18 C 124/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci žalobce: Jméno žalobce A , narozený Datum narození žalobce A bytem Adresa žalobce A zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované , narozená datum narození bytem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 396 535,23 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 396 535,23 Kč, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 64 345,50 Kč, k rukám zástupce žalované do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobou doručenou soudu dne 13. 4. 2024 se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 396 535,23 Kč z titulu náhrady škody. Žalobu odůvodnil tak, že žalovaná jednala v rámci dědického řízení v zastoupení žalobce v rozporu s výslovnými pokyny žalobce a nabyla tak veškerou pozůstalost pro svou osobu. Žalobce udělil žalované dne 4. 9. 2020 plnou moc pro zastupování v rámci řízení o pozůstalosti vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , spisová značka, . Žalobce očekával, že obdrží dědický podíl na základě zákonné dědické posloupnosti, a proto žalované udělil plnou moc. Shodně postupovala i jeho sestra , jméno FO, . Žalobce na základě předchozí domluvy očekával, že žalovaná bude v pozůstalostním řízení jednat i v jeho zájmu. Následně se žalobce snažil od žalované zjistit, v jaké fázi je pozůstalostní řízení, avšak bezvýsledně. Poté se obrátil na notářku, která mu sdělila, že pozůstalostní řízení je již pravomocně skončeno. Žalovaná v průběhu pozůstalostního řízení uzavřela za žalobce i jeho sestru dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyla veškerou pozůstalost. Žalobce měl ze zákona právo na 1/3 z čisté hodnoty pozůstalosti, tedy na 1/3 z částky 1 702 857,70 Kč. Žalobcův zákonný podíl tak činil 567 619,23 Kč. Žalovaná v období od 25. 8. 2020 do 21. 4. 2022 uhradila žalobci částku 171 084 Kč, a proto žalobce požadoval po žalované částku 396 535,23 Kč jako rozdíl mezi svým zákonným podílem a žalovanou vyplacenou částkou.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že nárok žalobce zcela neuznává a navrhuje zamítnutí žaloby. Odmítla, že by se dopustila překročení výkonu svých oprávnění vyplývajících z udělené plné moci a že by se dopustila obohacení o finanční prostředky představující výši zákonného dědického podílu žalobce. Po vydání rozhodnutí o dědictví se snažila s žalobcem domluvit na dalším postupu ohledně dědictví, přičemž sám žalobce v té době rozhodnutí o dědictví žádným způsobem nerozporoval.

3. Na jednání soudu dne 1. 10. 2025 učinili účastníci řízení nespornými tato skutková tvrzení:- dne 4. 9. 2020 udělil žalobce žalované plnou moc pro zastupování v pozůstalostním řízení vedeném u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. , spisová značka, ,- žalovaná v rámci pozůstalostního řízení uzavřela za žalobce a jeho sestru , jméno FO, dohodu o rozdělení pozůstalosti.

4. Z obsahu spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. , spisová značka, se podává, že se jedná o pozůstalostní řízení po , jméno FO, , který zemřel dne 29. 6. 2020. Z plné moci ze dne 4. 9. 2020 vyplývá, že žalobce zmocnil žalovanou k zastupování v řízení o pozůstalosti. V plné moci je pod bodem 6 uvedeno, že opravňuje zmocněnce, aby uzavřel dohodu o rozdělení pozůstalosti. V dalším odstavci je pak uvedeno, že dohodu o rozdělení pozůstalosti je uvedený zástupce oprávněn uzavřít, i kdyby zmocnitel podle ní neobdržel z pozůstalosti žádný podíl, ani žádný majetek. Plná moc je úředně ověřena. Usnesením ze dne 15. 4. 2021, č. j. , spisová značka, , byla schválena dohoda manželky s dědici o vypořádání majetku patřícího do společného jmění manželů a dále dohoda o rozdělení pozůstalosti. Na základě dohody o rozdělení pozůstalosti nabyla všechna aktiva i pasiva žalovaná. Notářka určila čistou hodnotu pozůstalosti ve výši 1 702 857,70 Kč.

5. Z e-mailu ze dne 16. 4. 2021 vyplývá, že žalovaná napsala žalobci (a jeho sestře), že předběžně již o ukončení dědictví a dalších možnostech mluvili, ale že je žádá o vyjádření se k v e-mailu vyjmenovaným nemovitostem a movitým věcem. V e-mailu dále uvedla platby, o jejichž zohlednění požádala.

6. Z e-mailu ze dne 18. 4. 2021 vyplývá, že žalobce se vyjádřil k předchozímu e-mailu žalované, a to k jednotlivým konkrétním nemovitostem i movitým věcem.

7. Z předžalobní výzvy ze dne 12. 4. 2022 se podává, že žalobce vyzval žalovanou k vydání jeho zákonného dědického podílu na nemovitostech i věcech movitých uvedených v usnesení pozůstalostního řízení.

8. Z vyjádření ze dne 21. 4. 2022 se podává, že žalovaná odmítla, že by jednala v rámci řízení o pozůstalosti v rozporu s dohodou a pokyny žalobce. Pozůstalost byla vypořádána v souladu se zákonnými předpisy i s dohodu mezi žalobcem a žalovanou.

9. Z výzvy ze dne 10. 4. 2024 se podává, že žalobce vyzval žalovanou k úhradě částky 396 535,23 Kč z titulu náhrady škody, kterou žalobci způsobila tím, že v rozporu s ústní dohodou uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti v neprospěch žalobce. Výzva byla zástupci žalované odeslána dne 10. 4. 2024.

10. Ze svědecké výpovědi , jméno FO, (dříve , jméno FO, ) soud zjistil, že je sestrou žalobce a dcerou žalované. Oba s bratrem podepsali plnou moc, ale nechtěli se tím vzdát dědického práva. Plnou moc podepsali z její iniciativy, aby to měla matka jednodušší. Věřili, že to rozdělí spravedlivě. Bratr měl s matkou nadstandardní vztah, až do doby, než si matka našla nového přítele. O rozhodnutí o dědictví se dozvěděli ve chvíli, kdy si domluvili schůzku na soudě a byli nahlížet do spisu. Kdo komu předložil plnou moc si nepamatovala. Uvedla, že dědické řízení mělo dopadnout tak, aby se necítili vyloučeni a odstrčeni. Co se týče nemovitosti , anonymizováno, , pak tu našla matka s tím, že byla ve špatném stavu, ale za dobré peníze, a tak si vzali s otcem hypotéku. Rekonstrukce probíhala pod dozorem a s dopomocí bratra.

11. Při své účastnické výpovědi žalobce uvedl, že podpis na plné moci byl vyjádřením důvěry žalované. Vztah s matkou měl do té doby dobrý. Dědictví se nechtěl zříct. Plnou moc podepsal, aby došlo k urychlení dědického řízení. Podepsal ji v dobré víře a přečetl si ji. Oproti podpisu plné moci očekával finanční podporu nemovitosti , anonymizováno, a svého podnikání. O výsledku dědického řízení se dozvěděl ze spisu, do kterého šel nahlédnout, protože neměl měsíce žádné informace o průběhu řízení.

12. Při své účastnické výpovědi žalovaná uvedla, že není pravdou, že by se synem měla nadstandardní vztahy, když se s dětmi ani před úmrtím manžela intenzivně nestýkali. Dcera jí řekla, že nic nechtějí a že ji zmocní. Oba podepisovali plnou moc u sebe doma, nebyli k ničemu nuceni. Podporovala syna i dceru stejně. Prvotní záměr pro koupi nemovitosti , anonymizováno, byl podpora bydlení syna, když z doby jeho pobytu v Praze jim chodily upomínky dluhů z nájmů. Syna chtěla podporovat i v podnikání, proto platila hypotéku i rekonstrukci. Rekonstrukce stála přibližně 2 miliony a hypotéku stále platí. Chtěla synovi vytvořit zázemí pro podnikání, avšak ten část zakoupeného vybavení rozprodal. Při podpisu plné moci ze strany syna nebyla dohodnuta podmínka, že bude financovat jeho život. Byla to její dobrá vůle.

13. Soud hodnotí výpovědi svědkyně i účastníků jako věrohodné, avšak u svědkyně byla zkreslena jejím vztahem s žalobcem. Dle názoru soudu žalovaná ve své účastnické výpovědi řádně a realisticky popsala stav věci, čímž rozehnala pochyby soudu ohledně toho, zda její jednání nebylo v rozporu s dobrými mravy.

14. Z provedených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci. Žalobce zmocnil žalovanou k zastupování v řízení o pozůstalosti. V plné moci bylo výslovně uvedeno, že dohodu o rozdělení pozůstalosti je uvedený zástupce oprávněn uzavřít, i kdyby zmocnitel podle ní neobdržel z pozůstalosti žádný podíl, ani žádný majetek. Žalovaná na základě takto udělené plné moci uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyla veškerá aktiva i pasiva pozůstalosti a žalobce nenabyl ničeho.

15. Podle ustanovení § 441 odst. 1 o. z. ujednají-li si to strany, zastupuje jedna z nich druhou v ujednaném rozsahu jako zmocněnec.

16. Podle ustanovení § 441 odst. 2 o. z. zmocnitel uvede rozsah zástupčího oprávnění v plné moci. Netýká-li se zastoupení jen určitého právního jednání, udělí se plná moc v písemné formě. Vyžaduje-li se pro právní jednání zvláštní forma, udělí se v téže formě i plná moc. Vyžaduje-li se pro právní jednání forma veřejné listiny, postačí, bude-li plná moc k tomuto právnímu jednání udělena v písemné formě s úředně ověřeným podpisem.

17. Podle ustanovení § 446 o. z. překročil-li zmocněnec zástupčí oprávnění a nesouhlasí-li s tím zmocnitel, oznámí to osobě, se kterou zmocněnec právně jednal, bez zbytečného odkladu poté, co se o právním jednání dozvěděl. Neučiní-li to, platí, že překročení schválil; to neplatí, pokud osoba, s níž zástupce právně jednal, měla a mohla z okolností bez pochybností poznat, že zmocněnec zástupčí oprávnění zjevně překračuje.

18. Podle ustanovení § 2910 o. z. škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva.

19. Podle ustanovení § 2911 o. z. způsobí-li škůdce poškozenému škodu porušením zákonné povinnosti, má se za to, že škodu zavinil z nedbalosti.

20. Podle ustanovení § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích.

21. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba není důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalobce zmocnil žalovanou k zastupování v řízení o pozůstalosti. Žalovaná na základě takto udělené plné moci uzavřela dohodu o rozdělení pozůstalosti, na základě které nabyla veškerá aktiva i pasiva pozůstalosti a žalobce nenabyl ničeho. Předpokladem vzniku odpovědnosti za škodu je protiprávní jednání, které je v rozporu s objektivním právem, existence škody jako majetkové újmy a příčinná souvislost mezi protiprávním jednáním škůdce a vznikem škody. Jedná se o předpoklady, které je povinen prokázat žalobce, s tím že se zavinění předpokládá. Porušením právní povinnosti je míněn objektivně vzniklý rozpor mezi tím, jak fyzická osoba skutečně jednala a tím, jak by jednat měla, aby dostála zákonné povinnosti. Pokud se žalobce jako poškozený domáhá nároku z titulu odpovědnosti za škodu, musí tvrdit a prokázat, že se žalovaná dopustila protiprávního jednání, že škoda vznikla žalobci, a že mezi protiprávním jednáním žalované jako škůdce a vznikem škody žalobci je příčinná souvislost.

22. Dle názoru soudu je v dané věci stěžejní obsah plné moci ze dne 4. 9. 2020. Plná moc může být všeobecná (generální), která opravňuje zmocněnce ke všem úkonům kromě těch, jež vyžadují zvláštní plnou moc, anebo zvláštní (speciální), která je omezena jen na určitý právní úkon (na jeden, či více), popř. na určitý druh právních úkonů. Kromě případů, kdy zákon výslovně požaduje speciální plnou moc k určitému právnímu úkonu (např. k odmítnutí dědictví), je věcí zmocnitele, zda ke každému právnímu úkonu, jenž má být učiněn v jeho zastoupení, vystaví zmocněnci zvláštní plnou moc, či zda mu udělí tzv. všeobecnou plnou moc. Má-li být rozsah zmocněncova oprávnění jednat za zmocnitele nějakým způsobem omezen, musí být toto omezení výslovně vyjádřeno v plné moci. Jestliže plná moc žádná omezení nevykazuje, jde o plnou moc neomezenou. V každém případě musí být z plné moci zřejmý rozsah oprávnění zmocněnce. Rozhodující je proto obsah plné moci (k tomu viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 24. 2. 2005, sp. zn. 25 Cdo 1159/2004).

23. V tomto řízení žalobce uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v rozdílu mezi jeho zákonným podílem na dědictví po zemřelém otci a tím, co mu bylo žalovanou v období od 25. 8. 2020 do 21. 4. 2022 vyplaceno. Jestliže žalobcem jako zmocnitelem byla v řízení o projednání dědictví po zemřelém otci písemně udělena žalované jako zmocněnkyni dne 4. 9. 2020 plná moc, v níž je výslovně uvedeno, že dohodu o rozdělení pozůstalosti je uvedený zástupce oprávněn uzavřít, i kdyby zmocnitel podle ní neobdržel z pozůstalosti žádný podíl, ani žádný majetek, pak na základě této plné moci byla žalovaná oprávněna jménem žalobce uzavřít i dědickou dohodu o rozdělení pozůstalosti, podle níž připadla všechna aktiva i pasiva pozůstalosti žalované. Dle názoru soudu žalovaná oprávnění vyplývající z plné moci, kterou jí žalobce dne 4. 9. 2020 udělil, nepřekročila, a nedopustila se tedy protiprávního jednání, které je jedním z předpokladů odpovědnosti za škodu podle § 2910 o. z.

24. Z provedeného dokazování dle názoru soudu nevyplynulo přesné znění dohody o finanční podpoře žalobce ze strany žalované, avšak žalovaná i po dědickém řízení platí hypoteční úvěr a rekonstrukci nemovitosti , anonymizováno, , ve které chtěl žalobce podnikat a ve které žalobce i nějaký čas bydlel.

25. Soud proto žalobu pro její zřejmou nedůvodnost v plném rozsahu zamítnul.

26. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalobce je k jejich náhradě povinen zcela úspěšné žalované, a to k rukám jejího zástupce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Náklady řízení žalovaným účelně vynaložené činí částku 64 345,50 Kč a představují odměnu za 5 úkonů právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis vyjádření k žalobě ze dne 28. 1. 2025, účast u jednání soudu dne 1. 10. 2025, porada s klientkou dne 24. 11. 2025 a účast u jednání soudu dne 25. 11. 2025) v celkové výši 49 500 Kč, když za tarifní hodnotu je dle § 8 odst. 1 AT považována částka 396 535,23 Kč a sazba za jeden úkon právní služby činí dle § 7 bodu 6 AT částku 9 900 Kč, 5 režijních paušálů po 450 Kč, tj. 2 250 Kč (§ 13 odst. 4 AT), náhradu hotových výdajů spočívající v cestovném zástupce žalované k jednání soudu dne 1. 10. 2025 a dne 25. 11. 2025 (§ 13 odst. 5 AT, ve znění od 1. 1. 2025, ve spojení s § 157 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, a s § 1 a 4 vyhlášky č. 475/2024 Sb.), tj. 120 km (2x cesta Třinec – Karviná a zpět), při náhradě za 1 km jízdy á 5,80 Kč, udávané spotřebě 7,1 l na 100 km a ceně za 1 l 95 oktanového benzínu 35,80 Kč, tj. částku ve výši 1 002 Kč, náhradu za čas zmeškaný zástupcem žalované cestou k jednáním soudu dne 1. 10. 2025 a dne 25. 11. 2025 a zpět v částce 600 Kč, tj. 4 půlhodiny po 150 Kč (dle § 14 odst. 3 AT), a náhradu za daň z přidané hodnoty v celkové částce 10 993,50 Kč, když zástupce žalované je plátcem DPH.

27. Soud nepřiznal žalované na náhradě nákladů řízení odměnu za písemné podání ze dne 17. 7. 2025, neboť se nejednalo o písemné vyjádření ve věci samé, ale pouze o zaslání listinného důkazu, který nebyl ze strany žalované přiložen k předešlému vyjádření.

28. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byl žalobce zavázán zaplatit tuto částku zástupci žalované. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť soud neshledal podmínky pro její prodloužení či plnění ve splátkách.

29. O náhradě nákladů státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. soud nerozhodoval, neboť žalobce, který by byl k jejich náhradě povinen, splňuje podmínky pro osvobození od soudních poplatků podle § 138 odst. 1 o. s. ř.