17 C 31/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 63 671,50 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 59 852 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 59 852 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 11. 11. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:</b> <b>- částky 3 819,50 Kč,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 3 819,50 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 59 852 Kč ve výši 8,5 % ročně za dobu od 1. 10. 2021 do 10. 11. 2021,</b> <b>- kapitalizovaného úroku ve výši 5 806,09 Kč vypočteného za dobu od 18. 2. 2021 do 30. 9. 2021,</b> <b>- úroku ve výši 22,68 % ročně z částky 63 671,50 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice doplatek soudního poplatku ve výši 636 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 10. 12. 2021 a která byla doplněna podáním ze dne 11. 4. 2022, domáhala po žalovaném zaplacení částky 63 671,50 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 806,09 Kč za dobu od 18. 2. 2021 do 30. 9. 2021, s 22,68% úrokem z částky 63 671,50 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z částky 63 671,50 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že předmětnou pohledávku nabyla od původní věřitelky, společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021. Tato společnost uzavřela dne 18. 2. 2021 se žalovaným smlouvu o revolvingovém úvěru č. 42408075471100, na základě které poskytla žalovanému úvěrový rámec ve výši 60 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně splnila svůj smluvní závazek a umožnila žalovanému čerpat úvěr do stanoveného limitu od 18. 2. 2021. Žalovaný skutečně sám vyčerpal celkovou částku 59 852 Kč, a to konkrétně dne 18. 2. 2021 částku 12 589 Kč, dne 26. 2. 2021 částky 10 000 Kč, 30 000 Kč a 4 000 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 3 000 Kč a 238 Kč a dne 2. 3. 2021 částku 25 Kč. Žalovaný svůj dluh nesplácel řádně a včas podle sjednaných podmínek, proto se dostal do prodlení a od data prodlení jsou mu účtovány poplatky podle sazebníku a zároveň je úvěr úročen úrokovou sazbou 22,68 % v souladu s článkem 2.14.3 produktových podmínek. Vzhledem k tomu, že žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, využila banka svého práva a podle článku 3 bodu 3.2 písm. a) produktových podmínek prohlásila celý úvěr za splatný ke dni 30. 9. 2021. Dlužná částka úvěru zahrnuje dlužnou jistinu 63 671,50 Kč a kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 5 806,09 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil poprvé ústně u jednání dne 19. 5. 2022, kdy uvedl, že není schopen dluh splácet ani ve splátkách, jejichž výši navrhla žalobkyně, tj. po 4 300 Kč měsíčně, za této situace se žalobou nesouhlasí. Dále uvedl, že částky uváděné žalobkyní skutečně vyčerpal. Je také pravdou, že na úhradu svého dluhu bance doposud nic nezaplatil a celou situaci zanedbal.

3. V daném řízení bylo prokázáno na základě rámcové smlouvy o poskytování bankovních produktů a služeb č. 1549421 ze dne 18. 2. 2021, že společnost [právnická osoba] jako banka a žalovaný jako klient uzavřeli tuto smlouvu, na základě které se banka zavázala nabízet a poskytovat bankovní produkty a služby v rozsahu podle aktuální nabídky, zejména klasický úvěr, revolvingový úvěr, běžný účet, spořicí účet, platební služby, debetní kartu, úvěrovou kartu, pojištění, internetové bankovnictví, případně další bankovní produkty a služby. Ke klientem zvolenému bankovnímu produktu nebo službě bude současně s touto rámcovou smlouvou, nebo kdykoliv v budoucnu, uzavřena samostatná produktová smlouva. Poskytovatelem bankovního produktu či služby bude banka nebo spolupracující třetí osoba. Smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy zástupce banky i žalovaného.

4. Z obsahu smlouvy o revolvingovém úvěru ze dne 18. 2. 2021 (žádost je evidována pod číslem 218228545063404, smlouva pod číslem 42408075471100) bylo zjištěno, že tato smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba] jako bankou a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy bylo ze stran banky poskytnutí revolvingového úvěru ve prospěch žalovaného s aktuálním úvěrovým rámcem uvedeným v Přehledu podmínek revolvingového úvěru a maximálním úvěrovým rámcem ve výši 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet dluh v měsíčních splátkách, jejichž výše činí minimálně 5 % z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně 500 Kč měsíčně vždy k 17. dni v měsíci (splatnost první splátky nastává až v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru). Základní roční úroková sazba byla dohodnuta na 22,68 %. Měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů v Kč byl dohodnut na 50 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění úvěru činí 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Podle obsahu smlouvy došlo ihned dne 18. 2. 2021 k prvnímu čerpání úvěru ve výši 12 589 Kč. Ve smlouvě jsou obsaženy také údaje týkající se příjmových a výdajových poměrů žalovaného. Žalovaný uvedl, že je od měsíce listopadu 2020 zaměstnán jako dělník ve [právnická osoba] a.s. se sídlem v [obec]. Jeho čistý měsíční příjem u tohoto zaměstnavatele činí 15 000 Kč, zatímco celkové náklady domácnosti činí 1 000 Kč měsíčně. Dále žalovaný prohlásil, že nemá žádné finanční závazky (splátky hypoték, úvěru, úvěrových karet apod.). Rovněž tato smlouva obsahuje vlastnoruční podpisy zástupce banky i žalovaného.

5. K dokladu nazvanému Informace o bonitě klienta s uvedením rodného čísla soud nepřihlížel, jde o interní doklad žalobkyně nebo její právní předchůdkyně, není zřejmé, z jakých důkazů byl učiněn konkrétní záznam, navíc podle obsahu tohoto dokladu byl dotaz ohledně počtu úvěrů činěn již dne 27. 9. 2011. V dokladu jsou zmíněny tři různé úvěry žalovaného, zatímco podle údajů ve smlouvě o úvěru žalovaný neměl mít žádný jiný splatný závazek. Totéž se týká předloženého dokladu nazvaného Dotazy do negativního Solusu.

6. Podle obsahu dokladu nazvaného Předdotazy s uvedením rodného čísla žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný nebyl ke dni provedení dotazu 18. 2. 2021 veden jako dlužník ani v interní evidenci banky SICLID ani v registru dlužníků SOLUS.

7. Současně s uzavřením půjčky byl sepsán a vyplněn formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, který shrnuje základní údaje a kritéria úvěru poskytnutého žalovanému. Základní údaje o úvěru, tj. výši úvěrového rámce, způsob čerpání úvěru, způsob jeho splácení, výši roční úrokové sazby i výši RPSN obsahuje také úvodní dopis banky adresovaný žalovanému ze dne 19. 2. 2021.

8. Z vyjádření žalovaného u jednání dne 19. 5. 2022, kterému žalobkyně nijak neodporovala, soud zjistil, že v době poskytnutí úvěru byl zaměstnán u [právnická osoba] a.s. a jeho čistý příjem činil 14 000 Kč až 15 000 Kč měsíčně, bydlel společně se svojí sestrou, se kterou bydlí společně doposud, a dával jí na stravu částku 4 000 Kč měsíčně, dával jí také veškeré peněžní prostředky, které vyčerpal z předmětného úvěru.

9. Dopisem adresovaným žalovanému ze dne 25. 8. 2021 banka odstoupila od úvěrové smlouvy č. 42408075471100 z důvodu prodlení žalovaného s plněním jeho platebních povinností podle této smlouvy. V souladu s úvěrovými podmínkami smlouvy se úvěr ke dni 30. 9. 2021 stává splatným v celém rozsahu. Současně banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu v celkové výši 69 478 Kč složené z částek: 1/ 20 000 Kč, tj. dlužných měsíčních splátek úvěru (tj. úvěrové jistiny, souvisejících plateb a úroků po lhůtě splatnosti vyčíslených ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy), 2/ 48 007 Kč, tj. úvěrové jistiny splatné ke dni účinnosti odstoupení od smlouvy, 3/ 872 Kč, tj. smluvní pokuty za prodlení a 4/ 600 Kč, tj. náhrady nákladů spojených s vymáháním splatného závazku. Banka vyzvala žalovaného k úhradě dluhu nejpozději ke dni zesplatnění úvěru, tj. ke dni 30. 9. 2021.

10. Podle výpisu platební historie smlouvy č. 42408075471100 ke dni 18. 8. 2021 žalobce vyčerpal na základě smlouvy dne 18. 2. 2021 částku 12 589 Kč, dne 26. 2. 2021 částky 10 000 Kč, 30 000 Kč a 4 000 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 3 000 Kč a 238 Kč a dne 2. 3. 2021 částku 25 Kč. Podle uvedeného dokladu nebyla na dluh zaplacena žádná částka. K uvedenému dni 18. 8. 2021 činil dluh žalovaného celkem 69 477,59 Kč, kdy tato částka zahrnuje úroky ve výši 5 806,09 Kč, pojištění ve výši 1 408 Kč, poplatky ve výši 600 Kč a pokutu ve výši 871,50 Kč.

11. Na základě obsahu smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2021 bylo prokázáno, že žalobkyně předmětnou pohledávku nabyla od původní věřitelky, společnosti [právnická osoba] (dříve [právnická osoba]) na základě uvedené smlouvy. Text smlouvy obsahuje výčet konkrétních postoupených pohledávek, v němž je pod položkou 13 uvedena i konkrétní pohledávka za žalovaným.

12. Žalující [právnická osoba] a.s. svým dopisem ze dne 29. 10. 2021 oznámila žalovanému postoupení pohledávky od [právnická osoba] [anonymizována tři slova] na základě uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 19. 10. 2021, na jejímž základě původní věřitelka postoupila žalující společnosti pohledávku za žalovaným vzniklou z titulu smlouvy č. 42408075471100. Podle připojeného poštovního podacího archu ze dne 29. 10. 2021 byla zásilka obsahující oznámení po postoupení pohledávky zaslána doporučenou poštou na adresu trvalého pobytu žalovaného, která je zároveň adresou uvedenou ve smlouvě.

13. Žalobkyně prostřednictvím svého advokáta dopisem ze dne 9. 11. 2021 podle ustanovení § 142a o. s. ř. vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s poučením o možném soudním vymáhání dluhu. Podle připojeného poštovního podacího archu ze dne 10. 11. 2021 byla zásilka s uvedenou výzvou zaslána doporučenou poštou na adresu trvalého pobytu žalovaného, která je zároveň adresou uvedenou ve smlouvě.

14. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 15. 10. 2021 uzavřené mezi [právnická osoba] jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byly postoupeny pohledávky uvedené v seznamu o postoupení pohledávek, který obsahuje i pohledávku za žalovaným uplatněnou v tomto soudním řízení. O postoupení pohledávky byl žalovaný uvědoměn oznámením postupníka ze dne 29. 10. 2021, které bylo podle podacího archu dne 29. 10. 2021 odesláno jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. Dne 18. 2. 2021 byla uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru (žádost je evidována pod číslem 218228545063404, smlouva pod číslem 42408075471100), podle smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr do limitního rámce 60 000 Kč. Žalovaný se zavázal splácet dluh v měsíčních splátkách, jejichž výše činí minimálně 5 % z částky dlužné k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, nejméně 500 Kč měsíčně vždy k 17. dni v měsíci, kdy splatnost první splátky nastává až v měsíci následujícím po prvním čerpání úvěru. Základní roční úroková sazba byla dohodnuta na 22,68 %. Měsíční poplatek za rezervaci úvěrových zdrojů v Kč byl dohodnut na 50 Kč, výše měsíční úhrady za pojištění úvěru činí 5,99 % z měsíční splátky úvěru. Podle obsahu smlouvy došlo k prvnímu čerpání ve výši 12 589 Kč již dne 18. 2. 2021. Z výpisů z úvěrového účtu bylo zjištěno, že úvěr byl čerpán v plné výši 59 852 Kč, a to konkrétně dne 18. 2. 2021 částku 12 589 Kč, dne 26. 2. 2021 částky 10 000 Kč, 30 000 Kč a 4 000 Kč, dne 1. 3. 2021 částku 3 000 Kč a 238 Kč a dne 2. 3. 2021 částku 25 Kč. Tuto skutečnost potvrdil u jednání žalovaný sám. Na dluh nezaplatil žádnou částku, i tuto skutečnost žalovaný potvrdil. Okamžitá splatnost úvěru s účinností ke dni 30. 9. 2021 byla bankou prohlášena dopisem o odstoupení od smlouvy ze dne 25. 8. 2021, jehož odeslání žalovanému nebylo v řízení prokázáno. Z žádosti o úvěr bylo zjištěno, že žalovaný vůči bance prohlásil, že má příjem ve výši 15 000 Kč a výdaje 1 000 Kč měsíčně.

15. Žaloba je částečně důvodná. Podle názoru soudu lze nároku žalobkyně vyhovět pouze z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.

16. Podle názoru soudu je úvěrová smlouva uzavřená mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným dne 18. 2. 2021 absolutně neplatná. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Podle názoru soudu nebylo prokázáno, že by právní předchůdkyně žalobkyně, bankovní společnost [právnická osoba], splnila své povinnosti stanovené v ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, dle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené možnostem, uplatnit pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Žalobkyně nepředložila soudu žádné listiny ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného úvěrující bankou před uzavřením smlouvy vyjma žádosti o úvěr obsahující strohé prohlášení žalovaného o svých osobních a majetkových poměrech. I když žalovaný u jednání potvrdil výši příjmu z pracovního poměru, která je uvedena v jeho žádosti o úvěr, nic to nemění na tom, že banka měla žádat o potvrzení příjmu samotného zaměstnavatele. Údaj žalovaného o celkové výši jeho nákladů 1 000 Kč měsíčně se musel jevit bance jako krajně nevěrohodný. Ani o tom banka nepožadovala žádné písemné důkazy či alespoň čestné prohlášení osoby, u které žalovaný bydlí. Soud tedy dospěl k závěru, že úvěruschopnost žalovaného nebyla bankou řádně zkoumána.

17. Za popsané situace nárok uplatněný v tomto řízení může být posouzen pouze jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ustanovení §§ 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Žalovaný na základě neplatné smlouvy vyčerpal na úkor předchůdkyně žalobkyně částku 59 852 Kč. Na úhradu dluhu podle tvrzení žalobkyně i podle vyjádření samotného žalovaného nebyla zaplacena žádná částka. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku, na základě které žalobkyně nabyla od původní věřitelky mimo jiné tuto konkrétní pohledávku za žalovaným. Vzhledem k výše uvedenému byl žalovaný zavázán zaplatit žalobkyni částku 59 852 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky.

18. Pokud jde o požadavek na úhradu úroku z prodlení, podle názoru soudu se žalovaný dostal do prodlení s placením až dne 11. 11. 2021 v návaznosti na odeslání výzvy k úhradě adresované žalovanému, která je součástí oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 10. 2021. Výzva byla odeslána doručenou poštou na adresu uvedenou ve smlouvě, při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. v daném případě dne 3. 11. 2021. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ ale občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje. V ustanovení § 1959 písm. e) občanského zákoníku je specifikován pojem„ ihned“ jako doba zpravidla„ do pěti dnů“ a podle komentáře k zákonu doba„ bez zbytečného odkladu“ má být vykládána jako doba delší, tj. asi 7 – 10 dnů. V daném případě se soud kloní k názoru, že by měl žalovaný platit právě do 7 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na to, že v případě platnosti ujednané smlouvy by splatnost dluhu nastala již dříve a žalovaný o tomto svém dluhu a povinnosti jej uhradit věděl. Doba 7 dnů od doručení výzvy tedy nastala dne 10. 11. 2021 a žalovaný je v prodlení od následujícího dne 11. 11. 2021. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v tehdy platné výši 8,5 % ročně.

19. Ve zbývající části, co do částky 3 819,50 Kč, byla žaloba zamítnuta, neboť se jednalo o dílčí nárok vyplývající pouze a přímo z neplatně uzavřené smlouvy. Soud dále zamítl nárok na zaplacení úroku z prodlení z částky, která byla zamítnuta, neboť příslušenství pohledávky musí mít stejný osud jako hlavní dluh. Dále soud zamítl také nárok na zaplacení úroku z prodlení v plné výši, ve které byl požadován, a to za dobu od 1. 10. 2021 do 10. 11. 2021, neboť podle názoru soudu, jak je výše popsán, se žalovaný dostal do prodlení s placením až dne 11. 6. 2021. Požadavek na úhradu smluvního úroku soud zamítl v plném rozsahu, neboť jde o nároky vyplývající ze smlouvy, která byla shledána neplatnou.

20. V souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalovanému povinnost zaplatit dluh v zákonné lhůtě do 3 dnů od právní moci rozsudku. Na výši případných splátek se smluvní strany nedohodly. Žalovaným navrhované splátky 1 000 Kč měsíčně neakceptoval ani zástupce žalobkyně ani soud. Žalovaný svoji platební povinnost po dobu delší než jeden rok zcela ignoroval a pokud by mu soud nyní povolil požalované splátky 1 000 Kč měsíčně, platil by svůj dluh včetně příslušenství po dobu nejméně šesti a půl roku. Taková doba splatnosti je v rozporu s oprávněnými nároky žalobkyně. Účastníci se tak budou moci dohodnout o„ rozumné“ výši splátek po právní moci tohoto rozsudku, popř. žalobkyni nezbude, než se domáhat zaplacení dluhu v exekučním řízení.

21. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch každé z procesních stran.

22. Vzhledem k tomu, že žalobkyně neúspěšně požadovala také úhradu smluvního úroku z poskytnutého úvěru, který je vysoký, soud musel jako procení úspěch či neúspěch hodnotit také příslušenství dluhu. Žalobkyně byla úspěšná co do částky 59 852 Kč (z požadovaných 63 671,50 Kč), tj. 94 % předmětu řízení. Dále byla úspěšná co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 59 852 Kč za dobu od 11. 11. 2021 do zaplacení, což činí 25 437,10 Kč (úrok z prodlení byl požadován na dobu neurčitou, soud tedy vycházel při svých výpočtech ohledně procesního úspěchu stran z pětinásobku ročního plnění, tj. 5x 59 852 Kč x 0,085 = 25 437,10 Kč). Její celkový procesní úspěch tak činí 85 289,10 Kč (59 852 Kč + 25 437,10 Kč).

23. Žalobkyně byla v řízení neúspěšná v požadavku na úhradu částky 3 819,50 Kč. Dále byla neúspěšná co do požadavku na zaplacení smluvního úroku ve výši 72 203,50 Kč (smluvní úrok byl požadován ve výši 22,68 % z částky 63 671,50 Kč, tj. 14 440, 70 Kč za jeden rok, tj. 72 203,50 Kč za 5 let - smluvní úrok byl požadován na dobu neurčitou, soud tedy vycházel při svých výpočtech ohledně procesního úspěchu stran z pětinásobku ročního plnění). Dále byla neúspěšná co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 3 819,50 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do zaplacení, což činí 1 623,30 Kč (jako pětinásobek ročního plnění), co do úroku z prodlení ve výši 8,5 % z částky 59 852 Kč za dobu od 1. 10. 2021 do 10. 11. 2021, což činí 571,50 Kč, a co do požadovaného kapitalizovaného úroku ve výši 5 806,09 Kč vypočteného za dobu od 18. 2. 2021 do 30. 9. 2021. Celkový procesní neúspěch žalobkyně tak činí 84 023,90 Kč (3 819,50 Kč + 72 203,50 Kč + 1 623,30 Kč + 571,50 Kč + 5 806,09 Kč).

24. Za situace, kdy procesní úspěch a neúspěch každého z účastníků byl v řízení v podstatě stejný, soud rozhodl podle uvedeného ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Žalobkyně byla zavázána k doplacení soudního poplatku z žaloby ve výši 636 Kč. Řízení bylo zahájeno podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, se kterým se pojila poplatková povinnost ve výši 2 548 Kč, kterou žalobkyně splnila. Nicméně ve věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz, v řízení však bylo pokračováno a žalobkyni tak vznikla povinnost doplatit soudní poplatek do výše stanovené podle položky 1 písm. b) sazebníku soudních poplatků, tj. do částky 3 184 Kč.