18 C 1/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci žalobkyní: a) Jméno žalobkyně, narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A b) Jméno advokáta B, narozená Datum narození advokáta B bytem Adresa advokáta B zastoupená advokátem Jméno advokáta C sídlem Adresa advokáta C proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Česká republika - Jméno žalované B, IČO IČO žalované B sídlem Adresa žalované B 3. Česká republika - Jméno žalované C, IČO IČO žalované C sídlem Adresa žalované C 4. Jméno žalované D, narozená Datum narození žalované D bytem Adresa žalované D o určení vlastnického práva I. Žaloba, kterou se žalobkyně a) a b) domáhaly určení, že vlastníky pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, zapsaném na LV č. hodnota vedeném u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště Karviná, jsou žalobkyně a) se spoluvlastnickým podílem ve výši 5/8 a žalobkyně b) se spoluvlastnickým podílem ve výši 3/8, a že žalovaní 1), 2) a 4) jsou povinni strpět provedení vkladu tohoto práva do katastru nemovitostí, se zamítá. II. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a) a b) a žalovaným 1) nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení. III. Žalobkyně a) a b) jsou povinny společně a nerozdílně zaplatit žalované 2) na nákladech řízení částku 1 834,50 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. IV. Ve vztahu mezi žalobkyněmi a) a b) a žalovanou 4) se žalované 4) právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává.

1. Žalobou doručenou soudu dne 31. 12. 2023, ve znění podání ze dne 29. 1. 2025 a 8. 6. 2025, se žalobkyně domáhaly, aby bylo určeno, že vlastníkem pozemku parc. č. hodnota v k. ú. adresa, jsou žalobkyně. Žalobkyně žalobu odůvodnily tím, že jsou vlastníky pozemků parc. č. Anonymizováno, které s pozemkem parc. č. hodnota přímo sousedí. V září 2023 žalobkyně a) zjistila, že celou dobu užívají i pozemek parc. č. hodnota, který tvoří funkční celek s rodinným domem na pozemku parc. č. Anonymizováno. Pozemek je pod jedním oplocením spolu s ostatními pozemky, a to nejpozději od roku 1980. Žalobkyně se po celou dobu o pozemek staraly a prováděly jeho údržbu, když byly přesvědčeny, že celý pozemek je v jejich vlastnictví. Nikdo z žalovaných o pozemek neprojevil zájem. Žalobkyně se tedy staly vlastníkem předmětného pozemku na základě mimořádného vydržení, neboť jej nepřetržitě držely od roku 1980.

2. Žalovaný 1) se k žalobě nevyjádřil.

3. Žalovaná 2) se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu zcela neuznává a navrhuje její zamítnutí, a to z důvodu nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně a), která původně žádala určení svého výlučného vlastnictví k předmětnému pozemku. Dále namítala, že žalobkyně nedoložily, jak mohly užívat část pozemku parc. č. hodnota, na které se nachází zpevněná komunikace a která bezprostředně sousedí s pozemky parc. č. Anonymizováno, na kterých se nachází pozemní komunikace.

4. Žalovaná 3) se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu zcela neuznává a navrhuje její zamítnutí. Upozornila, že žalobkyně se nestala vlastníkem zbylých pozemků pouze na základě dědického řízení, ale část podílů získala na základě darovací smlouvy. Dále uvedla, že ze žalobkyněmi předložených důkazů nevyplývá, kdy a v jakém rozsahu došlo k realizaci stavby oplocení pozemku a zda k tomu došlo se svolením stavebního úřadu. Upozornila, že pozemek je částečně dotčen stavbou veřejné pozemní komunikace. Dle žalované 3) nebyly žalobkyně držitelkami předmětného pozemku.

5. Žalovaná 4) se k žalobě vyjádřila tak, že žalobu zcela neuznává a navrhuje její zamítnutí. Uvedla, že předci žalobkyně si oplotili část pozemku, který jim nepatřil, a to bez povolení a proti vůli vlastníků pozemku. Žalobkyně vykonávaly držbu předmětného pozemku s nepoctivým úmyslem. Držba vznikla proti vůli vlastníků na základě rozhodnutí státního orgánu. Žalobkyně předmětný pozemek nenabyly ani v dědickém řízení, tudíž měly vědět, že jej nezdědily. Vlastníci byli celou dobu evidováni v katastru nemovitostí. Dle výpisu z evidence nemovitostí z let 1992 a 1995 byli předci žalobkyně vedeni jako uživatelé pozemku, a nikoliv jako vlastníci. Připojením žalobkyně b) došlo k narušení běhu vydržecí lhůty a nemohlo dojít k mimořádnému vydržení předmětného pozemku.

6. Žalobkyně k vyjádřením žalovaných uvedly v podáních ze dne 22. 7. 2025 a 5. 9. 2025, že zpevněná plocha pozemku parc. č. hodnota slouží výhradně jako soukromý přístup k domu žalobkyň a tato parcela nebyla nikdy zařazena mezi místní komunikace. Co se týče námitky nedostatku aktivní legitimace, pak navrhla přistoupení žalobkyně b) do řízení. Uvedla, že náhradní užívání se po zániku titulu změnilo v držbu a pro mimořádné vydržení se poctivost nepožaduje. Pozemek byl oplocen nejpozději do konce roku 1983, a to na základě Sdělení k ohlášení drobné stavby oplocení. Žalovaná 4) ve svém vyjádření připustila, že pozemek byl oplocen a v držbě rodiny žalobkyň nejméně od roku 1980. Podstatné je, že žalovaní nevykonávali své vlastnické právo, nepožadovali nájemné ani vyklizení po celou vydržecí dobu. Nikdo z žalovaných netvrdí jakýkoliv nepoctivý úmysl ze strany žalobkyň a ani jej ničím neprokazuje. Odkázaly na judikaturu Nejvyššího soudu týkající se vydržení.

7. Usnesením ze dne 5. 9. 2025, č. j. spisová značka, soud připustil přistoupení žalobkyně b) do řízení.

8. Ve věci bylo nařízeno jednání na 5. 1. 2026, přičemž žalovaný 1) se k jednání bez omluvy nedostavil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného 1) (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

9. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, se podává, že jako vlastníci jsou uvedeni žalovaní 1), 2) a 4) a že je zde evidováno věcné břemeno chůze a jízdy. Totéž se podává z LV č. hodnota pro k. ú. adresa.

10. Z rozhodnutí Okresního národního výboru Karviná, odboru VLRZ, ze dne 4. 1. 1980, č. j. Anonymizováno, se podává, že byl vysloven souhlas se změnou kultury pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa. Žádost podal p. jméno FO a předmětný pozemek mu byl přidělen do náhradního užívání rozhodnutím ONV ze dne 12. 1. 1976, č. j. OVLHZ-1014/anonymizováno.

11. Z usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 5. 1995, č. j. spisová značka, se podává, že byla schválena dohoda dědiců po zůstaviteli jméno FO, na základě které nabyly žalobkyně a) i b) podíl o velikosti 3/8 na pozemcích nacházejících se na LV č. hodnota a podíl o velikosti 4/8 na pozemcích nacházejících se na LV č. hodnota pro k. ú. adresa.

12. Z darovací smlouvy ze dne 3. 6. 2016 se podává, že žalobkyně a) obdržela darem podíl o velikosti ¼ na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

13. Z darovací smlouvy ze dne 28. 6. 2017 se podává, že žalobkyně a) obdržela darem podíl o velikosti ¼ na pozemcích parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

14. Z rozhodnutí ONV v Karviné, odboru VLHZ, ze dne 12. 1. 1976, č. j. Anonymizováno, se podává, že jméno FO obdržel náhradní pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 0,03 ha v k. ú. adresa.

15. Z kopie mapy evidence nemovitostí (rok mapování 1964-1983) se podává, že je zde zaznačen stav po oddělení nových pozemků z pozemku parc. č. Anonymizováno k. ú. adresa.

16. Z kopie katastrální mapy (současný stav, ortofotomapa) se podává, že pozemek parc. č. hodnota se nachází mezi pozemky parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

17. Z kupní smlouvy ze dne 21. 8. 1935 se podává, že jméno FO a jméno FO nabyli vlastnictví k pozemkům parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, které byly odděleny na základě geometrického plánu č. Anonymizováno ze dne 7. 8. 1935 z pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

18. Ze smlouvy o odevzdání půdy ze dne 13. 10. 1975 se podává, že jméno FO odevzdal anonymizováno do užívání část pozemku parc. č. Anonymizováno o výměře 0,0650 ha v k. ú. adresa a obdržel náhradní pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 0,0300 ha v k. ú. adresa.

19. Ze smlouvy o odevzdání půdy ze dne 1. 8. 1975 se podává, že jméno FO odevzdala anonymizováno do užívání pozemky parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

20. Z dohody o ukončení nájemního vztahu ze dne 8. 12. 1994 se podává, že právnická osoba ukončil svou činnost na pozemcích parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa, které byly sloučeny do pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

21. Z výpisu z evidence nemovitostí ze dne 3. 9. 1992 se podává, že jako vlastníci pozemků parc. č. hodnota v k. ú. adresa byli evidováni jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO, jméno FO a Česká republika. Právo užívat pozemek parc. č. hodnota v k. ú. adresa měli jméno FO a jméno FO.

22. Ze srovnávací sestavy parcel ze dne 29. 5. 1992 se podává, že z pozemků parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa byly vytvořeny pozemky parc. č. Anonymizováno v k. ú. adresa.

23. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno, obec adresa, se podává, že pozemek je evidován jako jiná plocha, ostatní plocha, a vlastníky jsou Česká republika a Město Bohumín.

24. Z informativního výpisu z katastru nemovitostí pro pozemek parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno, obec adresa, se podává, že pozemek je evidován jako ostatní komunikace, ostatní plocha, a vlastníkem je Město Bohumín.

25. Z výpisu z pozemkové knihy k. ú. anonymizováno ze dne 25. 7. 2002 se podává, že u pozemků parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno bylo dle odevzdací listiny z 31. 12. 1941 vloženo vlastnické právo ve prospěch jméno FO, jméno FO, jméno FO a jméno FO a následně dle odevzdací listiny z 5. 8. 1949 vloženo vlastnické právo ve prospěch jméno FO, jméno FO, jméno FO a Čsl. státu.

26. Z kopie katastrální mapy ze dne 9. 7. 2002 se podává orientační zakreslení parcel podle dřívější evidence.

27. Ze sdělení k ohlášení drobné stavby oplocení ze dne 19. 5. 1983 se podává, že Městský národní výbor Bohumín neměl námitek ohledně ohlášené drobné stavby oplocení pozemku parc. č. anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. anonymizováno.

28. Ze situačního plánu oplocení se podává, že oplocení mělo být vedeno kolem pozemků parc. č. anonymizováno, v k. ú. anonymizováno.

29. Ze snímku pozemkové mapy se podává zakreslení předmětného oplocení kolem pozemků parc. č. anonymizováno v k. ú. anonymizováno.

30. Z fotodokumentace – příjezdová část pozemku se podává, že zpevněná plocha pozemku parc č. hodnota v k. ú. anonymizováno nepředstavuje veřejnou komunikaci a jedná se o parkovací místo před domem žalobkyň.

31. Z fotodokumentace – oplocení pozemku se podává, že podél pozemku stojí kovový plot na betonové zídce.

32. Z fotodokumentace – letecké snímky CUZK za období od roku 1991 do roku 2024 se podává, že na snímcích je patrná stavba a přilehlý pozemek. Snímky z roku 1991 a 2003 však nejsou dostatečně kvalitní, aby z nich bylo možné učinit závěr ohledně existence oplocení.

33. Ze sdělení Městského úřadu Bohumín, odboru stavebního, ze dne 5. 11. 2025 se podává, že na pozemcích parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno se nachází účelová komunikace ve vlastnictví Města Bohumín. Co se týče části pozemku parc. č. anonymizováno v k. ú. anonymizováno, pak tato se nachází v ploše veřejných prostranství, kterou lze použít jako parkoviště pro osobní automobily.

34. Z dokumentů Odboru pro výstavbu rady okresního národního výboru v Ostravě se podává, že předci žalobkyní požádali 28. 7. 1954 o schválení novostavby rodinného domu na pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno, který byl v jejich vlastnictví. Podáním ze dne 16. 11. 1957 bylo požádáno o kolaudaci novostavby, které bylo následně přiděleno č. p. Anonymizováno. Ohledně oplocení listiny neobsahují žádné informace.

35. Z rozhodnutí Komise pro výstavbu místního národního výboru ve Anonymizováno ze dne 10. 7. 1964, č. j. Anonymizováno se podává, že úřad vzal na vědomí žádost jméno FO o schválení oplocení pozemku u rodinného domu. Z žádosti se podává, že jméno FO požádal o povolení oplocení pozemku parc. č. Anonymizováno v k. ú. anonymizováno. Z dodatku k žádosti se podává, že sousedé, mj. jméno FO, udělili souhlas se stavbou oplocení do hranice pozemku.

36. Z ohlášení drobné stavby z 12. 5. 1983 se podává, že jméno FO ohlásil úřadu stavbu oplocení kolem pozemků parc. č. anonymizováno a Anonymizováno v k. ú. anonymizováno. Z výpisu z evidence nemovitostí z 10. 5. 1980 se podává, že jako vlastníci pozemků parc. č. anonymizováno v k. ú. anonymizováno byli evidováni jméno FO a jméno FO, když u jméno FO je poznámka, že je nezvěstný od roku 1946. Ze situačního plánu oplocení se podává, že oplocení má vést kolem pozemků parc. č. anonymizováno (dříve Anonymizováno) v k. ú. anonymizováno. Totéž vyplývá ze snímku pozemkové mapy. Ze sdělení Městského národního výboru, odboru výstavby, ze dne 19. 5. 1983 se podává, že proti uvedené drobné stavbě nebyly žádné námitky.

37. Další listinné důkazy nebyly pro nadbytečnost provedeny.

38. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že se jedná o syna žalované 4). Uvedl, že si vybavuje, jak s babičkou orali až téměř k domu č. hodnota, a že si babička potom stěžovala, že musí platit odvody z hospodaření i za ten pozemek, co užívali jméno FO. Ví, že se často mluvilo o tom, že ten pozemek užívají, i když není jejich, a že se jim i nabízel k odkoupení, avšak s ohledem na neznámé spoluvlastníky se s tím nedalo nic dělat. Dále uvedl, že žalobkyně, resp. jejich právní předchůdce, užíval předmětný pozemek od 80. let až doposud a předpokládal, že plot stavěly žalobkyně, resp. jejich právní předchůdce. Neví, o tom, že by byla žalobkyním zaslána výzva k vyklizení. Naposledy předmětný pozemek jeho rodina obhospodařovala, než se odevzdal Státnímu statku. Neví, kdo platil daně za pozemek.

39. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že se jedná o neteř žalované 4). Uvedla, že předmětný pozemek si právní předchůdce žalobkyní přidal ke svému pozemku, když jako komunistovi mu to prošlo. jméno FO celou dobu věděli, že pozemek není jejich. Údržbu pozemku dělaly žalobkyně, protože si ho oplotily. Dále uvedla, že plot je na pozemku do doby jejího mládí, avšak rok si nepamatuje. O vlastnickém právu jejich rodiny věděla i rodina žalobkyň, když v minulosti to opakovaně řešila nevlastní matka pana jméno FO.

40. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že se jedná o sousedku žalobkyně a). Uvedla, že pozemek je oplocen minimálně od roku 1980 a že pozemek je žalobkyně a) a ta ho užívá. Nebyla přítomna tomu, že by po žalobkyních někdo chtěl nájemné, či žádal vyklizení. Dále uvedla, že si nepamatuje, že by její rodiče někdy říkali, že ten pozemek patří jméno FO.

41. Ze svědecké výpovědi jméno FO soud zjistil, že se jedná o souseda žalobkyně a) a žalované 4). Nastěhoval se v roce 1985 a v té době byl již pozemek oplocen a užívali jej jméno FO, takže předpokládal, že vlastníky jsou oni. Nebyl přítomen tomu, že by po žalobkyních někdo chtěl nájemné, či žádal vyklizení.

42. Soud hodnotí výpovědi svědků jako věrohodné, proto k nim v rámci hodnocení důkazů přihlédl. Svědci byli před započetím výslechu poučeni o povinnosti vypovídat pravdu a nic nezamlčovat, vypovídali zcela konzistentně a důvěryhodně. Na kladené otázky odpovídali s ohledem na velký časový odstup relativně bez váhání. Soud tedy neshledal jakýkoliv důvod k tomu, aby o pravdomluvnosti a věrohodnosti svědků pochyboval.

43. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaní 1), 2) a 4) jsou v katastru nemovitostí evidováni jako vlastníci pozemku parc. č. anonymizováno v k. ú. anonymizováno. Pozemek parc. č. anonymizováno byl součástí původních pozemků parc. č. anonymizováno. Pozemek následně v roce 1983 oplotil spolu s pozemkem parc. č. anonymizováno v k. ú. anonymizováno. Podanou žalobou se žalobkyně domáhají určení, že jsou vlastníky předmětné nemovitosti, neboť vlastnické právo nabyly vydržením.

44. Podle ustanovení § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

45. Podle ustanovení § 992 odst. 1 o. z. kdo má z přesvědčivého důvodu za to, že mu náleží právo, které vykonává, je poctivý držitel. Nepoctivě drží ten, kdo ví nebo komu musí být z okolností zjevné, že vykonává právo, které mu nenáleží.

46. Podle ustanovení § 992 odst. 2 o. z. nepoctivost zástupce při nabytí držby nebo při jejím výkonu zástupcem činí držbu nepoctivou. To neplatí, pokud zastoupený zvláštním příkazem daným se zřetelem k této držbě zástupci nařídil, aby se držby ujal nebo aby ji vykonával.

47. Podle ustanovení § 1089 odst. 1 o. z. drží-li poctivý držitel vlastnické právo po určenou dobu, vydrží je a nabude věc do vlastnictví.

48. Podle ustanovení § 1090 odst. 1 o. z. k vydržení se vyžaduje pravost držby a aby se držba zakládala na právním důvodu, který by postačil ke vzniku vlastnického práva, pokud by náleželo převodci nebo kdyby bylo zřízeno oprávněnou osobou.

49. Podle ustanovení § 1090 odst. 2 o. z. nabyl-li zůstavitel nepravou držbu, nemůže vlastnické právo vydržet ani jeho dědic, i kdyby držel poctivě. To platí obdobně i pro všeobecného právního nástupce právnické osoby.

50. Podle ustanovení § 1091 odst. 2 o. z. k vydržení vlastnického práva k nemovité věci je potřebná nepřerušená držba trvající deset let.

51. Podle ustanovení § 1092 o. z. do vydržecí doby se ve prospěch vydržitele započte i doba řádné a poctivé držby jeho předchůdce.

52. Podle ustanovení § 1095 o. z. uplyne-li doba dvojnásobně dlouhá, než jaké by bylo jinak zapotřebí, vydrží držitel vlastnické právo, i když neprokáže právní důvod, na kterém se jeho držba zakládá. To neplatí, pokud se mu prokáže nepoctivý úmysl.

53. Podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 47/1955 Sb. vlastníkům, kteří provedením pozemkových úprav pozbyli užívání svých pozemků, se bezplatně přidělí do užívání náhradní pozemky (náhradní užívání).

54. Podle ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 47/1955 Sb. náhradní užívání opravňuje náhradního uživatele k užívání pozemku ve stejném rozsahu, v jakém by náleželo vlastníku tohoto náhradního pozemku, a je trvale spojeno s vlastnictvím pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání. Náhradní uživatel má proto právo na výnos pozemku, může měnit jeho podstatu a provádět na něm stavby; nemůže však pozemek zatížit ani zcizit.

55. Podle ustanovení § 9 odst. 3 zákona č. 47/1955 Sb. právo náhradního užívání pozemku přechází při převodu nebo přechodu vlastnictví pozemku, za nějž byl přidělen pozemek do náhradního užívání, na nového vlastníka.

56. Podle ustanovení § 22 odst. 2 zákona č. 229/1991 Sb. dnem schválení návrhu pozemkové úpravy zaniká právo náhradního užívání.

57. Podle ustanovení § 14 odst. 9 zákona č. 139/2002 Sb. pokud účastník scelování převzal podle návrhu scelovacího plánu do užívání za pozemky, s nimiž vstoupil do scelování a které doposud vlastní, pozemky náhradní ve vlastnictví jiných vlastníků a tyto pozemky sám nebo jeho právní nástupce dosud užívá a vlastní stavbu umístěnou na některém z těchto pozemků, nebo jde o pozemek s trvalým porostem (sad, vinice aj.), popřípadě zahradu, pozemkový úřad rozhodne o přechodu vlastnického práva předmětného pozemku na jeho uživatele. Dosavadní vlastník obdrží náhradu v jiném pozemku podle druhu před zahájením scelování. Nebude-li možno dosavadnímu vlastníkovi poskytnout jako náhradu jiný pozemek z majetku České republiky, poskytne mu pozemkový úřad peněžitou náhradu ve výši stanovené podle zvláštních právních předpisů.

58. Soud se nejdříve zabýval tím, zda mají žalobkyně naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Žalobkyně tvrdí nesprávnost zápisu v katastru nemovitostí, a protože takovou nesprávnost nelze odstranit jinak, než žalobou na určení, mají na podané určovací žalobě naléhavý právní zájem.

59. Žalobkyně uvedly, že předmětný pozemek nabyl jejich právní předchůdce v roce 1976 rozhodnutím ONV jako náhradní pozemek za jiný jeho vlastní pozemek. Předmětný pozemek od té doby nepřetržitě užívaly žalobkyně i jejich právní předchůdce.

60. Základními podmínkami vydržení jsou oprávněná držba a uplynutí stanoveného času, po který má mít oprávněný držitel věc nepřetržitě v držbě, u nemovitostí činí tato doba 10 let. Oprávněná držba předpokládá, že držitel je v dobré víře, že mu věc nebo právo patří a že je v této dobré víře se zřetelem ke všem okolnostem. Dobrá víra spočívá v přesvědčení držitele, že je vlastníkem věci, kterou drží, anebo subjektem práva, které vykonává, popřípadě že jsou dány právní skutečnosti, které mají za následek vznik vykonávaného práva. Dobrá víra držitele se musí vztahovat i k okolnostem, za nichž vůbec mohlo věcné právo vzniknout, tedy i k právnímu důvodu (titulu), který by mohl mít za následek vznik práva. Dobrá víra musí být podložena konkrétními okolnostmi, z nichž lze soudit, že toto přesvědčení držitele je opodstatněné. Okolnostmi, které mohou svědčit pro závěr o existenci dobré víry, jsou zpravidla okolnosti týkající se právního důvodu nabytí práva a svědčící o poctivosti nabytí, tedy tzv. titul uchopení se držby (objektivně oprávněný důvod nabytí držby, například existence smlouvy, která je pro určitou vadu neplatná). Držitel musí být v dobré víře, že je tu takový právní titul, který podle platného práva má za následek převod vlastnictví.

61. Jako právní titul, na jehož základě se původní právní předchůdce žalobkyní chopil držby předmětného pozemku, označily žalobkyně rozhodnutí Okresního národního výboru Karviná, ze dne 12. 1. 1976, č. j. Anonymizováno, o přidělení pozemku jméno FO v podobě náhrady za jiný jeho vlastní pozemek.

62. Ze shora uvedeného je přitom zjevné, že pro úspěch ve věci je zapotřebí, aby žalobkyně nejen fakticky držely předmětný pozemek (užívaly je), ale aby tak činily v přesvědčení, že tento je v jejich vlastnictví, tj. že je dán nějaký důvod nabytí vlastnického práva.

63. Žalobkyně měly za to, že není zapotřebí prokazovat existenci nabývacího titulu, a to proto, že vlastnictví k pozemkům nabyly na základě mimořádného vydržení podle § 1095 o. z. Aby soud mohl učinit závěr, že žalobkyně jsou v současné době spoluvlastnicemi předmětného pozemku, a to z titulu jeho mimořádného vydržení podle § 1095 o. z., musely by žalobkyně prokázat, že jsou poctivými držitelkami tohoto pozemku po dobu 20 let, tj. minimálně od roku 2003 (žaloba podána v roce 2023). Přestože citované zákonné ustanovení připouští, že není třeba prokazovat právní důvod nabytí, platí, že držba musí být poctivá, tj. musí být splněny předpoklady poctivé držby podle § 992 o. z., tedy žalobkyně by musely mít z přesvědčivého důvodu za to, že jim náleží vlastnické právo k předmětnému pozemku.

64. Žalobkyně nemohly nabýt vlastnictví k tomuto pozemku vydržením, neboť nejméně od roku 1976 je vyloučena existence dobré víry právního předchůdce žalobkyň o tom, že mu pozemek vlastnicky náleží. V tomto roce totiž právní předchůdce žalobkyň obdržel výměr tehdejšího ONV v Karviné, jímž mu byl pozemek přidělen do náhradního užívání. Žalobkyně o této skutečnosti věděly, tudíž ani ony nemohly být v dobré víře, že pozemek užívají jako svůj vlastní (k tomu viz např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 1. 6. 2011, sp. zn. 22 Cdo 1394/2011).

65. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, neboť po provedeném dokazování dospěl k závěru, že žalobkyně nebyly poctivými držitelkami předmětného pozemku.

66. O nákladech řízení mezi žalobkyněmi a žalovaným 1) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalovanému 1), který byl ve věci plně procesně úspěšný, prokazatelně žádné náklady řízení nevznikly.

67. O náhradě nákladů řízení mezi žalobkyněmi a žalovanou 2) rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobkyně a) a b) jsou povinny společně a nerozdílně k jejich náhradě žalované 2), která byla v řízení zcela úspěšná. Náklady řízení žalovanou 2) účelně vynaložené činí částku 1 834,50 Kč a představují náklady řízení uplatněné v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl v řízení zastoupen a nedoložil výši hotových výdajů, náleží dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky částka 300 Kč za každý úkon. Žalované 2) náleží náhrada nákladů řízení za čtyři úkony (sepis vyjádření k žalobě, příprava účasti na jednání a 2 x účast na jednání dne 5. 1. 2026, které trvalo déle než dvě hodiny) v celkové výši 1 200 Kč. Soud dále přiznal žalované 2) náhradu hotových výdajů spočívající v cestovném k jednání soudu dne 5. 1. 2026 v částce 634,50 Kč dle předložených jízdních dokladů.

68. O nákladech řízení mezi žalobkyněmi a žalovanou 4) soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalované 4) se právo na náhradu nákladů řízení nepřiznává, když žalovaná 4) se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdala.

69. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinní dobrovolně, co jim ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, můžou oprávněné podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.