17 C 45/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní titul Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem titul . jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 675 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 675 Kč společně s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 60,29 Kč, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 126 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 15. 10. 2020, domáhala vydání soudního rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 675 Kč s úroky z prodlení. Svoji žalobu žalobkyně odůvodnila tvrzením, že žalovaná jako odběratel elektrické energie z distribuční sítě byla zařazena mezi poplatníky televizních poplatků a je považována za držitele televizního přijímače. Tím jí vznikla povinnost v souladu s ustanoveními zákona č. 348/2005 Sb. platit televizní poplatek v zákonem stanovené výši. Žalovaná neplatila řádně stanovené poplatky a dluží tyto platby za období měsíců září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden 2020 ve výši po 135 Kč měsíčně, tj. 5x 135 Kč, což činí 675 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu písemně v souladu s příslušnými ustanoveními uvedeného zákona. Žalovaná přesto dluh doposud nesplnila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručovány na adresu jejího trvalého bydliště [ulice a číslo], [obec] [obec]. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu pobytu žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako zcela legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn. II. ÚS 1308/10. V daném řízení bylo prokázáno na základě potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků - výpisu z evidence České pošty ze dne 16. 9. 2020, výzvy žalobkyně ze dne 19. 10. 2018, výzvy k přihlášení poplatníka ze dne 29. 5. 2019 spolu s dodejkou doručenou dne 30. 5. 2019, přípisu žalobkyně ze dne 28. 8. 2019, potvrzení České pošty, s. p. bez uvedení data o pravdivosti údajů uvedených v potvrzení ze dne 16. 9. 2020, výzev České pošty, s.p., odd. [jméno], k úhradě dluhu ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 15. 7. 2020, adresovaných žalované spolu s připojenými poštovními poukázkami s připojenými doklady o doručení a na základě specifikace výpočtu úroku z prodlení, že žalobkyně zaslala žalované na adresu trvalého bydliště v [obec] [obec], [ulice a číslo], dne 19. 10. 2018 dopis, v němž se dotazovala žalované, z jakého důvodu neplatí televizní poplatky. Dále žalobkyně zaslala žalované výzvu ze dne 29. 5. 2019 k přihlášení poplatníka České televize, ve které poučila žalovanou o možnostech, které má pro další postup, a současně byla žalovaná vyzvána řešit do 30 dnů od doručení této výzvy, s tím, že po uplynutí této lhůty ji bude Česká televize dle platné legislativy považovat za poplatníka a zařadí ji do evidence osob s povinností televizní poplatky hradit. Zásilka nebyla doručena do vlastních rukou žalované, proto byla uložena na poště a po marném uplynutí úložní doby byla dne 12. 6. 2019 vhozena do domovní poštovní schránky na výše zmíněné adrese. Dopisem ze dne 28. 8. 2019 pak byla žalovaná informována o tom, že nereagovala na předchozí výzvu žalobkyně k objasnění důvodů neplacení televizních poplatků, nevyužila ani jedné z poskytnutých možností: podání čestného prohlášení, že není vlastníkem ani uživatelem televizního přijímače nebo že televizní poplatky hradí na jiné adrese, případně tyto poplatky v její domácnosti hradí jiná osoba, anebo podání přihlášky k úhradě televizních poplatků nebo podání čestného prohlášení, že je od plateb osvobozena ze zdravotních důvodů. Žalovaná byla za této situace zařazena do evidence plátců televizního poplatku s účinností od měsíce září 2019, první poplatek se stal splatným dne 15. 9. 2019 ve výši 135 Kč. Televizní přijímač nebyl dosud odhlášen. Žalovaná dluží žalobkyni úhrady za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden 2020 ve výši vždy po 135 Kč měsíčně. Celkem tak činí dluh žalované 675 Kč. Žalobkyně v přípisech ze dne 15. 3. 2020, ze dne 27. 5. 2020 a ze dne 15. 7. 2020 vyzvala žalovanou k úhradě dluhu, současně byla žalovaná poučena o tom, že v případě marného uplynutí stanovené lhůty využije Česká televize svého práva domáhat se zaplacení dluhu v soudním řízení. Tyto zásilky byly žalované zaslány na adresu tehdy platného trvalého bydliště v [obec] [obec], [ulice a číslo], první dvě si žalovaná osobně převzala dne 20. 3. 2020, resp. 2. 6. 2020, třetí z označených zásilek byla po marném uplynutí úložní doby vrácena dne 3. 8. 2020. Po provedeném dokazování a vyhodnocení důkazních zjištění soud dospěl k závěru, že žalobní požadavek žalobkyně je zcela důvodný. Soud při rozhodování musel nejprve akceptovat skutečnost, že žalovaná byla s účinností od měsíce září 2019 přihlášena jako poplatník televizních poplatků prostřednictvím České pošty, s.p., tímto okamžikem jí vznikla povinnost platit televizní poplatky v zákonem určené výši, a to podle ustanovení § 2 a § 3 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Z výsledků provedeného dokazování, jak jsou popsány výše, vyplývá, že žalovaná neuhradila televizní poplatek za měsíce září, říjen, listopad a prosinec 2019 a leden 2020. Výše poplatku činila vždy 135 Kč měsíčně. Celkový dluh žalované tak činí 675 Kč (tj. 5x 135 Kč, tj. 675 Kč). Zákon ve svém ustanovení § 7 odst. 2 řeší také splatnost poplatku, a to nejpozději do 15. dne každého běžného kalendářního měsíce, je proto nesporné, že dluh za uváděné měsíce se již stal v plném rozsahu splatným. Vypočtenou dlužnou částku soud uložil žalované zaplatit do 3 dnů od právní moci rozsudku. Soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení podle ustanovení § 10 zákona č. 348/2005 Sb., a to vždy ode dne následujícího po marném uplynutí zákonem stanovené lhůty splatnosti každého měsíčního poplatku až do dne 15. 10. 2020. Výše úroku z prodlení je soudu známa z jeho úřední činnosti, odpovídá ustanovení § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb. Úrok z prodlení byl z těchto postupně splatných dílčích částek vypočten za období od data následujícího po splatnosti každé ze splátek do 15. 10. 2020 a činí celkem 60,29 Kč. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. a zavázal procesně neúspěšnou žalovanou nahradit plně úspěšné žalobkyni náklady soudního řízení v plné výši 1 126 Kč k rukám zástupce žalobkyně, která zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za zastoupení ve výši 400 Kč za dva úkony právní služby po 200 Kč (za přípravu spojenou s převzetím zastoupení a za sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3/ náhradu hotových výdajů v celkové výši 200 Kč za uvedené dva úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu uváděné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 600 Kč, a činí 126 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů, v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny, žalovaná měla dostatek času věc řešit mimosoudně, o své platební povinnosti nepochybně věděla, neboť v jiném období poplatky řádně hradila a její platební povinnost je dána přímo zákonem, navíc ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu podle ustanovení § 142a o. s. ř. písemnou upomínkou. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v plném rozsahu, soud jí proto přiznal náhradu nákladů v plné výši.