19 C 489/2014

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně sídlem ulice a číslo , PSČ obec a číslo – část obce zastoupené advokátem JUDr. jméno příjmení , příjmení sídlem adresa proti; žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa zastoupenému advokátem Mgr. jméno příjmení , Ph.D. sídlem adresa o 10 949 Kč s příslušenstvím <b>I. Žaloba, aby žalovanému byla uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 10 949 Kč spolu s 0,25% úrokem z prodlení denně z částky 4 999 Kč od 24. 11. 2014 do zaplacení a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 11. 9. 2014 do 23. 11. 2014 ve výši 950 Kč, se zamítá.</b> <b>II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku 4 453 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta, se sídlem [adresa].</b> 1. Žalobou ze dne 24. 11. 2014 se domáhala žalobkyně (dříve [právnická osoba], [IČO], se sídlem [ulice a číslo], [obec a číslo]) po žalovaném zaplacení částky 10 949 Kč spolu s 0,25% smluvním úrokem z prodlení denně z částky 4 999 Kč od 24. 11. 2014 do zaplacení a dále s kapitalizovaným úrokem z prodlení za dobu od 11. 9. 2014 do 23. 11. 2014 ve výši 950 Kč. Žalobu odůvodnila tvrzením, že [právnická osoba] s. r..o. uzavřela jako věřitel se žalovaným jako dlužníkem smlouvu o zápůjčce, a to prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Žalovanému byla na bankovní účet zaslaná zápůjčka ve výši 4 999 Kč; a to na dobu 35 dnů za poplatek 1 750 Kč. Pro případ nevrácení zápůjčky včas, byla smluvními stranami domluvena smluvní pokuta do maximální výše 1 600 Kč. Zapůjčitel byl dále oprávněn naúčtovat vydlužiteli náklady spojené s vymáháním a uplatněním zápůjčky ve výši 2 600 Kč. Pro případ prodlení bylo smluvními stranami dohodnuto, že půjčená částka 4 999 Kč bude úročena smluvním úrokem z prodlení ve výši 0,25% denně. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 31. 10. 2014 byla pohledávka postoupena na žalobkyni.

2. Řízení ve věci bylo následně přerušeno, neboť dnem 20. 3. 2015 bylo v insolvenčním rejstříku zveřejněno usnesení o úpadku spojené s povolením oddlužení žalovaného dlužníka vydané Krajským soudem v Ostravě dne 20. 3. 2015, č. j. KSOS 31 INS 2281/2015.

3. Z výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, bylo zjištěno, že na základě projektu vnitrostátní fúze ze dne 10. 10. 2017 došlo k fúzi sloučením společnosti [právnická osoba], se sídlem [obec a číslo], [ulice a číslo], PSČ: [PSČ], [IČO], jakožto zanikající společnosti, a společnosti [právnická osoba], se sídlem [adresa], [PSČ] [obec a číslo] (nyní [ulice a číslo], [část obce], [PSČ] [obec a číslo]), [IČO], jakožto nástupnické společnosti. Na nástupnickou společnost [právnická osoba] přešlo v důsledku fúze sloučením jmění zanikající společnosti [právnická osoba]

4. Podle § 140a odst. 1 věta druhá zák. č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (dále jen IZ), účinky rozhodnutí o úpadku nastávají okamžikem jeho zveřejnění v insolvenčním rejstříku. Rozhodnutím o úpadku se přerušují soudní a rozhodčí řízení o pohledávkách a jiných právech týkajících se majetkové podstaty, které mají být v insolvenčním řízení uplatněny přihláškou, nebo na které se v insolvenčním řízení pohlíží jako na přihlášené, anebo o pohledávkách, které se v insolvenčním řízení neuspokojují (§ 170). Není-li dále stanoveno jinak, v těchto řízeních nelze pokračovat po dobu, po kterou trvají účinky rozhodnutí o úpadku.

5. Žalovaný se žalobou nesouhlasil a namítal, že v insolvenčním řízení byla pohledávka žalobkyně uhrazena.

6. K jednání soudu dne 14. 6. 2021 se právní zástupce žalobkyně nedostavil, svou neúčast předem omluvil. Jelikož žalobkyně nepožádala o odročení jednání včas a z důležitého důvodu, soud věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti; vycházel přitom z obsahu spisu a provedených důkazů.

7. Z usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 5. 2. 2021, č. j. KSOS 31 INS 2281/2015 - B-39, bylo zjištěno, že soud vzal na vědomí splnění oddlužení žalovaného plněním splátkového kalendáře. Současně byl dlužník, v tomto řízení žalovaný, osvobozen od placení pohledávek věřitelů, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, jakož i od pohledávek věřitelů, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit. Ze seznamu přihlášených pohledávek bylo zjištěno, že pod číslem pohledávky P8 byla přihlášena pohledávka věřitele [právnická osoba] za žalovaným v rozsahu částky 11 111 Kč (z toho na jistině 4 999 Kč); žalovaný pohledávku uznal. Z listinných důkazů předložených žalobkyní soud neučinil žádná relevantní skutková zjištění.

8. Podle ust. § 414 odst. 1, 2 IZ jestliže insolvenční soud rozhodne o splnění oddlužení a dlužník splní řádně a včas všechny povinnosti podle schváleného způsobu oddlužení, spojí insolvenční soud s rozhodnutím o splnění oddlužení rozhodnutí, jímž dlužníka osvobodí od placení pohledávek, zahrnutých do oddlužení, v rozsahu, v němž dosud nebyly uspokojeny. Osvobození podle věty první se nevztahuje na pohledávky vzniklé po rozhodnutí o úpadku. Osvobození podle odstavce 1 se vztahuje také na věřitele, k jejichž pohledávkám se v insolvenčním řízení nepřihlíželo, a na věřitele, kteří své pohledávky do insolvenčního řízení nepřihlásili, ač tak měli učinit.

9. Soud s ohledem na shora uvedené žalobu v plném rozsahu zamítl, neboť pohledávka, na kterou se vztahuje rozhodnutí o osvobození dlužníka od placení, vydané podle § 414 odst. 1 insolvenčního zákona, a to jak nepřihlášená, neuhrazená či toliko v neuhrazeném rozsahu, sice nezaniká, v soudním či jiném řízení ji však již nelze věřiteli přiznat. Jinými slovy – pohledávka žalobkyně za žalovaným vznikla prokazatelně před rozhodnutím o úpadku, nadále má (a to navíc pouze v rozsahu, v němž dosud nebyla uspokojena) povahu toliko naturální obligace, soudním rozhodnutím již být přiznána nemůže.

10. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně procesně úspěšnému žalovanému byla přiznána jejich náhrada. Náklady žalovaného v dané právní věci představují náklady jeho právního zastoupení, z toho na odměně advokáta 3 080 Kč za 2 úkony právní služby po 1 540 Kč dle § 7 vyhl. č. 177/1996 Sb., 2 x režijní paušál po 300 Kč dle § 13 citované vyhlášky, a to ke dvěma úkonům právní služby ve formě převzetí a přípravy zastoupení a zastupování žalovaného u jednoho jednání soudu dne 14. 6. 2021. Z odměny a náhrad, tedy z částky 3 680 Kč bylo na dani přiznáno 773 Kč (21% DPH), neboť právní zástupce žalovaného je ke dni rozhodnutí soudu plátcem DPH. Celkem náklady činí výsledných 4 453 Kč a tuto částku byla žalobkyně zavázána zaplatit žalovanému k rukám jeho právního zástupce dle § 149 odst. 1 o. s. ř.