17 C 303/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného trvale bytem adresa žalovaného o zaplacení částky 1 520 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 8. 5. 2017 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 23. 4. 2021, domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 520 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 520 Kč ve výši 8,05 % ročně za dobu od 8. 5. 2017 do zaplacení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný cestoval na lince městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to konkrétně dne 22. 4. 2017 v 8.52 hodin na lince tramvaje č. 3 Vedle běžného jízdného ve výši 20 Kč žádá žalobkyně po žalovaném zaplacení přirážky ve výši 1 500 Kč za popsanou neoprávněnou jízdu. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v [anonymizováno], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně souhlasila s navrhovaným postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 4. 10. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, soud proto předpokládal jeho souhlas s navrhovaným procesním postupem. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaný [celé jméno žalovaného] cestoval bez platné jízdenky na lince městské hromadné dopravy v [obec] dne 22. 4. 2017 v 8.52 hodin na lince tramvaje č.

3. Tato skutečnost byla prokázána na základě dohody s cestujícím č. 1169235 ze dne 22. 4. 2017. Žalovaný potvrdil vlastním podpisem skutečnosti uváděné v této dohodě, její součástí je i prohlášení žalovaného, že uznává pohledávku [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] ve výši 20 Kč z titulu dlužného jízdného a ve výši 1 500 Kč jako přirážku, včetně své povinnosti uhradit [anonymizována dvě slova] [právnická osoba] uvedenou pohledávku do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný sám netvrdil a ani neprokázal, že by žalovanou částku nebo její část uhradil. Důkazní břemeno ohledně zaplacení dluhu přitom spočívá právě na žalovaném. V souladu s ustanovením § 2550 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 Kč, když podle uvedených zákonných ustanovení má cestující právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, pokud zaplatí stanovené jízdné. Výše jízdného přitom byla stanovena přepravním řádem a dalšími souvisejícími předpisy v souladu s ustanovením § 2551 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., žalovaný svůj dluh ve smyslu ustanovení § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. uznal. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nemohl v popsaném případě ve vyhrazeném přepravním prostoru dopravního prostředku prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni kromě práva na úhradu dlužného jízdného dále oprávnění požadovat po žalovaném částku 1 500 Kč jako přirážku k jízdnému, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d/ zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění. Také žalobní požadavek na úhradu úroku z prodlení je zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 1970 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Žalovaný se dopustil v uváděném případě protiprávního jednání, a protože neuhradil požadovanou přirážku, dostává se podle uvedených ustanovení do prodlení s plněním peněžitého dluhu následujícím dnem po marném uplynutí dohodnuté patnáctidenní lhůty uvedené v písemné dohodě a je povinen od následujícího dne zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady tohoto soudního řízení v plné výši 600 Kč, tato částka představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu poštovného a hotových výdajů žalobkyně na zpracování a zaslání předžalobní upomínky a za sepis žaloby ve výši po 100 Kč za každý z těchto úkonů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu písemně upomínán dopisem ze dne 2. 3. 2021 zaslaným poštou téhož dne. Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit na účet žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.