21 C 78/2024
č. j. 21 C 78/2024-34
V PLATNOSTIOkresní soud v Karviné zamítl část žaloby žalobkyně, která se domáhala kapitalizovaného úroku a dalších příslušenství, protože poskytovatel úvěru neprovedl důkladné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Soud považoval smlouvu o úvěru za neplatnou z důvodu porušení povinnosti posoudit schopnost spotřebitele splácet dluh, což vyplývá ze zákona o spotřebitelském úvěru. Žalovaný je povinen vrátit pouze dosud nevrácenou jistinu úvěru v částce stanovené soudem, s splatností do 30 dnů od právní moci rozhodnutí. Soud přiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení podle § 142 odst. 1 o. s. ř.
Plný text
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Air Bank a.s., IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0, narozený Datum narození zainteresované osoby 0/0 bytem Adresa zainteresované osoby 0/0 o 18 803,29 Kč s příslušenstvím
I. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši částka s úrokem ve výši 18,90 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do datum, s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce částka do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně (dále také jen „věřitel“ nebo „poskytovatel úvěru“) se podanou žalobou domáhala zaplacení částky částka s příslušenstvím. Tvrdila, že uzavřela se žalovaným dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, podle které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo č. účtu. Dodatkem č. hodnota k této rámcové smlouvě uzavřeným dne datum, jehož podpisem žalovaný požádal o poskytnutí kontokorentu ve výši částka. Poskytnutí kontokorentu bylo žalovanému schváleno dne datum a zároveň mu bylo umožněno čerpání kontokorentu na účtu č. č. účtu. Žalobkyně dále tvrdila, že provedla vyhodnocení úvěruschopnosti klienta (žalovaného) jako spotřebitele. Posuzuje informace z interních a externích databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti klienta (v případě žádosti o úvěr používá úvěrovou zprávu z Bankovního registru klientských informací, který zahrnuje i údaje z Nebankovního registru klientských informací a dále informace z některých společností patřících do skupiny PPF na základě souhlasu, který klient udělil v rámcové smlouvě). Žalovaný uvedl v žádosti o úvěr, že jeho příjem činí částka měsíčně. Neuvedl žádné výdaje, proto jeho výdaje žalobkyně sama stanovila na částku částka měsíčně. Žalobkyně posoudila pohyby na účtech žalovaného, ze kterých zjistila, že v době sjednávání předmětných úvěrů evidovány zde nebyly žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Žalovaný však porušil smluvní povinnosti, proto žalobkyně přistoupila k zesplatnění kontokorentu dne datum. Zesplatňujícím dopisem - předžalobní výzvou ze dne datum byl žalovaný vyzván k zaplacení celého dluhu, který byl tvořen dlužnou jistinou kontokorentu ve výši částka a nesplaceným smluvním úrokem z kontokorentu ve výši částka. Žalovaný se ve věci nevyjádřil. Po provedeném dokazování z listin předložených žalobkyní má soud za prokázané následující dílčí skutečnosti. Žalobkyně uzavřela se žalovaným dne datum rámcovou smlouvu č. hodnota, podle které byl žalovanému aktivován běžný účet číslo č. účtu. Součástí této smlouvy bylo ujednání o možnosti sjednávat, rušit a využívat bankovní služby prostřednictvím poboček žalobkyně a internetového a telefonického bankovnictví či bankovní služby sjednávat a využívat i prostřednictvím mobilního bankovnictví nebo sjednávat prostřednictvím mobilní aplikace. Úkony provedené prostřednictvím internetového bankovnictví nebo mobilního bankovnictví, popřípadě v mobilní aplikaci, se považují za učiněné v písemné formě. Účastníci dále sjednali uživatelské jméno pro přihlášení žalovaného do internetového bankovnictví, e-mailovou adresu a telefonní číslo pro zaslání hesla a autorizačních SMS. (Zjištěno z rámcové smlouvy). Dne datum žalovaný požádal žalobkyni elektronicky o kontokorent s požadovaným úvěrovým rámcem částka, který žalobkyně schválila. Před poskytnutím úvěru byly žalovanému poskytnuty informace o úvěru. (Zjištěno z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru). Další podmínky smlouvy byly upraveny v obchodních podmínkách. (Zjištěno z obchodních podmínek účinných od datum a datum). Žalobkyně si vyžádala dne datum úvěrovou zprávu, ze které zjistila, že žalovaný nemá žádné aktivní splátkové a nesplátkové produkty ani kreditní karty. (Zjištěno z úvěrové zprávy). Z výpisu z běžného účtu žalovaného č. č. účtu i z přehled čerpání a splácení kontokorentu bylo zjištěno, že ke dni datum činil zůstatek částka. Odchozí úhradou ze dne datum ve výši částka došlo k čerpání kontokorentu. Žalobkyně vyzvala žalovaného k předčasnému uhrazení všech dluhů v dopise ze dne datum, který byl žalovanému zaslán prostřednictvím pošty. (Zjištěno z podacího archu ze dne datum) Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud současně za svůj závěr o skutkovém stavu, který po právní stránce posoudil takto: Žalobkyně v postavení podnikatele a žalovaný v postavení spotřebitele uzavřeli smlouvu o úvěru podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, (dále jen „o. z.“), podle kterého smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Účastníci smlouvu uzavřeli prostřednictvím mobilního bankovnictví. Soud proto ve smyslu § 562 odst. 1 o. z. považuje písemnou formu za zachovanou. V řízení bylo zjištěno, že žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti vycházela z příjmů uvedených žalovaným. Výdaje žalovaný neuvedl, proto jeho výdaje určila žalobkyně sama. Dále žalobkyně tvrdila, že posoudila pohyby na účtech žalovaného, ze kterých zjistila, že v době sjednávání předmětných úvěrů zde nebyly žádné exekuční příkazy, transakce spojené s hazardem nebo s jinou rizikovou činností a jiné transakce, ze kterých by žalobce mohl dovodit důvodnou pochybnost o schopnosti žalovaného úvěr splácet. Současně však bylo zjištěno, že ke dni datum činil počáteční zůstatek na účtu částka. Soud tak dospěl k závěru, že žalobkyně jako poskytovatel úvěru neposoudila úvěruschopnost žalovaného důkladně. Důsledkem porušení této povinnosti je (absolutní) neplatnost smlouvy, ke které soud přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. (§ 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru). Nesplacenou jistinu je pak dlužník (spotřebitel) povinen vrátit v nové době splatnosti, která odvisí od jeho možností. Nejvyšší soud k § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, jako speciální úpravě vypořádání plnění z neplatné smlouvy, ve svém rozhodnutí sp. zn. spisová značka (dostupném na www. nsoud.cz) uvedl, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté, anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud proto zavázal žalovaného k zaplacení dosud nevrácené jistiny (částka částka). Splatnost (lhůtu k plnění) v délce do 30 dnů od právní moci rozsudku pak soud stanovil jednak s ohledem na výši dosud nevrácené jistiny, jednak ve prospěch spotřebitele analogicky s § 124 věty druhé zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, podle kterého věřitel spotřebitele před tím, než se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, vyzve k uhrazení dlužné splátky a poskytne mu k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ve zbývajícím rozsahu pak soud s ohledem na shora uvedené žalobu zamítl. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce částka. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.
Dotčená ustanovení
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.