19 C 24/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce sídlem adresa , anonymizováno , Spojené království zastoupeného advokátkou Mgr. jméno příjmení příjmení sídlem Národní číslo , PSČ obec proti; žalovanému: ; celé jméno žalovaného , datum narození Bytem ulice a číslo , PSČ obec část obce o 3 073 Kč s příslušenstvím <b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 073 Kč s 9% úrokem z prodlení ročně z částky 1 021 Kč od 8. 12. 2018 do zaplacení, s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 035 Kč od 22. 3. 2019 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 017 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 1 489 do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení] [příjmení], advokátky, se sídlem [anonymizováno] [číslo], [obec a číslo].</b> 1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 10. 2021 se domáhal žalobce po žalovaném zaplacení částky 3 073 Kč spolu s 9 % úrokem z prodlení ročně z částky 1 021 Kč od 8. 12. 2018 do zaplacení, s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 035 Kč od 22. 3. 2019 do zaplacení a s 9,75% úrokem z prodlení ročně z částky 1 017 Kč od 21. 4. 2019 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tvrzením, že žalovaný dne 7. 12. 2018, 21. 3. 2019 a 20. 4. 2019 využil přepravních služeb společnosti [právnická osoba], a to ve vlaku 829 mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec], dále ve vlaku 845 mezi stanicemi [obec] a [obec] [část obce] a ve vlaku 344 mezi stanicemi [obec] hl. n. a [obec] [část obce], čímž se bezdůvodně obohatil v rozsahu jízdného stanoveného dle Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel, a to v částkách 21 Kč, 35 Kč a 17 Kč. Za porušení vyhlášky o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu vyměřila společnost [právnická osoba] žalovanému přirážku ve výši celkem 3 000 Kč. Pohledávka za žalovaným ve výši 3 073 Kč byla postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost jí následně postoupila žalobci smlouvou ze dne 27. 2. 2020. Oznámení o postoupení pohledávky včetně předžalobní výzvy k zaplacení dlužné částky bylo žalovanému zasláno 20. 3. 2020, avšak žalovaný dosud ničeho neuhradil.

2. Soud po zjištění, že se jedná o věc s tzv. cizím prvkem, jelikož žalobce je zahraniční právnickou osobou se sídlem na území [příjmení] [jméno] (§ 3024 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku a § 26 odst. 1 věty druhé zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém), se zabýval otázkou, zda je ve věci dána pravomoc českých soudů, a jaký právní režim bude nutno na dané řízení aplikovat. Podle článku 4 bodu 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (tzv. Brusel I bis), soud dospěl k závěru, že je dána pravomoc českých soudů, neboť žalovaný má obvyklé bydliště na území České republiky. Aplikován pak bude právní řád České republiky podle článku 5 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 593/2008, o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy (tzv. Řím I.), když smlouvy o přepravě cestujících se řídí právem země obvyklého bydliště cestujícího za předpokladu, že se v této zemi nachází rovněž místo odjezdu nebo místo určení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ve věci samé nebylo nařízeno jednání, neboť účastníci se výslovně práva účasti na projednání věci vzdali, resp. s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili a ve věci bylo možno rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.).

4. Na základě provedených důkazů, a to z potvrzení o nedodržení SPPO ze dne 7. 12. 2018, 21. 3. 2019 a 20. 4. 2019, oznámení o závadách ze dne 7. 12. 2018, 21. 3. 2019 a 20. 4. 2019, rámcové smlouvy o smlouvách budoucích o úplatném postoupení pohledávek č. 57941/2015 ze dne 15. 12. 2015, smlouvy o postoupení souboru pohledávek ze dne 27. 2. 2020, seznamu postoupených pohledávek, přílohy – seznamu postoupených pohledávek, předžalobní výzvy k zaplacení ze dne 20. 3. 2020 a Tarifu Českých drah pro vnitrostátní přepravu bylo zjištěno, že žalovaný dne 7. 12. 2018 cestoval vlakem č. 829 provozovaným [právnická osoba] a při kontrole bylo zjištěno, že cestoval bez platného jízdního dokladu; totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO za úsek [obec] [anonymizováno] a [obec] na částku 1 021 Kč (jízdné a přirážka), cestující potvrzení podepsal. Následně dne 21. 3. 2019 bylo při kontrole ve vlaku 845 zjištěno, že žalovaný cestoval rovněž bez platného jízdního dokladu; totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO za úsek [obec] a [obec] [část obce] na částku 1 035 Kč, cestující potvrzení podepsal. Dne 20. 4. 2019 žalovaný cestoval vlakem č. 344 provozovaným [právnická osoba] a při kontrole bylo opětovně zjištěno, že cestoval bez platného jízdního dokladu; totožnost žalovaného byla zjištěna z jeho občanského průkazu. Bylo vystaveno potvrzení o nedodržení SPPO za úsek [obec] [anonymizováno] a [obec] [část obce] na částku 1 017 Kč. Pohledávku za žalovaným ve výši 3 073 Kč postoupil přepravce smlouvou o postoupení pohledávek [právnická osoba] [anonymizována tři slova] a tato společnost ji následně smlouvou o postoupení souboru pohledávek postoupila žalobci. Dopisem ze dne 20. 3. 2020 oznámil žalobce žalovanému postoupení pohledávky a současně byl žalovaný vyzván k zaplacení částky 3 073 Kč.

5. Soud po provedeném dokazování žalobě v plném rozsahu vyhověl, neboť žalobce prokázal důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo zjištěno, že mezi dopravcem a žalovaným došlo tím, že žalovaný použil ve dnech 7. 12. 2018, 21. 3. 2019 a 20. 4. 2019 dopravní prostředek provozovaný právním předchůdcem žalobce ke konkludentnímu uzavření smlouvy o přepravě v souladu s ustanovením § 2550 o. z. Na základě této smlouvy vzniklo žalovanému právo, aby jej dopravce přepravil do místa určení řádně a včas a současně mu vznikla povinnost zaplatit dopravci stanovené jízdné. Stejná povinnost vyplývá pro žalovaného z ustanovení § 2578 o. z. a § 7 odst. 1 vyhl. č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Výše jízdného byla stanovena tarifem dopravce, a to v částkách 21 Kč, 35 Kč a 17 Kč. Protože se žalovaný nemohl prokázat při kontrole platným jízdním dokladem, vzniklo dopravci dále oprávnění požadovat po něm zaplacení částky vždy ve výši 1 000 Kč jakožto přirážky k jízdnému v souladu s ustanovením § 37 odst. 5 písm. c), odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, v platném znění, a v souladu se smluvními přepravními podmínkami dopravce. Protože se žalovaný v daném případě dostal prokazatelně do prodlení se zaplacením jízdného a přirážky k jízdnému (§ 1968 o. z.), vzniklo dopravci dále oprávnění požadovat po něm v souladu s ust. § 1970 o. z. úrok z prodlení z dlužné částky. Splatnost jízdného a přirážky k jízdnému nastala dnem přepravní události a ode dne následujícího, tj. od 8. 12. 2018, 22. 3. 2019 a 21. 4. 2019, je žalovaný v prodlení s úhradou peněžitých částek. Úrok z prodlení přitom odpovídá nařízení vlády č. č. 351/2013 Sb. Žalobce je v dané věci aktivně legitimován, neboť pohledávka za žalovaným v této výši na něj byla řádně postoupena smlouvou o postoupení pohledávek, a to v souladu s ust. § 1879 a násl. občanského zákoníku. Dle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. byl žalovaný zavázán dlužnou částku i s příslušenstvím žalobci uhradit do tří dnů od právní moci rozsudku.

6. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalobci byla přiznána jejich náhrada. Náklady v dané právní věci představují částku 400 Kč za soudní poplatek a dále náklady právního zastoupení žalobce, z toho na odměně advokáta 600 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč dle § 14b odst. 1 vyhl.č. 177/1996 Sb., ve znění vyhl.č. 120/2014 Sb., 3 x režijní paušál po 100 Kč dle § 14b odst. 5 téže vyhlášky, a to ke třem úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení, předžalobní výzvy k plnění a sepisu žaloby. Z odměny a náhrad, tedy z 900 Kč bylo na dani přiznáno 189 Kč (21% DPH), neboť právní zástupkyně žalobce je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí 1 489 Kč a tuto částku byl žalovaný zavázán zaplatit žalobci k rukám jeho právní zástupkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.