22 C 192/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobce: osobní údaje žalobce proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o 784,87 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 784,87 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 784,87 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 600 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalovaný je povinen zaplatit státu soudní poplatek ve výši 1 000 Kč na účet Okresního soudu v Karviné do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 784,87 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný dne datum v 22:30 hod. v silně podnapilém stavu seděl na pozemní komunikaci vedoucí k vysílači Praděd mezi chatou Ovčárna a chatou jméno v katastru obce Malá Morávka a nebyl schopen samostatné chůze ani souvislé komunikace. Přivolaná hlídka Policie ČR žalovaného zajistila, jelikož svým jednáním ohrožoval svůj život a zdraví a provedla u něj orientační vyšetření zjišťující přítomnost alkoholu v organismu. Přítomnost alkoholu byla prokázána výsledkem 3,14 ‰ alkoholu v dechu. Následně byl žalovaný převezen do Protialkoholní záchytné stanice v obec, kde byl dne datum v 1:30, hod. přijat k vystřízlivění. Žalobkyně vynaložila náklady na dopravu žalovaného do uvedeného zařízení vozidlem Policie České republiky ve výši 784,87 Kč. Žalobkyně požaduje přiznání úroku z prodlení ode dne následujícího po vydání rozhodnutí, až do zaplacení. Žalovaný ani přes výzvu ničeho na dluh neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Vzhledem k tomu, že oba účastníci souhlasili s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, soud k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možno rozhodnout i na základě účastníky předložených listinných důkazů (§ 115a o. s. ř.).

4. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: příjmení Policie ČR, obvodní oddělení obec, dne datum ve 23:15 hod. zajistila osobu žalovaného, který seděl na pozemní komunikaci vedoucí k vysílači Praděd mezi chatou Ovčárna a chatou jméno v katastru obce Malá Morávka, jevil silné známky podnapilosti, nebyl schopen komunikovat a dechovou zkouškou byla zjištěna přítomnost 3,14 ‰ alkoholu v dechu. příjmení žalovaného služebním vozidlem eskortovala k vystřízlivění do Protialkoholní záchytné stanice v obec a předala jej datum v 1:30 hod. Náklady na převoz vozidlem žalovaného činily 784,87 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě předžalobní výzvou ze dne datum, žalovaný však ničeho neuhradil.

5. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že příslušníci Policie ČR zajistili žalovaného, který byl v podnapilém stavu a kterému byla zjištěna přítomnost 3,14 ‰ alkoholu a dopravili jej na záchytnou stanici služebním vozidlem. Jelikož u žalovaného byla přítomnost alkoholu, je podle § 89e odst. 1 zákona č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách, ve znění pozdějších předpisů povinen uhradit náklady za dopravu do záchytné stanice tomu, komu vznikly, tedy žalobkyni. Z tohoto důvodu soud žalobě v plném rozsahu vyhověl a přiznal žalobkyni částku 784,87 Kč, a to spolu s úroky z prodlení, na které má žalobkyně nárok dle § 1970 občanského zákoníku a dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Úroky z prodlení byly žalobkyni přiznány ode dne datum do zaplacení dle jejího žalobního požadavku, a to ve výši 8,5 % ročně, když žalovaný byl prokazatelně vyzván k úhradě dlužné částky výzvou žalobkyně ze dne datum s termínem splnění do 15 dnů od doručení výzvy. Výzva se dostala do dispozice žalovaného dne datum, kdy pro něj byla uložena na poště a od toho okamžiku počala plynout lhůta stanovená žalobkyní. Žalovaný se tedy dostal do prodlení dříve, než požaduje žalobkyně, avšak soud je vázán žalobním návrhem, a tudíž přiznal žalobkyni úroky z prodlení dle jejího žalobního požadavku, avšak ve výši platné úrokové sazby ke dni prodlení žalovaného, tj. 8,5 % ročně.

6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky.

7. Žalobce byl ze zákona osvobozen od placení soudních poplatků a žalobě bylo v celém rozsahu vyhověno, přešla na žalovaného poplatková povinnost podle § 2 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích, ve výši 1000 Kč podle položky 1 bodu 1. písm. a) sazebníku soudních poplatků. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.