21 C 153/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 6 229,55 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 5 029,55 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 5 029,55 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 1 200 Kč zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 72,32 Kč od [datum] do [datum] zákonného úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 157,23 Kč od [datum] do [datum] zákonného úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 1 200 Kč od [datum] do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 1,75 % ročně z částky 4 957,23 Kč od [datum] do zaplacení úroku ve výši 30 % ročně z částky 4 957,23 Kč od [datum] do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky 6 229,55 Kč s příslušenstvím, a to jako debetního zůstatku z běžného účtu vedeného předchůdcem žalobkyně pro žalovaného společností [právnická osoba], po zrušení kontokorentního úvěru Flexikredit, ve výši 4 957,23 Kč a poplatků a smluvní pokuty ve výši 1200 Kč. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru ve věci samé: [právnická osoba], (dále jen [příjmení]), vedla pro žalovaného běžný účet na základě smlouvy o bankovních produktech a službách ze dne [datum] Smlouvou uzavřenou mezi [příjmení] a žalovaným dne [datum] žalovaný sjednal ke svému běžnému účtu službu Flexikredit, podle které byl žalovaný oprávněn čerpat peněžní prostředky na svém účtu do povoleného debetního limitu 5 000 Kč od [datum]. V žádosti o povolení debetního limitu žalovaný uvedl, že má měsíční příjem za poslední 3 měsíce ve výši 22 000 Kč, což osvědčil potvrzením o výši příjmu, a nemá žádné nezbytné měsíční náklady. [příjmení] dopisem ze dne [datum] oznámila žalovanému, že pro opakované porušování smluvních ujednání zrušila produkt Flexikredit a dluh ve výši 4 957,23 Kč převedla z běžného účet na úvěrový účet. Dopisem ze dne [datum] banka vypověděla žalovanému smlouvu o běžném účtu. Podle výpisů z úvěrového účtu žalovaný vyčerpal jistinu ve výši 4 957,23 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] a seznamu postoupených pohledávek [příjmení] postoupila pohledávku žalobkyni. Postoupení pohledávky oznámila žalobkyně dopisem ze dne [datum]. K výše vedeným dopisům [příjmení] nebyly doloženy žádné doklady o jejich odeslání či doručení žalovanému. Z podacího lístku s datem podání [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému, soud však z tohoto dokladu nezjistil, jakou konkrétní zásilku žalobkyně zasílala. Předžalobní upomínkou ze dne [datum], odeslanou dne [datum], vyzval zástupce žalobkyně žalovaného k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do [datum]. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 96/2022 Sb. účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Po provedeném dokazování dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena smlouva o účtu podle § 2662 a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“). Povolený debet na tomto účet byl sjednán podle § 2665 o. z. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena smlouvou o postoupení pohledávek. Uvedenou smlouvu však soud posoudil také podle příslušných ustanovení zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od 1. 12. 2016, (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“). V řízení bylo prokázáno, že [příjmení] posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě jeho prohlášení o svých příjmech a výdajích. Ověřila však pouze tvrzené příjmy. Výdaje žalovaného nijak neověřila. Soud shledal takový postup za nedostatečný a v rozporu s ustanovením § 86 a § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Smlouva je proto absolutně neplatná a žalobkyni vznikl nárok na vrácení poskytnuté jistiny ve smyslu § 87 odst. 1 poslední věta zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je v prodlení prokazatelně od uplynutí lhůty stanovené v předžalobní upomínce, soud proto přiznal žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. až od této doby ve výši uplatněné v žalobě, neboť je soud žalobním návrhem vázán. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba jako nedůvodná zamítnuta. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s rozhodnutím Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017 (dostupným na www.nsoud.cz) negativním výrokem, neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady.