19 C 452/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupena advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 35 269,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 14 476,30 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do částky 20 793,45 Kč, co do kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 071,55 Kč, co do kapitalizovaného úroku ve výši 1 677,39 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 14 476,30 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení a co do úroku ve výši 12,75 % ročně z částky 14 476,30 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 8. 2025 se domáhala žalobkyně po žalovaném zaplacení částky 35 269,75 Kč, s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že mezi právním předchůdcem žalobkyně – společností , právnická osoba, a žalovaným došlo dne 4. 4. 2023 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru č. 779271881. Nedílnou součástí smlouvy byly smluvní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel zápůjčky posoudil před jejím poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovanou zápůjčku splácet, zejména vyhodnocením informací požadovaných a získaných od žalovaného. Na základě smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný potvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně částku ve výši 14 706 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 10 207 Kč, s úrokovou sazbou ve výši 12,75 % ročně, 1 500 Kč za zpracování zápůjčky a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 999 Kč. Celkovou dlužnou částku se žalovaný zavázal uhradit ve 78týdenních splátkách po 381 Kč, přičemž poslední splátka byla stanovena na 1. 10. 2024. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 17. 4. 2023. Ke dni 20. 8. 2023 provedl právní předchůdce žalobkyně vyčíslení a dlužná jistina činila 14 476,30 Kč a dlužný poplatek 13 293,45 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobkyni, a to s účinností ke dni 28. 4. 2025. Žalobkyně po žalovaném požadovala úhradu celkové dlužné částky 35 269,75 Kč sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 476,30 Kč, dlužné části poplatku ve výši 13 293,45 Kč a dlužné smluvní pokuty ve výši 7 500 Kč, dále úhrady kapitalizovaných úroků a kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení v částkách 1 677,39 Kč a 1 071,55 Kč, úroků 12,75 % ročně a úroků z prodlení 12,75 % ročně z dlužné jistiny ve výši 14 476,30 Kč od 29. 4. 2025 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání dne 14. 5. 2026 se bez omluvy nedostavil. Jelikož včas a z důležitého důvodu nepožádal o odročení jednání, soud věc projednal a rozhodl v jeho nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř).

3. Na základě provedených důkazů, a to z výpisu z obchodního rejstříku, ze zákaznické karty bez uvedení data vyhotovení, smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 4. 4. 2023, smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025, seznamu postoupených pohledávek – přílohy č. 1 ke smlouvě ze dne 28. 4. 2025, oznámení o postoupení pohledávky ze dne 28. 4. 2025, poštovního podacího lístku ze dne 22. 5. 2025, výzvy k plnění ze dne 29. 7. 2025 a poštovního podacího lístku ze dne 30. 7. 2025 bylo zjištěno, že dne 4. 4. 2024 byla mezi společností , právnická osoba, a žalovaným uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž byly žalovanému v hotovosti poskytnuty finanční prostředky ve výši 15 000 Kč a žalovaný se zavázal tuto částku vrátit spolu s poplatky ve výši celkem 14 706 Kč, celkem pak zaplatit 26 707 Kč a to ve 77 týdenních splátkách po 381 Kč s poslední 78. splátkou ve výši 369 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 4. 2025 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni. Výzvou ze dne 28. 4. 2025 (současně s oznámením o postoupení pohledávky a oznámením výše převzaté pohledávky) byl žalovaný vyzýván k úhradě částky 40 299,90 Kč; předžalobní výzvou ze dne 29. 7. 2025 byl žalovaný dopisem právního zástupce žalobkyně vyzýván k úhradě dlužné částky ve výši 38 962,05 Kč; dne 30. 7. 2025 byla výzva podána k poštovní přepravě.

4. Soud po provedeném dokazování žalobě vyhověl toliko co do dosud nevrácené jistiny. V řízení bylo prokázáno, že mezi účastníky (právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným) byla dne 4. 4. 2023 sjednána smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdce žalobkyně jako úvěrující zavázal, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný tuto částku převzal, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, hradil toliko částečně (tato tvrzení v řízení žalovaný nerozporoval). Výše uvedená smlouva je bezesporu ve smyslu ustanovení § 1810 a následujících o. z. smlouvou spotřebitelskou, neboť žalovaný jednal jako spotřebitel a věřitel jako podnikatel. Tento však nedostál své povinnosti s odbornou péčí prověřit před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného jakožto spotřebitele, v řízení nebyly tvrzeny, tím spíše ani prokázány, žádné zcela konkrétní kroky směřující k řádnému a úplnému posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. K důkazu předložená tzv. zákaznická karta nebyla datována, předložena byla navíc pouze její část. Neposoudil-li proto poskytovatel úvěru s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, schopnost žalované úvěr řádně splácet, soud k neplatnosti tohoto právního jednání ve smyslu ust. § 87 odst. 1 citovaného zákona ve spojení s § 588 o. z. přihlíží, aniž by se jí spotřebitel musel dovolat. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu. V důsledku neplatnosti smlouvy o úvěru nastupuje povinnost stran neplatné smlouvy svůj vzájemný vztah si vypořádat v režimu ust. § 87 zákona č. 257/2016 Sb. (toto ustanovení je ustanovením speciálním k § 2991 a násl. občanského zákoníku, upravujícím bezdůvodné obohacení, jehož úprava se zde použije jen subsidiárně). Z citovaného zákonného ustanovení vyplývá, že spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož zde prokazatelně nedošlo k dohodě účastníků, určuje splatnost nesplacené jistiny soud. V této souvislosti je nutno odkázat na usnesení Nejvyššího soudu České republiky ze dne 20. 4. 2022, č.j. 33 Cdo 3675/2021-262 a též rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne 26. 1. 2024, č.j. 8 Co 5/2024-160. Soud lhůtu splatnosti určil analogicky podle § 160 odst. 1 o.s.ř. (tedy jako obecnou pariční lhůtu) svým výrokem, žalovaný se tak nemohl dosud dostat do prodlení s plněním dluhu. S ohledem na shora uvedené skutečnosti soud žalobu nad rámec částky ve výši 14 476,30 Kč zamítl.

5. O nákladech řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem ve smyslu ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. v závislosti na toliko částečném úspěchu žalobkyně v dané právní věci. Je přitom zapotřebí na tomto místě zdůraznit (zcela v souladu s nálezem Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010, sp. zn. I. ÚS 2717/08), že je-li předmětem civilního řízení vedle pohledávky také její příslušenství, je nutno při rozhodování o náhradě nákladů podle míry úspěchu ve věci zvážit míru úspěchu v celém sporu, tj. nejen ohledně pohledávky samotné, nýbrž i jejího příslušenství.