21 C 323/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 4 456 Kč

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 4 456 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Předmětem řízení je nárok žalobce na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vznikl z titulu náhrady škody, kterou žalovaný způsobil žalobci tím, že dne [datum] nahlásil na tísňovou linku, že uložil v prostorách Obchodního centra Nový [část obce] trhavinu. [ulice] centrum bylo proto evakuováno. Žalovaný tím vyvolal bezdůvodnou záchrannou akci integrovaného záchranného systému a žalobce tak vynaložil náklady na provoz služebních motorových vozidel ve výši 4 456 Kč. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Rozsudkem Městského soudu v Praze dne 27. 5. 2019 čj. 49 T 4/2019, který nabyl právní moci dne [datum], byl žalovaný uznán vinným tím, že s cílem získat pro sebe majetkový prospěch dne [datum] v 15:18 hodin oznámil z veřejného telefonního automatu na tísňovou linku [číslo] že uložil v prostorách Obchodního centra Nový [část obce] 5 kg trhaviny s tím, že pokud mu nebude vyplacena částka 10 000 000 Kč v 500 eurových bankovkách„ celý barák vyhodí do vzduchu“. V důsledku toho muselo být OC Nový [část obce] dne [datum] včetně přilehlých prostorů evakuováno a uzavřeno v době od 16:30 hod. do 19:00 hod., celý prostor byl prohledán pyrotechniky a prohlídkami nebyly nalezeny žádné výbušniny, způsobil tak vážné znepokojení části obyvatelstva a vyvolal bezdůvodnou záchrannou akci integrovaného záchranného systému, kdy tímto svých jednáním způsobil škodu ve celkové výši 4 620 739 Kč O náhradě škody nebylo rozsudkem rozhodnuto. Z úředního záznamu Policie ČR ze dne [datum] bylo zjištěno, že Integrované operační středisko Krajského ředitelství policie [obec] postupně vyslalo na místo události hlídky: odbor Pohotovostní motorizované jednotky Krajského ředitelství policie [obec], Speciální pořádková jednotka Krajského ředitelství policie [obec], odbor cizinecké policie Krajského ředitelství policie [obec], obvodní ředitelství policie [obec] II, odbor služby dopravní policie Krajského ředitelství policie [obec], pět psovodů se služebními psy specializovanými na vyhledávání výbušnin, dále stálá výjezdová skupina Krajského ředitelství policie [obec], stálá výjezdová skupina obvodního ředitelství policie [obec] II a ostatní složky Integrovaného záchranného systému. Žalobce tedy vyslal na místo události celkem 39 vozidel, z toho dvě vozila vyjela na místo 2x. Celkem byly náklady na výjezd vozidel vyčísleny částkou 4 456 Kč. Podle § 2910 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), škůdce, který vlastním zaviněním poruší povinnost stanovenou zákonem a zasáhne tak do absolutního práva poškozeného, nahradí poškozenému, co tím způsobil. Povinnost k náhradě vznikne i škůdci, který zasáhne do jiného práva poškozeného zaviněným porušením zákonné povinnosti stanovené na ochranu takového práva. Podle § 2951 odst. 1 o. z. škoda se nahrazuje uvedením do předešlého stavu. Není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat, že žalovaný porušil právní povinnost a svým jednáním způsobil žalobci škodu, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle §142a odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť zcela procesně úspěšný žalobce nezaslal žalovanému výzvu k plnění ve lhůtě nejméně 7 dnů před podáním návrhu na zahájení řízení na adresu pro doručování, případně na poslední známou adresu. Přičemž soud neshledal důvody zvláštního zřetele hodné ve smyslu § 142a odst. 2 o. s. ř., pro které by bylo možné žalobci náhradu nákladů řízení přiznat. O povinnosti žalovaného zaplatit státu soudní poplatek bylo rozhodnuto podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, neboť procesně úspěšný žalobce byl od placení soudních poplatků osvobozen.