17 C 307/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa, obec část obce, proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 1 014 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 1 014 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 1 014 Kč ve výši 7,75 % ročně za dobu od 9. 4. 2011 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 600 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 12. 8. 2020, domáhala vůči žalovanému vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 014 Kč společně s úrokem z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že žalovaný cestoval na lince městské hromadné dopravy provozované žalobkyní bez platného jízdního dokladu, a to dne 24. 3. 2011 v 11.59 hodin na lince tramvaje číslo Vedle běžného jízdného ve výši 14 Kč žádá žalobkyně po žalovaném zaplacení přirážky ve výši 1 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalovanému doručeny na adresu jeho trvalého bydliště v obec - část obce, ulice a číslo. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalovaného. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalovaného. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn.

II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně souhlasila s navrhovaným postupem již v žalobě. Žalovaný byl vyzván přípisem soudu ze dne 28. 1. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byl poučen podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jeho souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko. Žalovaný soudu ve stanovené lhůtě nezaslal své vyjádření, soud proto předpokládal jeho souhlas s navrhovaným procesním postupem. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalovaného. V daném řízení po vyhodnocení skutkových zjištění bylo prokázáno, že žalovaný celé jméno žalovaného cestoval bez platné jízdenky na linkách městské hromadné dopravy v obec dne 24. 3. 2011 v 11.59 hodin na lince tramvaje číslo. Tato skutečnost byla prokázána na základě dohody s cestujícím č. I číslo ze dne 24. 3. 2011. Žalovaný potvrdil vlastním podpisem skutečnosti uváděné v této dohodě, její součástí je i prohlášení žalovaného, že uznává pohledávku Dopravního podniku právnická osoba ve výši 14 Kč z titulu dlužného jízdného a ve výši 1 000 Kč jako přirážku včetně své povinnosti uhradit Dopravnímu podniku právnická osoba uvedenou pohledávku do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdného dokladu. Žalovaný sám netvrdil a ani neprokázal, že by žalovanou částku nebo její část uhradil. Důkazní břemeno ohledně zaplacení dluhu přitom spočívá právě na žalovaném. Pokud jde o popsaný případ neoprávněné jízdy v roce 2011, soud při rozhodování aplikoval ustanovení zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, a na něj navazující právní předpisy, když podle ustanovení § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se řídí právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona (tj. 1. 1. 2014), jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. V souladu s ustanovením § 760 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 14 Kč, když podle uvedeného zákonného ustanovení má cestující právo, aby ho dopravce přepravil do místa určení řádně a včas, pokud zaplatí stanovené jízdné. Výše jízdného přitom byla stanovena v souladu s ustanovením § 761 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., žalovaný dluh ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. uznal. Vzhledem k tomu, že se žalovaný nemohl v popsaném případě ve vyhrazeném přepravním prostoru dopravního prostředku prokázat platným jízdním dokladem, vzniklo žalobkyni kromě práva na úhradu dlužného jízdného dále oprávnění požadovat po žalovaném částku 1 000 Kč jako přirážku k jízdnému, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d/ zákona č. 266/1994 Sb., o drahách. Také žalobní požadavek na úhradu úroku z prodlení je zcela v souladu s právní úpravou obsaženou v ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. a § 1 vládního nařízení č. 142/1994 Sb., ve znění platném do 31. 12. 2013. Žalovaný se dopustil v uváděném případě protiprávního jednání, a protože neuhradil požadovanou přirážku, dostává se podle uvedených ustanovení do prodlení s plněním peněžitého dluhu následujícím dnem po marném uplynutí dohodnuté patnáctidenní lhůty uvedené v písemné dohodě a je povinen od následujícího dne zaplatit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšného žalovaného nahradit plně procesně úspěšné žalobkyni náklady tohoto soudního řízení v plné výši 600 Kč, tato částka představuje náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč a náhradu poštovného a hotových výdajů žalobkyně na zpracování a zaslání předžalobní upomínky a za sepis žaloby ve výši po 100 Kč za každý z těchto úkonů podle vyhlášky č. 254/2015 Sb. V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný byl v souladu s ustanovením § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu písemně upomínán dopisem ze dne 20. 5. 2020 Náklady řízení je žalovaný povinen uhradit na účet žalobkyně do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.