19 C 7/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovaným:

1. Jméno žalované A, narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované B, narozený Datum narození žalované B bytem Adresa žalované B zastoupeným advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zrušení a vypořádání spoluvlastnického práva k nemovitým věcem I. Podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaných 1. a 2. k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, a to: - pozemku parcela č. Anonymizováno, - pozemku parcela č. Anonymizováno, - pozemku parcela č. hodnota Anonymizováno, s e z r u š u je. II. Nařizuje se prodej - pozemku parcela č. 1858/4 (zahrada), - pozemku parcela č. Anonymizováno, - pozemku parcela č. hodnota (Anonymizováno, jak jsou tyto nemovitosti zapsány v katastru nemovitostí právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa na listu vlastnictví č. hodnota v k. ú. adresa, obec adresa, ve veřejné dražbě. III. Výtěžek veřejné dražby bude rozdělen takto: žalobkyni náleží podíl ve výši 1/6, žalovanému jméno FO, nar. Datum narození žalované A, žalovanému jméno FO, nar. Datum narození žalované B IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou ze dne 4. 1. 2023, podanou původně proti žalovaným – 1. jméno FO, 2. jméno FO a 3. jméno FO – se domáhala žalobkyně zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví účastníků k pozemkům parc. č. Anonymizováno, parc. č. Anonymizováno a parc. č. hodnota nacházejícím se v obci a katastrálním územní adresa, zapsaným na LV č. hodnota v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa. Navrhovala, aby soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k označeným pozemkům a tyto pozemky přikázal do vlastnictví žalobkyně s tím, že tato je povinna zaplatit žalovaným 1., 2. a 3. na vypořádání podílového spoluvlastnictví částku určenou soudem. Žalobu odůvodnila žalobkyně tvrzením, že účastníci jsou podíloví spoluvlastníci pozemku parc. č. Anonymizováno pozemku parc. č. Anonymizováno a pozemku parc. č. hodnota, to vše v obci adresa, katastrálním území adresa, zapsané v katastru nemovitostí u právnická osoba pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, na listu vlastnictví č. hodnota, o velikosti spoluvlastnických podílů id. 1/6 pro žalovaného 1., id. 1/6 pro žalovaného 2., id. 1/2 pro žalovanou 3. a id. 1/6 pro žalobkyni. Žalobkyně se stala vlastníkem spoluvlastnického podílu o velikosti id. 1/6 na základě usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, o udělení příklepu, č.j. spisová značka ze dne datum, pravomocného ke dni datum, s právními účinky zápisu ke dni datum. V té době byl předmětem dražby také pozemek parc. č. Anonymizováno o výměře 191 m2, který se následně sloučil do pozemku parc. č. Anonymizováno (tehdy o výměře 943 m2, nyní o výměře 1134 m2, což odpovídá součtů výměr 191 m2 a 943 m2). Žalovaný 1. a žalovaný 2. se stali vlastníkem svých spoluvlastnických podílů na základě usnesení Okresního soudu v adresa ve věci projednání dědictví sp. zn. Anonymizováno ze dne datum. Žalovaná 3. se stala vlastníkem svého spoluvlastnického podílu na základě kupní smlouvy ze dne datum, Anonymizováno. Žalobkyně nemá zájem setrvat v podílovém spoluvlastnictví se žalovanými. Jedná se o soubor sousedících mírně svažitých pozemků, které jsou nepravidelného tvaru. Žalobkyně má za to, že reálné rozdělení nemovitostí není vhodné ani účelné, a to s ohledem na umístění pozemků, jejich tvar, jejich způsob využití (pozemek parc. č. hodnota je v katastru evidován jako vodní plocha, zamokřená plocha) a jejich napojení na veřejnou komunikaci. Žalobkyně navrhovala, aby byly nemovitosti přikázány do jejího vlastnictví. Co se týká přiměřené náhrady za vypořádání podílového spoluvlastnictví, žalobkyně neví, jaká je nyní aktuální obvyklá cena předmětných nemovitostí, a to s ohledem na aktuální turbulentní dobu na trhu s nemovitostmi. Žalobkyně zaslala všem třem žalovaným nabídku na odkup jejich spoluvlastnických podílů. Žalovaný 1. si dopis na poště nepřevzal, žalovanému 2. a žalované 3. byl dopis doručen, ovšem nikdo ze žalovaných nereagoval.

2. Usnesením ze dne 19. 12. 2023, č. j. 19 C 7/2023-42 (pravomocným dne 5. 1. 2024) soud na návrh žalobkyně ve smyslu § 107a o.s.ř. připustil, aby na místo 3. žalované vstoupili 1. a 2. žalovaný, neboť po zahájení řízení nastala právní skutečnost – převod vlastnického práva k majetku, o nějž v řízení jde. Po zahájení řízení 3. žalovaná uzavřela se žalovanými ad 1) a ad 2) darovací smlouvu, na základě níž převedla na ně svůj spoluvlastnický podíl na nemovitostech.

3. Podáním ze dne 5. 2. 2024 žalobkyně změnila žalobu, nadále se domáhala po zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k předmětným nemovitostem přikázání nemovitostí do svého vlastnictví, avšak nově s uloženou povinností zaplatit vypořádací podíl určený soudem již pouze žalovaným 1. a 2. Usnesením ze dne 14. 6. 2024, č. j. 19 C 7/2023–47 (pravomocným dne 17. 6. 2024) soud tuto změnu žaloby připustil.

4. Žalovaní s návrhem na zrušení podílového spoluvlastnictví souhlasili a akceptovali rovněž původní návrh na přikázání nemovitostí do vlastnictví žalobkyně.

5. U jednání soudu dne 8. 4. 2026 účastníci učinili nesporným, že v době přerušení tohoto řízení (usnesením ze dne 27. 1. 2025, č. j. 19 C 7/2023-55) se prodej předmětných nemovitostí nepodařilo realizovat. Žalobkyně vyjádřila svůj nezájem získat nemovitosti do svého vlastnictví a rovněž žalovaní nemají zájem nabýt podíl žalobkyně. Účastníci shodně navrhli prodej nemovitostí ve veřejné dražbě.

6. Na základě provedeného dokazování, a to z výpisu z obchodního rejstříku, výpisů z katastru nemovitostí, usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, č. j. spisová značka ze dne datum, znaleckého posudku č. hodnota-Anonymizováno vypracovaného pro objednatele – Exekutorský úřad adresa, nabídky datované 11. 7. 2022 s doručenkami a obálkou listovní zásilky, bylo zjištěno, že žalobkyně a žalovaní jsou spoluvlastníky pozemku parc. č. 1858/4 (zahrada), pozemku parcela č. 1901/1 (zahrada) a pozemku parc. č. hodnota (vodní plocha), nemovitostí zapsaných na listu vlastnictví č. hodnota pro obec a katastrální území adresa, v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro Moravskoslezský kraj, Katastrální pracoviště adresa, přičemž žalobkyně vlastní podíl ve výši id. 1/6, 1. žalovaný vlastní podíl ve výši id. 5/12 a 2. žalovaný rovněž vlastní podíl ve výši id. 5/12. Z usnesení soudního exekutora tituly před jménem jméno FO, Exekutorský úřad adresa, č. j. 099 EX 2083/08-62, ze dne 14. 10. 2021, bylo zjištěno, že soudní exekutor byl pověřený provedením exekuce na základě usnesení Okresního soudu v Karviné – pobočka v Havířově ze dne 25. 2. 2008, č. j. 125 Nc 1328/2008-5, kterým byla nařízena exekuce podle vykonatelného rozsudku Okresního soudu právnická osoba ze dne 6. 3. 2007, č. j. 9 C 278/2006-49, proti povinnému jméno FO, nar. datum, bytem adresa. Soudní exekutor udělil vydražiteli – žalobkyni příklep vydražené nemovité věci, a to podíl ve výši id. 1/6 na nemovitých věcech zapsaných na LV č. hodnota pro obec adresa, katastrální území adresa: pozemku parc. č. Anonymizováno (Anonymizováno půda), pozemku parc. č. Anonymizováno), pozemku parc. č. Anonymizováno) a pozemku parc. č. hodnota (Anonymizováno plocha); předmět dražby byl vydražen za nejvyšší podání částka. Dopisy ze dne 11. 7. 2022 žalobkyně projevila zájem podíly zcelit a spoluvlastníků nabídla možnost prodat svůj podíl za nabídkovou cenu částka (shodně ve vztahu k žalovaným 1. a 2.), ve vztahu k původně 3. žalované pak za částku 252 000 Kč.

7. Podle § 1143 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.

8. Podle § 1144 odst. 1 a 2 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

9. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

10. S ohledem na shora uvedená skutková zjištění dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. Žalobkyně a žalovaní jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí v poměru spoluvlastnických podílů – žalobkyně id. 1/6, každý ze žalovaných 5/12. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky bylo nesporným, že toto podílové spoluvlastnictví stále trvá, nedošlo k jeho zrušení ani vypořádání mimosoudní cestou. Po provedeném dokazování soud ve smyslu ust. § 1143 o. z. a rozhodl o zrušení spoluvlastnictví a způsobu vypořádání spoluvlastníků, neboť je nesporným, že žalobkyně a žalovaní již nadále nechtějí setrvat v podílovém spoluvlastnictví a dle ust. § 1140 odst. 1 o. z. platí, že nikdo nemůže být nucen v podílovém spoluvlastnictví setrvat. Jak již opakovaně judikoval Nejvyšší soud ČR, při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné (§ 1144 a násl. o. z.); není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě (§ 1147 o. z.); takto posupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (srov. rozsudek NS ČR ze dne 22. 9. 2015 sp. zn. 22 Cdo 1618/2015). Způsoby vypořádání tak mají své stanovené zákonné pořadí, které musí soud respektovat při svém procesním postupu, není tudíž vázán návrhem způsobu vypořádání spoluvlastníků. Soud nerozhodl o rozdělení společné věci (souboru nemovitostí), protože reálné dělení společné věci podle velikosti podílů není možné a ani účelné (tato tvrzení žalobkyně žalovaní v řízení nijak nerozporovali). V posuzovaném případě nepřipadá v úvahu ani přikázání společné věci do výlučného vlastnictví někoho ze spoluvlastníků, neboť nikdo z účastníků již neprojevuje žádný zájem o přikázání společné věci do výlučného vlastnictví. Vzhledem tedy k tomu, že nebyly splněny podmínky k žádnému z předchozích způsobů vypořádání spoluvlastnictví a s ohledem na shodný procesní postoj účastníků, soud rozhodl, že jediným možným způsobem vypořádání spoluvlastnictví je prodej souboru nemovitostí a rozdělení výtěžku mezi spoluvlastníky.

11. Soud proto s ohledem na závěry dokazování a ve smyslu citovaných zákonných ustanovení žalobě vyhověl, nařídil prodej předmětných nemovitostí a rozdělení výtěžku prodeje mezi žalobkyni a žalované v poměru jejich spoluvlastnických podílů.

12. Prodej věci se pak uskuteční podle ust. § 335 a násl. občanského soudního řádu formou veřejné dražby.

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř., dle kterého měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Soud aplikoval nález Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. IV. ÚS 404/22, dle kterého platí, že zrušení spoluvlastnictví a jeho vypořádání v řízení před soudem má povahu tzv. iudicii duplicis, které je charakteristické tím, že nelze vycházet ze zásady tzv. procesního úspěchu ve věci, nýbrž z toho, že žádný z účastníků nevychází z řízení s menší hodnotou, než se kterou do něj vstupoval. Proto je třeba postupovat zásadně podle § 142 odst. 2 občanského soudního řádu, podle kterého si každý účastník řízení ponese své náklady sám. Soud v daném případě neshledal žádné okolnosti, které by byly (či mohly být) zneužitím procesních práv na straně některého z účastníků. Proti tomuto rozhodnutí je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné Ke Krajskému soudu v Ostravě. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí (exekuce).