21 C 221/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 12 361,26 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši částka, kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši částka, úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka) úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení (kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka) zákonným úrokem z prodlení z částky částka od datum do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku (kapitalizovaným za období od datum do datum částkou částka).

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, podle které vyplatila žalovanému úvěr ve výši částka. Žalovaný však úvěr nesplácel řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil částku částka. Žalobkyně tvrdila, že posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Tvrzené příjmy v žádosti o úvěr porovnala s průměrným příjmem v měsících předcházejících úvěrové žádosti. Lustrovala žalovaného v rejstříku CBCB, podle kterého žalovaný v době žádosti splácel kontokorentní úvěr v právnická osoba s limitem částka a hypoteční úvěr mimo právnická osoba. Na výzvu žalobkyně, učiněnou před podáním žaloby, žalovaný nereagoval ani neplnil.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:

4. Z listiny označené jako smlouva o revolvingovém úvěru – Peníze na klik ze dne datum bylo zjištěno, že tuto smlouvu uzavřela žalobkyně jako úvěrující banka a žalovaný jako úvěrovaný klient. Podle této smlouvy se banka zavázala poskytnout žalovanému úvěr až do výše sjednaného úvěrového limitu částka, s možností opakovaného čerpání splacené částky úvěru až do výše tohoto limitu. Žalovaný se zavázal úvěr splatit a zaplatit úroky z úvěru a další ceny. Výše úrokové sazby byla sjednána na 16,90 % ročně, výše RPSN činila 19,18 %.

5. Z listiny označené jako žádost o poskytnutí úvěrového produktu, bylo zjištěno, že žalovaný dne datum na formuláři/tiskopise požádal žalobkyni o uzavření smlouvy o úvěru, ve které uvedl své osobní údaje s tím, že příjem má z podnikání ve výši částka měsíčně, dále bylo uvedeno, že doložení příjmu nedokládá, další příjem byl ve výši částka, příjem z pronájmu částka. Měsíční platby domácnosti byly uvedeny ve výši částka. A požadoval úvěr: produkt Peníze na klik, výše úvěrového limitu částka s měsíční splátkou 5 % z úvěrového limitu, tedy výše měsíční splátky částka.

6. Z výpisu z CBCB bylo zjištěno, že žalobkyně učinila dotaz dne datum, a bylo zjištěno, že žalovaný má dva existující kontrakty s celkovou měsíční splátkou částka. Z výpisu z úvěrového účtu za období od datum do datum, bylo zjištěno, že dne datum žalovaný čerpal bezhotovostní úvěr, Peníze na klik ve výši částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za měsíc květen 2017 až prosinec 2017 bylo zjištěno, že na tomto účtu byl sjednán úvěr s limitem částka, kdy z výpisu za měsíc prosinec 2017 vyplývá, že sjednaná výše úvěru činila částka, vyčerpaná částka úvěru činila částka, zbývající částka k vyčerpání činila částka, počáteční zůstatek na tomto účtu činil -částka a konečný zůstatek na tomto účtu činil -částka. Z výpisu z úvěrového účtu za období leden 2018 až prosinec 2018, se zjišťuje, že žalobkyně vedla pro žalovaného účet a v prosinci 2018 počáteční zůstatek na tomto účtu činil -částka a konečný zůstatek -částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období leden 2019 až prosinec 2019, se zjišťuje, že na konci tohoto období činil počáteční zůstatek na účtu -částka a konečný zůstatek -částka. Z výpisu z úvěrového účtu za období leden 2020 až prosinec 2020, se zjišťuje, že žalobkyně vedla pro žalovaného tento účet, na kterém v období v měsíci prosinec 2020 činil počáteční zůstatek -částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu z úvěrového účtu za období leden 2021 až prosinec 2021, se zjišťuje, že žalobkyně vedla pro žalovaného tento účet, ke kterému byla sjednána u výše úvěru částka a v prosinci 2021 činila vyčerpaná částka úvěru částka a zbývající částka k vyčerpání částka, tedy počáteční dostatek činil -částka a konečný zůstatek -částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období leden 2022 až prosinec 2022, se zjišťuje, že k tomuto účtu byl sjednán úvěr ve výši částka, vyčerpaná částka úvěru v prosinci 2022 činila částka a zbývající částka k vyčerpání činila částka. Počáteční zůstatek činil -částka a konečný zůstatek částka. Z výpisu z úvěrového účtu žalovaného za období od ledna 2023 do července 2023, se zjišťuje, že v měsíci červenci 2023 byl k tomuto účtu veden úvěr ve výši částka, vyčerpaná částka úvěru činila částka, zbývající částka k vyčerpání činila částka. Počáteční zůstatek na účtu činil -částka a konečný zůstatek činil -částka a podle výpisu činila aktuální částka po splatnosti -částka.

7. Z přiznání k dani z příjmů fyzických osob za rok 2016, se zjišťuje, že toto podání učinil žalovaný a podle tohoto daňového přiznání činily jeho příjmy částka, výdaje částka, rozdíl mezi příjmy a výdaji činil částka.

8. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši částka, jako dluhu na úvěrovém účtu Peníze na klik ke dni datum. (poslední výzva k úhradě dlužné částky a výpověď smlouvy ze dne datum).

9. Žalobkyně oznámila žalovanému, že se dne datum stala celá zbývající částka na úvěrovém účtu splatná, neboť nebyla uhrazena. (rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum).

10. Z listiny označené jako podklady pro soudní řízení soud zjistil, že se jedná o historii úvěrového účtu, podle které činila jistina po splatnosti částka.

11. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo hodnota. (oznámení o právním zastoupení – výzva k úhradě dluhu ze dne datum, poštovní podací arch ze dne datum).

12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu ve věci samé, který po právní stránce posoudil následovně:

13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o úvěru, neboť bylo prokázáno, že se žalobkyně (úvěrující) zavázala žalovanému (úvěrovanému) poskytnout na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

14. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od datum].

15. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda žalobkyně (poskytovatel úvěru) před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru […] posoudila (důkladně) úvěruschopnost žalovaného jako spotřebitele (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od datum do datum).

16. Žalobkyně doložila, že schopnost žalovaného splácet úvěr posuzovala tak, že vycházela z údajů sdělených žalovaným ohledně jeho příjmů, které porovnala s údaji na účtu žalovaného a ověřila žalovaného v dostupných registrech. Žalobkyně však neposuzovala výdaje žalovaného. Tyto nijak neověřila. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Při řádném dodržení postupů a odborné péče však neměl být spotřebitelský úvěr žalovanému vůbec být poskytnut.

17. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

18. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. spisová značka, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).

19. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne datum čj. spisová značka, dostupný na www.nsoud.cz).

20. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (částka částka), neboť spotřebitel není povinen vrátit celou poskytnutou jistinu ihned, ale v době odpovídající jeho možnostem.

21. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na malou výši dosud nevrácené jistiny, tak ve prospěch spotřebitele v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

22. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne datum sp. zn. Cpjn 202/2005).

23. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

24. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka, přičemž tato částka představuje 18,16 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,08 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,92 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši částka sestávající z částky částka za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci a z částky částka za jeden úkon uvedený v § 11 odst. 1 a. t. realizovaný po podání návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po částka dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši částka dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky částka ve výši částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.