17 C 403/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného toho času ve výkonu trestu odnětí svobody ve Věznici Heřmanice o výživné zletilého dítěte

I. Žaloba, aby vyživovací povinnost žalovaného k žalobci, naposledy stanovená rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 4. 1. 2010 č. j. 70 Co 295/2009-391 ve výši 2 100 Kč měsíčně, se s účinností od 1. 9. 2020 zvýšila na částku 6 000 Kč měsíčně, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Olomouci doručena dne 14. 9. 2021 a Okresnímu soudu v Karviné postoupena dne 18. 11. 2021, domáhal vydání rozhodnutí, kterým by bylo žalovanému zvýšeno výživné ve prospěch žalobce, které bylo naposledy stanoveno rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 1. 2010 č. j. 70 Co 295/2009-391 ve výši 2 100 Kč měsíčně, a to s účinností od 1. 9. 2020 na částku 6 000 Kč měsíčně. Žalobu odůvodnil tvrzením, že rozsudkem Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 1. 2010 č. j. 70 Co 295/2009-391, bylo zvýšeno výživné na částku 2 100 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2007. V roce 2020 nastoupil ke studiu na Vysokém učení technickém v Brně, obor strojírenství, a také od výše uvedené poslední úpravy výživného uplynulo již jedenáct let a za tuto dobu došlo k zásadnímu nárůstu cen zboží a služeb, změnily se jeho odůvodněné potřeby, a proto žádá o zvýšení výživného. Výdaje žalobce spočívají v nákladech na studium, zejména na nákup skript a dalších učebních pomůcek, což za jeden semestr činí asi 5 500 Kč, a dále v nákladech na ubytování v obec ve výši 5 000 Kč měsíčně, další náklady jsou spojené s dopravou, stravováním, oblečením apod. Náklady žalobce pokrývá z výdělků z brigád, které si musí zajišťovat, přestože jeho studium je velmi náročné, a také z prostředků, které mu poskytne matka nebo babička. Na zájmovou činnost nemá žalobce žádný čas. V dopise bez uvedení data, který byl soudu doručen dne 20. 7. 2022, žalobce doplnil, že se se žalovaným nestýká od raného dětství, v současné době se pokusil o kontakt se žalovaným, ale neúspěšně, nepodařilo se mu získat ani potřebné informace. Jeho matka je zaměstnána u společnosti právnická osoba se sídlem v obec, ale v současné době je na rodičovské dovolené. Žalovaný vystudoval obor elektrotechnika - slaboproud, který ukončil maturitní zkouškou. Žalobci ale není známo, zda v tomto oboru někdy pracoval.

2. Žalovaný se k žalobnímu požadavku vyjádřil pouze v rámci své omluvy z neúčasti u jednání ze dne 10. 4. 2023, kdy uvedl, že žádal soud o snížení výživného pro žalobce i pro další dvě děti, o výsledku řízení zatím nemá zprávu. S návrhem žalobce na zvýšení výživného nesouhlasí, přičemž odkázal na důvody, které uvedl v březnu 2022.

3. Z obsahu rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci, ze dne 4. 1. 2010 č. j. 70 Co 295/2009 - 391 bylo zjištěno, že rozsudek Okresního soudu v Olomouci ze dne 20. 5. 2009 č. j. 0 P 836/2002 – 363 byl změněn tak, že výživné, stanovené otci celé jméno žalovaného, narozenému dne datum, naposledy rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 18. 5. 2006 č. j. P 836/2002 – 200, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci ze dne 21. 11. 2006 č. j. 12 Co 825/2006-216 pro tehdy nezletilého žalobce jméno celé jméno žalovaného, narozeného dne datum, částkou 1 500 Kč měsíčně, se zvyšuje na částku 2 100 Kč měsíčně s účinností od 1. 9. 2007. Dlužné výživné vyplývající ze zvýšení výživného za dobu od 1. 9. 2007 do 31. 1. 2010 ve výši 17 400 Kč, jakož i dlužné výživné, které dospěje od 1. 2. 2010 do konce měsíce, v němž tento rozsudek bude doručen otci, je otec povinen zaplatit k rukám matky do dvou měsíců od doručení rozsudku. Běžné výživné je otec povinen platit vždy nejpozději každého prvního dne v měsíci předem k rukám matky. Rozsudek nabyl právní moci dne 8. 3. 2010.

4. Na základě potvrzení o studiu vydaného děkanem Fakulty strojního inženýrství obec učení technického v obec ze dne 30. 1. 2023 je žalobce v akademickém roce 2022 2023 studentem 3. ročníku prezenční formy studia bakalářského studijního programu strojírenství, specializace stavba strojů a zařízení.

5. Na základě potvrzení o studiu vydaného děkanem Fakulty strojního inženýrství obec učení technického v obec ze dne 14. 9. 2021 je žalobce v akademickém roce 2021 2022 studentem 2. ročníku prezenční formy studia bakalářského studijního programu strojírenství, specializace stavba strojů a zařízení.

6. Na základě obsahu zprávy Úřadu práce ČR ze dne 13. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl naposledy veden v evidenci uchazečů o zaměstnání v době od 2. 11. 2021 do 4. 1. 2022, kdy byl z evidence vyřazen z důvodu nástupu do výkonu trestu odnětí svobody. V době od 2. 11. 2021 do 4. 1. 2022 mu byla vyplácena podpora v nezaměstnanosti ve startovací výši 10 564 Kč měsíčně, poté ve snížené výši 8 126 Kč měsíčně a nakonec ve výši 7 314 Kč měsíčně.

7. Na základě obsahu zprávy Úřadu práce ČR ze dne 5. 10. 2022 bylo zjištěno, že rozhodný příjem pro výpočet podpory v nezaměstnanosti činil u společnosti D podnik města Olomouce, a.s. 17 325 Kč měsíčně a u společnosti právnická osoba 16 252 Kč měsíčně.

8. Na základě obsahu zprávy Okresní správy sociálního zabezpečení v obec ze dne 7. 6. 2022 bylo zjištěno, že se žalovaný nacházel v registru pojištěnců s otevřeným pojistným poměrem od 18. 7. 2001 do 16. 12. 2017 u zaměstnavatele Dopravního podniku města Olomouc a.s. a od 3. 8. 2020 do 1. 11. 2021 u zaměstnavatele Stavby Zdražila s.r.o. v Petrovicích u Karviné. Žalovaný není evidován jako osoba samostatně výdělečně činná, nepobírá důchodové dávky a nepobíral ani dávky nemocenského pojištění.

9. Z přehledu historie činnosti uchazeče vyhotoveného Úřadem práce České republiky, krajskou pobočkou v Ostravě ze dne 13. 6. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný od roku 2001 až do 16. 1. 2017 byl zaměstnán u Dopravního podniku města Olomouce, a.s., poté v období od 23. 6. 2017 do 18. 7. 2017 byl nezaměstnaný, od 1. 11. 2017 do 31. 5. 2018 byla u něho evidována osobní péče o dítě do 4 let věku, od 17. 10. 2018 do 21. 1. 2019 byl znovu nezaměstnaný, od 22. 1. 2019 do 31. 12. 2019 byl zaměstnán u majitele firmy jméno příjmení a od 3. 8. 2020 do 1. 11. 2021 byl zaměstnán u společnosti Stavby Zdražila s.r.o., kde pracovní poměr ukončil dohodou z vážných důvodů.

10. Ze zprávy Dopravního podniku města Olomouce a.s. ze dne 30. 9. 2022 vyplývá, že žalovaný u této společnosti pracoval do 16. 1. 2017, kdy ukončil pracovní poměr na vlastní žádost z osobních důvodů, jeho pracovní místo nebylo zrušeno, čistý příjem na jeho pracovní pozici dosahoval v roce 2020 v průměru 28 356 Kč měsíčně, v roce 2021 v průměru 32 329 Kč měsíčně a v roce 2022 v průměru 34 399 Kč měsíčně.

11. Ze zprávy společnosti Stavby Zdražila s.r.o. ze dne 3. 10. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný ukončil pracovní poměr u této společnosti dohodou, v roce 2021 jeho průměrný čistý měsíční příjem činil 12 209,55 Kč. Potenciální příjem v roce 2022 nejsou schopni určit, neboť v příjmu žalovaného bylo mnoho proměnných.

12. Ze zprávy FEE Transport, s.r.o. ze dne 3. 4. 2023 soud zjistil, že průměrný čistý měsíční příjem matky žalobce v roce 2020 činil 13 266 Kč, v roce 2021 činil 25 809 Kč a v roce 2022 za první 4 měsíce 26 993 Kč, přičemž paní příjmení byla od května 2022 v pracovní neschopnosti a od června 2022 do prosince 2022 čerpala peněžitou pomoc v mateřství, od ledna 2023 nemá žádný příjem z důvodu čerpání rodičovské dovolené.

13. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 0 P 315/2018 bylo zjištěno, že rozsudkem ze dne 5. 5. 2022 č. j. 0 P 315/2018 – 239 bylo rozhodnuto ve věci nezletilých dětí jméno příjmení, narozené dne datum, a jméno celé jméno žalovaného, narozeného dne datum, trvale bytem adresa žalovaného, toho času příjmení domov a ulice jídelna ulice a číslo, obec část obce, jejichž rodiči jsou jméno příjmení, narozená dne datum a celé jméno žalovaného, narozený dne datum. Uvedeným rozsudkem bylo rozhodnuto, že I./ u nezletilých dětí jméno, narozené dne datum, a jméno, narozeného dne datum, anonymizováno, se nařizuje ústavní výchova, s tím, že nezletilé děti se pro výkon ústavní výchovy umísťují do Dětského domova a ulice jídelny, obec – část obce, ulice a číslo, příspěvkové organizace, II./ rodičům se výživné na nezletilé děti jméno a jméno příjmení na účet ústavního zařízení nestanoví, III./ řízení o výchovná opatření a o péči se zastavují, a IV./ žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

14. Z odůvodnění výše uvedeného rozhodnutí bylo zjištěno, že otec je ve výkonu trestu odnětí svobody od 5. 1. 2022 s aktuálně plánovaným koncem věznění stanoveným na 15. 3. 2023. Odsouzen je pro zanedbání povinné výživy (§ 196 odst. 1 trestního zákoníku) z důvodu nehrazení výživného pro děti, které nepocházejí z jeho současného manželství a ke kterým má nadále vyživovací povinnost. Před nástupem do výkonu trestu odnětí svobody byl jako nezaměstnaný v evidenci u úřadu práce, byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti, ale ta mu vyplacena nebyla s ohledem na nástup do výkonu trestu odnětí svobody. Žádné sociální dávky před nástupem výkonu trestu odnětí svobody nepobíral. Pracovní poměr u společnosti Stavby Zdražila s.r.o. ukončil k 1. 11. 2021 dohodou z důvodu péče o děti. Má dluhy, jejichž výši nebyl schopen specifikovat. Dluhy nesplácí. Ve věznici pracovně zařazen není pro nedostatek pracovních příležitostí. Otec má vyživovací povinnost kromě dětí, o kterých se vede toto řízení, ke zletilému celé jméno žalobce, narozenému dne 12. 4. 2001, na kterého mu bylo stanoveno výživné ve výši 2 100 Kč měsíčně. příjmení jméno dosud studuje na vysoké škole. Dále má vyživovací povinnost k nezletilému jméno příjmení, narozenému dne datum, který byl svěřen do péče své matky jméno příjmení a na kterého mu bylo stanoveno výživné ve výši 2 000 Kč měsíčně, a k nezletilé jméno příjmení, narozené dne datum, která byla svěřena do péče své matky jméno příjmení a na kterou mu bylo stanoveno výživné ve výši 1 500 Kč měsíčně. S dětmi, které nepocházejí z jeho současného manželství, v kontaktu není. Otec o děti jméno a jméno příjmení pečoval poté, co matka nastoupila výkonu trestu odnětí svobody. S dětmi bydlel nejdříve v bytě, kde s nimi společně bydlela dříve i matka, později našel pro sebe a děti ubytování v Hotelovém domě v Petrovicích u Karviné. Pečovat o děti nadále nemohl, když i on měl v lednu letošního roku nástup do výkonu trestu odnětí svobody. Výživné žádnému z rodičů na účet ústavního zařízení stanoveno nebylo s ohledem na jejich vyživovací povinnosti k dětem a skutečnost, že matka ve výkonu trestu odnětí svobody dosahuje pouze minimálního příjmu a otec ve výkonu trestu odnětí svobody není pracovně zařazen z důvodu nedostatku pracovních příležitostí.

15. Po vyhodnocení zjištěného skutkového stavu soud žalobu v plném rozsahu zamítl.

16. Důvodem pro zamítnutí žaloby byla po shrnutí výše uvedených závěrů soudu skutečnost, že v současné době žalovaný objektivně nemá možnost platit výživné, žádné výživné mu nebylo stanoveno například ani pro nezletilé děti.

17. Žalobce se skutečně i v současné době připravuje řádně na své budoucí povolání a je zcela zřejmé, že z důvodu přestupu na vyšší stupeň školy i z důvodu obecně rostoucích cen zboží a služeb se výrazně zvýšily jeho potřeby. Byly by tedy zcela jistě dány důvody pro zvýšení výživného ve smyslu ustanovení § 911 občanského zákoníku, pokud by soud bral v úvahu pouze nastalé změny na straně žalobce.

18. Žalobce nerozporoval skutečnost, že žalovaný ukončil pracovní poměr u právnická osoba podnik města Olomouce, a.s. z osobních důvodů, což bylo prověřováno ve výše uvedeném opatrovnickém řízení. V uvedeném předchozím řízení bylo prokázáno, že žalovaný odešel z místa, kde dříve pracoval, kvůli péči o děti. Za této situace není možno přičítat k tíži žalovanému, že bez adekvátní náhrady opustil zaměstnání s relativně vysokým příjmem.

19. I v případě, kdy by soud vzal v potaz příjem, kterého žalovaný dosahoval u následujícího zaměstnavatele právnická osoba, který činil 12 210 Kč měsíčně, nebyl by zde prostor pro žádné zvýšení výživného pro žalobce, když je třeba zohlednit tu skutečnost, že žalovaný má vyživovací povinnost celkem k 5 dětem a z uváděného výdělku by mu jen stěží mohl soud stanovit pro jedno z těchto dětí vyšší výživné než stávajících 2 100 Kč měsíčně.

20. Nakonec soud přihlédl i ke skutečnosti, že v řízení vedeném pod spisovou značkou 0 P 315/2018 soud nestanovil žalovanému povinnost platit výživné ani pro jeho dvě nezletilé děti. V tomto směru soud poukazuje na obsah ustanovení § 13 občanského zákoníku, podle kterého každý, kdo se domáhá právní ochrany, může důvodně očekávat, že jeho právní případ bude rozhodnut obdobně jako jiný právní případ, který již byl rozhodnut a který se s jeho právním případem shoduje v podstatných znacích; byl-li právní případ rozhodnut jinak, má každý, kdo se domáhá právní ochrany, právo na přesvědčivé vysvětlení důvodu této odchylky.

21. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl tak, že žádný z nich nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobce nebyl v řízení procesně úspěšný a právo na náhradu nákladů řízení podle ustanovení § 142 o. s. ř. mu nepřísluší. Žalovanému pak podle obsahu spisu náklady spojené s tímto soudním řízením nevznikly. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.