21 C 337/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného o 198 348 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 42 024,49 Kč do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.A pro případ prodlení se zaplacením této částky pak i s úrokem z prodlení jdoucím z této dlužné částky nebo její nesplacené části ode dne následujícího po její splatnosti až do zaplacení, a to ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení s úhradou částky, zvýšené o osm procentních bodů.

II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky 156 323,51 Kčspolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 7 341,23 Kč,kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 3 899,84 Kč,s úrokem z prodlení z částky 35 557,19 Kč od 18. 12. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudku,s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 52 625,79 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení,s úrokem ve výši 12,75 % ročně z částky 86 682,98 Kč od 27. 7. 2024 do zaplaceníkapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 4 576,44 Kč,spolu s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 619,46 Kč,s úrokem z prodlení z částky 6 467,30 Kč od 18. 12. 2024 do splatnosti částky uložené žalovanému zaplatit žalobkyni v odstavci I. výroku tohoto rozsudkus úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 103 697,72 Kč od 18. 12. 2024 do zaplacení as úrokem ve výši 9,7 % ročně z částky 108 065,02 Kč od 27. 7. 2024 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 1 984 Kč na účet Okresního soudu v , adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. V návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 198 348 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně společností , právnická osoba, . (dříve pod názvem , právnická osoba, , jméno FO, , , Anonymizováno, .), se sídlem , adresa, , IČ: , IČO, (dále také jen „banka nebo poskytovatel úvěru“), a žalovaným byly uzavřeny dvě smlouvy. [1] dne 31.05.2022 uzavřeli smlouvu o úvěru - konkrétně SMLOUVA O ÚVĚRU Konsolidace půjček. , jméno FO, žalovanému úvěr ve výši 100 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . Část úvěru byla poskytnuta na úhradu dřívějších peněžitých závazků žalovaného a zbývající část úvěru byla žalovanému poskytnuta neúčelově, převodem na běžný účet. Žalovaný zavázal hradit bance úroky z poskytnutého úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 12,75 % p. a. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva sjednaného a dopisem ze dne 26.07.2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 26.07.2024. Dlužnou částku včetně úroků a poplatků ve výši 95 713,13 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 09.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně dne 03.01.2025. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení činila 99 424,05 Kč. [2] dne 9. 3. 2016 uzavřeli smlouvu o revolvingovém úvěru, konkrétně SMLOUVA O SPOTŘEBITELSKÉM SPLÁTKOVÉM REVOLVINGOVÉM ÚVĚRU S POJIŠTĚNÍM SCHOPNOSTI SPLÁCET Expres plus. Podle smlouvy banka poskytla žalovanému úvěrový rámec do výše 85 000 Kč z úvěrového účtu č. , č. účtu, . První čerpání úvěru bylo provedeno bez bezplatně, bez stanovení účelu a bez žádosti žalovaného převodem na sjednaný běžný účet. Žalovaný se zavázal hradit bance úroky z čerpaného úvěru se sjednanou úrokovou sazbou 9,70 % ročně. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy tím, že byl opakovaně v prodlení s úhradou sjednaných měsíčních splátek úvěru a úroků a vyčíslených poplatků. Banka proto využila svého práva a dopisem ze dne 26.07.2024 ukončila poskytování úvěru a úvěr zesplatnila ke dni 26.07.2024. Dlužnou částku včetně úroků a poplatků ve výši 113.952,79 Kč byl žalovaný povinen neprodleně uhradit. Pohledávka za žalovaným vyplývající z výše uvedené smlouvy byla ze strany banky postoupena žalobci na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 09.12.2024, a to s účinností ke dni 13.12.2024. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem zaslaným doporučeně. Pohledávka za žalovaným činila ke dni postoupení celkem 118.360,92 Kč. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobcem písemně vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní výzvou k plnění. Tato výzva byla žalovanému odeslána doporučeně dne 13.03.2025.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Ve věci provedl soud dokazování a zjistil tyto skutečnosti:

4. Z listiny označené jako smlouva o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru Expres plus č. 0219335841 soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi bankou , právnická osoba, , a žalovaným, jako klientem, Ve smlouvě se banka zavázala poskytnout žalovanému revolvingový úvěr do výše úvěrového rámce 85 000 Kč, částka prvního čerpání měla činit 68 000 Kč. Smlouvu účastníci podepsali dne 9. 3. 2016. Úvěrový účet žalobkyně vedla od roku 2016 do roku 2024 (výpis z úvěrového účtu).

5. Banka poskytla žalovanému informace o úvěru a o věřiteli, jakož i další nezbytné informace o nákladech na úvěr, na formuláři, se kterým se žalovaný seznámil 9. 3. 2016, když ho podepsal. (Vysvětlení pojmů a formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Žalobkyně vycházela z údajů, že žalovaný má průměrný čistý měsíční příjem za tři měsíce 8 802 Kč, nemá žádné srážky. Ostatní životní náklady činí 0 Kč, čistý měsíční příjem domácnosti činí 30 000 Kč a zdrojem příjmů žalovaného je invalidní důchod (Žádost o úvěr Expres plus).

7. Z posouzení k úvěru Expres plus č. 0219335841 se podává, že banka vycházela z příjmu žalovaného 8 802 Kč, od kterého odečetla interní splátky a životní náklady. Vycházela z příjmu žalovaného ve výši 8 802 Kč a dále z uváděného příjmu domácnosti ve výši 30 000 Kč čistého. Přitom žalovaný uvedl, že je svobodný. Bydlí v družstevním bytě.

8. Z oznámení , právnická osoba, bylo zjištěno, že žalovanému byl vyplácen invalidní důchod 3. stupně, a to od lednové splátky 2016 zvýšený z 2 016 Kč na 8 802 Kč měsíčně.

9. Z výpisu z úvěrového účtu soud zjistil, že první čerpání úvěru žalovaným proběhlo dne 9. 3. 2016 a žalovaný na tento opakovaný úvěr, podle tvrzení žalobkyně čerpal celkem 212 083,62 Kč, a to naposledy dne 14. 2. 2022 částku ve výši 9 155 Kč, žalovaný celkem uhradil 205 616,32 Kč.

10. V dopise ze dne 28. 7. 2024 banka informovala žalovaného, že úvěr č. , č. účtu, na částku 140 000 Kč prohlašuje za splatný ke dni 26. 7. 2024. Současně vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky (Oznámení o prohlášení úvěru za splatný).

11. Z listiny označené jako smlouva o úvěru, Konsolidace půjček č. 0248449602 soud zjistil, že smlouvu uzavřela banka , právnická osoba, ., se žalovaným, jako klientem. Banka se zavázala poskytnout žalovanému úvěr 100 000 Kč s tím, že první čerpání úvěru bylo sjednáno ke dni 31. 5. 2022 a žalovaný se zavázal splatit úvěr v 84 splátkách po 2 502,46 Kč měsíčně od 22. 6. 2022. Úvěr byl sjednán jako účelový, a to na splacení smlouvy o revolvingovém úvěru a vydání a užívání kreditní karty ve výši 53 837,22 Kč. Zbývající část jistiny měla být vyplacena ve prospěch běžného účtu č. , č. účtu, . Smlouva byla podepsána oběma smluvními stranami 31. 5. 2022.

12. Banka poskytla žalovanému informace o úvěru o konsolidaci půjček. Žalovaný tuto listinu podepsal elektronicky dne 31. 5. 2022. (Vysvětlení pojmů a informace o úvěru).

13. Ze žádosti o úvěr ze dne 31. 5. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že má čistý měsíční příjem za tři měsíce 12 308 Kč, nezbytné náklady ostatní 0 Kč a příjem domácnosti činí 50 000 Kč, a že má závazek u banky, měsíční splátka činí 2 400 Kč.

14. Banka posuzovala úvěruschopnost žalovaného ke smlouvě 0248449602 tak, že vycházela z příjmů žalovaného ve výši 12 308 Kč, od kterého odečetla interní splátky 2 943,40 Kč a také životní náklady ve výši 5 833,25 Kč a dospěla k částce 3 531,41 Kč. Měsíční příjem domácnosti byl uveden ve výši 50 000 Kč. Žalovaný měl příjem žalovaného z invalidního důchodu, ověřený z běžného účtu. A dále vycházela z údajů, že je žalovaný svobodný a bydlí v družstevním bytě. (Vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti).

15. Z výpisu z úvěrového účtu bylo zjištěno, že se jedná o výpis za období od ledna 2022 do prosince 2024. Podle výpisu č. 1/2022 dne 31. 5. 2022 byla odepsána částka 53 837,22 Kč a dne 31. 5. 2022 byl proveden převod ve výši 46 162,78 Kč na běžný účet. Žalovaný měl na konto úvěr splatit podle tvrzení žalobkyně 64 442,81 Kč.

16. V oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne 28. 7. 2024 banka sdělila žalovanému, že z důvodu opakovaného porušování smluvních podmínek prohlašuje úvěr č. , č. účtu, na částku 100 000 Kč za splatný ke dni 26. 7. 2024.

17. Banka , právnická osoba, ., jako postupitel, se dohodla dne 9. 12. 2024 se žalobkyní jako postupníkem na postoupení pohledávek uvedených v seznamu pohledávek za úplatu (Smlouva o postoupení pohledávek, seznam postoupených pohledávek).

18. Banka potvrdila, že jí byla zaplacena úhrada sjednaná za postoupení pohledávek. (Potvrzení o úplatě).

19. Společnost , právnická osoba, vyrozuměla žalovaného, že pohledávku vzniklou ze smlouvy č. 0219335841 a smlouvy č. 0248449602 postoupila žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne 18. 12. 2024, podací lístek).

20. V dopise ze dne 13. 3. 2025 zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky v celkové výši 237 584,40 Kč, a to jako dlužné částky ze smlouvy č. 0248449602, o úvěru Konsolidace půjček ze dne 31. 5. 2022 na částku 100 000 Kč a dále z pohledávky č. 0219335841 smlouvě o spotřebitelském splátkovém revolvingovém úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres plus uzavřené 9. 3. 2016 mezi původním věřitelem a žalovaným. (Předžalobní upomínka ze dne 13. 3. 2025, podací lístek).

21. Uvedená dílčí skutková tvrzení představují současně skutkový závěr soudu.

22. Po právní stránce posoudil soud věc následovně:

23. V dané věci dospěl soud k závěru, že mezi předchůdcem žalobkyně a žalovaným (jako spotřebitelem) byly v obou případech uzavřeny smlouvy o úvěru (§ 2395 o. z.). Předchůdce žalobkyně postoupil pohledávku žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek, což bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením této žaloby (§ 1879 o. z.). Žalobkyně tak byla oprávněna k podání žaloby.

24. Podle obsahu smlouvy se jedná v případě smlouvy o úvěru ze dne 9. 3. 2016 o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 1 zákona č. 145/2010 Sb., zákon o spotřebitelském úvěru, ve znění zákona č. 43/2013 Sb., účinný od 1. 1. 2014 do 30. 11. 2016), podle kterého se spotřebitelským úvěrem rozumí odložená platba, půjčka, úvěr nebo jiná obdobná finanční služba poskytovaná nebo přislíbená spotřebiteli věřitelem, nebo zprostředkovatelem. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, posoudila schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, jinak je smlouva (absolutně) neplatná (§ 9 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru).

25. Podle obsahu smlouvy se jedná v případě smlouvy o úvěru ze dne 31. 5. 2022 o spotřebitelský úvěr. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytneli poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Podle odstavce druhého, je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům. Z úřední povinnosti se dále soud zabýval tím, zda poskytovatel úvěru posoudil (důkladně) před uzavřením smlouvy úvěruschopnost žalovaného (§ 86 zákona o spotřebitelském úvěru).

26. Povinnost zabývat se tím, zda byla před uzavřením smlouvy řádně posouzena úvěruschopnost spotřebitele má soud i v případě, že úvěr byl po určitou dobu splácen (závěry rozsudku Soudního dvora ze dne 11. 1. 2024 ve věci C-755/22, Nárokuj, dostupný na www.eur-lex.europa.eu).

27. Provedeným dokazováním soud zjistil, že banka posuzovala v obou případech úvěruschopnost žalovaného před poskytnutím úvěru tak, že ověřila dosavadní platební morálku žalovaného v dostupných registrech a ověřila příjmy žalovaného. Vycházela zejména z údajů, které žalovaný uvedl při sjednávání spotřebitelského úvěru. Příjmy domácnosti ověřeny nebyly. Nebyly ověřeny ani výdaje žalovaného. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného v obou případech důkladně. Spotřebiteli byl poskytnut spotřebitelský úvěr i přesto, že zde mohly existovaly důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet.

28. Jestliže je smlouva absolutně neplatná, pak musí platit, že si strany neujednaly, kdy má dlužník dluh splnit. A věřitel nemůže ani požadovat plnění po dlužníkovi (spotřebiteli) ihned, jak je tomu u běžného nároku na vydání bezdůvodného obohacení (§ 1958 odst. 2 o. z.). Úprava § 87 zákona o spotřebitelském úvěru je ve vztahu k § 1958 odst. 2 o. z. ustanovením speciálním. Je-li spotřebitel povinen vrátit pouze poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem, je povinen ji vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností.

29. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny, jak uvedeno v odstavci I. výroku tohoto rozsudku. Povinnost zaplatit dlužnou jistinu ve lhůtě do 30 dnů od právní moci rozsudku, určil soud jak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, tak v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru. Podle zákona o spotřebitelském úvěru má totiž věřitel povinnost vyzvat spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, k uhrazení dlužné splátky a poskytnout mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů (§ 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru).

30. A pro případ, že žalovaný tuto povinnost nesplní řádně a včas, přiznal soud žalobkyni nárok na úrok z prodlení v zákonné výši (§ 1970 o. z., § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ve spojení se stanoviskem Nejvyššího soudu ze dne 19. 4. 2006 sp. zn. Cpjn 202/2005).

31. Ve zbývajícím rozsahu pak soud žalobu zamítl.

32. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši 7 934 Kč. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí 9 918 Kč, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 1 984 Kč podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích.

33. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Pro upřesnění soud dodává, že procesní úspěch a neúspěch účastníků posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení tohoto rozsudku (rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 32 Cdo 1492/2017, dostupné na www.nsoud.cz).