20 C 173/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. et Mgr. Martinou Jílkovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného, narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 54 060 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 30 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,5 % ročně od 1. 8. 2025 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po právní moci tohoto rozsudku, do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

II. V rozsahu částky 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 42 000 Kč od 17. 6. 2024 do 31. 7. 2025, ve výši 14,75 % ročně z částky 12 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení a ve výši 3,25 % ročně z částky 30 000 Kč od 1. 8. 2025 do zaplacení, a částky 12 060 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu doručeným soudu dne 7. 5. 2026 se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 54 060 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že s žalovaným uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně dne 15. 2. 2024 smlouvu o úvěru, na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky v celkové výši 30 000 Kč, a to na jeho bankovní účet č. č. účtu. Žalovaný se zavázal peněžní prostředky vrátit spolu se smluvním úrokem. Žalobkyně požadovala zaplacení jistiny ve výši 30 000 Kč, smluvního úroku ve výši 12 000 Kč a smluvní pokuty ve výši 12 060 Kč. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 byla postoupena pohledávka právnická osoba za žalovaným na společnost právnická osoba, která Anonymizováno ji dne 10. 6. 2025 postoupila žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k plnění výzvou ze dne 23. 7. 2025. Žalovaný dlužnou částku ani přes výzvu nezaplatil.

2. Žalovaný se k žalobě na jednání soudu dne 7. 8. 2026 vyjádřil tak, že peníze si půjčil, ničeho na nich neuhradil. Přišel o práci a nebyl schopen splátky hradit. Právní předchůdkyně žalobkyně po něm chtěla pouze výplatní pásky, nic jiného nezkoumala. Požádal o možnost splátek ve výši 500 Kč měsíčně.

3. Ve věci bylo nařízeno jednání na 7. 8. 2026 a soud ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti neomluvené zástupkyně žalobkyně a vycházel přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).

4. Z žádosti o spotřebitelský úvěr č. hodnota se podává, že žalovaný uvedl, že je svobodný, má jednu vyživovací povinnost, žije v pronájmu, je zaměstnán s příjmem ve výši 37 265 Kč a jeho měsíční výdaje jsou 17 000 Kč.

5. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru č. hodnota uzavřené dne 15. 2. 2024 bylo zjištěno, že byla sepsána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku. Věřitel se zavázal dlužníkovi poskytnout peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč, a to na bankovní účet žalovaného č. č. účtu. Úroková sazba byla sjednána ve výši 40 % měsíčně a úvěr byl poskytnut na dobu neurčitou.

6. Dle potvrzení o platbě ze dne 15. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 15. 2. 2024 částku 20 000 Kč na účet č. č. účtu.

7. Dle potvrzení o platbě ze dne 16. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 16. 2. 2024 částku 2 000 Kč na účet č. č. účtu.

8. Dle potvrzení o platbě ze dne 17. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 17. 2. 2024 částku 2 000 Kč na účet č. č. účtu.

9. Dle potvrzení o platbě ze dne 17. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 17. 2. 2024 částku 2 000 Kč na účet č. č. účtu.

10. Dle potvrzení o platbě ze dne 17. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 17. 2. 2024 částku 1 000 Kč na účet č. č. účtu.

11. Dle potvrzení o platbě ze dne 18. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 18. 2. 2024 částku 2 000 Kč na účet č. č. účtu.

12. Dle potvrzení o platbě ze dne 20. 2. 2024 se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně poukázala dne 20. 2. 2024 částku 1 000 Kč na účet č. č. účtu.

13. Ze sdělení České spořitelny, a. s., ze dne 17. 6. 2026, vyplývá, že majitelem a jedinou disponující osobou účtu č. č. účtu je žalovaný a že na účet byly poukázána částky 20 000 Kč dne 15. 2. 2024, 3 x 2 000 Kč dne 17. 2. 2024, 2 000 Kč dne 18. 2. 2024 a 1 000 Kč dne 20. 2. 2024.

14. Upomínkou ze dne 16. 6. 2024 oznámila právní předchůdkyně žalobkyně zesplatnění úvěru č. hodnota žalovanému. O odeslání upomínky nepředložila žalobkyně žádný důkaz.

15. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 6. 2025 bylo zjištěno, že společnost právnická osoba jako postupník koupila od právnická osoba jako postupitele pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy.

16. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 10. 6. 2025 bylo zjištěno, že žalobkyně jako postupník koupila od postupitele (právnická osoba.) pohledávku za žalovaným, pohledávka byla identifikována v příloze smlouvy.

17. Výzvou k plnění ze dne 20. 7. 2025, odeslané žalovanému dne 23. 7. 2025, byl žalovaný vyzván k úhradě částky 98 710 Kč, a to do 3 dnů.

18. Další listinné důkazy předložené žalobkyní soud pro nesouvislost s předmětem řízení neprovádí k důkazům.

19. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je částečně důvodná. V řízení bylo prokázáno, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána prostřednictvím prostředků komunikace na dálku dle ustanovení § 1842 a násl. o. z. smlouva o úvěru ve smyslu ustanovení § 2395 a násl. o. z. Na základě této smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně jako úvěrující zavázala, že žalovanému jako úvěrovanému poskytne peněžní prostředky až do výše úvěrového rámce 30 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit. Úvěr byl žalovanému poskytnut na jeho bankovní účet. Tuto smlouvu soud s ohledem na postavení účastníků, kdy právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala při uzavírání smlouvy v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele, považuje za smlouvu spotřebitelskou, na kterou dopadá zákon č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru účinný od 1. 12. 2016 (dále jen „zákon“). Bylo tedy nezbytné posoudit, zda právní předchůdkyně žalobkyně jako věřitel dostála své povinnosti vyplývající z ustanovení § 86 odst. 1 a 2 věty prvé zákona, tedy zda při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudila úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel úvěru totiž může poskytnout spotřebitelský úvěr pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle názoru soudu právní předchůdkyně žalobkyně výše uvedené povinnosti nedostála. Žalobkyně soudu nepředložila žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo, že právní předchůdkyně žalobkyně prověřila úvěruschopnost žalovaného. Není tak zřejmé, z čeho přesně právní předchůdkyně žalobkyně při poskytnutí úvěru žalovanému vycházela. K jednání, jež bylo ve věci nařízeno, se žalobkyně nedostavila a zbavila se tak možnosti být ve smyslu § 118a odst. 1 a 3 o. s. ř. poučena o potřebě dalších tvrzení a důkazů o skutečnostech rozhodných pro posouzení jejího nároku právě z hlediska dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného.

20. S ohledem na výše uvedené dospěl soud k závěru, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti řádně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Podle § 87 odst. 1 věty prvé a druhé zákona je proto smlouva o úvěru neplatná, neboť byla sjednána v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 věty druhé zákona a k této neplatnosti soud přihlíží i bez návrhu. Žalovaný jako spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí zákona. Jiné povinnosti z neplatné smlouvy spotřebiteli nevznikají. Žalobkyni, která dle § 1879 a násl. o. z. byla ve věci aktivně legitimována jako právní nástupce původního věřitele, proto vzniklo právo na vrácení jistiny úvěru, ponížené o plnění, která žalovaný na základě neplatné smlouvy žalobkyni, respektive její právní předchůdkyni, již poskytl. Žalovaný na částku 30 000 Kč neuhradil ničeho. Tato částka byla tedy žalobkyni v I. výroku tohoto rozsudku přiznána spolu se zákonnými úroky z prodlení podle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky až předžalobní výzvou žalobkyně ze dne 20. 7. 2025 s termínem splnění do 3 dnů. Podle ustanovení § 573 o. z. se má za to, že zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Předžalobní výzvu odeslanou dne 23. 7. 2025 má tedy soud za doručenou žalovanému dne 28. 7. 2025. Za situace, kdy měla být dlužná částka uhrazena ve lhůtě 3 dnů, tedy do 31. 7. 2025, přísluší žalobkyni úroky z prodlení od 1. 8. 2025 do zaplacení. Ve zbývající části byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta, neboť nárok na tyto částky vyplývá z absolutně neplatné smlouvy. Rovněž byl zamítnut požadavek na úrok z prodlení z přiznané částky předcházející datu 1. 8. 2025, kdy žalovaný nebyl v prodlení s úhradou dlužné částky, a ve výši převyšující výši stanovenou nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

21. O nákladech řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, když úspěch žalobkyně i žalovaného z předmětu řízení včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni rozhodnutí byl téměř shodný.

22. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že žalovanému byly umožněny měsíční splátky po 500 Kč vždy k 20. dni v měsíci počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž tento rozsudek nabude právní moci, pod ztrátou výhody splátek.

23. Žalobkyně se k nařízenému jednání nedostavila a nemohla se tudíž k návrhu žalovaného na možnost splátek vyjádřit. Soudu se však jevilo v rozporu se zásadou procesní ekonomie, aby nařízené jednání odročoval pouze za účelem dotazu na žalobkyni, zda souhlasí s plněním ve splátkách. Žalovaný byl zavázán k takovým splátkám, aby svůj dluh uhradil v přiměřené době s ohledem na své možnosti a při neuhrazení byť jediné splátky ztrácí výhodu splátek. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, a to písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí či exekuci.