19 C 311/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobce: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 zastoupený advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0 proti žalované: Česká republika – Anonymizováno IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 adresou pro doručování Anonymizováno Anonymizováno o 121 211 Kč s příslušenstvím

I. Co do částky 4 280 Kč se řízení zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 99 811 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 99 811 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Co do částky 17 120 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně z částky 121 211 Kč od 13. 4. 2021 do 7. 3. 2024 a co do 8,25% úroku z prodlení ročně z částky 21 400 Kč od 8. 3. 2024 do zaplacení, se žaloba zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 7 571 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, advokáta, se sídlem , právnická osoba, 291/11, , adresa, .

1. Žalobou ze dne 13. 10. 2023 se domáhal žalobce po žalované zaplacení částky 121 211 Kč s 8,25% úrokem z prodlení ročně od 13. 4. 2021 do zaplacení. Žalobu odůvodnil žalobce tvrzením, že usnesením Policie ČR – KŘPMSK, uzemní odbor , adresa, , 2. OOK, , adresa, , ze dne 6. 8. 2018, čj. KRPT – 133064-51/TČ- 2018-070372, bylo zahájeno trestní stihaní žalobce jako obviněného ze zločinu týraní osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku. Žalobce byl v trestním řízeni od počátku z důvodu nutné obhajoby na základě udělené plné moci ze dne 7. 8. 2018 zastoupen obhájcem , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, . Dne 28. 3. 2019 byla ze strany OSZ v , adresa, podaná obžaloba pro spáchaní zločinu týraní osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku (trestní stíhaní žalobce ohledně přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku bylo již v přípravném řízení zastaveno). Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 3. 2020, č.j. 8 T 50/2019-531, byl žalobce zproštěn obžaloby v plném rozsahu. Tento rozsudek nabyl právní moci dne 15. 4. 2020. Z uvedeného rozsudku je zřejmé, že proti žalobci jakožto obžalovanému, bylo vedeno trestní řízení, v němž nebyla prokázaná jeho vina a stát tedy odpovídá za škodu způsobenou zahájením (vedením) trestního stíhaní, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozhodnutím trestního soudu, a to z titulu odpovědnosti za škodu způsobenou nezákonným rozhodnutím dle § 7 a násl. zák. č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, za něž je považováno rozhodnutí, jimž se trestní stíhaní zastavuje. Tato škoda je zde představována náklady, které musel žalobce vynaložit za právní zastoupení v trestním řízení ke své obhajobě, která byla úspěšná. V souladu s § 31 zákona žalobce uplatnil svým návrhem podaným dne 12. 10. 2020 vůči žalovanému uvedeny nárok náhradu škody ve výši 121 211 Kč, spočívající v náhradě nákladů právního zastoupení, vzniklých v důsledku nezákonného trestního stihaní vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 8 T 50/2019. Žalovaná o tomto návrhu rozhodla svým stanoviskem ze dne 29. 9. 2021, č.j. MSP-2782/2020-ODSKODSK/8, a to tak, že tomuto návrhu nevyhověla a žádnou náhradu škody nepřiznala, když dle žalované žalobce neprokázal vznik škody, jelikož nedoložil doklad prokazující úhradu nákladů obhajoby. S ohledem na skutečnost, že žalovaná nevyhověla svým stanoviskem ze dne 29. 9. 2021 návrhu (žádosti) žalobce ze dne 12.10.2020, kterým uplatnil nárok na náhradu škody spočívající v náhradě nákladů právního zastoupeni, vzniklých v důsledku nezákonného trestního stihaní žalobce vedeného u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 8 T 50/2019, které bylo pravomocně ukončeno dne 15. 4. 2020, domáhá se žalobce svého nároku touto žalobou, která je podávaná v zákonné lhůtě ve smyslu § 32 odst. 1 zákona, když po dobu 6 měsíců od 12. 10. 2020 promlčecí lhůta ve smyslu § 35 odst. 1 zákona neběžela. Žalobce se touto žalobou ve smyslu § 31 odst. 3 zákona domáhá po žalované náhrady nákladů za právní zastupovaní v trestní věci ve výši vypočítané dle vyhlášky MS č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytovaní právních služeb (advokátní tarif), představující následující položky, které vyplývají i z obsahu trestního spisu:1) odměna advokáta za jednotlivé úkony právní služby ve výši 1 840 Kč za každý následující úkon(počet účtovaných úkonů dle § 11 advokátního tarifu je uveden vždy v závorce):- převzetí příprava zastoupení (1)- stížnost proti usneseni o zahájeni trestního stíhání (1/2 úkon – tj. úkon s poloviční sazbou)- výslech 14. 8. 2018 (1), 15. 8. 2018 (2), 15. 8. 2018 (1), 21. 8. 2018 (1). 5. 9. 2018 (1), 24. 9. 2018 (1), 26. 9. 2018 (1), 2. 10. 2018 (1), 2. 10. 2018 (1), 16. 1. 2019 (3), 7. 2. 2019 (1), 8. 2. 2019 (1), 25. 2. 2019 (2),- schůzky s klientem dne 10. 8. 2018, 20. 8. 2018, 21. 9. 2018, 14. 1. 2019, 6. 2. 2019, 22. 2. 2019,17. 9. 2019, 1. 11. 2019, 9. 12. 2019, 19. 12. 2019, 22. 1. 2020, 27. 1. 2020, 9. 3. 2020.- prostudovaní spisu při skončeni vyšetřovaní (1),- návrh na předběžné projednaní obžaloby (1/2)- návrh na vyčkaní výslechu nezletilého syna u jiného soudu (1/2)- účast u hlavního líčeni dne 20. 9. 2019 (3), 4. 11. 2019 (5), 10. 12. 2019 (2), 20. 12. 2019 (2), 24. 1. 2020 (3), 28. 1. 2020 (4), 12. 3. 2020 (2). Celkem 56 úkonů (z toho 3 v poloviční sazbě), tj. 54,5 x 1 840 Kč = 100 280 Kč.2) Režijní paušál – 56 x 300 Kč, celkem 16 800 Kč,3) Cestovné - 10 x cestovné , adresa, – PČR , adresa, (10 x 27 km, spotřeba 4,8 l/100 km), celkem 1 475 Kč, - 7 x , adresa, (7 x 24 km), celkem 956 Kč.4) Ztráta času za 17 půlhodin, celkem 1 700 Kč.Celková výše odměny a náhrad vypočtena dle advokátního tarifu představuje částku 121 211 Kč.

2. Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby s tím, že uplatněný nárok neuznává, a to ani zčásti, neboť doposud nepovažuje vznik škody na straně žalobce za prokázaný. Žalovaná učinila nespornou skutečnost, že u ní žalobce dne 12. 10. 2020 uplatnil nárok na poskytnutí náhrady škody ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb. v celkové výši 121 211 Kč spočívající v nákladech obhajoby vynaložených v rámci nezákonného trestního stíhání, rovněž učinila nespornou skutečnost, že žádost žalobce o náhradu škody dle zákona č. 82/1998 Sb. byla vyřízena zamítavým stanoviskem žalované ze dne 24. 9. 2021. Žalovaná dále učinila nespornou skutečnost, že žalobce byl na základě usnesení Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Karviná, 2. oddělení obecné kriminality ze dne 6. 8. 2018, č.j. KRPT-133064-51/TČ-2018–070372 stíhán pro spáchání zločinu týrání osoby ve společném obydlí dle § 199 odst. 1, odst. 2 písm. d) trestního zákoníku a přečinu krádeže dle § 205 odst. 1, odst. 3 trestního zákoníku. Nespornou učinila žalovaná také skutečnost, že pro spáchání shora uvedených trestných činů byla proti žalobci podána u Okresního soudu v Karviné dne 28. 3. 2019 obžaloba, z níž byl žalobce zproštěn rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 12.3.2020, č.j. 8 T 50/2019-531. S ohledem na skutečnost, že byl žalobce v trestním řízení zastoupen obhájcem z řad advokátů, přičemž uplatnil nárok na náhradu škody v podobě nákladů vynaložených na obhajobu advokátem, vyzvala žalovaná dne 10. 6. 2021 žalobce k doplnění svého podání o listiny prokazující vznik povinnosti na straně žalobce uhradit náklady obhajoby v podobě faktur, pokladních dokladů apod., a tím prokázání vzniku škody na jeho straně. Tato žádost žalované byla právnímu zástupci žalobce doručena dne 1. 7. 2021 a vyzvednuta dne 9. 7. 2021. Jelikož žalobce své podání o požadované podklady nedoplnil, žalovaná rozhodla stanoviskem o nepřiznání nároku žalobce.

3. Následně žalovaná doplnila své vyjádření s poukazem na tu skutečnost, že žalobce až dne 6. 3. 2024, kdy se před soudem prvního stupně konalo první jednání ve věci, poprvé doložil faktury za poskytování právních služeb a bankovní výpis prokazující úhradu plateb, které korespondují s doloženými fakturami. Na základě uvedeného má žalovaná za to, že jsou splněny předpoklady odpovědnosti státu podle zákona č. 82/1998 Sb., a to podle § 31 tohoto zákona. Je totiž dáno nezákonné rozhodnutí podle § 8 tohoto zákona a doloženy příčinně související náklady obhajoby, jejichž rozsah vyplývá z obsahu soudního spisu týkajícího se trestního řízení vedeného vůči žalobci u Okresního soudu v Karviné pod sp. zn. 8 T 50/2019. Žalovaná současně sporovala část žalobcem uplatněných nákladů obhajoby s tím, že nepovažuje za účelně vynaložené náklady veškeré žalobcem doložené „schůzky s klientem“ (v počtu celkem 13), které žalobce uplatňuje zřejmě jako tzv. „další poradu s klientem přesahující jednu hodinu“ v smyslu § 11 odst. 1 písm. c) advokátního tarifu. Zejména pak žalovaná rozporovala a zpochybňovala účelnost potřeby „další porady s klientem přesahující jednu hodinu“ téměř před každým výslechem svědka, jakož i např. přípravu obsahu závěrečné řeči (kdy ani samotná příprava závěrečné řeči není úkonem právní služby – viz např. usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 5. 1999, sp. zn. 8 To 59/99). Ač je tedy příprava advokáta, jako obhájce obviněného, nezbytnou součástí řádného výroku obhajoby, tak současně je žalovaná přesvědčena, že není obvyklé, aby byl při každé přípravě obhájce na výslech nebo hlavní líčení přítomen obviněný (jeho klient), a to pokaždé v řádu několika hodin. Pokud se pak jedná o „návrh na vyčkání výslechu nezletilého syna u jiného soudu“ ze dne 14. 3. 2019, tak tento není úkonem právní služby podle § 11 advokátního tarifu (a to ani v poloviční sazbě). Pokud jde o vyúčtování odměny advokáta za účast u hlavního líčení poukazovala na to, že dne 4. 11. 2019 se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 8:30 hodin a skončeno v 16:30 hodin, celkem tedy hlavní líčení trvalo přesně 8 hodin, tj. 4 dvouhodiny (ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Žalobcem však byla nesprávně uplatněna odměna advokáta v rozsahu 5 úkonů právní služby (namísto 4 úkonů právní služby). Dne 20. 12. 2019 se konalo hlavní líčení, které bylo zahájeno v 8:00 hodin a skončeno v 10:00 hodin, celkem tedy hlavní líčení trvalo přesně 2 hodiny, tj. 1 dvouhodinu (ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu). Žalobcem však byla nesprávně uplatněna odměna advokáta v rozsahu 2 úkonů právní služby (namísto 1 úkonu právní služby). S ohledem na shora uvedené výhrady by pak celkový počet úkonů právní služby činil 40 (z toho by byly 2 v poloviční sazbě), tj. 39 x 1 840 Kč = 71.760 Kč, plus režijní paušál ve výši 40 x 300 Kč = 12 000 Kč. Cestovné a náhradu za promeškaný čas žalovaná činila nesporným v žalobcem uplatněné výši, tedy v částkách 1 475 Kč (cestovné Ostrava – PČR Bohumín), 956 Kč (cestovné Ostrava – OS Karviná) a 1 700 Kč (za 17 půlhodin promeškaného času). Celková výše nákladů obhajoby, která odpovídá advokátnímu tarifu, vyplývá z obsahu trestního spisu a jedná se o úkony právní služby, které lze považovat za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., pak představuje částku ve výši 87 891 Kč. Žalovaná neuznávala jakékoli další náklady obhajoby nad rámec uvedené částky a současně upozorňovala, že žalobci v žádném případě nenáleží jakýkoli úrok z prodlení, a to z důvodu absence součinnosti s žalovanou, která žalobce výzvou ze dne 1. 7. 2021 vyzvala k doplnění „dokladu o zaplacení právních služeb na částku 121 211 Kč (tj. faktury, výpisu z účtu, pokladního dokladu) avšak tato výzva zůstala téměř 3 roky nevyslyšena a zcela bez reakce. Náhrada nákladů řízení pak žalobci nepřísluší zejména z důvodu, že příčinou zahájení řízení byla právě absence součinnosti se žalovanou. Kdyby totiž žalobce žalované jí požadované doklady doložil, nemuselo by k zahájení řízení v přítomné věci vůbec dojít. Žalovaná na zahájení řízení nenese žádnou odpovědnost, neboť bez doložení dokladů o existenci vzniku škody (a to alespoň ve formě dluhu) nemohla žalovaná přistoupit k jakémukoli plnění.

4. Na tomto místě je zapotřebí uvést, že za žalovanou – Českou republiku vystupuje před soudem její organizační složka, která je k tomu podle zákona příslušná. Příslušnou organizační složkou je v první řadě Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, který vystupuje za stát ve sporech a jiných právních věcech, o nichž to stanoví § 2 až 5 zákona č. 201/2002 Sb., nebo ve sporech a jiných právních věcech, v nichž se na tom v souladu se zákonem dohodl s organizační složkou státu, příslušnou věc podle zákona č. 219/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů. Nevystupuje-li za stát Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, náleží toto oprávnění organizační složce státu, příslušné podle zákona č. 219/2000 Sb. Jelikož v tomto případě se Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových dohodl dle ustanovení § 6 zákona č. 201/2002 Sb. s organizační složkou státu (Ministerstvem spravedlnosti ČR), že bude jednat (§ 2) v řízení před soudem namísto této příslušné organizační složky, jedná jménem státu Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových.

5. V průběhu řízení, a to u jednání soudu dne 26. 9. 2024, vzal žalobce žalobu zpět co do částky 4 280 Kč představující odměnu za dva úkony právní služby a s tím spojené režijní paušály s odůvodněním, že akceptuje námitky žalované týkající se trvání hlavního líčení ve dnech 4. 11. 2019 a 20. 12. 2019. Soud s ohledem na tento dispozitivní úkon žalobce, proti němuž žalovaná nevznesla žádné námitky, řízení v této části zastavil dle ust. § 96 odst. 1, odst. 2 věta prvá občanského soudního řádu (dále jen o.s.ř.).

6. Na základě provedeného dokazování, a to ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 8 T 50/2019, technického průkazu vozidla, zápisů o jednání s klientem, uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 12. 10. 2020, doručenky datové zprávy ze dne 12. 10. 2020, sdělení ze dne 13. 10. 2020, výzvy ze dne 1. 7. 2021, potvrzení o dodání a doručení do datové schránky, stanoviska žalované ze dne 29. 9. 2021, doručenky datové zprávy ze dne 29. 9. 2021, faktur vystavených na jméno žalobce jako klienta ze dne 24. 8., 15. 10. a 8. 11. 2018, 11. 1., 20. 2., 15. 3., 10. 5., 25. 9. a 8. 11. 2019, 14. 1., 10. 2. a 18. 3. 2020 a výpisu z účtu bylo zjištěno, že trestní stíhaní žalobce jako obviněného ze zločinu týraní osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku a přečinu krádeže podle § 205 odst. 1, 3 trestního zákoníku bylo zahájeno usnesením Policie České republiky, Krajského ředitelství policie Moravskoslezského kraje, územního odboru Karviná, 2. oddělení obecné kriminality ze dne 6. 8. 2018, č.j. KRPT-133064-51/TČ-2018–070372. Dnem 28. 3. 2019 byla na žalobce podaná obžaloba pro spáchaní zločinu týraní osoby žijící ve společném obydlí podle § 199 odst. 1, 2 písm. d) trestního zákoníku, když trestní stíhaní pro přečin krádeže bylo zastaveno již v přípravném řízení. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 12. 3. 2020, č.j. 8 T 50/2019-531, byl žalobce zproštěn obžaloby v plném rozsahu; rozsudek nabyl právní moci dne 15. 4. 2020. Dne 7. 8. 2018 udělil žalobce plnou moc ke svému zastupování , Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0, který jej zastupoval následně po celou dobu trestního stíhání. Podáním ze dne 12. 10. 2020 uplatnil žalobce u žalované nárok na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb., a to v rozsahu částky 121 211 Kč. Žalovaná dne 13. 10. 2020 potvrdila doručení žádosti, následně výzvou ze dne 1. 7. 2021 se předně omluvila za nedodržení zákonné lhůty k vyřízení žádosti a dále požádala o doplnění žádosti o doklad o zaplacení právních služeb na částku 121 211 Kč (faktura/výpis z účtu/pokladní doklad). Dne 29. 9. 2021 vydala žalovaná své stanovisko, jímž deklarovala, že v daném případě došlo k vydání nezákonného rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., za které lze považovat s ohledem na výsledek trestního řízení usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 6. 8. 2018. Co se týče náhrady škody spočívající ve vynaložených nákladech na obhajobu v trestním řízení, žalovaná konstatovala, že vzhledem k tomu, že žalobce při předběžném projednání ani přes výzvu ze dne 1. 7. 2021 neprokázal vznik škody, resp. nedoložil doklad prokazující úhradu nákladů obhajoby, žádosti nemohlo být z tohoto důvodu vyhověno. Fakturami vystavenými ode dne 24. 8. 2018 do 18. 3. 2020 vyúčtoval obhájce za právní služby žalobci celkem 115 690 Kč; žalobce platbami a dílčími platbami , tituly před jménem, , jméno FO, uvedenou částku uhradil.

7. Podle § 31 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem) náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

8. Podle odstavce třetího téhož zákonného ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

9. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu jeho závěrů žalobě, byť nikoli v plném rozsahu vyhověl. Předně je zapotřebí na tomto místě zdůraznit, že žalovaná učinila zcela nesporným, že jsou zde dány všechny předpoklady vzniku její odpovědnosti za škodu podle ustanovení § 31, neboť bylo ve vztahu k žalobci vydáno nezákonné rozhodnutí (§ 8 cit. zákona). Z uplatněných nákladů obhajoby učinila nesporným vyčíslené cestovné a náhradu za promeškaný čas v částkách 1 475 Kč (cestovné Ostrava – PČR Bohumín), 956 Kč (cestovné Ostrava – Okresní soud v Karviné) a 1 700 Kč (za celkem 17 začínajících půlhodin promeškaného času). Dále pak žalovaná učinila nespornými účelně vynaložené náklady obhajoby v rozsahu 40 úkonů po 1 840 Kč s režijním paušálem ve výši 300 Kč za jeden úkon právní služby podle § 11 odst. 1 vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytovaní právních služeb (advokátní tarif), a to konkrétně za převzetí a přípravu zastoupení v rozsahu jednoho úkonu, účast u výslechů ve dnech 14. 8. 2018, 15. 8. 2018 (zde v rozsahu dvou úkonů), 15. 8. 2018, 21. 8. 2018, 5. 9. 2018, 24. 9. 2018, 26. 9. 2018, 2. 10. 2018, 2. 10. 2018, 16. 1. 2019 (v rozsahu tří úkonů), 7. 2. 2019, 8. 2. 2019 a dne 25. 2. 2019 (2 úkony), dále za prostudování spisu při skončení vyšetřování a účast u hlavního líčení ve dnech 20. 9. 2019 (zde v rozsahu 3 úkonů), 4. 11. 2019 (v rozsahu 4 úkonů), 10. 12. 2019 (v rozsahu 2 úkonů), 20. 12. 2019, 24. 1. 2020 (v rozsahu 3 úkonů), 28. 1. 2020 (v rozsahu 4 úkonů ), 12. 3. 2020 (v rozsahu 2 úkonů). Pokud jde o mimosmluvní odměnu ve výši jedné poloviny (§ 11 odst. 2 cit. vyhlášky), pak žalovaná učinila nespornými účelně vynaložené náklady obhajoby za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání a podaný návrh na předběžné projednání obžaloby.

10. Ohledně dalších žalobcem uplatněných úkonů právní služby soud shledal, že,a) nárok na odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 1 840 Kč s režijním paušálem 300 Kč – jednání s klientem dne 10. 8. 2018 (zápis označen jako odůvodnění stížnosti, obsah spisu PČR) je nedůvodný, neboť k pravdivosti a účelnosti neunesl žalobce v řízení důkazní břemeno, navíc první porada s klientem včetně převzetí a přípravy zastoupení dne 7. 8. 2018 a podání stížnosti dne 9. 8. 2018 s jejím doplněním 14. 8. 2018 je součástí již přiznaných úkonů /§ 11 odst. 1 písm. b), § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu/,b) nárok na odměnu za dva úkony právní služby ve výši 1 840 Kč s režijním paušálem 300 Kč – jednání s klientem ve dnech 20. 8. a 21. 9. 2018 (zápisy označeny jako příprava na výslech svědků) jsou nedůvodné, neboť k pravdivosti a účelnosti neunesl žalobce v řízení důkazní břemeno,c) nárok na odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 1 840 Kč – za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 14. 1. 2019 je důvodný podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) včetně režijního paušálu ve výši 300 Kč (navíc za situace, kdy žalobce jako obviněný byl následně vyslýchán dne 16. 1. 2019 po výsleších svědků),d) nárok na odměnu za dva úkony právní služby ve výši 1 840 Kč – za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 6. 2. a 22. 2. 2019 jsou důvodné podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) včetně režijního paušálu ve výši 300 Kč (navíc za situace, kdy bezprostředně následovaly výslechy poškozené dne 8. 2. a 25. 2. 2019),e) nárok na odměnu za dva úkony právní služby ve výši 1 840 Kč – za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 17. 9. a 19. 12. 2019 jsou důvodné podle ust. § 11 odst. 1 písm. c) včetně režijního paušálu ve výši 300 Kč (navíc za situace, kdy bezprostředně následovala hlavní líčení ve dnech 20. 9. a 20. 12. 2019 po podání znaleckého posudku),f) nárok na odměnu za úkony právní služby ve výši vždy 1 840 Kč s režijním paušálem 300 Kč – jednání s klientem dne 1. 11. 2019, 9. 12. 2019, 22. 1. 2020 a 27. 1. 2020 (zápisy označeny jako příprava na hlavní líčení, resp. příprava na hlavní líčení – výslechy svědků) je nedůvodný, neboť k pravdivosti a účelnosti neunesl žalobce v řízení důkazní břemeno, navíc za situace, kdy obhájce již byl v rámci přípravného řízení přítomen výslechům týchž svědků a účast při těchto vyšetřovacích úkonech v přípravném řízení je součástí již přiznaných úkonů (§ 11 odst. 1 písm. e) advokátního tarifu),g) nárok na odměnu za jeden úkon právní služby ve výši 1 840 Kč – za další poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne 9. 3. 2020 (zápis označen jako příprava obsahu závěrečné řeči) je nedůvodný, neboť k pravdivosti a účelnosti neunesl žalobce v řízení břemeno důkazní, navíc za situace, kdy ani samotná příprava závěrečné řeči není úkonem právní služby,h) nárok na odměnu v rozsahu jedné poloviny s paušální náhradou za podání odůvodněného návrhu na učinění důkazu spisem jiného soudu, zajištění důkazu (označený jako „návrh na vyčkání výslechu nezletilého syna“) je důvodný ve smyslu § 11 odst. 3 ve spojení s § 11 odst. 2 písm. a) advokátního tarifu.

11. Vzhledem ke všem shora uvedeným důvodům tak přiznána na náhradě škody byla celkem částka ve výši 99 811 Kč, a to 1 475 Kč a 956 Kč na cestovném zástupce žalobce, 1 700 Kč na náhradě za jeho promeškaný čas, 81 880 Kč na odměně obhájce za celkem 46 úkonů právní služby (z toho 3 v rozsahu jedné poloviny) a 13 800 Kč na náhradě hotových výdajů. Jelikož je žalovaná v prodlení s úhradou peněžité částky (§ 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen o.z.), a to ve výši dle nař. vlády č. 351/2013 Sb., (avšak při vázanosti žalobním žádáním dle § 153 odst. 2 o.s.ř.) byla zavázána zaplatit žalobci také požadovaný úrok z prodlení od data 8. 3. 2024 (dne 6. 3. 2024 žalobce dokladoval vznik škody, k jejíž úhradě již dříve žalovanou vyzýval - § 1958 o.z., dne 7. 3. 2024 mohla žalovaná plnit a od následujícího dne je již prokazatelně v prodlení s úhradou). Dle ust. § 160 odst. 1 o. s. ř. byla pak žalovaná zavázána dlužnou částku žalobci uhradit i s příslušenstvím do tří dnů od právní moci rozsudku. Ve zbytku byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

12. O nákladech řízení bylo rozhodnuto ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobce v dané právní věci, totiž úspěchu v rozsahu 69 % předmětu řízení. Od tohoto poměrného úspěchu byl odečten neúspěch žalobce (31 %), náklady řízení mu tak byly přiznány z 38 %. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i celého jejího příslušenství. Navíc, pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby, byl to žalobce, kdo zavinil (z procesního hlediska) zastavení řízení - § 146 odst. 2 věta prvá o.s.ř. Náklady v dané právní věci představují náklady právního zastoupení, z toho na odměně advokáta 17 940 Kč za 3 úkony právní služby po 5 980 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění, 3 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 odst. 3 téže vyhlášky, a to k úkonům právní služby ve formě podání žaloby a zastupování žalobce u dvou jednání soudu. Na jízdném právního zástupce žalobce k jednáním soudu byla zohledněna částka celkem 683,90 Kč (na cestovném k oběma jednáním soudu), přičemž náhrada za spotřebované pohonné hmoty představovala vždy částku 84,35 Kč (při ujetých 46 km ze sídla advokátní kanceláře do , adresa, a zpět, os. vozidlem s kombinovanou spotřebou 4,8 l benzinu na 100 km a ceně dle vyhl. č. 398/2023 Sb., ve výši 38,20 Kč) a na základní náhradě dle téže vyhlášky vždy částku 257,60 Kč (46 km po 5,60 Kč za ujetý km jízdy). Na náhradě za promeškaný čas bylo přiznáno 400 Kč za celkem 4 začínající půlhodiny podle § 14 odst. 3 vyhl. č. 177/1996 Sb., v platném znění. Celkem tak náklady řízení byly vyčísleny částkou 19 923,90 Kč, z této bylo přiznáno 38 %, tj. 7 571 Kč a tuto částku byla žalovaná zavázána zaplatit žalobci k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.