21 C 388/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného , IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 51 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 51 800 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, . se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 51 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 800 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že dne 28. 12. 2024 uzavřela se žalovaným , Jméno žalovaného, smlouvu o podnikatelském úvěru č. 00174324 prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 29 000 Kč se splatností 7. 3. 2025, přičemž žalovaný byl v prodlení se splácením. Uplatněná jistina a příslušenství měly sestávat z nesplacené jistiny 29 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 20 300 Kč a ze smluvních pokut 2 500 Kč (5× 500 Kč).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podle § 132 občanského soudního řádu hodnotí soud důkazy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přihlíží přitom ke všemu, co vyšlo za řízení najevo.

4. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo ujednání o způsobu čerpání/výplaty úvěru 29 000 Kč a identifikace účtu, na nějž měly být prostředky poukázány (č. ú. , č. účtu, ), den konečné splatnosti úvěru byl sjednán na 7. 3. 2025, součástí smlouvy bylo ujednání o poplatku 1 % denně po dobu čerpání do úplného splacení a ujednání o smluvní pokutě 500 Kč za prodlení se splátkou. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu 4598 dne 28. 12. 2024. (Smlouva o podnikatelském úvěru č. 00174324).

5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 28. 6. 2026, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. (Zjištěno z podacího lístku a předžalobní výzvy).

6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že peněžní prostředky v celkové výši 29 000 Kč žalovanému vyplatila dne 28. 12. 2024 na účet uvedený ve smlouvě, což mělo být podle jejího tvrzení v žalobě prokázáno potvrzením o provedené platbě od společnosti , právnická osoba, , případně výpisem z bankovního účtu žalobkyně. Výpis z bankovního účtu žalobkyně nebylo soudu předložen.

7. K žalobě byla připojena listina označená jako Potvrzení o provedené platbě/ výpis platebního provozu ThePay. Z této listiny soud zjistil, že je v ní uvedeno, že z účtu vedeného pro žalobkyni (, Jméno žalobkyně, .) u platební brány ThePay byla dne 28. 12. 2024 odeslána částka 29 000 Kč na účet , č. účtu, . Tato listina nicméně nedokládá připsání částky na účtu příjemce, ani neprokazuje, že platba skutečně došla do dispoziční sféry žalovaného (tj. že došlo k dokončení platební transakce ve prospěch příjemce).

8. Ze sdělení , právnická osoba, ., soud zjistil, že běžný účet č. , č. účtu, byl veden u , právnická osoba, , byl založen 22. 11. 2024, a v období od 1. 12. 2024 až 31. 12. 2024 byl majitelem účtu žalovaný. Současně však bylo v listině uvedeno, že na uvedený účet nebyla v prosinci 2024 zaslána částka 29 000 Kč od žalobkyně , Jméno žalobkyně, . Tato listina přímo zpochybňuje skutkové tvrzení o doručení peněžních prostředků na účet žalovaného a je ve vzájemném rozporu s listinou, o kterou žalobkyně opírá své tvrzení o plnění.

9. Soud tedy neměl za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovanému skutečně poskytla (vyplatila) na jeho účet dne 28. 12. 2024 částku 29 000 Kč. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohl ji proto soud poučit o potřebě doplnit rozhodná tvrzení a označit důkazy k prokázání sporných skutečností (§ 118a o. s. ř.).

10. Soud pro úplnost dodává, že již neprovedl důkazy elektronickými přílohami návrhu: „LukssA__Repaskr_-_1KA_.pdf“ a „LukssA__Repaskr_-_BankID.pdf“ prokazující provedení verifikační platby ve výši 1 Kč a ověření totožnosti, pro nadbytečnost.

11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět z následujících důvodů:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Povinnost úvěrovaného vrátit prostředky se tedy váže na peněžní prostředky skutečně poskytnuté (srov. též § 2399 občanského zákoníku).

13. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo ujednání o způsobu čerpání/výplaty úvěru a identifikace účtu, na nějž měly být prostředky poukázány.

14. Za prokázané však soud nevzal, že by žalobkyně žalovanému skutečně poskytla (vyplatila/umožnila čerpat) peněžní prostředky v žalované výši, a to zejména poukázáním na účet uvedený ve smlouvě.

15. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k rozhodnému tvrzení, že úvěrové prostředky byly žalovanému skutečně vyplaceny na jeho bankovní účet dne 28. 12. 2024. Důkaz potvrzením platební brány bez doložení připsání částky na účet žalovaného (např. výpisem z účtu příjemce nebo autoritativním bankovním potvrzením o úspěšném zúčtování) a při existenci negativního sdělení banky není způsobilý prokázat uskutečnění plnění ve prospěch žalovaného. Za této situace chybí prokázání základního předpokladu vzniku uplatněného nároku (poskytnutí úvěru konkrétnímu dlužníkovi v tvrzené výši).

16. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že nebyl prokázán ani skutkový základ subsidiárně tvrzeného bezdůvodného obohacení (plnění mělo spočívat v převodu 29 000 Kč na účet žalovaného dne 28. 12. 2024); i k tomuto tvrzení žalobkyně nedoložila průkazné potvrzení o dojití plnění do majetkové sféry žalovaného, přičemž shora citované sdělení banky takový závěr vylučuje.

17. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyplatila úvěr na účet žalovaného; právní předpoklady pro přiznání uplatněné jistiny, poplatků ani smluvních pokut tak nebyly splněny.

18. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“).