19 C 349/2025
č. j. 19 C 349/2025-42
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné vyhověl žalobě částečně, povinnost zaplatit 8 000 Kč byla uznána, zbytek žádosti o částku 9 976,28 Kč s úroky byl zamítnut. Soud uznal smlouvu o spotřebitelském úvěru za neplatnou, protože poskytovatel nevykonal odborné posouzení úvěruschopnosti podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Vzhledem k neplatnosti smlouvy byl žalovaný povinen vrátit jistinu v přiměřené lhůtě, kterou soud určil analogicky § 160 odst. 1 o.s.ř. Náhrada nákladů řízení byla odmítnuta kvůli částečnému úspěchu žalobkyně.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 17 976,28 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 000 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Co do částky 9 976,28 Kč s 12% úrokem z prodlení ročně z částky 8 158,88 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 7. 7. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 17 872,96 Kč s 12 % úrokem z prodlení ročně z částky 8 158,88 Kč od 11. 2. 2025 do zaplacení a dále úhrady částky 103,32 Kč. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci uzavřeli distančním způsobem smlouvu o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25148072 na adrese www.flexifin.cz., na základě níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr jiný než na bydlení až do výše 18 000 Kč s možností postupného čerpání a žalovaný se zavázal poskytnuté finanční prostředky vrátit žalobkyni spolu s příslušenstvím v pravidelných denních splátkách. Žalobkyně před sjednáním smlouvy ověřovala úvěruschopnost žalovaného. Úvěr byl žalovanému vyplacen na účet č. č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to 11. 10. 2024 v částce 8 000 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou pravidelných denních splátek, a proto žalobkyně vypověděla smlouvu. Žalovaný má ve vztahu k žalobkyni nesplacený dluh v celkové výši 17 872,96 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit žalobkyni poplatek za vyplacení tranší úvěru ve výši 1,99 % z vyplacené tranše a smluvní úrok ve výši 1,02 % denně z nesplacené části jistiny. Žalobkyně byla dále oprávněna v případě prodlení žalovaného požadovat úhradu aktuálního zůstatku smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z jistiny až do zaplacení stávajícího dluhu. Žalobkyně počítala smluvní pokutu pouze za prvních 90 dnů prodlení, tj. ve výši 103,32 Kč.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání soudu se nedostavil; k jednání se rovněž nedostavil předem omluvený zástupce žalobkyně. Jelikož nikdo z účastníků včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti, vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.
3. Na základě provedeného dokazování, a to z informace pro spotřebitele, listiny označené – údaje o poskytovateli spotřebitelského úvěru, fotokopie občanského průkazu žalovaného, výpisu o posouzení úvěryschopnosti, smlouvy o revolvingovém spotřebitelském úvěru č. 25148072 ze dne 11. 10. 2024, autorizace ověření totožnosti ze dne 11. 10. 2024, zprávy právnická osoba. ze dne 3. 10. 2025, upomínky ze dne 10. 2. 2025, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne 19. 6. 2025 a podacího lístku ze dne 19. 6. 2025 bylo zjištěno, že dne 11. 10. 2024 byla uzavřena mezi účastníky elektronicky smlouva o spotřebitelském, neúčelovém úvěru až do výše 18 000 Kč (kreditní rámec); smlouva byla uzavřena na dobu určitou do 4. 4. 2026. Z úvěru byla žalovanému vyplacena na účet č. č. účtu prostřednictvím bankovního převodu z bankovního účtu žalobkyně, a to 11. 10. 2024 částka 8 000 Kč; účet dle zprávy banky byl veden pro žalovaného jako majitele a disponenta. Předžalobní výzvou ze dne 19. 6. 2025 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k zaplacení částky 18 606,28 Kč a k úhradě nákladů právního zastoupení.
4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko co do jistiny. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky byla dne 11. 10. 2024 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky až do výše 18 000 Kč, poskytla mu částku 8 000 Kč. Žalovaný tuto částku vyčerpal, a to převodem na svůj bankovní účet, neuhradil dosud ničeho (tato tvrzení v řízení žalovaný nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, vyjma žalobkyní vyhotoveného výpisu o posouzení úvěruschopnosti. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu) svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti žalobu nad rámec poskytnuté částky ve výši 8 000 Kč zamítl.
5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí (§ 251 odst. 1 věta prvá o. s. ř.) nebo exekuční návrh.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.