21 C 77/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/1, Ph.D. sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 52 795,21 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení částky částka s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši částka, zamítá.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši částka na účet Okresního soudu v adresa do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota se společností právnická osoba., IČO: IČO, (dále také jen „původní věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“), která podle této smlouvy vyplatila žalovanému úvěr ve výši částka v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit celkem částku částka v pravidelných měsíčních splátkách po částka. Splátky však žalovaný nehradil řádně a včas. Dosud žalovaný zaplatil na tento úvěr částku ve výši částka. Původní věřitel pohledávku z této smlouvy o úvěru postoupil žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum. Žalovaný se ve věci vyjádřil tak, že je v současné době ve výkonu trestu a ani přes svou snahu není pracovně zařazen. Není tedy schopen dlužnou částku splatit. Dále namítal, že před poskytnutím úvěru nebyla řádně a dostatečně zkoumána jeho úvěruschopnost, nebyl zjišťovány jeho výdaje, náklady na bydlení, počet osob v domácnosti. Z důvodu neplatnosti smlouvy navrhl částečné zamítnutí žaloby. Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti: Žalovaný jako zákazník a společnost právnická osoba., IČO: IČO uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, podle které žalovaný převzal v hotovosti částku částka a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem ve výši částka a dalšími poplatky, tedy celkem částka v 14měsíčních splátkách po částka. (Smlouva o úvěru č. hodnota ExpressCahs, nejrychlejší půjčka, ze dne datum). Před uzavřením této smlouvy se původní věřitel dotazoval žalovaného na jeho rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a poskytnuté informace zaznamenal do listiny označené jako žádost o úvěr ze dne datum, tedy že žalovaný je zaměstnaný s příjmem částka měsíčně, bydlí u rodičů, nemá žádné dítě do 26 let. (Žádost o spotřebitelský úvěr). Z neúplného výpisu běžného účtu žalovaného za měsíc duben 2022 bylo zjištěno, že příjem na tomto účtu činil částka a výdaje činily částka. Z oznámení o poskytnutí zálohového plnění ze dne datum soud zjistil, že žalovaný byl v pracovní neschopnosti od datum do datum a náležela mu k výplatě plnění z pojištění ve výši částka. Z dodatku k pracovní smlouvě ze dne datum bylo zjištěno, že pracovní poměr žalovaného byl sjednán na dobu neurčitou. Z kopie obrazovky mobilního telefonu a výpisu z účtu mobilního bankovnictví bylo zjištěno, že žalovanému bylo vyplaceno za duben 2022 podezřelý výraz ve výši částka a za měsíc březen 2022 ve výši částka. Žalovaný zaplatil pouze 3 splátky po částka, tedy celkem částka. (Transakční historie). Žalobkyně a původní věřitel uzavřeli smlouvu, podle které původní věřitel převedl pohledávku ze smlouvy o úvěru na žalobkyni. (Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum a seznam postoupených pohledávek). Původní věřitel vyrozuměl žalovaného o postoupení pohledávky na žalobkyni písemně. (Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum). Před podáním žaloby vyzval zástupce žalobkyně žalovaný4 k zaplacení dlužné částky. (Předžalobní upomínka ze dne datum a podací lístek ze dne datum). Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Původní věřitel postoupil pohledávku žalobkyni podle smlouvy uzavřené ve smyslu § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), a postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením žaloby. Žalobkyně proto byla oprávněna k podání této žaloby. Žalovaný v postavení spotřebitele a původní věřitel v postavení podnikatele uzavřeli smlouvu o úvěru upravenou v § 2395 o. z., podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle obsahu smlouvy se jedná o spotřebitelský úvěr ve smyslu § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, účinném od datum, podle kterého spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli. Bylo tedy povinností soudu posoudit, zda poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudil (důkladně) úvěruschopnost spotřebitele ve smyslu § 86 zákona o spotřebitelském úvěru (ve znění účinném od datum do datum). V řízení soud zjistil, že původní věřitel posuzoval pouze příjmy žalovaného. Výdaje ani nezjišťoval, ani neověřoval. Z neúplného výpis běžného účtu žalovaného za měsíc duben 2022 vyplývalo, že měl žalovaný příjmy na účtu ve výši částka, přitom však byl na podezřelý výraz a jeho příjem za tento měsíc z podezřelý výraz činil částka. Výdaje na účtu žalovaného za měsíc duben 2022 pak podle neúplného výpisu činily částka. Již z těchto údajů je zřejmé, že výdaje žalovaného byly posuzovány nedostatečně a neúplně. Soud tak dospěl k závěru, že poskytovatel úvěru neposoudil úvěruschopnost žalovaného důkladně. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka (dostupném na www. nsoud.cz) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je v současné době ve výkonu trestu a podle jeho tvrzení nemá žádné příjmy. Namítal však pouze částečné zamítnutí žaloby. Ke svým dalším majetkovým poměrům neuvedl žádné další skutečnosti. Neplatnost smlouvy namítal pro nedostatečné posouzení jeho úvěruschopnosti. Soud však přihlédl i ke skutečnosti, že pokud žalovaný v době uzavření smlouvy znal své majetkové poměry, bylo jeho povinností chovat se poctivě a sdělit je poskytovateli úvěru správně a úplně. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (částka částka). Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele analogicky s § 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. Žalobkyně zaplatila za návrh na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši částka. Soud však elektronický platební rozkaz v této věci nevydal, proto poplatková povinnost žalobkyně činí částka, a to podle položky 2 bodu 2. ve spojení s položkou 1 bodu 1. Sazebníku soudních poplatků (příloha k zákonu č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích). Soud proto uložil žalobkyni povinnost zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši částka podle § 4 odst. 1 písm. j) zákona o soudních poplatcích. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud negativním výrokem podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), neboť žalovanému podle obsahu spisu nevznikly žádné náklady. Procesní úspěch soud posoudil včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vydání tohoto rozhodnutí, jak vyplývá z rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka (dostupného na www.nsoud.cz). Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.