20 C 465/2018

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 470,02 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 516,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 016,01 Kč od [datum] do [datum], se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 516,01 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 954,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 470,02 Kč od [datum] do [datum].

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 470,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný nezaplatil splátky [číslo] [číslo] vyplývající ze závazku žalovaného, ke kterému se zavázal v dohodě o uznání dluhu ze dne [datum].

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne [datum] v 11:17 hodin bylo Krajským soudem v Ostravě (dále jen„ insolvenční soud“) zveřejněno usnesení o úpadku žalovaného spojené s povolením oddlužení čj. KSOS 33 INS 11815/2018. Usnesením ze dne [datum] čj. KSOS 33 INS 11815/2018 bylo insolvenčním soudem zrušeno schválené oddlužení a insolvenční řízení bylo zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne [datum].

4. Řízení bylo ze zákona přerušeno od [datum] do [datum].

5. Z insolvenčního rejstříku soud dále zjistil, že žalobkyně se se svou pohledávkou přihlásila do insolvenčního řízení jako věřitel [číslo] (přihláška pohledávky P27), podle které žalovaný zaplatil do [datum] částku 500 Kč). Usnesením insolvenčního soudu ze dne [datum] čj. KSOS 33 INS 11815/2018 byla pohledávka žalobkyně odmítnuta, neboť insolvenční správce její pohledávku zcela popřel z důvodu promlčení. Žalobkyně pak žalobu na určení ve stanovené lhůtě nepodala, její účast v insolvenčním řízení byla ukončena.

6. Žalovaný dne [datum] v dohodě uzavřené se žalobkyní zastoupené společností [právnická osoba], jednak uznal dluh ve výši 12 970,02 Kč vůči věřiteli [právnická osoba], který sestává z jistiny 8 016,01 Kč a úroku a úroku z prodlení ve výši 4 954,01 Kč a tento dluh se zavázal zaplatit ve 28 měsíčních splátkách, ve kterých byl zahrnut úrok 7 % p. a. (tj. v měsíčních splátkách se zavázal zaplatit 14 010,60 Kč); jednak se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení se zaplacením splátky. První splátka ve výši 500 Kč byla splatná dne [datum], druhá splátka ve výši 500 Kč byla splatná dne [datum] (Zjištěno z uznání dluhu a splátkového kalendáře a plné moci ze dne [datum]). Žalovaný nezaplatil splátku splatnou dne [datum] (Zjištěno z dopisu ze dne [datum]). Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k zaplacení dlužné částky do [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne [datum] a poštovního podacího archu).

7. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.

8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen„ spotřebitelský úvěr“).

10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

11. Podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 Sb., (dále jen„ obč. zák.“), uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.

12. Podle § 585 odst. 1 obč. zák. dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. Podle § 585 odst. 2 obč. zák. byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku. Podle § 585 odst. 3 obč. zák. dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.

13. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že písemná dohoda ze dne [datum] není jednostranným uznání dluhu ve smyslu § 558 obč. zák., nýbrž dohodou o narovnání ve smyslu § 585 obč. zák. V měsíčních splátkách měl totiž žalovaný zaplatit nikoli částku 12 970,02 Kč, ale částku 14 010,60 Kč (tj. navýšenou o úrok 7 % p. a.). Ve smyslu § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o spotřebitelský úvěr (odložená platba). Povinností žalobkyně bylo tedy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však k jednání nedostavila, nebyla proto soudem poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smlouva je tedy ve smyslu § 39 obč. zák. absolutně neplatná. K tomu srovnej rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 (dostupné na www.nsoud.cz).

15. Z dohody o uznání dluhu vyplývá, že dlužná jistina činila 8 016,01 Kč, na kterou žalovaný zaplatil 500 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 7 516,01 Kč ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák. spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení prokazatelně až od lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce, tj. od [datum]. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.

16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.