Okresní soud v Karviné · Rozsudek

21 C 403/2014

č. j. 21 C 403/2014-412

V PLATNOSTI

Rozhodnuto 2021-04-09 · VYHOVENI · ECLI:CZ:OSKI:2021:21.C.403.2014.1

Citované zákony (14)

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr Janou Babuškovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci proti žalovaným: 1. titul celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa svědka a žalovaného 2. celé jméno žalovaného , datum narození bytem adresa , L6W 1W8 Ontario Canada, Kanada zastoupený opatrovnicí titul . jméno příjmení bytem adresa svědka o popření platnosti závěti - určení dědiců

I. Určuje se, že žalobce [celé jméno žalobce], [datum narození], je dědicem po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum].

II. Žalovaný 1) je povinen zaplatit žalobci na nákladech řízení částku 62 844 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

III. Mezi žalovaným 2) a žalobcem nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaný 1) je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 14 664 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

V. Žalovaný 2) je povinen zaplatit státu na nákladech řízení částku 14 664 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.

1. Žalobou doručenou soudu dne [datum] se žalobce původně spolu s žalovaným 2) domáhali určení, že jsou dědici po zemřelé [jméno] [příjmení], narozené [datum], zemřelé dne [datum]. Žalobu odůvodnili tím, že k podání žaloby byli odkázáni v dědickém řízení vedeném Okresním soudem v Karviné pod sp. zn. 36 D 2911/2013, neboť oba popřeli platnost závěti zůstavitelky ze dne [datum] sepsané v Kanadě, protože zůstavitelka [jméno] [příjmení], jejich matka, již v době sepsání závěti trpěla [anonymizována dvě slova].

2. Žalovaný 1) se žalobou nesouhlasil a navrhl její zamítnutí, neboť závěť považoval za platnou. [příjmení] [jméno] [příjmení], manželka žalovaného 1), netrpěla v době podpisu závěti [anonymizováno] chorobou ani jinou [anonymizováno] poruchou, k podstatnému zhoršení jejího [anonymizováno] stavu došlo teprve v průběhu letu z Kanady do České republiky a později.

3. Podáním doručeným soudu dne [datum] žalobce navrhl, aby do řízení přistoupil na straně žalované do řízení žalovaný 2), jehož souhlasu s přistoupením do řízení nebylo třeba ve smyslu § 92 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovaný 2), původně v řízení jako žalobce b), vzal žalobu v celém rozsahu zpět.

4. Žalovaný 2) se k žalobě nevyjádřil. Opatrovník žalovaného 2) navrhl zamítnutí žaloby v celém rozsahu, neboť měl soud na daný předmět řízení aplikovat právní předpisy Kanady, když zůstavitelka žila dlouhodobě v Kanadě, sepsala závěť v Kanadě a byla občankou Kanady.

5. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 36 D 2911/2013, zejména usnesení ze dne 26. 9. 2014 čj. 36 D 2911/2013-78, bylo zjištěno, že v tomto řízení je projednáváno dědictví po [jméno] [příjmení], rozené [příjmení], narozené [datum], zemřelé [datum], se zanecháním závěti ze dne [datum]. Pozůstalí synové [celé jméno žalobce] a [titul] [celé jméno žalovaného] byli tímto usnesením vyzváni k podání žaloby na určení, že jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení], a to nejpozději do 15 dnů od právní moci tohoto usnesení k Okresnímu soudu v Karviné, které nabylo právní moci dne [datum].

6. Ze závěti ze dne [datum] bylo zjištěno, že byla sepsána strojově v anglickém jazyce a podepsána [jméno] [příjmení] a dvěma svědky. Podle obsahu závěti pak zůstavitelka [jméno] [příjmení] všechny své nemovitosti a majetek jakékoli povahy zanechala svému správci, kterým ustanovila v pořadí prvním svého manžela, tj. žalovaného 1).

7. Účastníci učinili mezi sebou nesporným, že zemřelá [jméno] [příjmení] pořídila závětí o celém svém majetku.

8. Ze zprávy Ministerstva vnitra ČR ze dne [datum], č. l. 185, bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] měla k datu svého úmrtí [datum] evidováno jen občanství České republiky. Ze zprávy Krajského úřadu Moravskoslezského kraje, odboru vnitra, [obec] ze dne [datum] (č. l. 190) vyplynul stejný údaj o tom, že u zůstavitelky bylo evidováno jen občanství České republiky.

9. Soud ustanovil znalkyni [titul] [celé jméno znalkyně], z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], již na počátku řízení, neboť bylo od počátku zřejmé, že znalkyně nebude moci vyslechnout zůstavitelku [jméno] [příjmení] osobně a současně bude muset znalkyně vycházet zejména ze [anonymizováno] dokumentace zůstavitelky vedené v České republice, tedy ze zdravotnické dokumentace pořízené až po sepsání závěti. Znalkyně se proto na pokyn soudu dostavovala k jednáním a účastnila se výslechu svědků i účastníků a kladla jim kvalifikované dotazy.

10. Soud podotýká, že žalovaný 1) přislíbil předložení zdravotnické dokumentace zůstavitelky pořízené v Kanadě, a to u jednání dne [datum], tuto dokumentaci však žalovaný 1) soudu ani znalkyni nepředložil.

11. Ze shodných výpovědí žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaného 1) bylo zjištěno, že žalovaný 1) a zemřelá [jméno] [příjmení] byli manželé a žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] a žalovaný 2) jsou jejich synové. Žalovaný 1) a zemřelá [jméno] [příjmení] žili v Kanadě 43 let a do České republiky se vrátili dne [datum]. [jméno] [příjmení] již v Kanadě užívala léky, neboť se léčila se srdcem (asi v roce 2001 podstoupila [anonymizováno] srdce) a měla pohybové problémy (po operaci obou kolen). Cestu z Kanady do [obec] a z [obec] do [obec] provázely [jméno] [příjmení] [anonymizováno] potíže, pro které byla hospitalizována v nemocnici NsP [obec]. [příjmení] [jméno] [příjmení] pak nadále užívala léky a navštěvovala ji ošetřovatelka.

12. Ze shodných výpovědí svědka [celé jméno svědka], svědka [celé jméno svědka], svědkyně [celé jméno svědkyně] bylo zjištěno, že zdravotní stav [jméno] [příjmení] se v průběhu roku 2012 zhoršoval.

13. Z účastnického výslechu žalobce [jméno] [celé jméno žalovaného] u jednání ze dne [datum], kterého se účastnila znalkyně, bylo zjištěno, že zůstavitelku (svou matku) neviděl číst dva roky před jejím návratem do Česka, nebyla totiž už schopna sama číst, ani nebyla schopna sama psát, formuláře za matku vyplňovat žalovaný 1), povaha zůstavitelky se postupně měnila, dříve byla vtipná, veselá, a pak jakoby z ní unikala radost ze života, byla taková prázdná.

14. Soud hodnotil jako pravdivou výpověď svědka [celé jméno svědka] (čl. 52 a násl.), kterého se znalkyně rovněž osobně účastnila. Z jeho výpovědi bylo zjištěno, že žalovaný 1) přiletěl společně se zůstavitelkou z Kanady do [obec] asi [datum] Zdravotní stav zůstavitelky nebyl dobrý, byla doporučena její hospitalizace v nemocnici ve [obec], nakonec se přepravili ještě letecky do [obec] a následně do [obec], a to rovnou na pohotovost do NsP [obec], kde byla zůstavitelka ošetřena. Zůstavitelka poté byla schopna říci jednoduchou větu, určitě nebyla schopna vést složitý rozhovor v dlouhých souvětích, poznala osoby kolem sebe. Z jeho výpovědi bylo dále zjištěno, že hned po návratu zůstavitelky (jeho tety) do Česka, snad již v červenci 2011, se jeho matka, která zůstavitelku doprovázela k lékařce, dověděla o počínající [anonymizována dvě slova] u zůstavitelky. Podle svědka teta (zůstavitelka) nečetla noviny ani knihy, nebyla by schopna zprávy z novin pojmout. Na televizi se dívala, měla zájem o umělecké pořady (obrazy). Teta podepsala, co se jí ukázalo, např. i při vyřizování občanského průkazu, se jen podepsala tam, kde se jí ukázalo.

15. Soud neuvěřil té části výpovědi žalovaného 1), čl. 62 a násl., ve které uvedl, že zůstavitelka měla před odletem menší mozkovou příhodu, a to asi cestou z bydliště na letiště do Toronta, neboť v rámci svých tvrzení u jednání dne [datum], čl. 31, uvedl, že se zdravotní stav zůstavitelky zhoršil asi tři týdny před odletem do České republiky.

16. Ze znaleckého posudku ze dne [datum] a doplněného dne [datum] zpracovaného [titul] [celé jméno znalkyně], znalkyní z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, bylo zjištěno, že [jméno] [příjmení], zemřelá dne [datum], trpěla v době sepisu závěti ze dne [datum] duševní poruchou, která je trvalá, a to diagnosticky: [anonymizováno] u [anonymizováno] nemoci, středně těžkého stupně. Tato duševní porucha ovlivňovala její volní a rozpoznávací schopnosti a tedy i její schopnost právně jednat, nebyla schopna pochopit smysl, účel, obsah a důsledky sepisu své závěti ze dne [datum]. Znalkyně považuje lucidní interval, tedy období relativního prozření, za nepravděpodobný. Tento znalecký posudek soud prvního stupně hodnotil s ohledem na výpovědi účastníků a svědků jako správný.

17. Z emailové zprávy Ministerstva spravedlnosti ze dne [datum] bylo zjištěno, že není mezinárodní právní základ, na kterém by mohly kanadské (soudní) orgány donutit kanadské lékaře k podání informací ze svých zdrojů, pokud je neposkytnou dobrovolně.

18. Ze zprávy ze dne [datum] bylo zjištěno, že [titul]. [jméno] [příjmení]. Jakelski odmítl poskytnout zástupci generálního konzula České republiky v Kanadě zdravotnickou dokumentaci zůstavitelky, jakož i poskytnout informace o jejím zdravotním stavu bez řádného souhlasu správce pozůstalosti nebo jiné osoby zodpovědné za výkon její závěti.

19. Ze znaleckého posudku [číslo] znalce [titul] [celé jméno znalce], Ph. D., v oboru zdravotnictví, specializace neurologie, bylo zjištěno, že se znalec plně ztotožnil se závěry [anonymizováno] posudku [titul] [celé jméno znalkyně] z [datum], a dospěl k závěru, že z neurologického pohledu svědčí s extrémně vysokou mírou pravděpodobnosti, která hraničí s jistotou, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] trpěla ke dni [datum] středně těžkou demencí a byla již osobou nezpůsobilou k právním úkonům. Proti tomuto posudku neměl soud žádné výhrady ohledně správnosti, když znalec vycházel z kompletní zdravotnické dokumentace zůstavitelky pořízené v České republice a z hospitalizační zprávy z Kanady z [datum]. Zejména pak soud neměl žádné pochybnosti o závěru znalce, podle kterého klinický průběh a provedená vyšetření od příjezdu do ČR přesvědčivě svědčí pro primárně [anonymizováno] onemocnění typu [anonymizováno] demence, které již od příjezdu do ČR bylo ve střední tíži. Znalec s ohledem na znalosti přirozeného průběhu onemocnění, tedy relativně plynulé progresi onemocnění, dospěl k závěru, že z neurologického pohledu byla [anonymizováno] (byť třeba i v lehkém stupni) přítomna s velkou mírou pravděpodobnosti již několik let před příjezdem do ČR, přičemž ve střední tíži byla nejspíše již minimálně několik měsíců před příjezdem.

20. Soud v tomto případě nevyslechl znalce [titul] [celé jméno znalce], a to zcela výjimečně, neboť se znalec zcela ztotožnil se závěry znalkyně [titul] [celé jméno znalkyně], která se účastnila dřívějších soudních jednání, žalobce i žalovaný 2) souhlasili výslovně s tím, že znalec nebude vyslechnut (čl. 399, 401), žalovaný 1) se nevyjádřil, a současně žádný z účastníků nepoložil znalci žádné písemné dotazy, přestože k tomu byli všichni účastníci soudem vyzváni (čl. 396).

21. Soud pak neprováděl důkaz zdravotnickou dokumentací zůstavitelky, když tato sloužila jako podklad znalcům pro zpracování znaleckého posudku. Soud dále neprovedl výslech svědkyně [jméno] [příjmení] s ohledem na její věk a nouzový stav z důvodu pandemie v souvislosti s onemocněním Covid-19 a i s ohledem na skutečnost, že se tato svědkyně osobně setkala se zůstavitelkou až po jejím příletu z Kanady do ČR, tedy nemohla vypovídat o zdravotním stavu zůstavitelky bezprostředně ke dni [datum].

22. Na základě provedeného dokazování byl zjištěn následující skutkový stav: U Okresního soudu v Karviné je vedeno dědické řízení po zůstavitelce [jméno] [příjmení], zemřelé [datum]. Dědické právo svědčí ze zákona žalovanému 1) jako pozůstalému manželovi zůstavitelky, žalobci jako pozůstalému synovi a žalovanému 2) jako pozůstalému synovi. [příjmení] [jméno] [příjmení] zanechala závěť ze dne [datum], ve které pořídila celým svým majetkem. Usnesením ze dne 26. 9. 2014 čj. 36 D 2911/2013-78, které nabylo právní moci dne [datum], byli pozůstalí synové [celé jméno žalobce] a [titul] [celé jméno žalovaného] vyzváni k podání žaloby na určení, že jsou dědici po zůstavitelce [jméno] [příjmení]. Žaloba byla podána již dne [datum]. Znalec z oboru neurologie ve shodě se závěry znalce z oboru psychiatrie dospěl k závěru, že z neurologického pohledu svědčí s extrémně vysokou mírou pravděpodobnosti, která hraničí s jistotou, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] trpěla ke dni [datum] středně těžkou demencí a byla již osobou nezpůsobilou k právním úkonům.

23. Podle § 123 odst. 1 zákona č. 91/2012 Sb. o mezinárodním právu soukromém, vznik a existence právních poměrů a skutečnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, včetně volby práva, se posuzují podle dosavadních právních předpisů. Ustanovení tohoto zákona se použije i pro právní poměry vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti, jestliže jsou trvalé dlouhodobé povahy a dochází v nich k opětovným nebo trvajícím jednáním účastníků a skutečnostem pro ně významným po dni nabytí jeho účinnosti, pokud jde o taková jednání a skutečnosti.

24. Podle § 18 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, způsobilost zřídit nebo zrušit závěť, jakož i účinky vad vůle a jejího projevu se řídí právem státu, jehož příslušníkem byl zůstavitel v době projevu vůle. Totéž právo je rozhodné i pro určení, které další druhy pořízení pro případ smrti jsou přípustné.

25. Podle § 18 odst. 2 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, forma závěti se řídí právem státu, jehož příslušníkem byl zůstavitel v době, kdy závěť učinil; stačí však, vyhoví-li právu státu, na jehož území byla závěť učiněna. Totéž platí o formě zrušení závěti.

26. Podle § 33 odst. 1 zákona č. 97/1963 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, je-li někdo v rozhodné době státním občanem československým a považuje-li ho za svého příslušníka také jiný stát, je rozhodné státní občanství československé.

27. Citovaná ustanovení zákona o mezinárodním právu soukromém umožňují závěr, že navzdory pořízení závěti zůstavitelkou (občankou České republiky) v cizině, je dána mezinárodní pravomoc 28. soudů České republiky v řízení o určení dědice, které úzce souvisí s dědickým řízením. [ulice] příslušnost Okresního soudu v Karviné je dána podle § 88 písm. c) zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť řízení o projednání dědictví po [jméno] [příjmení] probíhá rovněž u Okresního soudu v Karviné. Stejně tak lze odvodit použití českého hmotného práva při hodnocení platnosti závěti z hlediska způsobilosti zůstavitelky k jejímu pořízení. Ačkoliv k datu pořízení závěti měla zůstavitelka pobyt v cizině, ke stejnému datu byla státním občanem České republiky.

29. Na daný právní poměr užil soud dosavadní předpisy s odkazem na přechodné ustanovení § 3028 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014, dále jen („ o. z.“), podle kterého není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

30. Podle § 476 odst. 1 obč. zák. zůstavitel může závěť buď napsat vlastní rukou, nebo ji zřídit v jiné písemné formě za účasti svědků nebo ve formě notářského zápisu. Podle § 476 odst. 2 obč. zák. v každé závěti musí být uveden den, měsíc a rok, kdy byla podepsána, jinak je neplatná.

31. Podle § 476b obč. zák. závěť, kterou nenapsal zůstavitel vlastní rukou, musí vlastní rukou podepsat a před dvěma svědky současně přítomnými výslovně projevit, že listina obsahuje jeho poslední vůli. Svědci se musí na závěť podepsat.

32. Podle § 38 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31. 12. 2013, dále jen („ obč. zák.“), je neplatný právní úkon osoby jednající v duševní poruše, která ji činí k tomuto právnímu úkonu neschopnou.

33. Na základě provedeného dokazování, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo zjištěno, že zůstavitelka [jméno] [příjmení] zemřela se zanecháním závěti, kterou podepsala dne [datum] v Kanadě, a kterou pořídila o celém svém majetku. Po formální stránce shledal soud tuto závěť platnou, když splňovala veškeré náležitosti allografní závěti, tedy závěti vyhotovené pomocí psacího stroje/počítače ve smyslu § 476 a § 476b obč. zák.

34. Závěť však shledal soud neplatnou pro nedostatek vůle zůstavitelky ve smyslu § 38 odst. 2 obč. zák., neboť bylo v řízení prokázáno, že zůstavitelka v době sepisu závěti dne [datum] trpěla s extrémně vysokou mírou pravděpodobnosti, která hraničí s jistotou, středně těžkou demencí a byla již osobou nezpůsobilou k právním úkonům.

35. S ohledem na uvedené soud žalobě v celém rozsahu vyhověl.

36. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 56 068 Kč vůči žalovanému 1). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 7 500 Kč (3 x 2 500 Kč) za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (a to sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], vyjádření ve věci samé ze dne [datum], z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 5 000 Kč (2 x 2 500 Kč) za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum], z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 2 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a u jednání dne [datum], včetně 11 paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 30 800 Kč ve výši 6 468 Kč a dále spotřebované zálohy na náklady spojené se zpracováním znaleckého posudku dle § 141 odst. 1 o. s. ř. v částce 9 800 Kč a 7 000 Kč.

37. Soud nepřiznal žalobci odměnu za dva vyúčtované úkony právní služby, a to nahlížení do spisu dne [datum] a popření platnosti závěti dne [datum], když tyto úkony nebyly provedeny v tomto řízení, neboť žaloba byla podána až dne [datum].

38. Náklady odvolacího řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 3 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 35 000 Kč sestávající z částky 2 x 2 500 Kč za písemné podání dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a účast u jednání před odvolacím soudem dne [datum], a paušální náhrady výdajů 2 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 600 Kč ve výši 1 176 Kč, tj. celkem 6 776 Kč.

39. Ve vztahu mezi žalobcem a žalovaným 2) rozhodl soud podle § 150 o. s. ř. tak, že žalobce nemá vůči žalovanému 2) právo na náhradu nákladů řízení, a to s ohledem na okolnosti dané věci. Žalovaný 2) původně vystupoval v tomto řízení jako žalobce, následně vzal žalobu zpět a o náhradě nákladů řízení mezi žalovaným 2) jako žalobcem b) a žalovaným 1) bylo rozhodnuto usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 1. 2015 čj. 21 C 403/2014-22, které nabylo právní moci dne [datum] tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalovaný 2) se stal opět účastníkem řízení, nyní jako žalovaný, až podáním žalobce doručeným soudu dne [datum], s ohledem na právní názor odvolacího soudu vyslovený v usnesení ze dne 22. 12. 2017 čj. 57 Co 248/2017-123.

40. Stát v řízení vynaložil náklady ve výši 20 328 Kč, které vyplatil z rozpočtových prostředků [titul]. [jméno] [příjmení], jako odměnu za výkon funkce ustanoveného zástupce žalovaného 1) přiznanou usnesením ze dne 30. 7. 2018 čj. 21 C 403/2014-148, které nabylo právní moci dne [datum]. Současně stát hradil z rozpočtových prostředků část nákladů na znalecký posudek zpracovaný [titul] [celé jméno znalce], a to ve výši 9 000 Kč.

41. Podle § 148 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků.

42. Žalovaný 1) a žalovaný 2) byli v řízení zcela neúspěšní, když žalobě bylo vyhověno, a současně v řízení nebylo tvrzeno ani nevyšlo najevo, že jsou u žalovaného 1) či u žalovaného 2) dány předpoklady pro osvobození od soudních poplatků ve smyslu § 138 o. s. ř. Soud proto podle citovaného § 148 odst. 1 o. s. ř. zavázal žalovaného 1) a žalovaného 2) k náhradě nákladů, které stát platil, a to každého jednou polovinou, tj. 14 664 Kč.

Dotčená ustanovení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.