21 C 141/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátkou Jméno advokátky sídlem Adresa advokátky proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 144 944 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 46 040 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 98 904,92 Kčs úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 46 040 Kč od 16. 8. 2024 do zaplacení,a s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 69 831 Kč od 16. 8. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku,úrokem ve výši 76,04 % p. a. z částky 95 525,68 Kč od 16. 8. 2024 do 8. 9. 2024 kapitalizovaným úrokem ve výši 4 635,60 Kč,s úrokem ve výši 14,75 % ročně z částky 95 525,68 Kč od 9. 9. 2024 do zaplacení, maximálně však do doby, kdy celkový tento úrok za dobu od 16. 8. 2024 dosáhne částky 381 312 Kč.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 144 944 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným smlouvu o úvěru č. 9103255353, kterou žalovaný podepsal dne 13. 9. 2023. Podle této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 99 000 Kč. Žalovaný se zavázal žalobkyni zaplatit tuto (navýšenou o poplatek a úroky) v pravidelných 48měsíčních splátkách po 6 620 Kč. Takto sjednané splátky však žalovaný neplatil řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil částku 52 960 Kč. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval ani neplnil.

2. Před uzavřením smlouvy žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného, a to na základě dokladů a informací získaných od žalovaného, databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalovaného, atd.). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena úvěrová historie žalovaného v databázích SOLUS a NRKI (Nebankovní registr klientských informací). Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. scoringu klienta (interní matematický model založený na bodovém hodnocení dlužníka), bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:

5. Žalobkyně je oprávněna poskytovat nebankovní spotřebitelské úvěry od 11. 5. 2018. (Úplný výpis ze seznamu regulovaných a registrovaných subjektů finančního trhu).

6. Z listiny označené jako návrh na uzavření smlouvy o úvěru soud zjistil, že se jedná o vyplněný formulář smlouvy číslo o úvěru č. 9103255353 uzavřené mezi žalobkyní jako poskytovatelem úvěru a žalovaný jako klientem. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 99 000 Kč. Celková částka, kterou se žalovaný zavázal splatit, činila 317 760 Kč. Doba trvání úvěru byla sjednána na 48 měsíců, celková výše splátky měla činit 6 620 Kč, zápůjční úroková sazba byla sjednána ve výši 76,04 % p. a. jako pevná zápůjční úroková sazba na celou dobu splácení úvěru. Výše RPSN byla určena na 109,02 % s tím, že nezahrnuje úhradu za pojištění, bylo-li pojištění sjednáno. Žalovaný tento návrh smlouvy podepsal jedinečným kódem č. 0499032981 dne 13. 9. 2023 v 9:52 hodin. Podle akceptační doložky žalobkyně byla nabídka ze strany poskytovatele akceptována dne 13. 9. 2023 ve 10:42 hodin.

7. Z listiny označené jako podpis na dálku – smlouva o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že upravuje podmínky, jakým způsobem probíhá podpis spotřebitelské smlouvy, uzavírané žalobkyní.

8. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu číslo , tel. číslo, . Z listiny označené jako předsmluvní formulář bylo zjištěno, že žalobkyně poskytla žalovanému na tomto formuláři informace vztahující se ke konkrétnímu úvěru o úvěru č. 9103255353.

9. Z dodatku č. 1 k návrhu smlouvy o úvěru pak bylo zjištěno, že náleží k návrhu smlouvy o úvěru mezi žalobkyní a žalovaným, kterou dne 13. 9. 2023 v 9:52 žalovaný podepsal jedinečným kódem 0499032981. Podle akceptační doložky byl dodatek přijat žalobkyní dne 13. 9. 2023 v 9:52 hodin a tento dodatek se týká procesu uzavírání smlouvy a podpisu smlouvy.

10. Žalobkyně tak ve vztahu ke smlouvě č. o úvěru č. č. 9103255353 evidovala tyto údaje o žalovaném: email, telefonní číslo , tel. číslo, číslo bankovního účtu 1075465350257/0100. (Základní informace o klientovi).

11. V souvislosti se smlouvou o úvěru č. 9103255353 žalobkyně odeslala na účet číslo 1075465350257/0100 částku 1 Kč dne 13. 9. 2023 v 8:30 hodin. O odeslání této částky žalobkyně vyrozuměla žalovaného v SMS zprávě: zaslané dne 13. 9. 2023 v 8:31 hodin na telefonní číslo , tel. číslo, ve znění „pojištěná půjčka: Vážený kliente na Váš BÚ jsme odeslali platbu ve výši 1 Kč. VS této platby použijte jako podpisový kód pro odpovědní SMS na tuto zprávu ve tvaru: Souhlasím (…)“. (Informace o vyplacení).

12. Z listiny označené jako důkaz o přijaté SMS pro vyplacení bylo zjištěno, že dne 13. 9. 2023 byla žalobkyni doručena potvrzovací SMS pro vyplacení úvěru ve tvaru „Souhlasím Adam Hexzko 0499032981“ z telefonního čísla , tel. číslo, .

13. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě o úvěru č. 9103255353 bylo zjištěno, že žalobkyně v dopise ze dne 14. 9. 2023 informovala žalovaného, že přijala (akceptovala) návrh na uzavření smlouvy o úvěru ve znění dodatku č. 1 k této smlouvě a doručením tohoto oznámení o schválení úvěru, tak došlo k uzavření smlouvy o úvěru. Přílohou smlouvy je splátkový kalendář. Podle splátkového kalendáře byla dlužná částka rozepsána do 48 splátek po 6 620 Kč splatných vždy k 10. dni v měsíci. (Splátkový kalendář).

14. Z dodejky bylo zjištěno, že dne 19. 9. 2023 byla uložena zásilka adresovaná žalovanému od žalobkyně, zaslaná prostřednictvím pošty na adresu , adresa, .

15. Z listiny označené jako Prohlášení klienta, informace pro klienta poskytované zprostředkovatelem úvěru bylo zjištěno, že se jedná o vyplněný formulář, podle kterého žalovaný uvedl své údaje, tedy rodné číslo a emailovou adresu. Seznámil se s údaji o zprostředkovateli úvěru a o žalobkyni, žalovaný tento formulář podepsal jedinečným kódem 0499032981.

16. Dne 13. 9. 2023 byla z účtu žalobkyně na bankovní účet číslo 1075465350257/0100 vyplacena částka 99 000 Kč. (Doklad o vyplacení úvěru). Žalovaný je majitelem účtu č. 1075465350257/0100 a v září 2023 byla na tento účet připsána platba ve výši 99 000 Kč od žalobkyně. (Sdělení banky).

17. Ve výzvě k zaplacení ze dne 12. 8. 2024 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 9 – č.

11. Ve výzvě k zaplacení ze dne 10. 6. 2024 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 8 a č.

9. Ve výzvě k zaplacení ze dne 11. 7. 2024 žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné splátky č. 9 a č. 10.

18. Žalobkyně následně vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dosud nesplácené části úvěru z důvodu prodlení s úhradou splátky úvěru. (Oznámení ze dne 14. 8. 2024).

19. Žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného a učinila dotaz do registru SOLUS dne 13. 9. 2023. (Výpis ze záznamu registru SOLUS). Z výpis z nebankovního registru klientských informací NRKI bylo zjištěno, že žalobkyně učinila dotaz ohledně žalovaného v tomto registru dne 13. 9. 2023.

20. Z listiny označené jako hodnocení klienta soud zjistil, že žalobkyně hodnotila žalovaného v souvislosti se smlouvou o úvěru. Vycházela z příjmů žalovaného ve výši 37 070 Kč a výdajů ve výši životního minima 4 860 Kč a výdaje na bydlení ve výši 5 524 Kč, tedy výdaje ve výši celkem 10 384 Kč. Tento formulář žalovaný podepsal dne 13. 9. 2023 jedinečným kódem č. 0499032981.

21. Z výpisu z běžného účtu ze dne 25. 3. 2022 vedeného u , právnická osoba, ., bylo zjištěno, že tímto výpisem žalobkyně ověřila, že účet číslo č. , Anonymizováno, je účtem žalovaného. Z listin označených jako příchozí platba (čl. 31 -32) bylo zjištěno, že v měsíci červenec 2023 až září 2023 byla žalovanému na tento účet vyplacena částka od Hyundai Motor Manufa.

22. Z karty klienta vedené žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný uhradil ve splátkách částku celkem 52 960 Kč (8 x 6 620 Kč).

23. Žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky před podáním žaloby v písemné výzvě ze dne 7. 4. 2025, podané k poštovní přepravě dne 7. 4. 2025 (předžalobní výzva ze dne 7. 4. 2025 a podací arch).

24. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:

25. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

26. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek žalobkyně (§ 561 odst. 1 o. z.).

27. Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].

28. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli [§ 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].

29. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalované (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

30. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně posuzovala úvěruschopnost žalovaného tak, že zejména ověřila jeho dosavadní platební morálku v dostupných registrech a ověřila jeho příjmy. Vycházela z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Výdaje, které žalovaný sdělil, však nebyly nijak ověřeny. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně.

31. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

32. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

33. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).

34. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“35. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).

36. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (99 000 Kč 52 960 Kč).

37. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

38. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

39. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

40. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro upřesnění soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).