu 5 písm. a) osobním a profesionálním přístupem příslušníků Policie ČR aj nést osobní odpovědnost za svoji morální úroveň a svůj profesionální výkon.

12. Z obsahu příkazu k domovní prohlídce a prohlídce jiných prostor, který byl vydán dne , datum, Okresním soudem v , adresa, pod č. j. , Anonymizováno, , bylo zjištěno, že soudkyně vydala na návrh státní zástupkyně uvedený příkaz mimo jiné týkající se nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví číslo , hodnota, vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrálním pracovištěm , adresa, v katastrálním území , adresa, , v obci , adresa, , a to rodinného domu číslo popisné , Anonymizováno, stojícího na pozemku parc. č. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, , pozemku parc. č. , Anonymizováno, - , Anonymizováno, a pozemku parc. č. , hodnota, - , Anonymizováno, .

13. Z barevných fotografií, které byly soudu předloženy v kopii na 2 listech označených „, adresa, “ bylo zjištěno, že na uvedených fotografiích jsou zachyceny vždy minimálně dva objekty, popř. širší perspektiva zachycující větší část území. Na nich není předmětný objekt nijak označen, pouze na jedné z fotografií je vyznačeno barevně ohraničené území, jde o fotografii pořízenou z vysoké perspektivy, není blíže označena. Na fotografiích zachycujících v detailu jinou osobu nebo vozidlo není zřejmé, před kterým konkrétním objektem byly fotografie pořízeny.

14. Z korespondence poškozeného , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že ten požádal o náhradu škody způsobené daným zákrokem policie poprvé dopisem datovaným , datum, , ve kterém požádal o náhradu majetkové škody na dveřích domu ve výši , částka, , dále o náhradu ušlého výdělku, o náhradu výloh a vynaloženého času a úklid, o náhradu nákladů a vynaloženého času spojené s projednáváním události, o náhradu za přetrvávající zdravotní problémy v přiměřené výši, o přepracování omluvy Policie ČR a o zveřejnění omluvy v tisku. Podání bylo doručeno , právnická osoba, až dne , datum, . Poškozený se opakovaně obracel v této záležitosti na , Anonymizováno, , právnická osoba, , , právnická osoba, , , Anonymizováno, .

15. Ze sdělení , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, zaslalo poškozenému doplňující stanovisko, podle kterého , Anonymizováno, získalo novou informaci o pracovní neschopnosti poškozeného v době od , datum, do , datum, . Z toho důvodu , Anonymizováno, změnilo své stanovisko a rozhodlo o přiznání náhrady škody spočívající v ušlém výdělku v celkové výši , částka, . Tím , Anonymizováno, reagovalo na podání poškozeného ze dne , datum, .

16. Z přípisu , právnická osoba, , , Anonymizováno, , adresa, adresovaného , právnická osoba, ze dne , datum, , bylo zjištěno, že dne , datum, zaslali , Anonymizováno, chybnou informaci, že pan , tituly před jménem, , jméno FO, v období od , datum, do , datum, nebyl v pracovní neschopnosti. Kontrolou zjistili, že výše jmenovaný byl v období od , datum, do , datum, v pracovní neschopnosti a ušlý výdělek činil , částka, .

17. Z bankovního výpisu datovaného , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, byla převedena částka , částka, na účet poškozeného , jméno FO, .

18. Z lékařské zprávy , právnická osoba, ze dne , datum, bylo zjištěno, že poškozený , tituly před jménem, , jméno FO, dochází do její ambulance od , datum, pro , Anonymizováno, , šlo o nedorozumění, podle slov pacienta si spletli dům. Od té doby má problémy , Anonymizováno, . U sebe příznaky , Anonymizováno, . Mnoho věcí mu to všechno připomíná. U poškozeného dochází k , Anonymizováno, . V psychoterapii , Anonymizováno, . Veškerý proces brzdí fakt, že je pacient aktivně zapojen do snahy o odškodnění, což vede opět k oživení nepříjemných zážitků a k odvrácení pozornosti od psychoterapie, tudíž , Anonymizováno, .

19. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že poškozený byl ošetřen pro úraz, který měl utrpět dne , datum, . Jedná se o zranění , Anonymizováno, . Zjištěna , Anonymizováno, . Doporučen mu byl klid.

20. Z lékařské zprávy , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že poškozený , jméno FO, byl pracovní neschopnosti od , datum, do , datum, včetně.

21. Ze zprávy , právnická osoba, , , Anonymizováno, , adresa, ze dne , datum, bylo zjištěno, že původní informace, kterou podali pracovní neschopnosti , Anonymizováno, , je na , jméno FO, nebyla přesná, neboť kontrolu bylo zjištěno, že jmenovaný poškozený byl v období od , datum, do , datum, v pracovní neschopnosti a jeho ušlý. Výdělek činil , částka, .

22. Z přípisu , právnická osoba, ze dne , datum, , který byl adresován poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, . Soud zjistil, že žádost o odškodnění byla , Anonymizováno, postoupena až dne , datum, a toto podání bylo následně doplněno podáním ze dne , datum, . Podání poškozeného bylo posouzeno podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. , Anonymizováno, bylo v rámci prováděného šetření zjištěno, že v důsledku pochybení Policie ČR při identifikaci nemovitosti došlo dne , datum, v domě poškozeného k domovní prohlídce a krátkodobému omezení jeho osobní svobody. Došlo tedy uvedeného dne k nesprávnému úřednímu postupu Policie ČR a základ vzniku odpovědnosti za škodu a nemajetkovou újmu je v tomto případě dán. Poškozený požadoval jako dílčí nárok náhradu majetkové újmy ve, Anonymizováno, výši , částka, za poškození vstupních dveří. Toto poškození bylo dokladováno fotografií ze spisu Policie ČR a požadovaná částka byla doložena příslušnou fakturou a účtenkou., proto se , Anonymizováno, rozhodlo tomuto dílčímu požadavku vyhovět a přiznat náhradu škody v plném rozsahu. Dále poškozený požadoval náhradu škody za pracovní neschopnost ve výši , částka, . Podle zprávy zaměstnavatele poškozený v označeném období od , datum, do , datum, nebyl v pracovní neschopnosti, tedy nedošlo k žádnému ušlému výdělku na jeho straně. Z tohoto důvodu tedy nebylo možné tomuto dílčímu požadavku na náhradu škody vyhovět. Poškozený dále požadoval náhradu výloh a vynaloženého času za úklid; i přes výzvu , Anonymizováno, poškozený nespecifikoval tento požadavek a uváděl pouze obecná tvrzení, na jejichž základě nebylo možno náhradu škody poskytnout. Podle stanoviska ministerstva tvrzení, že úklidu domu bylo nutno věnovat dva dny, je nadhodnocené. Dále poškozený uplatnil nárok na náhradu vynaloženého času spojeného s projednáváním dané události a odškodnění, k tomu , Anonymizováno, sdělilo, že tomuto požadavku není možno vyhovět analogicky podle ustanovení § 31 uvedeného zákona. Ostatní požadované nároky byly posouzeny jako žádost o odškodnění za nemajetkovou újmu způsobenou nesprávným úředním postupem. Je na samotném žadateli, aby vznik újmy, jakož i konkrétní zásahy do některé z částí své osobnostní sféry tvrdil a prokázal, je zároveň na žadateli, aby tvrdil a prokázal závažnost konkrétního zásahu a intenzitu vzniku té které újmy. Podle judikatury Nejvyššího soudu musí výše přiznaného zadostiučinění odpovídat výši přiznaného zadostiučinění v případech, které se v podstatných znacích shodují. To znamená, že výše přiznaného zadostiučinění by se neměla bez zjevných a podstatných skutkových odlišností konkrétního případu podstatně odlišovat od zadostiučinění přiznaného v případě věcně a skutkově obdobném. , Anonymizováno, dospělo k závěru, že případ poškozeného je obdobný případu rozhodovanému Městským soudem v Praze pod sp. zn. , spisová značka, , kdy se dva žalobci domáhali odškodnění újmy způsobené vniknutím příslušníků URNA do nesprávného bytu, byli ve spacím úboru spoutáni, omezeni na svobodě po dobu 30 minut a každému bylo nakonec přiznáno zadostiučinění ve výši , částka, . V návaznosti na tento obdobný případ se jeví v případě poškozeného přiměřeným poskytnout zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu ve výši , částka, , kdy vyšší částku odůvodňuje , Anonymizováno, skutečností, že na rozdíl od výše popsaného případu akcentuje poškozený ve své žádosti i odškodnění újmy na zdraví, kterou dokládá lékařskou správou. Dále se ministerstvo vyjádřilo k požadavku poškozeného na zveřejnění omluvy v tisku. Zároveň na závěr , Anonymizováno, uvedlo, že žádost poškozeného o odškodnění uznalo důvodnou co do částky , částka, .

23. Ze zprávy Policie ČR ze dne , datum, bylo zjištěno, že , Anonymizováno, oznámil, že žalovaný ukončil služební poměr příslušníka Policie ČR k datu , datum, . Z odůvodnění bylo zjištěno, že rozhodnutí o propuštění ze služebního poměru bylo jmenovanému doručeno dne , datum, .

24. Z přípisu , právnická osoba, ze , datum, nazvaného sdělení o pohledávce bylo zjištěno, že , Anonymizováno, vyzvalo žalovaného k náhradě škody ve výši , částka, , kterou zaplatilo poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalovaný byl vyzván k úhradě v termínu do , datum, . Doklad obsahuje odůvodnění a to odkaz na kázeňské rozhodnutí, kterým byl žalovaný uznán vinným ze způsobení předmětné škody. K tomuto dokladu není doložen doklad o doručení.

25. Z Pokynu policejního prezidenta číslo , hodnota, ze dne , datum, , kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren, bylo zjištěno, že pod částí II. tohoto pokynu je upravena činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren. V článku 6 je obsaženo vymezení vedoucího zásahové jednotky. Podle článku 6 Pokynu policejního prezidenta „Vedoucí zásahové jednotky zejména: a) řídí zásahovou jednotku a odpovídá za její přípravu a akceschopnost, b) rozděluje policisty do skupin, c) vyčleňuje policisty k posilování přímého výkonu služby, d) shromažďuje potřebné informace a poznatky o celkové činnosti zásahové jednotky a policistů, e) po ukončení nasazení zásahové jednotky zajišťuje zpracování vyhodnocení, f) provádí instruktáž policistů zúčastněných na zákroku, kterému sám velí.“ Podle čl. 10 pokynu policejního prezidenta „Vedoucí skupiny zejména a) připravuje podklady pro zpracování plánů výkonu služby a služební přípravy policistů, b) odpovídá za akceschopnost a připravenost skupiny k okamžitému nasazení, c) se podílí na organizaci výcviku v rámci služební přípravy skupiny, d) provádí instruktáž a vysílá policisty k plnění služebních úkolů, e) provádí kontrolu policistů zařazených ve skupině a poskytuje jim odbornou a metodickou pomoc, f) odpovídá za provedení prvotního opatření při zákrocích podle čl. 2 odst. 5 písm. b), g) se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků.“ V článku 2 odst. 5, písm. b) tohoto předpisu je prvotní opatření proti teroristům, únoscům osob a dopravních prostředků do doby převzetí zákroku útvarem rychlého nasazení.

26. Ze Závazného pokynu policejního prezidenta ze dne , datum, , vydaného pod č. , hodnota, , kterým se stanoví rozsah pravomoci služebních funkcionářů jednat a rozhodovat ve věcech služebního poměru příslušníků , právnická osoba, bylo zjištěno, že v článku 12 je upravena kázeňská pravomoc, kdy podle odstavce 1) se rozsahem kázeňské pravomoci služebních funkcionářů se rozumí oprávnění udělovat kázeňské odměny a ukládat kázeňské tresty. Podle odstavce 6 uvedeného článku náměstek ředitele krajského ředitelství policie, ředitel obvodního ředitelství policie, ředitel městského ředitelství policie a ředitel územního odboru krajského ředitelství policie uděluje policistům ve své působnosti kázeňské odměny, s výjimkou udělení služební medaile, a ukládá jim kázeňské tresty, s výjimkou odnětí služební hodnosti a odnětí služební medaile.

27. Ze sdělení , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, dne , datum, bylo zjištěno, že pisatel od počátku byl pověřen vedením akce pod krycím názvem , Anonymizováno, pod č.j. , Anonymizováno, , byl odpovědný za operativní stránku a rozpracování případu, šetření bylo zahájeno dne , datum, pro podezření ze spáchání zvlášť závažného zločinu „nedovolená výroba a jiné nakládání s omamnými a psychotropními látkami a s jedy“, Cílem realizace naplánované na den , datum, bylo zadržení 7 podezřelých osob a provedení 8 domovních prohlídek a 5 prohlídek nebytových prostor. Při akci bylo mimo jiné podstatně omezit informovanost zúčastněných policistů, proto byl z každé realizační skupiny vybrána skupina dvou operativců a jeden vyšetřovatel, kterým byly sděleny všechny dostupné informace při osobní schůzce a poté ve školicí místnosti v , adresa, , kde proběhla podrobnější instruktáž všech skupin. Byly zadány úkony vyšetřovatelům i operativcům, kteří měli být k dispozici zásahové jednotce v rámci její přípravy a označit zájmový objekt při samotné realizaci, pokud o to budou žádat. Za zásahovou jednotku jednal pisatel pouze s vedoucím zásahové jednotky, panem , tituly před jménem, , jméno FO, , kterému předal veškeré materiály, se kterými měl vedoucí zásahové jednotky seznámit pouze vedoucí zásahových skupin. Vedoucí zásahové jednotky , jméno FO, byl informován o termínu plánované akce a o jejím předpokládaném průběhu, bylo dohodnuto rozdělení policistů do skupin a jejich počet. Písemné materiály, které byly předány pisatelem vedoucímu zásahové jednotky obsahovaly popis objektu, zda se například jedná o varnu nebo pěstírnu, dále přesnou adresu objektu včetně údajů z katastru nemovitostí, fotografie z různých pohledů včetně vyznačení předmětného objektu na jedné z fotografií, dále upozornění na možná rizika, například umístění kamerového systému, přítomnost psů, dále osobní údaj zájmových osob i nezájmových osob, které se mohou na daném objektu zdržovat. Podklady zpracovával pisatel , tituly před jménem, , jméno FO, sám a je za ně odpovědný. V případě zásahové skupiny č. , hodnota, došlo ke změně operativce z původně jmenovaného , Anonymizováno, . , jméno FO, na , Anonymizováno, . , jméno FO, z důvodu možné změny termínu akce na den , datum, , kdy původní operativec , jméno FO, měl čerpat dovolenou. O této změně zřejmě nebyl žalovaný jako vedouc zásahové skupiny č. , hodnota, informován, ovšem tato změna neměla zásadní vliv, žalovaný se mohl kdykoli obrátit přímo na , Anonymizováno, . , jméno FO, . Podle informací pisatele nikdo operativce , Anonymizováno, . , jméno FO, nekontaktoval, údajně tato zásahová skupina pouze žádala , Anonymizováno, . , jméno FO, o změnu místa setkání. Při samotné akci dne , datum, byl pisatel , Anonymizováno, . , jméno FO, přítomen spolu s vedoucím zásahové jednotky v místě setkání 1. zásahové skupiny, po dosažení tzv. poslední kryté pozice dal , Anonymizováno, . , jméno FO, pokyn k zahájení samotné realizace, na to vedoucí zásahové jednotky vydal pokyn všem velitelům zásahových skupin pokyn k bezprostřednímu zahájení služebního zákroku. Do okamžiku zadržení podezřelé osoby zůstával pisatel spolu s vedoucím zásahové jednotky a s celou realizační skupinou SKPV v místě setkání, teprve po zadržení osoby se přesunuli k zájmovému objektu, kde pisatel ihned zjistil, že zásah zásahová jednotka provedla do vedlejšího domu. Po upozornění vedoucího zásahové jednotky byl zákrok proveden do správného objektu. Poté pisatel s , Anonymizováno, . , jméno FO, vstoupil do domu poškozeného, kde byla spoutaná osoba rozpoutána, v osobě poškozeného byl ztotožněn , tituly před jménem, , jméno FO, . Poškozený potvrdil, že není zraněn a nevyžaduje lékařské ošetření. Celou situaci také na místě vysvětlil , Anonymizováno, a , Anonymizováno, poškozeného. Na místo se posléze dostavil také , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, z , Anonymizováno, , který rovněž vysvětlil poškozenému celou situaci. Skutečnost, že při samotném zákroku nabyl přítomen řídící akce ani jiná osoba schopná označit přesné místo zákroku vyplynulo z projednávání s vedoucím zásahové jednotky, že v případě rodinných domů bude označen objekt přímo při zákroku pouze na žádost zásahové jednotky. Na místě setkání byli přítomni , Anonymizováno, . , jméno FO, , , Anonymizováno, . , jméno FO, a , Anonymizováno, , kteří by byli schopni na požádání objekt označit. Ve skutečnosti nikdo o tuto pomoc nežádal. Při přípravě nikdo nepředpokládal, že by mohlo dojít k záměně objektů u rodinných domů, když zásahová jednotka a skupiny měly desetidenní prostor k přípravě a měly k dispozici mapy s vyznačením objektu, výpisy z katastru nemovitostí a fotografie zachycující daný objekt, zásah měla provést specializovaná skupina. Zásahová jednotka měla možnost požádat o prohlídku objektu kdykoliv před zásahem, kdy by jim obeznámená osoba označila předmětný dům, což některé jiné skupiny u jiných objektů učinily.

28. Ze sdělení , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne , datum, bylo zjištěno, že dne , datum, jednal s , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , s policistou SKPV o realizaci při zásahu proti osobám, které měly být zadrženy podle § 76 odst. 1 tr. řádu a k zájmovým objektům, ve kterých se tyto osoby mohou nacházet. , Anonymizováno, . , jméno FO, poskytl dále nezbytné informace důležité k provedení zadržení zájmových osob dne , datum, . Pisatel seznámil velitele všech zásahových skupin s připravovanou realizací zásahu, jehož cílem bylo zadržet celkem sedm podezřelých osob. Každému veliteli skupiny byla přidělena jedna zájmová podezřelá skupina k zadržení. Z důvodu co nejmenšího počtu informovaných byli seznámeni o zájmových osobách a objektech pouze velitelé skupin s tím, že přípravu za svoji zásahovou skupinu, tedy rekognoskaci zájmových objektů si provedou velitelé skupin sami v termínu od , Anonymizováno, . V každé realizační skupině SKPV byl určen dílčí řídící realizace mimo jiné i pro potřeby zásahové jednotky. Dne , datum, pisatel obdržel písemnou žádost k vyslání zásahové jednotky, dne , datum, byl telefonicky kontaktován , tituly před jménem, , jméno FO, s dotazem, zda by zásahová jednotka byla schopna provést z operativních důvodů realizaci již dne , datum, . Z toho byla provedena příprava na všechny zájmové objekty už dne , datum, . Téhož dne v odpoledních hodinách byl termín realizace znovu přesunut na původní termín , datum, ráno v , Anonymizováno, hodin. Každá zásahová skupina měla za úkol do , datum, provést samostatně přípravu na realizaci zásahu ve svém zájmovém objektu. Dne , datum, v , Anonymizováno, hodin pisatel provedl první část instruktáže pro zásahovou skupinu č. , hodnota, , poté v , Anonymizováno, hodin provedl druhou část instruktáže pro zásahové skupiny číslo , hodnota, Součástí instruktáže bylo rozdělení policistů do realizačních skupin určení jejich velitelů, rozdělení služebních motorových vozidel, určení volacích znaků, výchozích pozic a podobná opatření. Obsah instruktáže byl promítnut na multifunkční tabuli, následně vedoucí zásahových skupin dostali za úkol provést dílčí instruktáž k realizaci s cílem seznámit přidělené policisty v zásahových skupinách se zájmovými osobami, které měly být zadrženy, a k zájmovým objektům, na kterých si provedli rekognoskaci. Následně se zásahové skupiny přesunuly do výchozích pozic k provedení služebních zákroků. Po zaujetí výchozích pozic společně s realizačními skupinami SKPV se přibližně v době mezi , Anonymizováno, hlásili jednotliví velitelé zásahových skupin s provedením zkoušky spojení, ve , Anonymizováno, hodin byl pisatelem vydán pokyn pro velitele zásahových skupin přesunout se do poslední kryté pozice. , právnická osoba, ,, Anonymizováno, hodin byl řídícím realizace , Anonymizováno, . , jméno FO, vydán pokyn k zahájení realizace. V době zahájení realizace se pisatel nacházel na výchozím stanovišti zásahové skupiny č. , hodnota, , společně s řídícím realizace za SKPV , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, cca 1 km od místa služebního zákroku zásahové číslo jedna. Po zahlášení velitelem zásahové skupiny č. , hodnota, , Jméno žalovaného, , že mají zadrženou podezřelou osobu a zájmový prostor pod kontrolou, se pisatel společně s řídícím akce , Anonymizováno, . , jméno FO, přesunuli do zájmového prostoru. Po příjezdu na místo , tituly před jménem, , jméno FO, konstatoval, že se policisté nacházejí ve špatném vedlejším objektu, který sousedil s rodinným domem na , adresa, , v obci , adresa, . Pisatel vydal veliteli skupin pokyn k provedení služebního zákroku ve správném objektu číslo popisné , Anonymizováno, . Bezprostředně poté společně s , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, vstoupil do rodinného domu na , adresa, , kde předtím zásahová skupina č. , hodnota, provedla služební zákrok. Pomoc ve vztahu k ošetření v případě, že byla zraněna poškozená osoba uvedla, že zraněná není a tedy ošetření nežádá, dále byla provedena omluva s vysvětlením celé situace. V té době se před domem již nacházel , Anonymizováno, a , Anonymizováno, poškozeného. Současně byl o situaci informován operační důstojník , Anonymizováno, . Poté se na místo dostavil za ředitelství , Anonymizováno, , Anonymizováno, . , tituly před jménem, , jméno FO, , který poškozenému situaci vysvětlil, předestřel následnou činnost policie k řádnému prošetření a náhrady škody na objektu poškozenému. Současně se poškozeného zeptal na zranění a případné ošetření, kdy poškozený opětovně sdělil, že zraněný není a ošetření tudíž nežádá.

29. Z faktury č. , hodnota, ze dne , datum, vystavené dodavatelem , právnická osoba, . adresované poškozenému , tituly před jménem, , jméno FO, bylo zjištěno, že za montáž, zednické zapravení, demontáž a likvidaci odpadu vyúčtoval dodavatel poškozenu celkovou částku , částka, včetně DPH. Podle písemné poznámky na dokladu byla tato částka zaplacena v hotovosti dne , datum, .

30. Podle faktury z obchodu , Anonymizováno, ze dne , datum, byla zaplacena částka , částka, za příslušenství ke dveřnímu zámku a kování.

31. Podle úředního záznamu o ohledání místa věci ze dne , datum, bylo zjištěno, že při ohledávání rodinného domu č.p. , adresa, po projednávaném zásahu byly poškozeny vstupní dveře, v jejich spodní části byl zjištěn otvor o velikosti 70 x 55 cm a poškozený plastový rám ve spodní části, naopak zámek na dveřích nebyl poškozen. Byly poškozeny také vnitřní dveře za betonovým schodištěm, v prostřední části dveří byl nepravidelný otvor o rozměrech 30 x 15 cm, dřevěná a papírová výplň dveří byla nalezena na podlaze domu, na zemi byly i kovové části zámku dveří.

32. Soud zamítl další důkazní návrhy na předložení odborného vyjádření praktické lékařky a klinické psycholožky, popř. zpracování znaleckého posudku z oboru zdravotnictví, odvětví nemajetkové újmy, výslech poškozeného a předložení zprávy pojišťovny , právnická osoba, . Uvedené důkazní návrhy soud vyhodnotil jako nadbytečné, neboť soud mohl ve věci rozhodnout na základě již provedených důkazů. Navrhované důkazy by nezměnily právní názor soudu, jak vyplývá z níže podrobně popsaného právního hodnocení.

33. Po vyhodnocení zjištěného skutkového stavu soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná, a proto ji v plném rozsahu zamítl.

34. Podle názoru soudu žalovaný především není v dané právní věci osobou pasívně věcně legitimovanou.

35. Žalobkyně se domnívala, že se žalovaný dopustil protiprávního jednání, když byl vedoucím zásahové skupiny, která provedla operativní zásah do nesprávného objektu a zadržela nesprávnou osobu. Protiprávní jednání žalovaného podle žalobních tvrzení žalobkyně dovozovala z porušení ustanovení služebního zákona č. 361/2003 Sb. a pokynu policejního prezidenta č. , hodnota, ze dne , datum, .

36. Žalobkyně především považovala odpovědnost žalovaného za způsobenou škodu, včetně příčinné souvislosti mezi tímto jednáním a vzniklou škodou, za prokázanou již jen na základě pravomocného rozhodnutí , Anonymizováno, policie ze dne , datum, o kázeňském provinění, ve kterém byl žalovaný uznán vinným ze spáchání kázeňského provinění a bylo mu uděleno písemné napomenutí. Tímto rozhodnutím soud vzhledem k obsahu ustanovení § 135 odst. 1 o. s. ř. není vázán, když kázeňské rozhodnutí není trestním rozsudkem ani rozhodnutím o přestupku (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 25 Cdo 1461/2018 a sp. zn. 25 Cdo 3531/2020, podle kterých civilní soud musí otázku zavinění a protiprávnosti posoudit sám). Nadto uvedené rozhodnutí o kázeňském provinění bylo podepřeno pouze písemným sdělením , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří sami podle zmíněných ustanovení podzákonného předpisu (pokynu policejního prezidenta) s velkou dávkou pravděpodobnosti nesou odpovědnost za škodu způsobenou zásahem na nesprávném místě v daném případě. Skutečnost, že žalovaný se tomuto kázeňskému potrestání nebránil a nepodal proti němu žádný opravný prostředek, nic nemění na tom, že na uvedené rozhodnutí soud pohlížel jako na neobjektivní. Navíc soud považuje za logické vyjádření žalovaného, že toto rozhodnutí mělo být jediné a konečné, a také jeho nadřízení nechtěli záležitost dále rozebírat.

37. I s ohledem na obsah právní věty, která je zmíněna výše u judikaturních rozhodnutích Nejvyššího soudu, v daném případě soud znovu sám nezávisle hodnotil existenci protiprávního jednání žalovaného, jeho zavinění na vzniku škody, samotný vznik škody u poškozené osoby a příčinnou souvislost mezi případným protiprávním jednáním žalovaného a vznikem škody.

38. Soud se zabýval otázkou, zda žalovaný porušil jednu ze základních povinností příslušníka uvedenou v ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru č. 361/2003 Sb., podle které je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, která podle ustanovení § 46 zákona spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, anebo zda konkrétně porušil povinnosti vyplývající pro příslušníka z článku 10 písm. g) pokynu policejního prezidenta č. 34/2015, kterým se upravuje činnost zásahových jednotek a jednotek pro ochranu jaderných elektráren a stanovující, že „vedoucí skupiny se účastní zákroků skupiny, řídí při nich členy skupiny, podílí se na přípravě a vyhodnocení zákroků“. Podle názoru soudu žalovaný neporušil žádné z uvedených zákonných a podzákonných právních ustanovení. Situace, která nastala, tedy vniknutí zásahové skupiny vedené žalovaným do nesprávného objektu, samo o sobě neznamená porušení povinnosti dodržovat služební kázeň, resp. nedodržení nestranného, řádného a svědomitého plnění služebních povinností. V tomto směru bylo nutno zjistit, zda žalovaný případně nedodržel pokyn přímého nadřízeného, zda pracoval nepoctivě či ledabyle, anebo zda například porušil ustanovení jiného právního předpisu. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že k takovému porušení právních povinností žalovaného nedošlo. Pokyny, které byly zásahové skupině a žalovanému dány, nebyly zcela jednoznačné, určité ani srozumitelné, navíc byly podány nestandardním způsobem. Přestože řídící akce , Anonymizováno, . , jméno FO, připravoval zásah asi rok a půl, jím připravené podklady, které byly vedoucímu zásahové jednotky a potažmo žalovanému jako vedoucímu zásahové skupiny předány, neobsahovaly zcela určité a nezaměnitelné označení zájmového objektu, tedy konkrétního rodinného domu. Na téměř všech předložených fotografiích bylo zachyceno více objektů, předmětný rodinný dům na nich nebyl nijak označen, pouze na jediném snímku byl dům s pozemkem obkreslen barevně, jde ale o snímek pořízený z hodně vysoké perspektivy, kde nebylo snadné určit přesně, o který objekt v reálném terénu se jedná, navíc i barevné vyznačení na tomto jediném snímku není nijak výrazné. Na dvou fotografiích byla zachycena z blízkosti jedna osoba a vozidlo, z nich ale není možno označit konkrétní rodinný dům. Podle svědka , jméno FO, navíc navigace GPS ve služebním automobilu při provádění dřívější rekognoskace také určila jako příslušný objekt nesprávný rodinný dům. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, navíc potvrdili vyjádření žalovaného, že na fotografiích pro přípravu zákroku mají být primárně nafoceny detaily objektu, jako jsou dveře, okna, jejich výška, plot a podobné překážky, aby mohla být akce připravena z taktického hlediska. Tito svědci sami podle předložených dokladů, zejména fotografií, považovali za sporný ten objekt, do kterého nakonec byl proveden nesprávný zásah. Soud považoval za účelové vyjádření svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , že žalovaný mohl pro rekognoskaci žádat přítomnost policisty z oddělení SKPV, neboť neměla být prohlídka budovy opakována, neboť hrozilo prozrazení akce kvůli podezření z napojení podezřelých osob na některé z policistů. Naopak za stěžejní soud považoval vyjádření svědka , jméno FO, a žalovaného, že při instruktáži k zásahu byl promítán videozáznam pořízený samotnou zásahovou skupinou, kde byl podrobně plánován zásah do nesprávného objektu, při tom byl přítomen vedoucí zásahové jednotky , tituly před jménem, , jméno FO, , který proti určení objektu nic nenamítal. , tituly před jménem, , jméno FO, ve své svědecké výpovědi svoji přítomnost při přípravě akce a při promítání videozáznamu sám potvrdil. Svědci , jméno FO, a , jméno FO, navíc potvrdili vyjádření žalovaného, že ten osobně žádal o přítomnost policisty z oddělení SKPV, konkrétně , jméno FO, , při rekognoskaci objektu, ten ale spoluúčast výslovně z časových důvodů odmítl. Svědek , tituly před jménem, , jméno FO, uvedl, že jednak došlo k záměnám tzv. řídícího akce pro daný objekt, kterým byl na počátku pan , jméno FO, , pak jím měl být pan , jméno FO, a nakonec znovu pan , jméno FO, . Sám svědek o těchto změnách se žalovaným nehovořil, stejně tak nehovořil přímo se žalovaným o tom, že při samotném zásahu může být přítomen spolu se zásahovou skupinou kriminalista pouze na jejich výslovnou žádost. O tom svědek hovořil pouze s operativci , jméno FO, a , jméno FO, , a s vedoucím jednotky , tituly před jménem, , jméno FO, . Řadoví policisté , jméno FO, a , jméno FO, , ale i vedoucí zásahové jednotky , tituly před jménem, , jméno FO, , kteří byli vyslechnuti jako svědci, trvali na tom, že řídící akce z oddělení SKPV musí být vždy přítomen na místě, aby vydal pokyn k zásahu do jím určeného objektu, resp. aby na místě označil konkrétní objekt. Tento kriminalista pak odpovídá za správnost zásahu právní a procesní stránce, zatímco zásahová jednotka a skupina odpovídají za zásah z taktického hlediska.

39. Za výše popsané situace soud neshledal žádné protiprávní jednání na straně žalovaného, proto dovodil nedostatek jeho pasívní věcné legitimace v daném sporu.

40. Z uvedeného pokynu policejního prezidenta č. , hodnota, ze dne , datum, , z článku 6, vyplývá, že odpovědnost v daném případě stíhá především vedoucího zásahové jednotky, kterým byl v konkrétním případě , tituly před jménem, , jméno FO, . Podle článku 6 písm. f/ pokynu policejního prezidenta totiž „Vedoucí zásahové jednotky zejména provádí instruktáž policistů zúčastněných na zákroku, kterému sám velí.“ Oproti tomu v uvedeném pokynu policejního prezidenta, v článku 10, není upravena podobná odpovědnost za „velení“ u vedoucího zásahové skupiny. V kázeňském rozhodnutí se uvádí, že žalovaný porušil ustanovení zákona č. 361/2003 Sb., resp. porušil jednu ze základních povinností příslušníka uvedenou v ustanovení § 45 odst. 1 písm. a) zákona o služebním poměru, podle které je příslušník povinen dodržovat služební kázeň, jež podle ustanovení § 46 zákona o služebním poměru spočívá v nestranném, řádném a svědomitém plnění služebních povinností příslušníka, které pro něj vyplývají z právních předpisů, služebních předpisů a rozkazů, Uváděná ustanovení, na které je v kázeňském rozhodnutí odkazováno, jsou obecná a není možno z nich přímo dovodit odpovědnost žalovaného, resp. vedoucího zásahové skupiny za škodu způsobenou zásahem provedeným v konkrétním případě.

41. Je pravdou, že žalovaný spolu se svojí zásahovou skupinou, které velel, prováděl předchozí rekognoskaci nesprávného objektu, ovšem samotnou rekognoskací poškozenému škoda nevznikla. Ta vznikla až provedením samotného zásahu, kterému velí vedoucí zásahové skupiny a pověřený kriminalista. Kriminalista jako řídící akce měl při samotném zásahu označit objekt a dveře, kam má zásahová jednotka vkročit.

42. Soud se zde nemůže ubránit názoru, že v daném případě došlo bohužel k dominovému efektu, kdy se odpovědnost za pochybení přenášela postupně směrem dolů po celé organizační struktuře policie. Zatímco se vyšší složky ze své odpovědnosti „vyvinily“, resp. nikdo jim jejich odpovědnost ani nepředestřel, nakonec byly zavinění a odpovědnost za vzniklou škodu ponechány na vedoucím nejnižší zúčastněné složky, bez právní opory. Je s podivem, že vedoucí zásahové jednotky a zejména kriminalista pověřený řízením akce podle svých vlastních vyjádření nebyli inspekcí pro své pochybení vůbec vyšetřováni, naopak jejich stanovisko a jejich popis události byly použity jako jediné důkazy proti žalovanému. Z hlediska obvyklých zásad řízení před soudem je nestandardní, že kromě výše uvedených dvou zúčastněných policistů nebyli vyslechnuti v průběhu kázeňského řízení proti žalovanému další přítomní policisté.

43. Již jen z výše popsaného důvodu soud žalobu zamítl. Zabýval se ale dalšími okolnostmi případu a námitkami žalovaného, pro které rovněž nebylo možno žalobě vyhovět.

44. Za nesprávný průběh řešení návrhu poškozeného považuje soud i postup , Anonymizováno, , které co do dílčího nároku poškozeného na nemajetkovou újmu vycházelo z obdobného případu řešeného Městským soudem v Praze a bez dalšího přiznalo poškozenému stejnou náhradu újmy ve výši , částka, , kterou odhadem navýšilo o částku , částka, za blíže neurčenou náhradu škody na zdraví. To, že by v obdobných situacích mělo být poskytnuto finanční odškodnění ve stejné nebo v obdobné výši, soud nerozporuje. Nicméně to, zda se jedná o srovnatelné okolnosti případu, je nutno blíže objektivně prošetřit, neboť není vyloučeno, že v daném případě mohou být dány různé okolnosti, které tuto náhradu újmy výrazně zvyšují nebo naopak snižují. Samotný stručný odkaz, že i v jiném označeném případě došlo k násilnému vniknutí policie do jiného objektu, kde byly dvě osoby na dobu třiceti minut spoutány, nepostačuje k tomu, aby bylo poskytnuto stejné odškodnění, není uvedeno, zda například nedošlo k brutálnímu postupu při omezení osobní svobody, zda nebylo přítomno tomuto zásahu dítě apod., jak se tyto okolnosti odrazily ve výši poskytnutého odškodnění; není ani zřejmé, že jde o již zavedenou praxi co do výše tohoto odškodnění anebo zda se jedná v případě uvedeného jediného vzorového rozhodnutí o exces.

45. Výše popsané závěry se týkají také navýšení odškodnění o částku , částka, za údajnou zdravotní újmu. Není zřejmé, o jaký dílčí nárok se jedná, zda bylo v této výši poskytnuto bolestné či náhrada za ztížení společenského uplatnění nebo jiné odškodnění. A už vůbec není zřejmé, jak žalobkyně dospěla k této konkrétní výši odškodnění za nemajetkovou újmu na zdraví. Zatímco v případě omezení osobní svobody poskytla odškodnění ve výši , částka, alespoň odkazem na jediné rozhodnutí jednoho z nižších soudů, u výše odškodnění újmy na zdraví ve výši , částka, neuvedla jediné vodítko. Tvrzení žalobkyně v dalších fázích soudního řízení, že celá částka , částka, byla poskytnuta jako odškodnění nemateriální újmy na zdraví, soud považuje za nepravdivé a účelové, neboť je v rozporu jak s obsahem výzvy k placení určené žalovanému, ale i v rozporu s přípisem adresovaným poškozenému a s původními žalobními tvrzeními. I kdyby bylo toto opravené tvrzení žalobkyně pravdivé, tím spíš by poskytnutá částka , částka, neměla oporu v žádném konkrétním judikaturním rozhodnutí, ale ani v žádném z předložených důkazů.

46. Soud zamítl důkazní návrh žalovaného na provedení znaleckého posudku ohledně zdravotního stavu poškozeného za účelem výpočtu nemajetkové újmy na zdraví. Žalovaný správně namítal, že takový důkaz měl být proveden už při prošetřování nároku poškozeného , Anonymizováno, . Poškozený při projednávaném nezákonném zákroku tvrdil, že žádnou újmu na fyzickém zdraví neutrpěl, za 2 dny nicméně se nechal ošetřit a byl zjištěn , Anonymizováno, a , Anonymizováno, . Toto poranění nebylo žádným lékařem ohodnoceno co do bolestného. Pochybnosti má soud shodně se žalovaným ohledně údajných , Anonymizováno, poškozeného, který měl mít , Anonymizováno, právě po projednávaném zásahu policie. Samotná skutečnost, že poškozený zahájil , Anonymizováno, léčbu až rok po předmětné události, vede soud k pochybnostem, zda se jedná o skutečně existující zdravotní problémy poškozeného, když navíc podle zprávy psycholožky je léčba poškozeného silně motivovaná jeho snahou o získání odškodnění. Pokud , Anonymizováno, nemělo k dispozici objektivní hodnocení psychického stavu poškozeného a ani žádný objektivní doklad o výši náhrady nemajetkové újmy na zdraví, nemělo vůbec poskytnout náhradu škody poškozenému. Náhrada nemajetkové újmy, která byla poskytnuta pouhým odhadem bez jakéhokoliv objektivního dokladu o existenci újmy v příčinné souvislosti se zásahem policejních složek a bez jakéhokoliv základu pro výpočet výše této újmy, byla poskytnuta neprávem. Takové pochybení není možno napravovat zajišťováním potřebných důkazů až nyní v soudním řízení. Z uvedeného důvodu soud zamítl návrh na vypracování znaleckého posudku nebo na doplnění lékařských zpráv.

47. Nakonec soud souhlasí s námitkou žalovaného, že žalobkyně poskytla poškozenému odškodnění, přesto šlo o nárok promlčený minimálně v části, ve které se poškozený domáhal náhrady nemajetkové újmy. Takový nárok se podle ustanovení § 32 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb. promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě. Podle ustanovení § 35 odst. 1 tohoto zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. Soud považuje za nevěrohodné, jak již bylo výše popsáno, že by se o vzniku újmy na zdraví dověděl až po roce, kdy začal účelově navštěvovat psychologickou poradnu. Nárok na náhradu újmy uplatnil až po roce, kdy již byl jeho nárok promlčen.

48. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl v návaznosti na výsledek sporu podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšnou žalobkyni k povinnosti zaplatit úspěšnému žalovanému náhradu nákladů soudního řízení v plném rozsahu. Náhrada nákladů řízení činí celkem po zaokrouhlení částku , částka, a zahrnuje:1/ odměnu za právní zastoupení , částka, , kdy za 1 úkon právní služby činí odměna , částka, (vypočtená z tarifní hodnoty , částka, podle § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění), celkem zástupkyně žalovaného vykonala 14 úkonů (1. příprava spojená s převzetím zastoupení dne , datum, , 2. sepis odporu proti platebnímu rozkazu ze dne , datum, , 3. sepis vyjádření ze dne , datum, , 4. účast u jednání dne , datum, , 5. sepis doplnění tvrzení a důkazních návrhů ze dne , datum, , 6. sepis vyjádření k přípisu žalobkyně ze dne , datum, , 7. účast u jednání dne , datum, , 8. – 9. účast u jednání dne , datum, , odměna přiznána za 2 úkony, když jednání trvalo déle než dvě hodiny, 10. vyjádření ke služebnímu zákroku ze dne , datum, , 11. - 12. účast u jednání dne , datum, , odměna přiznána za 2 úkony, když jednání trvalo déle než dvě hodiny, 13. - 14. účast u jednání dne , datum, , odměna přiznána za 2 úkony, když jednání trvalo déle než dvě hodiny, 15. sepis závěrečného vyjádření ze dne , datum, );2/ náhradu hotových výdajů, tzv. režijní paušál, v celkové výši , částka, , za 12 úkonů právní služby výše popsaných a provedených do konce roku 2024, kdy náhrada činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, , částku , částka, za jeden každý provedený úkon;3/ náhradu hotových výdajů, tzv. režijní paušál, v celkové výši , částka, , za 3 úkony právní služby výše popsané a provedené v roce 2026, kdy náhrada činí podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., v nyní platném znění, částku , částka, za jeden každý provedený úkon;4/ náhradu za promeškaný čas ve celkové výši , částka, , za čas strávený cestou k soudním jednáním z místa sídla advokátky v , Anonymizováno, do místa sídla soudu v , adresa, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , kdy náhrada činí , částka, za každou započatou půlhodinu podle § 14 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu č. 177/1996 Sb., ve znění platném do , datum, , za každou účast ujednání byla zástupkyni přiznána náhrada v rozsahu 2 půlhodin (náhrada za promeškaný čas při účasti u jednání dne , datum, zástupkyni žalovaného nenáleží, když toto jediné jednání se konalo v místě sídla advokátky v , Anonymizováno, );5/ náhrada jízdních výdajů v celkové výši , částka, , která zahrnuje náhradu vynaloženého jízdného:- k jednání dne , datum, ve výši celkem , částka, , a to jízdného zástupkyně žalovaného z místa sídla advokátní kanceláře v , Anonymizováno, do místa sídla soudu v , adresa, a zpět osobním automobilem tovární značky , Anonymizováno, , kdy ujetá trasa činí celkem , hodnota, km, průměrná spotřeba benzínu natural podle předloženého technického průkazu vozidla činí 10,3 litru na 100 km, tj. 3,399 litru na 33 km, a cena benzínu natural podle platné vyhlášky č. 467/2022 Sb. činila k uvedenému datu , částka, za 1 litr, cena za opotřebení vozidla podle téže vyhlášky činí , částka, za 1 km; vypočtená náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí , částka, (3,399 litru x , částka, ) a náhrada za opotřebení vozidla činí , částka, (33 km x , částka, ), cestovní výdaje k jednání dne , datum, pak činí celkem , částka, ;- k jednání dne , datum, a dne , datum, ve stejné výši podle shodného výpočtu, tj. 2x , částka, ;- k jednání dne , datum, ve výši celkem , částka, , a to jízdného zástupkyně žalovaného z místa sídla advokátní kanceláře v , Anonymizováno, do místa sídla soudu v , adresa, a zpět osobním automobilem tovární značky , Anonymizováno, , kdy ujetá trasa činí celkem , hodnota, km, průměrná spotřeba benzínu natural podle předloženého technického průkazu vozidla činí 10,3 litru na 100 km, tj. 3,399 litru na 33 km, a cena benzínu natural podle platné vyhlášky č. 398/2023 Sb. činila k uvedenému datu , částka, za 1 litr, cena za opotřebení vozidla podle téže vyhlášky činí , částka, za 1 km; vypočtená náhrada za spotřebované pohonné hmoty pak činí , částka, (3,399 litru x , částka, ) a náhrada za opotřebení vozidla činí , částka, (33 km x , částka, ), cestovní výdaje k jednání dne , datum, pak činí celkem , částka, ;6/ náhrada DPH ve výši , částka, , což činí 21 % ze součtu výše uvedené odměny za zastupování (, částka, ), náhrady hotových výdajů (, částka, + , částka, ), náhrady za promeškaný čas (, částka, ) a jízdních výdajů (, částka, ), tj. z celkové částky , částka, .