21 C 337/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 69 622,11 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 31 534,17 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 38 087,94 Kč spolu skapitalizovaným úrokem ve výši 10 430,74 Kč,kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 5 470,64 Kč,úrokem ve výši 29,04 % ročně z částky 58 509,79 Kč od 30. 4. 2024 do zaplaceníúrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 27 875,62 Kč od 30. 4. 2024 do zaplaceníúrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 31 534,17 Kč od 30. 4. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 594 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 69 622,11 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 19. 7. 2022 smlouvu , Anonymizováno, se společností , právnická osoba, , IČO: , IČO, , (dále také jen „poskytovatel úvěru“). Podle této smlouvy měl žalovaný možnost čerpat úvěr až do výše částky 60 000 Kč bezhotovostně na bankovní účet uvedený ve smlouvě. Informace o výši, počtu a četnosti plateb, které byl žalovaný povinen platit, byly žalovanému sděleny každý měsíc prostřednictvím rozpisu plateb, jenž byl dostupný na online účtu www., Anonymizováno, .cz a o rozpisu plateb byl žalovaný vyrozuměn e-mailem. Žalobkyně nabyla pohledávku od poskytovatele úvěru smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024. Žalovaný do postoupení pohledávky zaplatil na tento úvěr částku ve výši 47 229 Kč.

2. V doplnění žaloby ze dne 15. 10. 2024 žalobkyně uvedla, že poskytovatel úvěru zkoumal a vyhodnotil transakce na účtu žalovaného za období od 30. 12. 2121 do 18. 7. 2022. Z údajů o příchozích a odchozích platbách získal úplné informace o finanční situaci žalovaného a zjistil, že žalovaný je schopen hradit úvěr ve výši poskytnutého limitu 60 000 Kč. Smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím klientského účtu , Anonymizováno, . Žalovaný si podal žádost o úvěr online. Žádost byla poskytovatelem úvěru schválena a akceptována. O uzavření smlouvy byl žalovaný informován potvrzující SMS zprávou a oznámením v online účtu , Anonymizováno, . Smlouva byla žalovanému doručena do účtu Creditea, se kterou se seznámil přihlášením do účtu. Žalovaný čerpal úvěr ve výši 60 000 Kč na běžný účet číslo , č. účtu, . Z historie úvěru vyplývá, že žalovaný vyčerpal částku 78 763,77 Kč a na jistinu uhradil částku 20 253,98 Kč.

3. V doplnění žaloby ze dne 12. 12. 2024 upřesnila žalobkyně svá skutková tvrzení tak, že o úvěr žalovaný požádal online dne 19. 7. 2022. Na základě žádosti byl žalovanému zaslán PIN k přihlášení do účtu , Anonymizováno, . Žalovaný pak doložil požadované dokumenty k úvěruschopnosti. Úvěr žalovaný čerpal opakovaně až do výše 60 000 Kč na své běžné účty. Ve smlouvě ze dne 19. 7. 2022 byl sjednán účet žalovaného číslo , č. účtu, . Dne 18. 11. 2022 žalovaný výslovně požádal o čerpání prostředků na svůj jiný účet, a to účet číslo , č. účtu, . Na účet číslo číslo , č. účtu, čerpal žalovaný úvěr ve výši 66 928,46 Kč. Na účet číslo , č. účtu, pak žalovaný čerpal částku 11 835,31 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 47 229,60 Kč.

4. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

5. Po provedeném dokazování listinami předloženými žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti:

6. Žalovaný si zřídil na webových stránkách poskytovatele úvěru uživatelský účet, ve kterém sdělil své údaje a požádal o uzavření úvěrové smlouvy. (Zjištěno z výpisu uživatelského účtu, vyrozumění o vytvoření uživatelského účtu). Poskytovatel úvěru návrh akceptoval a zaslal žalovanému hesla a PIN kód. (Přepis SMS zpráv z 19. 7. 2022 o zaslání hesla a PIN). Následně byl návrh na uzavření smlouvy akceptován (Zjištěno z vyrozumění o uzavření smlouvy a vyplacení částky).

7. Z listiny označené jako smlouva o úvěru číslo , hodnota, ze dne 19. 7. 2022 soud zjistil, že obsahuje ujednání mezi společností , právnická osoba, , jako věřitelem, (www., Anonymizováno, .cz), a žalovaným. Podle této smlouvy se jedná o bezúčelový spotřebitelský úvěr s možností opakovaného čerpání až do výše pevně stanoveného stropu. Celková výše spotřebitelského úvěru činila 60 000 Kč, úvěr byl sjednán na dobu neurčitou, bankovní účet zákazníka byl uveden jako číslo , č. účtu, . Roční pevná úroková sazba byla sjednána ve výši 54 %. Celková částka, kterou měl žalovaný jako zákazník zaplatit, byla stanovena na částku 79 460,20 Kč. Součástí této listiny byly smluvní podmínky ke smlouvě o spotřebitelském úvěru a standardní informace o spotřebitelském úvěru. Dále soud zjišťuje, že tato listina neobsahuje podpis žalovaného.

8. Totožnost žalovaného byla ověřena z kopie občanského průkazu (Zjištěno z kopie OP č. , hodnota, ). Žalovaný je majitelem běžného osobního účtu číslo , č. účtu, uvedeného ve smlouvě (Zjištěno ze sdělení banky – čl. 23). A majitelem běžného osobního účtu č. , č. účtu, (Zjištěno z potvrzení o provedení transakce ve výši 1 Kč).

9. Žalovaný na účet číslo číslo , č. účtu, úvěr ve výši 66 928,46 Kč a na účet číslo , č. účtu, pak žalovaný čerpal částku 11 835,31 Kč. Žalovaný celkem uhradil částku 47 229,60 Kč. (Zjištěno z přehledu plateb a dokladů o čerpání).

10. Poskytovatel úvěru vyzýval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy o úvěru. (Zjištěno z výzvy k úhradě dluhu ze dne 6. 9. 2023).

11. Poskytovatel úvěru, jako postupitel, a žalobkyně, jako postupník, spolu uzavřeli smlouvu, podle které postupitel žalobkyni postoupil pohledávku, jenž je předmětem tohoto řízení. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne 29. 4. 2024, seznam postoupených pohledávek).

12. Žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek oznámeno v dopise ze dne 29. 4. 2024 (Zjištěno z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 29. 4. 2024 a podacího archu).

13. Zástupce žalobkyně vyzval žalovaného před podáním této žaloby k zaplacení dlužné částky v dopise ze dne 29. 7. 2024. (Zjištěno z výzvy k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze 29. 7. 2024, podací lístek).

14. Dokazování výpisy z účtu žalovaného (čl. 27 a násl.) soud neprovedl. Dle vyjádření žalobkyně tyto listiny mají prokazovat, že poskytovatel ověřil příjmy a výdaje žalovaného. Z listin vyplývá, že se jedná o pohyby na účtu žalovaného za období od 30. 12. 2021 do 18. 7. 2022. Jaké konkrétní skutečnosti však z výpisu účtu poskytovatel úvěru zjistil, žalobkyně neuvedla, a to ani po poučení soudu. Chybějící či nedostatečná skutková tvrzení ale soud dokazováním nahrazovat nemůže. Tedy chybí-li tvrzení, není co prokazovat.

15. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto:

16. Žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť v řízení prokázala, že jí poskytovatel úvěru pohledávku již dříve (před podáním žaloby) postoupil smlouvou o postoupení pohledávek. A žalovanému bylo oznámeno postoupení pohledávky na žalobkyni nejpozději doručením žaloby v tomto řízení. [§ 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

17. Poskytovatel úvěru (úvěrující) se ve smlouvě ze dne 19. 7. 2022 zavázal, že žalovanému (úvěrovanému) poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Tím uzavřeli smlouvu o úvěru [§ 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“)].

18. Smlouvu sjednali účastníci v písemné formě při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky, neboť ji sjednali prostřednictvím internetových stránek poskytovatele úvěru (§ 561 odst. 1 o. z.). Žalovaný smlouvu podepsal číselným kódem zaslaným prostřednictvím SMS, tedy prostým podpisem.

19. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr, neboť spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinný od 1. 12. 2016, (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“)].

20. Povinností soudu bylo tedy posoudit, zda poskytovatel úvěru před uzavřením smlouvy posoudil (důkladně) úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru). Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

21. Žalobkyně tvrdila, že poskytovatel úvěru posoudil úvěruschopnost žalovaného porovnáním příjmů a výdajů na jeho účtu. Jak byly pohyby na účtu žalovaného vyhodnoceny, však žalobkyně neuvedla. Zda příjmy a výdaje žalovaného byly ověřeny i jinak, žalobkyně rovněž neuvedla. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně.

22. Důsledkem porušení této povinnosti je absolutní neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je pak v takovém případě povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Tedy nesplacenou jistinu je spotřebitel povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

23. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. (§ 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru).

24. Nejvyšší soud k tomuto ustanovení, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy uvedl, že: „(…) poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 23. 7. 2022 sp. zn. 33 Cdo 3675/2021, bod 17, dostupný na www. nsoud.cz).

25. Uvedené odpovídá rovněž důvodové zprávě k § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, podle které: „(…) Při úvahách o tom, zda lhůta počíná spotřebiteli běžet již od okamžiku uzavření smlouvy je nutno vzít v úvahu, že u spotřebitelů, kteří se dlouhodobě a pravidelně financují na nebankovním trhu, je vnímání vlastní schopnosti splácet úvěr výrazně posunuté od běžných klientů bank. O to více pak záleží na posouzení úvěruschopnosti takového spotřebitele s odbornou péčí poskytovatele. S ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, z čehož pro spotřebitele mohou vyplývat problémy související s nutností urychleně si opatřit již utracené peníze ze spotřebitelského úvěru, stanoví se na jeho ochranu, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Spotřebitel je povinen vrátit celou poskytnutou jistinu, avšak v takových splátkách, v jakých je schopen splácet. Slova „v době přiměřené jeho možnostem“ míří na rozložení vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru v čase. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu dle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. Poskytovatel, pokud se domnívá, že spotřebitel nesplácí podle svých možností, může podat návrh soudu, aby určil, v jakých lhůtách má spotřebitel splácet.“ Uvedené přijal i Nejvyšší soud (viz odst. 57 a odst. 59 rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 24. 10. 2023 čj. 23 Cdo 101/2023-133, dostupný na www.nsoud.cz).

26. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (78763,77 Kč - 47 229,60 Kč).

27. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

28. K principům sporného řízení pak podle soudu odpovídá to, že o spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele ve smyslu výše citovaného § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, se jedná nejen v případě, že je žalovaný v řízení aktivní (tedy se řízení účastní a namítá a prokazuje svou neschopnost vrátit jistinu ihned), ale i pokud se žalovaný jednání neúčastní a ničeho ke svým majetkovým poměrům netvrdí ani neprokazuje.

29. Žalobkyně v řízení neprokázala, že je v možnostech žalovaného zaplatit dlužnou jistinu ihned, respektive do 3 dnů od právní moci rozsudku. Neboť důkazní břemeno ohledně prokázání této skutečnosti nese žalobkyně, nikoli žalovaný. A to podle pravidla dělení důkazního břemene: důkazní břemeno tíží tu stranu, v jejímž je zájmu, aby tvrzená skutečnost byla soudem považována za pravdivou. Podle toho má ty skutečnosti, které slouží k odůvodnění nějakého práva, dokázat ta strana, která toto právo chce uplatňovat, kdežto ty skutečnosti, které vylučují vznik uplatňovaného práva nebo toto právo zrušují, dokázat má ta strana, která potírá uplatňování tohoto práva.

30. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

31. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

32. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 2 377 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí 2 971 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 594 Kč podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.

33. Náhradu nákladů řízení soud nepřiznal žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému nevznikly podle obsahu spisu žádné náklady (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro úplnost soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).