21 C 273/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 61 947 Kč s příslušenstvím

I. Řízení se co do částky 7 463,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 7 463,48 Kč, co do smluvní pokuty ve výši 6 135,30 Kč a co do úroku ve výši 60,92 % ročně z částky 39 918,20 Kč od [datum] do zaplacení, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 36 721 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 36 721 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 6 681,52 Kč, co do úroku z prodlení ve výši 10 % ročně z částky 6 681,52 Kč od [datum] do zaplacení, co do smluvní pokuty ve výši 4 945,98 Kč, co do úroku ve výši 35 % ročně z částky 39 918,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 188 870 Kč, zamítá.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 189 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 61 947 Kč s příslušenstvím, neboť se žalovaným uzavřela dne [datum] smlouvu o úvěru [číslo] podle které žalovanému poskytla na jeho účet částku 40 000 Kč dne [datum]. Žalovaný se úvěr zavázal splácet v měsíčních splátkách, zaplatil však pouze jednu měsíční splátku ve výši 3 279 Kč. Do prodlení se žalovaný dostal s úhradou 2. splátky, proto dne [datum] došlo k zesplatnění úvěru. Ve smlouvě byla sjednána za poskytnutí úvěru efektivní úroková sazba 151,62 % p. a. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení tzv. nové jistiny úvěru ve výši 49 468,44 Kč, tj. původní jistina ve výši 39 918,20 Kč a dlužný úrok ve výši 9 550,24 Kč; dále smluvní pokuty ve výši 998 Kč, náhrady nákladů ve výši 400 Kč, smluvní pokuty ve výši 11 081,28 Kč a úroku za poskytnutí úvěru v nominální roční úrokové sazbě 95,92 % p. a. z částky 39 918,20 Kč od [datum] do zaplacení, maximálně však do částky 188 870 Kč.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Z listin předložených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný neměl ke dni [datum] záznam v registru [příjmení] (zjištěno z výpisu záznamů z registru [příjmení]). Dle výpisu z nebankovního registru klientských informací nebyl žalovaný v databázi veden. Z karty hodnocení klienta bylo zjištěno, že žalovaný uvedl jako své náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně a další výdaje odpovídající životnímu minimu ve výši 3 410 Kč. Měsíční příjem žalovaný uvedl ve výši 26 118 Kč.

4. Ze smlouvy o úvěru [číslo] bylo zjištěno, že žalovaný uzavřel se žalobkyní dne [datum] smlouvu o úvěru, podle které se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 40 000 Kč. Za poskytnutí úvěru byla sjednána zápůjční úroková sazba jako efektivní úroková sazba ve výši 151,62 % p. a. Žalovaný se zavázal úvěr splatit v 48 měsíčních splátkách po 3 279 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 157 392 Kč.

5. Podle článku 2.2 této smlouvy měla žalobkyně uplatňovat při vymáhání úrok odpovídající nominální úrokové sazbě; úroky za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, se žalobkyně zavázala požadovat v maximální souhrnné výši 188 870,40 Kč (tj. 120 % celkové částky, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit).

6. V článku 6.1 smlouvy bylo ujednáno, že ocitne-li se žalovaný v prodlení s úhradou kterékoli splátky o délce 30 dnů, je povinen zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 499 Kč za každou takovou splátku. V článku 6.2 smlouvy bylo ujednáno, že má žalobkyně právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením, a to při prodlení každé splátky delším 15 dnů činí náhrada 200 Kč.

7. Podle čl. 6 smlouvy se žalovaný zavázal zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení ode dne následujícího po zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení, a to v případě, že žalovaný nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru.

8. Podle čl. 6 smlouvy se novou jistinu úvěru stává celá dosud nesplacená jistina úvěru ke dni zesplatnění úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru.

9. Z karty klienta a dokladu o vyplacení úvěru bylo zjištěno, že úvěr byl žalovanému vyplacen dne [datum] ve výši 40 000 Kč. Žalovaný zaplatil jednu splátku ve výši 3 279 Kč.

10. Z listin označených jako výzva k zaplacení ze dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že obsahují výzvu žalobkyně adresovanou žalovanému, a to k zaplacení dlužných částek vyplývajících ze smlouvy o úvěru [číslo].

11. Z listiny označené jako oznámení ze dne [datum] bylo zjištěno, obsahuje sdělení žalobkyně adresované žalovanému o tom, že vzhledem k prodlení žalovaného v délce 65 dnů došlo tímto dnem k okamžitému zesplatnění úvěru.

12. Z výpisu seznamu subjektů finančního trhu vydaného Českou národní bankou dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně byla oprávněna k poskytování spotřebitelských úvěrů ke dni [datum].

13. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky vyplývající ze smlouvy o úvěru [číslo] před podáním žaloby; z dodejky bylo zjištěno, že upomínka byla žalovanému zaslána prostřednictvím České pošty.

14. Z vyjádření znalce k problematice úročení pohledávek ze dne [datum] bylo zjištěno, že se znalec vyjadřuje k porovnávání nominální úrokové sazby a efektivní úrokové sazby, jejímu výpočtu a uvádí převodní tabulku pro přepočet efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu při měsíčním skládání úroků a při rozmezí efektivní úrokové sazby od 30 do 170 % p. a.

15. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.

16. Dříve, než začalo jednání ve věci samé, vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, soud proto řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby podle § 96 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), zastavil, jak je uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

17. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

18. Podle § 1810 o. z. ustanovení tohoto dílu (tj. Díl 4 Ustanovení o závazcích ze smluv uzavíraných se spotřebitelem) se použijí na smlouvy, které se spotřebitelem uzavírá podnikatel (dále jen„ spotřebitelské smlouvy“) a na závazky z nich vzniklé.

19. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

20. Podle § 2991 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

21. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

22. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z., která je smlouvou spotřebitelskou podle § 1810 o. z. Na tento smluvní vztah se pak ve smyslu § 2 odst. 1 zákona zákon o spotřebitelském úvěru, vztahují práva a povinnosti uvedená v tomto zákoně o spotřebitelském úvěru. Před poskytnutím úvěru bylo tedy podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru povinností žalobkyně zkoumat úvěruschopnost žalovaného. Důsledkem porušení této povinnosti je podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. K tomu srovnej i rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne [datum] ve věci C [číslo] (dostupný na www.curia.europa.eu). Žalobkyni tak vznikl pouze nárok na vydání bezdůvodného obohacení toho, co plnila žalovanému podle absolutně neplatné smlouvy, dle § 2991 o. z.

23. Soud podotýká, že z úřední povinnosti se soud zabývá i tím, zda podstatná ujednání ve spotřebitelské smlouvě jsou jasná a srozumitelná, tedy zda ujednání o úrokové sazbě ve smlouvě je srozumitelné nejen z formálního a gramatického hlediska, ale rovněž z pohledu průměrného, běžně informovaného a přiměřeně pozorného a obezřetného spotřebitele tak, aby porozuměl konkrétnímu fungování způsobu výpočtu úrokové sazby a posoudil tak, na základě přesných a srozumitelných kritérií, potenciálně významné ekonomické důsledky pro své finanční závazky. K tomu srovnej například rozhodnutí Soudního dvora EU ve věci C [číslo] dostupné na < www.curia.europa.eu 24. Byla-li v úvěrové smlouvě byla výslovně uvedena konkrétní efektivní úroková sazba, přitom však při vymáhání měla žalobkyně uplatňovat nominální úrokovou sazbu, aniž by tato nominální úroková sazba byla ve smlouvě vyjádřena výslovně; současně však žalobkyně pro vysvětlení problematiky úročení pohledávek, a to včetně vzájemného vztahu mezi efektivní a nominální úrokovou sazbou, předložila vyjádření znalce, ze kterého vyplývá, že pro přepočet efektivní úrokové sazby na nominální úrokovou sazbu používá znalec složitý matematický vzorec, který průměrnému spotřebiteli nemůže být ani znám; nebylo ujednání o úrokové sazbě ve smlouvě sjednáno jasně a srozumitelně. K nesrozumitelnému a nejasnému ujednání o úroku za poskytnutí úvěru jako zdánlivému právnímu jednání pak podle § 553 odst. 1 o. z. a podle § 554 o. z. nelze přihlížet.

25. Vzhledem k tomu, že se nepřihlíží k ujednání o úroku, nelze v daném případě přihlížet ani k ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, neboť základem pro výpočet smluvní pokuty měla být tzv. nová jistina úvěru, jejíž součástí byly i dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění. Ujednání o smluvní pokutě, na kterou má žalobkyni vzniknout nárok v případě, že klient nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, je ujednáním v rozporu s § 1813 o. z., neboť i kdyby byl průměrný spotřebitel schopen zjistit den automatického zesplatnění, není jistě schopen sám spočítat novou jistinu úvěru. K takovému ujednání se pak podle § 1815 o. z. nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

26. S ohledem na výše uvedené zavázal soud žalovaného k zaplacení částky uvedené v odstavci II. výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení, na který vznikl žalobkyni nárok podle § 1970 o. z. ve lhůtě určené podle § 160 odst. 1 o. s. ř.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 189 Kč, přičemž tato částka představuje 18,56 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 59,28 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 40,72 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 098 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 61 947 Kč sestávající z částky 3 580 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 11 640 Kč ve výši 2 444,40 Kč.