17 C 314/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 3 861 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku částku 3 861 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení:</b> <b>-) z částky 2 194 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 3. 2019 do zaplacení,</b> <b>-) z částky 1 667 Kč ve výši 9,75 % ročně za dobu od 21. 3. 2019 do zaplacení.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 15. 7. 2020, domáhala po žalované zaplacení částky 3 861 Kč společně s úrokem z prodlení. Žalobkyně svoji žalobu, pokud jde o nárok 1/ označený v žalobě, odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 2. 7. 2018 smlouvu o dodávkách elektřiny, na základě které se zavázala dodávat žalované za úplatu elektřinu do sjednaného odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala dodanou komoditu odebírat a hradit za ni kupní cenu. Žalovaná měla zaplatit žalobkyni částku 2 194 Kč na základě faktury s variabilním symbolem [číslo] ve lhůtě splatnosti do 20. 3. 2019, částka zahrnuje náhradu za odběr elektřiny za zúčtovací období od 14. 11. 2018 do 7. 2. 2019 ve výši 2 194 Kč, žádná částka na úhradu dluhu zaplacena nebyla, proto dluh žalované činí stále 2 194 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu písemnou předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2020. Žalobkyně dále svoji žalobu, pokud jde o nárok 2/, odůvodnila tím, že uzavřela se žalovanou dne 2. 7. 2018 smlouvu o dodávkách plynu, na základě které se zavázala dodávat žalované za úplatu plyn do sjednaného odběrného místa v [obec], [ulice a číslo] a žalovaná se zavázala dodanou komoditu odebírat a hradit za ni kupní cenu. Žalovaná měla zaplatit žalobkyni částku 1 667 Kč na základě faktury s variabilním symbolem [číslo] ve lhůtě splatnosti do 20. 3. 2019, částka zahrnuje náhradu za odběr plynu za zúčtovací období od 3. 8. 2018 do 17. 2. 2019 ve výši 1 667 Kč, žádná částka na úhradu dluhu zaplacena nebyla, proto dluh žalované činí stále 1 667 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu písemnou předžalobní výzvou ze dne 2. 6. 2020. Žalovaná se k žalobnímu požadavku nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] [část obce], [ulice a číslo]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně s uvedeným postupem soudu výslovně souhlasila již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 9. 4. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez její osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci jejího souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své stanovisko. Žalovaná soudu ve stanovené lhůtě nezaslala své vyjádření, proto soud její souhlas navrhovaným postupem soudu předpokládal. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení ústního jednání a bez osobní účasti žalobkyně a žalované. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o dodávce elektřiny ze dne 2. 7. 2018, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o dodávkách elektřiny žalobkyní ve prospěch žalované do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]; žalovaná se zavázala platit žalobkyni úhradu za dodanou elektřinu na základě vystavených faktur. Ve smlouvě nebyla sjednaná žádná jiná adresa pro zasílání faktur a korespondence. Na základě faktury za elektřinu s variabilním symbolem [číslo] bylo prokázáno, že za zúčtovací období od 14. 11. 2018 do 7. 2. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na úhradách za dodávku elektřiny ve výši 2 194 Kč, vyúčtovanou částku měla žalovaná uhradit do stanoveného data splatnosti 20. 3. 2019, ve skutečnosti neuhradila nic. Dobu doručení faktury a vznik splatnosti dluhu k označenému dni žalovaná nezpochybňovala. Důkazní břemeno je přitom na straně žalované, která žádnou platbu na předmětný dluh sama ani netvrdila. V řízení bylo dále prokázáno na základě smlouvy o dodávce plynu ze dne 7. 2. 2018, že mezi účastnicemi došlo k uzavření smlouvy o dodávkách plynu žalobkyní ve prospěch žalované do odběrného místa v [obec], [ulice a číslo]; žalovaná se zavázala platit žalobkyni úhradu za dodaný plyn na základě vystavených faktur. Ve smlouvě nebyla sjednaná žádná jiná adresa pro zasílání faktur a korespondence. Na základě faktury za plyn s variabilním symbolem [číslo] bylo prokázáno, že za zúčtovací období od 3. 8. 2018 do 17. 2. 2019 žalobkyně vyúčtovala žalované nedoplatek na úhradách za dodávku plynu ve výši 1 667 Kč, vyúčtovanou částku měla žalovaná uhradit do stanoveného data splatnosti 20. 3. 2019, ve skutečnosti neuhradila nic. Dobu doručení faktury a vznik splatnosti dluhu k označenému dni žalovaná nezpochybňovala. Důkazní břemeno je přitom na straně žalované, která žádnou platbu na předmětný dluh sama ani netvrdila. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Mezi účastnicemi byly uzavřeny dvě kupní smlouvy ve smyslu ustanovení §§ 2078 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a podle § 50 a § 72 zákona č. 458/2000 Sb., podle které se žalobkyně zavázala dodávat žalované elektřinu a plyn, a žalovaná se zavázala za tyto komodity platit částky, které jí budou žalobkyní fakturovány. Žalobkyně svoji smluvní povinnost splnila, když v řízení nebylo ze strany žalované nikdy namítáno, že by ani žalobkyně svoji smluvní povinnost řádně neplnila. Za této situace vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni úhradu za dodanou elektřinu a za dodaný plyn. Její dluh za dodanou elektřinu za celé období od 14. 11. 2018 do 7. 2. 2019 nadále trvá ve výši celkem 2 194 Kč, její dluh za dodaný plyn za celé období od 3. 8. 2018 do 17. 2. 2019 nadále trvá ve výši celkem 1 667 Kč a k úhradě těchto částek soud zavázal žalovanou tímto rozhodnutím. Pokud se jedná o požadované příslušenství ze žalované částky, byl nárok žalobkyně rovněž shledán zcela důvodným. V řízení bylo prokázáno, že řádně doručila žalované zmíněné fakturu a splatnost vyúčtovaných částek nastala podle obsahu dokladů, tj. daných faktur, dne 20. 3. 2019. Žalovaná dluh nezaplatila, dostala se proto podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku do prodlení s plněním dlužné částky a od následujícího dne po uplynutí doby splatnosti je povinna podle uvedeného zákonného ustanovení platit žalobkyni úrok z prodlení. Výše úroku z prodlení podle ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb., k prvnímu dni prodlení s úhradou, tj. ke dni 21. 3. 2019, činila 9,75 % ročně. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal neúspěšnou žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení plný procesní úspěch, na nákladech řízení částku 1 489 Kč k rukám zástupce žalobkyně. Uvedená částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení žalobkyně advokátem podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, ve výši celkem 600 Kč, a to po 200 Kč za každý úkon právní služby (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní upomínky a 3. sepis žaloby), 3/ náhradu hotových výdajů celkem 300 Kč, tj. po 100 Kč za každý uváděný provedený úkon právního zastoupení, podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč jako 21 % ze součtu zmíněné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, podle vyhlášky č. 618/2004 Sb. Soud v daném případě neshledal žádné předpoklady pro snížení či úpravu odměny za právní zastoupení ve smyslu ustanovení § 150 nebo ustanovení § 151 odst. 2 o. s. ř., žádné takové okolnosti v řízení ani nebyly tvrzeny. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku ze dne 2. 6. 2020 ve smyslu ustanovení § 142a o. s. ř., ani na tu žalovaná nereagovala.