21 C 328/2020

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o vydání věci

I. Žalovaný je povinen vydat žalobkyni ultrazvukový přístroj zn. Krautkramer typ USN 25S, výr. číslo X84E67e v ceně 30 000 Kč, sondy MWB úhel 45, 60, 70 v ceně 10 000 Kč, magnetické jho zn. [příjmení] [příjmení] MY-2, výr. [číslo] včetně spojovacího kabelu v ceně 15 000 Kč, 8 ks baterií zn. ANSMANN v ceně 2 000 Kč, nabíječku baterií zn. INTERCEPT v ceně 1 000 Kč a kufru v ceně 500 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 8 534 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalovaném vydání věcí označených v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Pro případ, že by žalovaný již nebyl držitelem některé z uvedených věcí, navrhovala žalobkyně namísto vydání věcí uložit žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni náhradou za každou takovou věc finanční částku, která odpovídá její ceně obvyklé. Žalobu odůvodnila tím, že tyto věci přenechala žalobkyně žalovanému do užívání podle nájemní smlouvy ze dne [datum], která byla uzavřena na dobu určitou do [datum]. Žalovaný pronajaté věci nevrátil ani na výzvu zástupce žalobkyně ze dne [datum] učiněnou před podáním žaloby. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Ze smlouvy o nájmu movité věci ze dne [datum] a předávacího protokolu bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalobkyní jako pronajímatelem a žalovaným jako nájemcem, oba jako podnikateli. Podle této smlouvy žalobkyně pronajala žalovanému ultrazvukový přístroj zn. Krautkramer typ USN 25S, výr. číslo X84E67e, sondy MWB úhel 45, 60, 70, magnetické jho zn. [příjmení] [příjmení] MY-2, výr. [číslo] za nájemné ve výši 5 000 Kč měsíčně. Žalovaný tyto věci převzal při podpisu smlouvy spolu se spojovacím kabelem, 8 ks baterií zn. ANSMANN, nabíječku baterií zn. INTERCEPT a kufr. Smlouva byla sjednána na dobu určitou od [datum] do [datum]. K vydání věcí byl žalovaný vyzván zástupcem žalobkyně upomínkou ze dne [datum] (zjištěno z předžalobní upomínky). Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé. Podle § 2316 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen o. z.), se nájemní smlouvou pronajímatel, který je podnikatelem a jehož podnikání spočívá v pronajímání věcí, zavazuje přenechat nájemci na určitou dobu užívání movité věci a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. Podle § 2316 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, použijí se pro podnikatelský pronájem movitých věcí obecná ustanovení o nájmu. Podle § 2225 odst. 1 o. z. při skončení nájmu odevzdá nájemce pronajímateli věc v místě, kde ji převzal, a v takovém stavu, v jakém byla v době, kdy ji převzal, s přihlédnutím k obvyklému opotřebení při řádném užívání, ledaže věc zanikla nebo se znehodnotila; odevzdáním se rozumí i předání vyklizené nemovité věci. Byl-li při odevzdání věci nájemci pořízen zápis obsahující popis věci, přihlédne se při odevzdání věci pronajímateli také k němu. Na základě provedeného dokazování soud žalobě vyhověl. V řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o podnikatelském pronájmu movitých věcí podle § 2316 o. z. Žalovaný převzal na dobu 1 měsíce do užívání movité věci, které po skončení nájmu žalobkyni neodevzdal, k čemuž byl podle § 2225 odst. 1 o. z. povinen. Žalovaný tak neučinil ani na výzvu před podáním žaloby, proto mu tato povinnost byla uložena soudem, když v řízení nebylo zjištěno, že by žalovaný ke dni vyhlášení tohoto rozsudku již nebyl držitelem některé z věcí. Lhůta pro splnění povinnosti byla stanovena podle § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do tří dnů od právní moci rozsudku nebo, jde-li o vyklizení bytu do patnácti dnů od právní moci rozsudku; soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí soud. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 8 534 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč.