21 C 168/2026

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované, narozená Datum narození žalované bytem Adresa žalované o 19 533,38 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 15 991 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhá zaplacení částky 3 542,38 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky 15 991 Kč od 2. 11. 2023 do splatnosti částky uložené žalované zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 666 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 19 533,38 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 15 991 Kč od 2. 11. 2023 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne 20. 6. 2023 uzavřela původní věřitelka právnická osoba. se žalovanou Jméno žalované smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 33023912, na jejímž základě byl žalované poskytnut revolvingový úvěr s úvěrovým limitem 20 000 Kč. Žalovaná podle tvrzení žalobkyně z úvěru čerpala celkem 15 991 Kč, přičemž tato částka byla dne 20. 6. 2023 uhrazena přímo obchodníkovi právnická osoba. jako kupní cena mobilního telefonu. Žalovaná na úvěr neuhradila ničeho, tedy celkem zaplatila 0 Kč. Žalobkyně tvrdila, že před uzavřením smlouvy byla posouzena úvěruschopnost žalované. Původní věřitel měl ověřit její totožnost prostřednictvím občanského průkazu č. 215082435, provést interní analýzu klientských údajů, prověřit žalovanou v registru SOLUS a vycházet z údajů sdělených žalovanou, podle nichž činil její čistý měsíční příjem 22 000 Kč, náklady na bydlení 0 Kč, přičemž byla svobodná. Měsíční splátka nového úvěru měla činit 1 664 Kč včetně pojištění a další splátky úvěrů měly dosahovat 2 000 Kč měsíčně. Žalobkyně dále tvrdila, že pohledávku získala na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne 28. 5. 2025 s původním věřitelem.

2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

3. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru Codfidis pay č. 33023912 ze dne 20. 6. 2023 soud zjistil, že mezi společností právnická osoba., a žalovanou byla uzavřena smlouva o spotřebitelském revolvingovém úvěru s počátečním úvěrovým limitem 20 000 Kč. První čerpání bylo sjednáno ve výši 15 991 Kč na nákup mobilního telefonu u prodejce právnická osoba. Úvěr měl být žalovanou splácen v 11 měsíčních splátkách po 1 664 Kč včetně pojistného (součástí smluvního vztahu bylo pojištění schopnosti splácet úvěr s měsíčním pojistným 80 Kč), splatných vždy k 15. dni v měsíci, s první splátkou splatnou dne 15. 7. 2023, při úrokové sazbě 19,48 % ročně.

4. Ze zprávy o posouzení úvěruschopnosti soud zjistil, že při posouzení úvěruschopnosti byly evidovány údaje o čistém měsíčním příjmu žalované ve výši 22 000 Kč, nákladech na bydlení ve výši 0 Kč, údaj o rodinném stavu „svobodná“, měsíční splátce poskytovaného úvěru 1 664 Kč včetně pojištění a dalších měsíčních úvěrových splátkách ve výši 2 000 Kč. Součástí podkladů bylo také prověření registru SOLUS a kontrola občanského průkazu č. hodnota, platného do 10. 11. 2032.

5. Z oznámení o odchozí platbě ze dne 20. 6. 2023 a údaje o subjektech DPH soud zjistil, že částka 15 991 Kč byla odeslána ze strany právnická osoba. na účet č. č. účtu vedený pro společnost právnická osoba., pod variabilním symbolem 33023912.

6. Z rozkladu splátek (výpisu) soud zjistil, že z úvěrového rámce bylo čerpáno celkem 15 991 Kč a že na pohledávku nebyla zaevidována žádná úhrada ze strany žalované.

7. Z odstoupení od smlouvy ze dne 2. 10. 2023 a podacího archu ze dne 4. 10. 2023 soud zjistil, že původní věřitel od smlouvy odstoupil, neboť žalovaná byla v prodlení delším než 3 měsíce.

8. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 28. 5. 2025 a související přílohy soud zjistil, že mezi společností právnická osoba. a žalobkyní Jméno žalobkyně. byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejímž předmětem byla mimo jiné pohledávka za žalovanou. Původní věřitel oznámil postoupení pohledávky na žalobkyni v dopise adresovaném žalované. (Oznámení o postoupení pohledávky).

9. Z předžalobní upomínky ze dne 13. 1. 2026 a sledování zásilek online soud zjistil, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k dobrovolnému zaplacení dlužné částky před podáním žaloby.

10. Na základě těchto dílčích zjištění učinil soud následující skutkový závěr ve věci samé: Dne 20. 6. 2023 uzavřela žalovaná se společností právnická osoba. smlouvu o spotřebitelském revolvingovém úvěru s limitem 20 000 Kč. Z poskytnutého úvěru bylo vyčerpáno 15 991 Kč, které byly uhrazeny obchodníkovi právnická osoba. jako kupní cena mobilního telefonu. Žalovaná na úvěr neuhradila žádnou částku. Původní věřitel od smlouvy odstoupil s účinností ke dni 1. 11. 2023 a pohledávka byla následně dne 28. 5. 2025 postoupena žalobkyni.

11. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), podle kterého se úvěrující zavazuje poskytnout úvěrovanému na jeho žádost peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Současně se jednalo o smlouvu o spotřebitelském úvěru podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Smlouva byla uzavřena v písemné formě prostřednictvím elektronických prostředků, neboť byla sjednána prostřednictvím internetových stránek původního věřitele (§ 561 odst. 1 o. z.).

13. Soud se z úřední povinnosti zabýval rovněž tím, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy řádně posoudil úvěruschopnost žalované podle § 86 zákona o spotřebitelském úvěru. Povinnost posoudit úvěruschopnost spotřebitele soud přezkoumává i tehdy, bylli úvěr po určitou dobu splácen (rozsudek Soudního dvora EU ze dne 11. 1. 2024, C755/22, Nárokuj).

14. Z provedených důkazů vyplývá pouze to, že věřitel vycházel z údajů o čistém měsíčním příjmu 22 000 Kč, nákladech na bydlení 0 Kč, rodinném stavu žalované, z informace o dalších úvěrových splátkách ve výši 2 000 Kč měsíčně, z prověření registru SOLUS a z interního hodnocení klientských dat. Nebyly však doloženy konkrétní podklady, z nichž by bylo možné ověřit skutečnou výši příjmů žalované, jejich zdroj a stabilitu, ani podklady pro tvrzené výdaje či další závazky. Předložena nebyla ani konkrétní data z registrů, výstupy z interního scoringu nebo dokumenty zachycující způsob vyhodnocení zjištěných údajů. Z listin tak nelze zjistit, z jakých konkrétních ověřených podkladů věřitel při posouzení úvěruschopnosti vycházel a jakým způsobem získané informace hodnotil.

15. Soud proto uzavřel, že úvěruschopnost žalované nebyla posouzena důkladně.

16. Vzhledem k tomu, že poskytovatel úvěru porušil povinnost stanovenou v § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, nastal následek předvídaný v § 87 odst. 1 tohoto zákona, tedy neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru.

17. Nejvyšší soud v souvislosti s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru judikoval, že poskytnutím úvěru bez řádného posouzení úvěruschopnosti vzniká poskytovateli nárok pouze na vrácení nesplacené jistiny bez smluvených úroků a poplatků, a to v nové době splatnosti odpovídající možnostem spotřebitele; zákonný úrok z prodlení vzniká až s prodlením spotřebitele s vrácením této části jistiny (rozsudek NS ze dne 23. 7. 2022, sp. zn. 33 Cdo 3675/2021). Tento výklad je podporován i důvodovou zprávou k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru a dále rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023, č. j. 23 Cdo 101/2023, který zdůraznil, že spotřebitel musí mít možnost vracet jistinu v čase odpovídajícím jeho možnostem a při splácení dle těchto možností se nemůže dostat do prodlení. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, neexistuje ujednaná doba splatnosti, a postup podle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. speciální. Spotřebitel je proto povinen vrátit poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, nikoli ihned. Ve smyslu § 87 odst. 2 téhož zákona určí soud na návrh některé ze stran dobu přiměřenou možnostem spotřebitele, pokud mezi stranami vznikne spor o to, jaká tato doba je.

18. Podle § 153 odst. 1 o. s. ř. soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci. Podle 153 odst. 2 o. s. ř. soud může překročit návrhy účastníků a přisoudit něco jiného nebo více, než čeho se domáhali, jestliže z právního předpisu vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky.

19. Protože se žalovaná ve věci nevyjádřila a netvrdila žádné skutečnosti týkající se majetkových a příjmových poměrů, soud jí uložil povinnost zaplatit žalobkyni dosud nevrácenou jistinu 15 991 Kč (vyplaceno celkem 15 991 Kč a vráceno 0 Kč) ve lhůtě 30 dnů od právní moci rozsudku.

20. Žalobkyně se rovněž domáhala zaplacení zákonného úroku z prodlení za dobu prodlení až do zaplacení. Úrok z prodlení je příslušenstvím pohledávky (§ 513 o. z.) a povinnost jej hradit vyplývá přímo ze zákona. Nárok na zákonný úrok z prodlení vzniká tehdy, je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého dluhu a jsou-li splněny podmínky § 1970 o. z. Právo na úrok z prodlení proto náleží i tehdy, není-li ve smlouvě výslovně sjednáno. Stejně tak vzniká i při prodlení s vrácením peněžitého plnění poskytnutého na základě neplatné smlouvy.

21. Podle § 154 odst. 2 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), jde-li o opětující se dávky, lze uložit povinnost i k plnění dávek, které se stanou splatnými teprve v budoucnu.

22. Podle právní věty stanoviska Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 čj. Cpjn 202/2005 úroky z prodlení, které se stanou splatnými teprve v budoucnu po vyhlášení (vydání) soudního rozhodnutí, jsou svou povahou opětující se dávkou ve smyslu ustanovení § 154 odst. 2 o. s. ř.

23. Soud žalobkyni přiznal nárok na vrácení dosud nesplacené jistiny a v souladu s § 87 zákona o spotřebitelském úvěru určil lhůtu, do kdy je žalovaná povinna tuto dlužnou částku žalobkyni zaplatit. Soud proto zamítl žalobu také v části, v níž se žalobkyně domáhala úroku z prodlení za období před uplynutím lhůty k plnění stanovené tímto rozsudkem. Do té doby totiž žalovaná nemohla být s vrácením jistiny v prodlení. Žalobkyni proto náleží zákonný úrok z prodlení pouze za dobu, po kterou bude žalovaná v prodlení se splněním povinnosti uložené tímto rozsudkem, tj. ode dne následujícího po uplynutí lhůty k plnění až do zaplacení, a to ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

24. Ve zbývajícím rozsahu byla žaloba zamítnuta.

25. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 666 Kč, přičemž tato částka představuje 63,72 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 81,86 % a úspěchu žalované v rozsahu 18,14 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 19 533,38 Kč sestávající z částky 400 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 500 Kč ve výši 315 Kč, tj. celkem 1 666,28 Kč a po zaokrouhlení 1 666 Kč. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.