20 C 465/2018
č. j. 20 C 465/2018-94
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 516,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení. Soud uznal, že dohoda o uznání dluhu je neplatná, protože žalobkyně nezjistila úvěruschopnost žalovaného, což porušuje povinnost podle zákona o spotřebitelském úvěru. Dohoda nebyla písemně uzavřena, což je podmínkou pro platnost dohody o narovnání podle § 585 občanského zákoníku. Žaloba byla zamítnuta ve výši 4 954,01 Kč, protože smlouva je absolutně neplatná.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 12 470,02 Kč s příslušenstvím
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 7 516,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 8 016,01 Kč od datum do datum, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 7 516,01 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 954,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 7,5 % ročně z částky 12 470,02 Kč od datum do datum.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 12 470,02 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný nezaplatil splátky číslo číslo vyplývající ze závazku žalovaného, ke kterému se zavázal v dohodě o uznání dluhu ze dne datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z insolvenčního rejstříku bylo zjištěno, že dne datum v 11:17 hodin bylo Krajským soudem v Ostravě (dále jen„ insolvenční soud“) zveřejněno usnesení o úpadku žalovaného spojené s povolením oddlužení čj. KSOS 33 INS 11815/2018. Usnesením ze dne datum čj. KSOS 33 INS 11815/2018 bylo insolvenčním soudem zrušeno schválené oddlužení a insolvenční řízení bylo zastaveno. Toto usnesení nabylo právní moci dne datum.
4. Řízení bylo ze zákona přerušeno od datum do datum.
5. Z insolvenčního rejstříku soud dále zjistil, že žalobkyně se se svou pohledávkou přihlásila do insolvenčního řízení jako věřitel číslo (přihláška pohledávky P27), podle které žalovaný zaplatil do datum částku 500 Kč). Usnesením insolvenčního soudu ze dne datum čj. KSOS 33 INS 11815/2018 byla pohledávka žalobkyně odmítnuta, neboť insolvenční správce její pohledávku zcela popřel z důvodu promlčení. Žalobkyně pak žalobu na určení ve stanovené lhůtě nepodala, její účast v insolvenčním řízení byla ukončena.
6. Žalovaný dne datum v dohodě uzavřené se žalobkyní zastoupené společností právnická osoba, jednak uznal dluh ve výši 12 970,02 Kč vůči věřiteli právnická osoba, který sestává z jistiny 8 016,01 Kč a úroku a úroku z prodlení ve výši 4 954,01 Kč a tento dluh se zavázal zaplatit ve 28 měsíčních splátkách, ve kterých byl zahrnut úrok 7 % p. a. (tj. v měsíčních splátkách se zavázal zaplatit 14 010,60 Kč); jednak se žalovaný zavázal zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení se zaplacením splátky. První splátka ve výši 500 Kč byla splatná dne datum, druhá splátka ve výši 500 Kč byla splatná dne datum (Zjištěno z uznání dluhu a splátkového kalendáře a plné moci ze dne datum). Žalovaný nezaplatil splátku splatnou dne datum (Zjištěno z dopisu ze dne datum). Zástupce žalobkyně vyzval před podáním žaloby žalovaného k zaplacení dlužné částky do datum (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne datum a poštovního podacího archu).
7. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
8. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
9. Podle § 1 zákona č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 24. 2. 2013, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), tento zákon zapracovává příslušné předpisy Evropských společenství1) a upravuje některá práva a povinnosti související s odloženou platbou, půjčkou, úvěrem nebo jinou obdobnou finanční službou poskytovanou nebo přislíbenou spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem (dále jen„ spotřebitelský úvěr“).
10. Podle § 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.
11. Podle § 558 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 Sb., (dále jen„ obč. zák.“), uzná-li někdo písemně, že zaplatí svůj dluh určený co do důvodu i výše, má se za to, že dluh v době uznání trval. U promlčeného dluhu má takové uznání tento právní následek jen věděl-li ten, kdo dluh uznal, o jeho promlčení.
12. Podle § 585 odst. 1 obč. zák. dohodou o narovnání mohou účastníci upravit práva mezi nimi sporná nebo pochybná. Dohoda, kterou mají být mezi účastníky upravena veškerá práva, netýká se práv, na něž účastník nemohl pomýšlet. Podle § 585 odst. 2 obč. zák. byl-li dosavadní závazek zřízen písemnou formou, musí být dohoda o narovnání uzavřena písemně; totéž platí, týká-li se dohoda promlčeného závazku. Podle § 585 odst. 3 obč. zák. dosavadní závazek je nahrazen závazkem, který vyplývá z narovnání.
13. Podle § 39 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.
14. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že písemná dohoda ze dne datum není jednostranným uznání dluhu ve smyslu § 558 obč. zák., nýbrž dohodou o narovnání ve smyslu § 585 obč. zák. V měsíčních splátkách měl totiž žalovaný zaplatit nikoli částku 12 970,02 Kč, ale částku 14 010,60 Kč (tj. navýšenou o úrok 7 % p. a.). Ve smyslu § 1 citovaného zákona o spotřebitelském úvěru se jedná o spotřebitelský úvěr (odložená platba). Povinností žalobkyně bylo tedy ve smyslu § 9 zákona o spotřebitelském úvěru posoudit úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně se však k jednání nedostavila, nebyla proto soudem poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“). Žalobkyně tak v řízení neprokázala, že řádně posoudila úvěruschopnost žalovaného. Smlouva je tedy ve smyslu § 39 obč. zák. absolutně neplatná. K tomu srovnej rovněž rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 201/2018 (dostupné na www.nsoud.cz).
15. Z dohody o uznání dluhu vyplývá, že dlužná jistina činila 8 016,01 Kč, na kterou žalovaný zaplatil 500 Kč. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na zaplacení částky 7 516,01 Kč ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák. spolu se zákonným úrokem z prodlení podle § 1970 o. z. a nařízení vlády č. 351/2013 Sb., neboť žalovaný je v prodlení prokazatelně až od lhůty k plnění stanovené v předžalobní upomínce, tj. od datum. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta.
16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.