21 C 32/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 14 565,82 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 526,87 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 038,95 Kčspolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 2 387,91 Kčkapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 925,27 Kčs úrokem ve výši 15 % ročně z částky 4 038,95 Kč od 24. 4. 2024 do zaplacenís úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 526,87 Kč od 24. 4. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 14 565,82 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 22. 9. 2022 smlouvu o spotřebitelském úvěru č. 5548027 se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , se sídlem , adresa, , (dále také jen „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši 18 000 Kč převodem na běžný účet uvedený ve smlouvě číslo účtu , č. účtu, . Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkem částku 23 834,92 Kč pravidelnými měsíčními platbami podle rozpisu plateb dostupného v online účtu na www.creditea.cz. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši 7 473,13 Kč. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 1. 2024. Právní předchůdce žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru, posoudil před jeho poskytnutím s odbornou péčí schopnost žalovaného požadovaný úvěr splácet. Při posouzení úvěruschopnosti vzal právní předchůdce žalobce v potaz sociální a demografická data, informace z interních databází a externích registrů (tj. ověření závazků žalovaného v bankovním a nebankovním registru klientských informací). Dále právní předchůdce žalobce zkontroloval bonitu a udržitelnost příjmů žalovaného, kterou žalovaný prokázal předložením dokladů právnímu předchůdci, a to zejména doložením výpisu z bankovního účtu nebo zpřístupněním náhledu do bankovního účtu.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:

4. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu (kopie občanského průkazu žalovaného č. , tel. číslo, ). Z listiny označené jako osobní podmínky smlouvy o spotřebitelském úvěru, smlouva č. 5548027 ze dne 22. 9. 2022, bylo zjištěno, že mezi věřitelem , právnická osoba, , a žalovaným jako zákazníkem, byla uzavřena smlouva, podle které byly sjednány podmínky čerpání kreditní linky poskytnuté na základě smlouvy o spotřebitelském úvěru. Celková výše spotřebitelského úvěru má činit strop 18 000 Kč, který bude vyplacen na bankovní účet žalovaného č. , č. účtu, , roční pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 54 % a roční procentní sazba nákladů 70,81 % ročně. Celková částka, kterou měl žalovaný podle smlouvy zaplatit činila 23 834,92 Kč s tím, že se žalovaný zavázal, že bude úvěr hradit ve prospěch společnosti minimální měsíční platbou, která bude sdělena zákazníkovi každý kalendářní měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, který bude dostupný na online účtu na stránkách www.crediteal.cz. Ke smlouvě byly připojeny smluvní podmínky a příloha č. 1 – oznámení o odstoupení od smlouvy o spotřebitelském úvěru.

5. Ze sdělení banky (i potvrzení o provedení transakce) bylo zjištěno, že žalovaný je majitelem účtu č. , č. účtu, a na tento účet byla dne 22. 9. 2022 připsána částka ve výši 18 000 Kč, se zprávou , Anonymizováno, půjčka od společnosti , právnická osoba, .

6. Z výplatní pásky žalovaného za měsíc srpen 2022 bylo zjištěno, že žalovanému náležela k výplatě po provedení srážek a exekucí částka 11 933 Kč.

7. Z přehledu plateb bylo zjištěno, že se jedná o údaje uvedené v tabulce označené jako o tabulku, půjčka č. 5548027 s uvedením jména žalovaného. Podle uvedených údajů byla uzavřena půjčka 22. 9. 2022 ve výši 18 000 Kč a datum zesplatnění půjčky bylo uvedeno 25. 6. 2023. Kolik celkem bylo zaplaceno z této tabulky nevyplývá. Podle tvrzení žalobkyně zaplatil žalovaný na tuto pohledávku částku 7 473,13 Kč.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 1. 2024 bylo zjištěno, že společnost , právnická osoba, oznámila žalovanému v dopise ze dne 29. 1. 2024, že postoupila pohledávku žalobkyni.

9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že žalobkyně podala k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 20. 2. 2024.

10. Z předžalobní výzvy ze dne 29. 7. 2024 bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně tímto dopisem vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy č. 5548027 nejpozději do 13. 8. 2024. Z podacího lístku bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně podal k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalovanému dne 29. 7. 2024.

11. Společnost , právnická osoba, vyzvala žalovaného k zaplacení částky 4 772,04 Kč v dopise ze dne 10. 6. 2023 (výzva k úhradě dluhu ze dne 10. 6. 2023).

12. Mezi , právnická osoba, jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem byla uzavřena dne 29. 1. 2024 smlouva o postoupení pohledávek, podle které byly žalobkyni postoupeny pohledávky dle seznamu č. 1 tvořícího přílohu smlouvy, včetně pohledávky za žalovaným. (smlouva o postoupení pohledávek, příloha č. 1 smlouvy o postoupení pohledávek – strana 1, 3 a 4).

13. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:

14. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení. [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

15. Poskytovatel úvěru (úvěrující) se ve smlouvě ze dne 22. 9. 2022 zavázal, že žalovanému (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

16. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek poskytovatele úvěru (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem. Prostým podpisem se rozumí data v elektronické podobě, která jsou připojena k jiným datům v elektronické podobě nebo jsou s nimi logicky spojena a která podepisující osoba používá k podepsání [čl. 3 bodu 10 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu, (dále jen „nařízení eIDAS“)].

17. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].

18. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

19. V řízení bylo zjištěno, že poskytovatel úvěru posuzoval úvěruschopnost žalovaného tak, že zejména ověřil příjem žalovaného. Výdaje žalovaného však nebyly zjištěny ani ověřeny.

20. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet. Při řádném dodržení postupů a odborné péče však neměl být spotřebitelský úvěr žalovanému vůbec být poskytnut.

21. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

22. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).

24. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“25. Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).

26. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (18 000 Kč 7 473,13 Kč).

27. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

28. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

29. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

30. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro úplnost soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).