19 C 29/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Anonymizováno Jméno žalobkyně A . (dříve Jméno žalobkyně B .), IČO IČO žalobkyně B sídlem Adresa žalobkyně B zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 78 536,48 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 34 954,71 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 43 581,77 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 36 888,50 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 6. 6. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 78 536,48 Kč (sestávající z částek 75 642,52 Kč a 2 893,96 Kč) s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 36 888,50 Kč od 5. 6. 2025 do zaplacení. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli dne 4. 12. 2024 distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25191550 na adrese www.flexifin.cz., na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 50 100 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách, přičemž první splátka byla splatná dne 3. 1. 2025 a konec kreditového rámce měl nastat dne 28. 5. 2026. Žalobkyně před sjednáním smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na bankovní účet č. , č. účtu, prostřednictvím bezhotovostního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to 4. 12. 2024 ve výši 3 500 Kč, 7. 12. 2024 ve výši 2 000 Kč, 17. 12. 2024 ve výši 2 400 Kč, 12. 1. a 27. 1. 2025 shodně ve výši 8 000 Kč, 1. 2. 2025 ve výši 8 600 Kč, 2. 2. 2025 v částkách 2 000 Kč a 514 Kč. Žalovaný si při sjednávání smlouvy zvolil volitelné službu –„Presto“ za poplatek 1 320 Kč. Žalovaný splatil na jistinu celkem 59,16 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, proto žalobkyně vypověděla smlouvu, o čemž žalovaného informovala emailem ze dne 4. 6. 2025, přičemž k výpovědi došlo téhož dne. Žalovaný se tak dostal prokazatelně do prodlení s úhradou celého úvěru dne 5. 6. 2025. Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 75 642,52 Kč, z toho na jistině 34 954,71 Kč, na poplatku za vyplacení tranší úvěru 672,50 Kč, smluvní úrok 38 754,02 Kč, poplatek za službu „Presto“ 1 261,29 Kč. Žalobkyně byla dále oprávněna v případě prodlení žalované požadovat úhradu smluvní pokuty ve výši 0,1% denně z dlužné částky; žalobkyně požadovala smluvní pokutu za prvních 90 dnů prodlení od 5. 3. 2025 do 3. 6. 2025 ve výši 2 893,96 Kč. V případě, že by soud neměl nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru za prokázaný, požadovala žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla dlužná částka převedena. Předžalobní výzva byla odeslána 31. 10. 2025.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K nařízenému jednání soudu se účastníci nedostavili, právní zástupkyně žalobkyně předem svou neúčast omluvila. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

3. Na základě provedeného dokazování, a to ze z informace pro spotřebitele, autorizace ověření totožnosti z 4. 12. 2024, z výpisu o posouzení úvěryschopnosti, smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25191550 ze dne 4. 12. 2024, přehledu bankovních transakcí, výzvy ze dne 4. 6. 2025, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 25. 10. 2025 a potvrzení o podání zásilky ze dne 29. 10. 2025 bylo zjištěno, že dne 4. 12. 2024 byla uzavřena mezi účastníky elektronicky smlouva o revolvingovém spotřebitelském úvěru na částku do výše 50 100 Kč s jejím postupným čerpáním; smlouva byla uzavřena na dobu do 28. 5. 2025. Na úvěr byla žalovanému vyplacena ve dnech 4. 12. 2024 až 2. 2. 2025 částka celkem 35 014 Kč, a to na účet č. , č. účtu, prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně. Emailovou upomínkou ze dne 4. 6. 2025 byl žalovaný upomínán o úhradu částky 78 746,48 Kč; předžalobní výzvou ze dne 25. 10. 2025 byl žalovaný dopisem právní zástupkyně žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 79 562,08 Kč a nákladů právního zastoupení do tří dnů; dne 29. 10. 2025 byla předžalobní výzva podána k poštovní přepravě. Ze zprávy , právnická osoba, . ze dne 13. 3. 2025 bylo zjištěno, že ve dnech 4. 12. 2024 až 2. 2. 2025 byla připsána částka celkem 35 014 Kč na účet vedený pro žalovaného jako majitele a disponenta.

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko co do jistiny. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 4. 12. 2024 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky do výše 50 100 Kč; žalovaný čerpal celkem 35 014 Kč, a to převodem na svůj bankovní účet, neuhradil dosud částku ve výši 34 954,71 Kč na jistině (tato tvrzení v řízení žalovaný nijak nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vyjma žalobkyní vyhotoveného výpisu o posouzení úvěruschopnosti. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu) svým výrokem, žalovaný se tak nemohla dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu nad rámec poskytnuté částky ve výši 34 954,71 Kč zamítl.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobkyně byla úspěšnou jen v části předmětu řízení a převážně úspěšnému žalovanému v řízení prokazatelně žádné náklady nevznikly.