21 C 388/2025

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalovanému: Jméno žalovaného, IČO IČO žalovaného sídlem Adresa žalovaného o 51 800 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 51 800 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12 % ročně z 51 800 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně Jméno žalobkyně. se podanou žalobou domáhala zaplacení částky 51 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 51 800 Kč od 8. 3. 2025 do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Tvrdila, že dne 28. 12. 2024 uzavřela se žalovaným Jméno žalovaného smlouvu o podnikatelském úvěru č. 00174324 prostřednictvím webové stránky www.nazivnost.cz, na jejímž základě mu poskytla úvěr ve výši 29 000 Kč se splatností 7. 3. 2025, přičemž žalovaný byl v prodlení se splácením. Uplatněná jistina a příslušenství měly sestávat z nesplacené jistiny 29 000 Kč, z poplatku za poskytnutí úvěru 20 300 Kč a ze smluvních pokut 2 500 Kč (5× 500 Kč).

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

3. Podle § 132 občanského soudního řádu hodnotí soud důkazy podle své úvahy, každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti; přihlíží přitom ke všemu, co vyšlo za řízení najevo.

4. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo ujednání o způsobu čerpání/výplaty úvěru 29 000 Kč a identifikace účtu, na nějž měly být prostředky poukázány (č. ú. č. účtu), den konečné splatnosti úvěru byl sjednán na 7. 3. 2025, součástí smlouvy bylo ujednání o poplatku 1 % denně po dobu čerpání do úplného splacení a ujednání o smluvní pokutě 500 Kč za prodlení se splátkou. Smlouva byla žalovaným podepsána prostřednictvím SMS kódu 4598 dne 28. 12. 2024. (Smlouva o podnikatelském úvěru č. 00174324).

5. Žalovaný byl vyzván k úhradě dlužné částky v předžalobní výzvě ze dne 28. 6. 2026, která byla podána k poštovní přepravě téhož dne. (Zjištěno z podacího lístku a předžalobní výzvy).

6. Žalobkyně v žalobě tvrdila, že peněžní prostředky v celkové výši 29 000 Kč žalovanému vyplatila dne 28. 12. 2024 na účet uvedený ve smlouvě, což mělo být podle jejího tvrzení v žalobě prokázáno potvrzením o provedené platbě od společnosti právnická osoba, případně výpisem z bankovního účtu žalobkyně. Výpis z bankovního účtu žalobkyně nebylo soudu předložen.

7. K žalobě byla připojena listina označená jako Potvrzení o provedené platbě/ výpis platebního provozu ThePay. Z této listiny soud zjistil, že je v ní uvedeno, že z účtu vedeného pro žalobkyni (Jméno žalobkyně.) u platební brány ThePay byla dne 28. 12. 2024 odeslána částka 29 000 Kč na účet č. účtu. Tato listina nicméně nedokládá připsání částky na účtu příjemce, ani neprokazuje, že platba skutečně došla do dispoziční sféry žalovaného (tj. že došlo k dokončení platební transakce ve prospěch příjemce).

8. Ze sdělení právnická osoba., soud zjistil, že běžný účet č. č. účtu byl veden u právnická osoba, byl založen 22. 11. 2024, a v období od 1. 12. 2024 až 31. 12. 2024 byl majitelem účtu žalovaný. Současně však bylo v listině uvedeno, že na uvedený účet nebyla v prosinci 2024 zaslána částka 29 000 Kč od žalobkyně Jméno žalobkyně. Tato listina přímo zpochybňuje skutkové tvrzení o doručení peněžních prostředků na účet žalovaného a je ve vzájemném rozporu s listinou, o kterou žalobkyně opírá své tvrzení o plnění.

9. Soud tedy neměl za prokázané tvrzení žalobkyně, že žalovanému skutečně poskytla (vyplatila) na jeho účet dne 28. 12. 2024 částku 29 000 Kč. Žalobkyně se k jednání nedostavila, nemohl ji proto soud poučit o potřebě doplnit rozhodná tvrzení a označit důkazy k prokázání sporných skutečností (§ 118a o. s. ř.).

10. Soud pro úplnost dodává, že již neprovedl důkazy elektronickými přílohami návrhu: „LukssA__Repaskr_-_1KA_.pdf“ a „LukssA__Repaskr_-_BankID.pdf“ prokazující provedení verifikační platby ve výši 1 Kč a ověření totožnosti, pro nadbytečnost.

11. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že žalobě nelze vyhovět z následujících důvodů:

12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Povinnost úvěrovaného vrátit prostředky se tedy váže na peněžní prostředky skutečně poskytnuté (srov. též § 2399 občanského zákoníku).

13. Soud vzal za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o úvěru, jejíž součástí bylo ujednání o způsobu čerpání/výplaty úvěru a identifikace účtu, na nějž měly být prostředky poukázány.

14. Za prokázané však soud nevzal, že by žalobkyně žalovanému skutečně poskytla (vyplatila/umožnila čerpat) peněžní prostředky v žalované výši, a to zejména poukázáním na účet uvedený ve smlouvě.

15. Soud proto uzavírá, že žalobkyně neunesla důkazní břemeno k rozhodnému tvrzení, že úvěrové prostředky byly žalovanému skutečně vyplaceny na jeho bankovní účet dne 28. 12. 2024. Důkaz potvrzením platební brány bez doložení připsání částky na účet žalovaného (např. výpisem z účtu příjemce nebo autoritativním bankovním potvrzením o úspěšném zúčtování) a při existenci negativního sdělení banky není způsobilý prokázat uskutečnění plnění ve prospěch žalovaného. Za této situace chybí prokázání základního předpokladu vzniku uplatněného nároku (poskytnutí úvěru konkrétnímu dlužníkovi v tvrzené výši).

16. Nad rámec uvedeného soud konstatuje, že nebyl prokázán ani skutkový základ subsidiárně tvrzeného bezdůvodného obohacení (plnění mělo spočívat v převodu 29 000 Kč na účet žalovaného dne 28. 12. 2024); i k tomuto tvrzení žalobkyně nedoložila průkazné potvrzení o dojití plnění do majetkové sféry žalovaného, přičemž shora citované sdělení banky takový závěr vylučuje.

17. Z uvedených důvodů soud žalobu zamítl, neboť nebylo prokázáno, že by žalobkyně vyplatila úvěr na účet žalovaného; právní předpoklady pro přiznání uplatněné jistiny, poplatků ani smluvních pokut tak nebyly splněny.

18. Náhradu nákladů řízení nepřiznal soud žádnému z účastníků, neboť procesně úspěšnému žalovanému podle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly (§ 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.