19 C 286/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované , narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 151 596,93 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 113 757 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 37 839,93 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 25 382,43 Kč, co do úroku 15 % ročně z částky 149 996,93 Kč za dobu od 25. 6. 2024 do zaplacení, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 014,09 Kč za dobu od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a co do úroku z prodlení z částky 151 596,93 Kč ve výší 14,75 % ročně od 25. 6. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 24. 6. 2024 se domáhala žalobkyně po žalované zaplacení částky 151 596,93 Kč, dále úhrady kapitalizovaného úroku ve výši 25 382,43 Kč, úroku 15 % ročně z částky 149 996,93 Kč za dobu od 25. 6. 2024 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 5 014,09 Kč za dobu od 4. 4. 2024 do 24. 6. 2024 a úroku z prodlení z částky 151 596,93 Kč ve výší 14,75 % ročně od 25. 6. 2024 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že žalovaná uzavřela dne 12. 7. 2022 se žalobkyní smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru č. 7207078958. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalované, a to prostřednictvím odborných pracovníků. Žalovaná byla oprávněna čerpat revolvingový úvěr prostřednictvím kreditní karty vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. Žalovaná se zavázala takto poskytnutý revolvingový úvěr společnosti vrátit a zaplatit za něj úroky. Sjednaný úvěrový rámec činil 150 000 Kč a žalovaná se zavázala jej splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši určené v úvěrové smlouvě, přičemž výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 2,93% z výše sjednaného úvěrového rámce. Splatnost měsíční splátky byla stanovena na 20. den v kalendářním měsíci. V průběhu úvěrového vztahu žalovaná celkem načerpala částku ve výši 245 103 Kč, zaplatila na úvěr celkem 131 346 Kč. Jelikož žalovaná porušila svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaná dostala do prodlení se zaplacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně úvěr zesplatnila ke dni 20. 3. 2024 a dopisem z téhož data byla žalovaná vyzvána ke splacení celého dluhu. Žalobkyně eviduje za žalovanou pohledávku ve výši 151 596,93 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 149 996,93 Kč, nákladů vymáhání ve výši 600 kč a smluvních pokut ve výši 1 000 Kč. žalované byla zaslána předžalobní výzva km plnění, žalovaná však neuhradila ničeho.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání dne 28. 1. 2025 se bez omluvy nedostavila; jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádala o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).

3. Na základě provedeného dokazování, a to z listiny označené – potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne 24. 6. 2024, posouzení úvěruschopnosti klienta, úvěrové zprávy, přehledu pohybů na účtu žalované za období od 19. 4. 2022 do 12. 7. 2022, z úvěrové smlouvy o revolvingovém úvěru č. 7207078958 ze dne 12. 7. 2022, výpisu čerpání, splátek a úhrad vystavený na jméno žalované a číslo smlouvy, výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 20. 3. 2024, poštovního podacího archu ze dne 21. 3. 2024, předžalobní výzvy k plnění ze dne 11. 4. 2024 a poštovního podacího archu ze dne 12. 4. 2024 bylo zjištěno, že mezi účastníky (žalobkyní jako úvěrující a žalovanou jako úvěrovanou) byla dne 12. 7. 2022 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru s výší úvěrového rámce 80 000 Kč, roční úroková sazba byla sjednána ve výši 25,90% a celková částka splatná žalovanou ve výši 91 223 Kč; výše minimální měsíční splátky byla stanovena na 2,928% z úvěrového rámce, tj. ve výši 2 342 Kč se splatností vždy k 20. dni v měsíci. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že žalovaná vyčerpala celkem částku 245 103 Kč, na úvěr bylo zaplaceno celkem 131 346 Kč. Výzvou ze dne 20. 3. 2024 byla žalovaná vyzvána ke splacení celého úvěru, k úhradě částky 167 081,91 Kč do 14 dní od dne sepisu výzvy. Předžalobní výzvou ze dne 11. 4. 2024 byla žalovaná dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 169 905,77 Kč.

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko částečně, neboť žalobkyně neprokázala plnou důvodnost svého žalobního požadavku. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla sjednána smlouva o revolvingovém úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalované jako úvěrované poskytne peněžní prostředky do výše úvěrového rámce 80 000 Kč (dle tvrzení žalobkyně s možností navýšení úvěrového rámce). Žalovaná z daného úvěru vyčerpala částku celkem 245 103 Kč, uhradila dosud toliko 131 346 Kč (toto tvrzení nebylo rozporováno, v řízení žalovaná netvrdila a neprokázala jiná plnění na uvedený dluh). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaná jednala jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalované jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele; listinu s datem 24. 6. 2024 – žalobkyní dodatečně vyhotovené „Potvrzení o provedení ověření bonity klienta“ rozhodně nelze považovat za vynaložení odborné péče věřitele tak, jak zákon vyžaduje, a stejně tak nelze vyhodnotit listinu - obecný výklad metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta či úvěrovou zprávu. Je zapotřebí zdůraznit, že žalobkyně prioritně vycházela z údajů žalované, která se označila jako zaměstnanec s čistým hlavním příjmem ve výši 24 000 Kč, s čistým vedlejším měsíčním příjmem rovněž ve výši 24 000 Kč a příjmem ostatních (blíže neoznačených) členů domácnosti ve výši 23 000 Kč; pravidelné a nutné výdaje a náklady žalované nebyly ani zachyceny, tím méně zohledněny - z výpisu z běžného účtu žalované za období předcházející uzavření smlouvy od 19. 4. do 12. 7. 2022 objektivně skutečné životní náklady seznat nelze. Z výpisu je možno zjistit toliko příjmy žalované, konkrétně skutečnost, že částky ve výši 25 873 Kč, 25 288 Kč a 23 594 Kč obdržela žalovaná jako mzdu převodem na svůj účet v měsících květnu, červnu a červenci 2022. Co lze vyčíst z těchto výpisů je však skutečnost, že žalovaná čerpala, resp. splácela více úvěrů – společnosti , právnická osoba, (s uvedením půjčka dle smlouvy 2544174085) a dále samotné společnosti , Jméno žalobkyně, . (s označením VS 408888307 a VS 7010116244); dne 29. 6. 2022 byl žalované poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč s VS 408995139 (převodem přes , právnická osoba, ). Nad rámec shora uvedeného je nutno zdůraznit, že nesplacené úvěry jsou předmětem řízení proti žalované i v současné době (mj. pod sp. zn. 24 C 229/2024, 27 C 5/2025). Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. Plnil-li proto věřitel z neplatné smlouvy o úvěru žalované ve výši 245 103 Kč, pak v důsledku přijetí tohoto plnění vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení a nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu), svým výrokem, žalovaná se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. Žalovaná žalobkyni zaplatila dosud 131 346 Kč, byla proto zavázána zaplatit zbývající částku ve výši 113 757 Kč, ve zbytku není žalobní požadavek žalobkyně po právu a byl zamítnut.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.