21 C 150/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 000 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 6 000 Kč od [datum] do [datum], s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 016 Kč, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 3 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 7,75 % ročně z částky 3 000 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni 6 000 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že předchůdce žalobkyně (původní věřitel) společnost [právnická osoba], postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] dluh vůči žalovanému vzniklý ze smlouvy o půjčce ze dne [datum] [číslo] podle které žalovaný převzal v hotovosti částku 6 000 Kč a zavázal se ji vrátit spolu s poplatkem v týdenních splátkách po 186 Kč, celkem ve výši 11 016 Kč. Žalovaný na dlužnou částku zaplatil pouze 3 000 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný uzavřel dne [datum] se společností [právnická osoba], smlouvu o půjčce [číslo] podle které převzal od této společnosti v hotovosti částku 6 000 Kč, kterou se zavázal vrátit spolu s poplatkem ve výši 5 016 Kč, tj. celkem 11 016 Kč v 59 týdenních splátkách po 186 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] společnost [právnická osoba], postoupila pohledávku [právnická osoba] S.a.r.l. jako přechodnému věřiteli a dne [datum] postoupil tento přechodný věřitel smlouvou o postoupení pohledávek dlužnou pohledávku žalobkyni. Dopisem ze dne [datum] bylo žalovanému oznámeno, že pohledávka ze smlouvy o půjčce byla postoupena žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky do [datum] zástupcem žalobkyně, a to upomínkou ze dne [datum]. Podle systému časových řad [příjmení] vedeného Českou národní bankou poskytovaly banky v prosinci 2019 úroky domácnostem ve výši 8,28 %. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Podle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o půjčce podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013 Sb., (dále jen„ obč. zák.“), smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. V daném případě se jedná o spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 52 odst. 1 obč. zák., podle kterého spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Podle § 39 zákona obč. zák. neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V řízení bylo zjištěno, že původní věřitel před uzavřením spotřebitelské smlouvy o půjčce neposuzoval, zda žalovaný jako budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Souhrnný poplatek, který měl žalovaný podle smlouvy zaplatit, považuje soud za úrok, jenž činí 54 %. Ze systému časových řad [příjmení] bylo zjištěno, že v prosinci 2019 poskytovaly banky úroky ve výši 8,28 %. Úrok ve smlouvě tak představuje více než 4 násobek. Uvedenou smlouvu soud shledal absolutně neplatnou podle § 39 obč. zák. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť bylo v řízení prokázáno, že jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 524 a násl. obč. zák. a § 1879 o. z. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny ve smyslu § 451 odst. 1 obč. zák., podle kterého kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat, a současně přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.