22 C 171/2024

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0 , IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 123 766,75 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, , kapitalizovaného úroku z prodlení , částka, , úroku ve výši 8 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku , částka, České republice – Okresnímu soudu v , adresa, ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky , částka, s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost , právnická osoba, ., IČO , IČO, uzavřela s žalovaným dne , datum, smlouvu o úvěru č. , hodnota, , na základě níž poskytla žalovanému , částka, v hotovosti. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i úrok v pevné výši , částka, , úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy , částka, , úhradu za administrativní činnost , částka, a úhradu za hotovostní inkaso splátek , částka, , tedy celkem částku , částka, , a to v 20 měsíčních splátkách po , částka, . Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze , částka, a předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Dále jí vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Pohledávka byla ke dni , datum, postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu , částka, , úrok , částka, , poplatek za uzavření úvěru , částka, , administrativní poplatek , částka, , poplatek za hotovostní inkaso splátek , částka, , smluvní pokutu , částka, , kapitalizovaný úrok z prodlení , částka, , úrok 8 % ročně z jistiny úvěru , částka, a úrok z prodlení 15 % ročně z dlužné jistiny a dlužných úroku , částka, , obojí ode dne , datum, do zaplacení. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní výzvě, která mu byla zaslána prostřednictvím zástupce žalobkyně.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti Bohemic a.s. a jeho měsíční příjem činí , částka, , jeho měsíční výdaje jsou , částka, , nemá vyživovací povinnost. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaném.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností , právnická osoba, ., IČO , IČO, . Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši , částka, a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem , částka, , úhradou za poskytnutí úvěru , částka, , úhradou za vyhodnocení úvěru , částka, a inkasním poplatkem , částka, , tj. celkem , částka, , v 20 měsíčních splátkách po , částka, .

5. Z žádosti o úvěr ze dne , datum, bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti , právnická osoba, . a jeho měsíční příjem činí , částka, . Jeho měsíční výdaje za bydlení a energie , částka, měsíčně, dopravu, jídlo a osobní náklady , částka, , srážky ze mzdy, výživné , částka, , měsíční splátky stávajících půjček , částka, , celkem , částka, . Dále uvedl, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Dle žádosti byly příjmy ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy.

6. Z dohody o změně pracovní smlouvy č. , hodnota, ze dne , datum, bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným jako pracovníkem a společností , právnická osoba, . jako zaměstnavatelem, předmětem byla změna smlouvy na dobu neurčitou.

7. Z výplatního lístku za prosinec 2021 bylo zjištěno, že žalovaný po zohlednění srážek , částka, obdržel na výplatě částku , částka, .

8. Z přehledu transakcí ke smlouvě č. , hodnota, bylo zjištěno, že žalovaný uhradil , částka, .

9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne , datum, bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy č. , hodnota, byla předchůdkyní žalobkyně, společností , právnická osoba, ., postoupena žalobkyni.

10. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne , datum, bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně , právnická osoba, . adresovala žalovanému přípis, v němž mu oznamovala, že svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni.

11. Z předžalobní upomínky ze dne , datum, a podacího lístku ze dne , datum, bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do , datum, .

12. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.

13. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

15. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

16. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

17. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

18. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením předžalobní výzvy.

21. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

22. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smluv předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí.

23. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když doložila žádost o úvěr obsahující prohlášení žalovaného a doložila, že ověřovala výši jeho příjmů, následně však vycházela z nesprávných údajů, když žalovaný měl k výplatě po srážkách příjem , částka, , výdaje žalovaného nijak neověřovala. Soud nepřihlížel k předložené nájemní smlouvě, když se jednalo jen o první stranu, navíc uzavřenou s jinou fyzickou osobou na dobu určitou přecházející uzavření smlouvy o úvěru. I tyto neověřené výdaje byly ve výši , částka, při kterých by použitelný měsíční příjem žalovaného činil , částka, , když výše splátky činila , částka, měsíčně, a byl by tak zcela hraniční. Pokud v takové situaci předchůdkyně žalobkyně výdaje žalovaného nijak neověřovala, nemohla dostát svým zákonným povinnostem.

24. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne , datum, , sp. zn. C-679/18). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila.

25. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Spotřebitel je však povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel částku , částka, , uhradil pouze , částka, , byl proto zavázán k vrácení částky , částka, . Pokud jde o požadované příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 ZosÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Žaloba tak byla ve zbylé části, tj. jistině a zbylém příslušenství zamítnuta s ohledem na shora uvedené.

26. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

27. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši , částka, , neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než , částka, , činí poplatek 5 %, tedy , částka, , přičemž žalobkyně již uhradila , částka, .