17 C 62/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 4 000 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč společně s úrokem z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,25 % ročně za dobu od 24. 4. 2021 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení:</b> <b>- úroku z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 8,50 % ročně za dobu od 29. 6. 2018 do 23. 4. 2021,</b> <b>- úroku z prodlení z částky 4 000 Kč ve výši 0,25 % ročně za dobu od 24. 4. 2021 do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 22. 11. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána zaplatit žalobkyni částku 4 000 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tím, že mezi její právní předchůdkyní, společností [právnická osoba], [IČO], jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou byla dne 29. 5. 2018 uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 4 000 Kč se splatností do 28. 6. 2018. Ke sjednání úvěru došlo prostřednictvím elektronické komunikace na webové stránce původní věřitelské společnosti [webová adresa], na které se žalovaná nejprve zaregistrovala zadáním svých osobních údajů, včetně telefonního čísla a e-mailové adresy. Poskytnuté peněžní prostředky byly žalované zaslány na její bankovní účet. Žalovaná vyčerpala úvěr v plné výši, ani po uplynutí splatnosti poskytnuté peněžní prostředky nevrátila, po uplynutí lhůty splatnosti se dostala do prodlení s úhradou dluhu. Následně byla pohledávka původní věřitelkou postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 na žalobkyni. Současný dluh žalované činí celkem 4 000 Kč a tato částka představuje dlužnou jistinu. Žalovaná neuhradila svůj dluh ani po doručení předžalobní výzvy advokáta žalobkyně ze dne 13. 4. 2021.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a všechny další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště v [obec] - [část obce], [ulice a číslo], kam jí soud doručil podle ustanovení § 49 odst. 4 o. s. ř. zásilku formou uložení zásilky na poště a následného vhození zásilky do poštovní domovní schránky. Fikce doručení nastala dne 12. 5. 2022.

3. K jednání, které bylo u zdejšího soudu nařízeno na den 13. 6. 2022, se zástupce žalobkyně ani žalovaná nedostavili. Zástupce žalobkyně omluvil svoji neúčast dopisem ze dne 1. 6. 2022. Žalovaná se z neúčasti u jednání neomluvila, přestože byla řádně a včas předvolána, předvolání k jednání jí bylo doručeno současně se žalobou a výzvou k vyjádření dne 12. 5. 2022, kdy nastala fikce doručení podle ustanovení § 49 o. s. ř. Soud jednal ve smyslu ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků, resp. zástupců, když v dané věci bylo možno jednat a posléze rozhodnout na základě dosavadního obsahu spisu.

4. Zástupce žalobkyně sice požádal v dopise ze dne 1. 6. 2022 o odročení jednání v případě, kdy žalovaná bude tvrdit nové skutečnosti, anebo by z jiného důvodu soud nemohl žalobě v plném rozsahu vyhovět, soud ale takto formulovanou žádost o odročení jednání neakceptoval. Žalobkyně je v daném případě po celou dobu soudního řízení zastoupena advokátem, který ji zastupuje i v mnoha jiných obdobných věcech nejen u zdejšího soudu, tato skutečnost je zdejšímu soudu známa z jeho úřední činnosti. Advokát zastupující žalobkyni by měl být schopen připravit znění žaloby tak, aby uplatněný nárok ze žalobních tvrzení logicky vyplýval a aby byl také podpořen dostatečnými důkazy. Práva znalý advokát si musel být vědom, že jeho žaloba není dostatečně prokazována doloženými listinami. Zástupce žalobkyně byl přesto soudem vyzván společně s předvoláním k jednání, aby nejpozději u jednání dne 13. 6. 2022 předložil soudu doklady, které prokazují skutečnost, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala totožnost žalované při uzavření smlouvy, a zejména doklady, které prokazují, jakým způsobem právní předchůdkyně žalobkyně prověřovala schopnost žalované dluh splácet. Zástupce žalobkyně na výzvu soudu žádným způsobem nereagoval, důvody tohoto svého postupu nesdělil. Za této situace soud nepovažoval za procesně přípustné, aby bylo jednání znovu odročeno za účelem předložení důkazů, k jejichž předložení byla již jednou žalobkyně prostřednictvím svého advokáta marně vyzvána.

5. V daném řízení bylo prokázáno na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 29. 5. 2018 [číslo] že smlouva byla uzavřena mezi společností [právnická osoba], [IČO] a žalovanou [celé jméno žalované], jejím předmětem bylo poskytnutí úvěru ve výši 4 000 Kč se splatností 28. 6. 2018. Úroky z úvěru nebyly dohodnuty, celkový poplatek za poskytnutí úvěru nebyl dohodnut. Dohoda není podepsána klientkou, neobsahuje žádné prohlášení o tom, že by jí prostředky byly skutečně předány. Ze smlouvy o úvěru bylo dále zjištěno, že se jedná o nepodepsanou listinu, chybí podpis žalované a ani po výslovné výzvě soudu nebylo žádným způsobem prokázáno, jakým způsobem byla ověřována totožnost žalované při uzavření smlouvy; ze strany žalované zde nebyla žádná aktivní činnost, např. verifikační platba uhrazená na účet věřitelky ani zaslání fotokopie osobních dokladů či výpisu z bankovního účtu. Není tedy zřejmé, kdo jednal s věřitelskou společností, zda to byla skutečně sama žalovaná a zda s původní věřitelkou někdo vůbec o takové smlouvě jednal.

6. Dále bylo v řízení prokázáno na základě sdělení [právnická osoba] ze dne 5. 5. 2022, že žalovaná je majitelkou a jedinou disponentkou účtu č. [bankovní účet] a dne 29. 5. 2018 byla na tento účet připsána částka 4 000 Kč od společnosti [právnická osoba]

7. Podle obsahu podacího lístku ze dne 13. 4. 2021 byla na adresu žalované v [obec], [ulice a číslo] odeslána doporučená zásilka obsahující předžalobní výzvu žalobkyně a oznámení postupitele o postoupení pohledávky.

8. V řízení bylo nakonec prokázáno na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021 včetně seznamu postoupených pohledávek, že žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku.

9. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná pouze zčásti.

10. Aktivní legitimace žalobkyně ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku v tomto řízení vyplývá z písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 3. 3. 2021, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původní věřitelské společnosti [právnická osoba] V řízení naopak nebylo prokázáno uzavření řádné smlouvy o úvěru mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou, když předložené listiny neobsahují podpis žalované, žalobkyně ani neprokázala, že by totožnost žalované při sjednávání smlouvy byla řádně ověřena a že by se jednalo o skutečný projev vůle žalované. V řízení bylo naopak prokázáno, že předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované převodem na její bankovní účet dne 29. 5. 2018 částku 4 000 Kč. Za situace, kdy nebylo prokázáno uzavření platné smlouvy o úvěru, je třeba převedení částky 4 000 Kč na bankovní účet žalované právně hodnotit jako bezdůvodné obohacení žalované na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně.

11. Nad rámec výše uvedeného je nutno uvést, že žalobkyně ani po výzvě soudu nepředložila soudu žádné doklady o tom, jakým způsobem zjišťovala a jakým způsobem vyhodnocovala tzv. úvěruschopnost žalované ve smyslu ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C [číslo], podle kterého články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvních povinností věřitele stanovené v čl. 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Z výše uvedeného vyplývá, že uzavřenou smlouvu o úvěru, která je ve skutečnosti smlouvou o zápůjčce, by soud vyhodnotil jako neplatnou, i kdyby byla prokázána vůle žalované takovou smlouvu uzavřít.

12. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení co do částky 4 000 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě platné k prvnímu dni prokázaného prodlení, tj. ve výši 8,25 % ročně od 24. 4. 2021 do zaplacení.

13. Žalovaná byla prokazatelně požádána o vydání bezdůvodného obohacení v předžalobní upomínce ze dne 13. 4. 2021 (třebaže se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o předžalobní upomínku k úhradě dluhu ze smlouvy úvěru), která byla téhož dne odeslána jako doporučená zásilka na úředně evidovanou adresou pobytu žalované. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z obsahu ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, tj. 16. 4. 2021. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Pojem„ bez zbytečného odkladu“ občanský zákoník v žádném ze svých ustanovení nespecifikuje. V ustanovení § 1959 písm. e) občanského zákoníku je specifikován pojem„ ihned“ jako doba zpravidla„ do pěti dnů“ a podle komentáře k zákonu doba„ bez zbytečného odkladu“ má být vykládána jako doba delší, tj. asi 7 – 10 dnů. V daném případě se soud kloní k názoru, že by měla žalovaná platit do 7 dnů od doručení výzvy, a to s ohledem na nevysokou částku dluhu, a také s ohledem na to, že v případě platnosti ujednané smlouvy by splatnost dluhu nastala již dávno a žalovaná o tomto svém dluhu a povinnosti jej uhradit nepochybně věděla. Doba 7 dnů od doručení výzvy tedy nastala dne 23. 4. 2021 a žalovaná je v prodlení od následujícího dne 24. 4. 2021. Od tohoto dne je žalovaná povinna platit úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně.

14. Pokud žalobkyně požadovala úhradu úroku z prodlení již ode dne 29. 6. 2018, byl její požadavek co do období od 29. 6. 2018 do 23. 4. 2021 jako nedůvodný podle argumentů uvedených v předchozím odstavci zamítnut. Dále byl zamítnut požadavek žalobkyně na úhradu úroku z prodlení ve vyšší výši, než vyplývá z právních předpisů, tedy nad 8,25 % ročně.

15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. a zavázal žalovanou k povinnosti zaplatit žalobkyni, která měla v řízení větší procesní úspěch, částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. V daném řízení byl procesní neúspěch žalobkyně pouze minimální a představuje jen část požadovaných úroků z prodlení. Soud proto přiznal žalobkyni právo na náhradu nákladů v plné výši. Tato částka zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za právní zastoupení v celkové výši 600 Kč, a to po 200 Kč (1. příprava spojená s převzetím zastoupení, 2. sepis předžalobní výzvy a 3. sepis žaloby) podle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, v platném znění, 3/ paušální náhradu hotových výdajů advokáta v celkové výši 300 Kč podle § 14b odst. 5 citované vyhlášky, tj. ve výši 3x 100 Kč za každý z výše popsaných úkonů zastoupení, a 4/ náhradu DPH ve výši 189 Kč, tato částka představuje 21 % z částky 900 Kč (představující součet shora uvedené odměny a náhrady hotových výdajů advokáta). V řízení nebyly zjištěny, ale ani tvrzeny žádné mimořádné okolnosti, pro které by soud výjimečně nepřiznal ve smyslu § 150 o. s. ř. procesně úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaná byla v souladu s § 142a o. s. ř. o úhradu dluhu před podáním žaloby písemně upomínána. Zásilka žalobkyně obsahující předžalobní výzvu ze dne 13. 4. 2021 byla žalované doručována poštou na adresu jejího trvalého pobytu. Žaloba podaná žalobkyní je typicky tzv. formulářová, žalobkyně podává ve shodném formátu ke zdejšímu několik desítek žalob ročně, drobné změny v textu týkající se označení osob a výše dluhu mohou být jistě provedeny za pomocí jednoduchého softwaru. Z těchto důvodů soud přiznal advokátovi žalobkyně odměnu ve snížené výši podle ustanovení § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb.