17 C 7/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem adresa žalobkyně zastoupená advokátem JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalované: osobní údaje žalované trvale bytem adresa žalované o zaplacení částky 1 950 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 1 950 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 12. 11. 2019 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 26. 10. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovaná zavázána k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč společně s úrokem z prodlení z této částky ve výši 10 % ročně za dobu od 12. 11. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 12. 10. 2019 byla žalovaná ošetřena a následně pobývala v Protialkoholní záchytné stanici ulice v obec a číslo, která je provozovaná žalující společností, za toto ošetření a pobyt jí byla vystavena faktura číslo k úhradě částky 1 950 Kč se splatností dne 11. 11. 2019, tuto částku žalovaná písemně uznala co do důvodu a výše v prohlášení ze dne 12. 10. 2019. Žalovaná ve lhůtě splatnosti dluh neuhradila a neučinila tak ani po písemné upomínce. Žalovaná se k návrhu nevyjádřila. Žaloba, výzva k vyjádření a další soudní písemnosti byly žalované doručeny na adresu jejího trvalého bydliště ulice a číslo, PSČ, obec část obce. Dříve se soud marně pokoušel zjistit skutečnou adresu bydliště žalované. Po neúspěšných pokusech pak postupoval v souladu s ustanovením § 46b písm. a/ o. s. ř. a doručil písemnosti na adresu uvedeného trvalého pobytu žalované. Tento procesní postup posoudil jako legitimní i Ústavní soud ČR ve svém usnesení ze dne 30. 6. 2010 sp. zn.

II. ÚS 1308/10. V daném případě soud rozhodl ve věci podle ustanovení § 115a o. s. ř. bez nařízení ústního jednání. Žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyjádřila souhlas s navrhovaným procesním postupem již v žalobě. Žalovaná byla vyzvána přípisem soudu ze dne 5. 5. 2021 ke sdělení, zda souhlasí s procesním postupem soudu podle uvedeného zákonného ustanovení, tedy s rozhodnutím věci bez jeho osobní účasti a bez nařízení ústního jednání; současně byla poučena podle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. o fikci souhlasu s navrhovaným procesním postupem soudu, pokud ve stanovené lhůtě 10 dnů nesdělí své soudem požadované stanovisko; žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Za popsané situace bylo ve věci rozhodnuto bez nařízení jednání a bez osobní účasti zástupce žalobkyně a žalované. V daném řízení bylo prokázáno na základě faktury číslo ze dne 12. 10. 2019, dokladu o uznání dluhu ze dne 12. 10. 2019 a předžalobní upomínky ze dne 30. 6. 2020 spolu s poštovním podacím lístkem z téhož dne, že žalovaná byla dne 12. 10. 2019 ošetřena a hospitalizována v záchytné stanici provozované žalobkyní, za tento pobyt jí žalobkyně vyúčtovala částku 1 950 Kč se splatností do 11. 11. 2019. Zároveň v písemném prohlášení ze dne 12. 10. 2019 žalovaná uznala svůj dluh co do důvodu a výše a zavázala se ho uhradit ve lhůtě podle vystavené faktury. Na základě předžalobní upomínky ze dne 30. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně prostřednictvím svého advokáta upozornila žalovanou, že dosud neuhradila žalobkyni za pobyt v záchytné stanici částku 1 950 Kč včetně úroku z prodlení, přestože svůj dluh uznala uznáním závazku ze dne 12. 10. 2019 a zavázala se dluh uhradit do 11. 11. 2019; zástupce žalobkyně vyzval znovu žalovanou k úhradě dluhu včetně úroku z prodlení, v opačném případě bude žalobkyně předpokládat, že žalovaná nehodlá dluh zaplatit, a bude nucena podat žalobu k soudu, s tím jsou spojeny další nemalé náklady včetně odměny advokáta. Podle předloženého poštovního podacího archu ze dne 30. 6. 2020 byla žalované tohoto dne odeslána zásilka na adresu výše uváděného trvalého bydliště, jako odesílatel je uvedena Schmitz&Partner, advokátní kancelář, s.r.o. Po provedeném dokazování a právním vyhodnocení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je zcela důvodná, a proto jí v plném rozsahu vyhověl. Žalovaná je podle ustanovení § 17 odst. 4 věta první zákona č. 379/2005 Sb., o opatřeních k ochraně před škodami působenými tabákovými výrobky, alkoholem a jinými návykovými látkami, ve znění pozdějších předpisů, povinna zaplatit náklady na dopravu, ošetření, vyšetření a následný pobyt na záchytné stanici dne 12. 10. 2019. Žalovaná při ukončení pobytu v záchytné stanici dne 12. 10. 2019 uznala svůj dluh ve smyslu § 2053 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. a zavázala se ho zaplatit do 11. 11. 2019. Žalobkyně prostřednictvím svého advokáta znovu vyzvala žalovanou k náhradě vynaložených nákladů v celkové výši 1 950 Kč s příslušenstvím. Soud za popsané situace uložila žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 950 Kč a uložil jí také povinnost zaplatit žalobkyni úrok z prodlení z dlužné částky ve výši 10 % ročně upravené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, za dobu od 12. 11. 2019 do zaplacení. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že zavázal procesně neúspěšnou žalovanou k povinnosti zaplatit procesně zcela úspěšné žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 Kč, která zahrnuje 1/ náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 400 Kč, 2/ odměnu za zastoupení ve výši 600 Kč za tři úkony právní služby po 200 Kč (za přípravu spojenou s převzetím zastoupení, za sepis předžalobní upomínky a za sepis žaloby) podle ustanovení § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3/ náhradu hotových výdajů v celkové výši 300 Kč za uvedené tři úkony právní služby podle § 14b odst. 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb., v platném znění a 4/ náhradu DPH ve výši 21 % ze součtu uváděné odměny za zastoupení a náhrady hotových výdajů, tj. z částky 900 Kč, a činí 189 Kč. Žádné mimořádné okolnosti případu ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., pro které by soud výjimečně nepřiznal úspěšné žalobkyni právo na náhradu nákladů v řízení nebyly tvrzeny ani zjištěny, žalovaná měla dostatek času věc řešit mimosoudně, o své platební povinnosti nepochybně věděla, neboť písemně uznala svůj dluh co do důvodu a výše, navíc ji žalobkyně vyzvala k úhradě dluhu podle ustanovení § 142a o. s. ř. písemnou upomínkou ze dne 30. 6. 2020. Žalobkyně byla v řízení procesně úspěšná v plném rozsahu, soud jí proto přiznal náhradu nákladů v plné výši. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinná dobrovolně, co jí ukládá toto vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.