22 C 219/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Janou Babuškovou ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně , narozená Datum narození žalobkyně bytem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta sídlem Adresa advokáta proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované o 4 178 600 Kč - náhrada důlní škody

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 4 178 600 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně , Jméno žalobkyně, se domáhala po žalované zaplacení částky 4 178 600 Kč jako odškodnění za údajné důlní škody na nemovitostech. (Žalobkyně podala žalobu původně spolu s , právnická osoba, , jako podílovým spoluvlastníkem, a po žalované se domáhali zaplacení částky 4 178 600 Kč, eventuelně částky 1 640 000 Kč). Žalobu odůvodnila tím, že nemovitosti žalobkyně, zejména pozemek par. č. , Anonymizováno, , jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, , rodinný dům, v katastrální území , adresa, , je situován v oblasti s dlouhodobě působícími intenzivními vlivy hlubinného dobývání na zemský povrch. Stejný stav je možné předpokládat i do budoucna. V průběhu času se opakovaně na žalovanou obracela se žádostmi o odškodnění důlních škod. V období od roku 2010 do roku 2012 žalovaná uznala a nahradila velké množství důlních škod, které spočívaly primárně v prasklinách vnitřních omítek, prasklinách podlahy a zavlhčování zdiva. O odkup nemovitosti žalovanou požádala v květnu a srpnu 2016, což žalovaná odmítla. V březnu 2018 žalobci podali novou žalobu (která byla vedena zdejším soudem pod sp. zn. 27 C 91/2018), řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby, ale dohodli se alespoň na sanaci komínového tělesa, kterou žalovaná provedla v záři 2019. Naposledy o odškodnění požádala žalovanou přípisy z července a srpna 2020.

2. Podáním doručeným soudu dne 18. 2. 2022 (čl. 141) žalobci dali soudu na vědomí, že ve dnech 3. 1. 2022 až 22. 1. 2022 se udály důlní otřesy, v jejichž důsledku došlo „k popraskání zdiva rodinnému domu a možnému dalšímu narušení statiky“.

3. V dalším doplnění žaloby uvedla žalobkyně, že nemovitost je postižena zejména důlními otřesy. Tvrdila, že v dané lokalitě se od 1. 1. 2013 do prosince 2022 objevilo 2209 významných důlních otřesů. A tvrdila, že tyto otřesy ve větší či menší míře způsobily škodu na její nemovitosti. Stav nemovitosti posoudil znalec , jméno FO, , který jednoznačně konstatoval existenci důlních škod na nemovitosti. A dle znalce je na místě odkup nemovitosti a její následná demolice.

4. Žalobkyně pak ke vzniku škody tvrdila, že dne 18. 10. 2013 došlo k významným důlním otřesům v důsledku, kterých se v základech nemovitosti objevila prasklina, která se průběžně vlivem dalších otřesů zvětšuje, a která narušuje statiku domu. Šlo o důlní vlivy porubu č. 340831. Jedná se o svislou trhlinu, která se od roku 2013 z trhliny o šířce 60 mm rozšířila na 170 až 300 mm v obvodové stěně suterénu domu, která vede od podlahy přes celou výšku místnosti a zasahuje i část stropní konstrukce a pokračuje v 1. nadzemním podlaží a zapříčiňuje havarijní stav stropní konstrukce. Tato svislá trhlina pokračuje v nadzemní části zdiva a je patrná v obvodové štítové zdi. V roce 2019 vznikly dvě trhliny ve dvorní obvodové zdi v místě koupelny, dvě šikmé trhliny ve dvorní štítové zdi, svislá trhlina mezi domem a přístavkem, svislá trhlina v obvodové zdi v dětském pokoji. Stav těchto trhlin se podle žalobkyně zhoršil vlivem seismických jevů v lednu 2022. Dále tvrdila, že dne 11. 10. 2022 vlivem důlních otřesů došlo k dalšímu rozevření prasklin nemovitosti a poškození rozvaděče elektřiny.

5. Žalovaná , právnická osoba, ., se vyjádřila k žalobě (původně podané , Jméno žalobkyně, a , právnická osoba, , ve které se domáhali zaplacení částky 4 178 600 Kč, případně 1 640 000 Kč, jako odškodnění za údajné důlní škody na jejich nemovitostech); že žalobní petit nebyl formulován jasně, neboť nebylo zřejmé, jaká částka má být každému ze žalobců přisouzena, a byl nesprávně formulován jako eventuální. Se žalobou nesouhlasila. Namítala, že žalobkyně neprokázala vznik škody. Uplatněnými nároky se vždy odpovědně zabývala a odškodňovala důlní škody, pokud byly prokázány. Namítala, že trhlina ve sklepě však není důlní škodou a žalovaná za ni neodpovídá. Tvrzení o vzniku trhliny ve sklepě dne 18. 10. 2013 z důlního otřesu je v rozporu s listinnými důkazy a znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, . Upozornila na rozpor mezi tvrzeními žalobců o vzniku trhliny z důlního otřesu a závěry znaleckého posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který uvedl, že trhlina vznikla v důsledku vodorovného poměrného přetvoření terénu. Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, považovala za nesprávný, protože znalec neměl k dispozici potřebné podklady, jako poklesovou mapu a odborné posouzení seismických účinků. Podle žalované nemohou být důlní otřesy příčinou trhliny v suterénu domu. Maximální naměřená hodnota rychlosti kmitání povrchu byla 9,6 mm/s, což odpovídá stupni poškození „0“ nebo „1“ dle normy ČSN 73 0040, tedy bez viditelných poškození nebo s trhlinami do šířky 1 mm. Příčinou vzniku trhliny v suterénu domu nemohou být ani důlní poklesy terénu. Žádný z dobývaných porubů se nenacházel pod domem žalobců ani v jeho blízkosti, aby mohl být dobýváním ovlivněn. Poukázala na to, že při prohlídce domu dne 25. 2. 2014 nebyla zjištěna žádná trhlina, která by odpovídala tvrzením žalobců. Neporušený sádrový terč na domě žalobkyně prokazuje, že na dům nepůsobí vlivy důlní činnosti. Terč byl neporušený minimálně od 28. 2. 2018 do 2. 5. 2024. Dále namítala, že za konstrukční vady domu, které nezajišťují odolnost vůči důlním vlivům, neodpovídá. Dům byl postaven v roce 1938, kdy neexistovaly předpisy pro stavby na poddolovaném území. Žalobci si měli být vědomi špatného stavu domu při jeho koupi v roce 2010.

6. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 21. 9. 2023 čj. 71 Co 190/2023-214 byl rozsudek Okresního soudu v Karviné ze dne 28. 2. 2023 čj. 22 C 219/2021-195 zrušen a věc byla soudu prvního stupně vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud v odůvodnění svého usnesení poukázal na tvrzení žalobkyně, že v období od roku 2013 do 2022 došlo k 2 209 významným důlním otřesům, přičemž každý z nich se mohl projevit na vzniku těchto trhlin s ohledem na statickou poruchu domu. A uložil okresnímu soudu, aby se zabýval tvrzeními žalobců a provedl k těmto tvrzením dokazování, na základě kterého bude možné učinit závěr o tom, co je příčinou havarijního stavu domu žalobců, zda nedostatečná údržba a stáří domu či vlivy důlní činnosti spočívající v poklesu povrchu a otřesech, kteréžto jevy se vyskytují v důsledku hlubinného dobývání i po ukončení důlní činnosti.

7. Po provedeném dokazování zjistil soud tyto dílčí skutečnosti:Vlastnictví nemovitostí8. , právnická osoba, , Anonymizováno, a , Jméno žalobkyně, jako kupující uzavřeli dne 4. 5. 2010 kupní smlouvu s , jméno FO, jako prodávajícím. Na základě této smlouvy koupili nemovitosti: budovu čp. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemek par. č. , hodnota, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 451 m²), pozemek par. č. , Anonymizováno, (orná půda) a pozemek par. č. , Anonymizováno, (orná půda), vše v katastrálním území a obci , adresa, , za kupní cenu 1 400 000 Kč. (Zjištěno z kupní smlouvy ze dne 4. května 2010, na čl. 284).

9. Podle této kupní smlouvy byli , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, zapsáni v katastru nemovitostí u , právnická osoba, pro Moravskoslezský kraj, katastrální pracoviště , adresa, , na listu vlastnictví č. , hodnota, pro obec a katastrální území , adresa, jako podíloví spoluvlastníci, každý s ideálním podílem 1/2. Nemovitosti zahrnovaly pozemek par. č. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 138 m²), jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemek par. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha o výměře 313 m²), pozemek par. č. , Anonymizováno, (orná půda o výměře 1402 m²) a pozemek par. č. , Anonymizováno, (orná půda o výměře 163 m²). (Zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 28. 2. 2023, na čl. 190).

10. Ke dni 12. 3. 2025 byla jako výlučný vlastník nemovitostí v katastrálním území a obci , adresa, , a to pozemku par. č. , Anonymizováno, (zastavěná plocha a nádvoří o výměře 138 m²), jehož součástí je stavba, budova s č.p. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemku par. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha o výměře 313 m²), pozemku par. č. , Anonymizováno, (orná půda o výměře 1402 m²), pozemku par. č. , Anonymizováno, (orná půda o výměře 163 m²) a pozemku par. č. , Anonymizováno, (ostatní plocha o výměře 333 m²), zapsána pouze , Jméno žalobkyně, . Tento zápis byl proveden na základě dohody o úpravě majetkových poměrů pro dobu po rozvodu manželství ze dne 15. března 2024 a dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ze dne 17. ledna 2025. (Zjištěno z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. března 2025, na čl. 382).Soudní spory11. Žalobci se opakovaně domáhali náhrady důlní škody. V roce 2017 podali žalobu o nahrazení projevu vůle žalované, kterou se domáhali uzavření dohody o odškodnění za škodu způsobenou důlní činností, jejíž konkrétní obsah měl být specifikován dle úvahy soudu a výše odškodnění stanovena znaleckým posudkem. Žaloba byla okresním soudem odmítnuta, řízení bylo odvolacím soudem zastaveno. (Zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 22 C 199/2017, zejména usnesení Krajského soudu v Ostravě ze dne 18. 10. 2017 čj. 57 Co 351/2017-44 a usnesení Okresního soudu v Karviné ze dne 4. 7. 2017 čj. 22 C 199/2017-37).

12. V roce 2018 podali žalobu o zaplacení důlní škody ve výši stanovené podle znaleckého posudku, kterou později změnili na požadavek statického zajištění objektu. Řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby. (Zjištěno ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. 27 C 91/2018, zejména ze žaloby a protokolu o jednání ze dne 28. 8. 2019).Uplatnění nároků13. V dopise ze dne 23. 7. 2020 žalovaná odmítla požadavek zástupce žalobců na uzavření „dohody o odškodnění důlní činnosti“ s tím, že neví, co má být jejím obsahem. Žalovaná tímto reagovala na žádost zástupce žalobců ze dne 14. 7. 2020 tak, že sice vyzývá žalovanou k uzavření „dohody o odškodnění důlní činnosti“, neuvádí však, co by mělo být předmětem takové dohody, ani neuvádí, jaký konkrétní nárok bude případně vymáhat u soudu. V tomto dopise žalovaná upřesnila, že s předchozím vlastníkem nemovitostí, panem , právnická osoba, , uzavřela dne 5. 9. 2005 dohodu, která se však týkala řešení střetu zájmů podle § 33 zákona č. 44/1988 Sb., a to pro dobývání porubu 40 405 v DP , adresa, . Těžební práce v tomto porubu měly být zahájeny v 10/2005 a ukončeny v 9/2006. (Zjištěno z dopisu žalované ze dne 23. 7. 2020, čl. 14)

14. V reakci na tento dopis zástupce žalobců vytkl žalované v dopise ze dne 12. 8. 2020, že v době, kdy se realizovala činnost v porubu 40 405 neprovedla žádná preventivní opatření, což významnou měrou přispělo k fyzickému stavu nemovitostí. Dále uvedl, že klienti preferují uvedení nemovitosti do původního stavu prostřednictvím sanačních opatření, což je i obsahem spisu 27 C 91/2018, na který odkázal. Alternativou je poskytnutí finančního odškodnění podle posudku , tituly před jménem, , jméno FO, , který stanovil obvyklou i reprodukční cenu nemovitosti. Dále uvedl, že „klienti nemohou nechat celou záležitost běžet, jelikož jim padá dům, ve kterém bydlí se svými nezletilými dětmi, na hlavu. Na druhou stranu , právnická osoba, se nehonosí dobrým renomé ve společnosti a soudní proces by nikomu a ničemu neprospěl.“ (Zjištěno z dopisu ze dne 12. 8. 2020, čl. 15).Historie důlních škod a jejich vypořádání15. V průběhu let 2010 až 2012 byly na rodinném domě čp. , Anonymizováno, ve , adresa, zjištěny různé škody způsobené důlní činností. Konkrétně se jednalo o trhliny na soklu a fasádě domu, praskliny v omítkách a vlhnutí obvodového zdiva. Na základě těchto zjištění byly uzavřeny dohody o vypořádání důlních škod mezi žalovanou a , právnická osoba, , podle kterých žalovaná zaplatila poškozenému různé částky jako náhradu škody, a to dne Dne 4. 10. 2012 dohoda o vypořádání důlních škod, kdy byly zjištěny praskliny vnitřních omítek a vlhnutí obvodového zdiva. Opravy měl provést majitel, žalovaná zaplatila 15 320 Kč. (Dohoda o vypořádání důlních škod 2012 č. 6600517951 ze dne 4. 10. 2012) Dne 3. 8. 2012 dohoda o vypořádání důlních škod, kdy byly zjištěny praskliny vnitřních omítek a vlhnutí obvodového zdiva. Opravy měl provést majitel, žalovaná zaplatila 25 860 Kč. (Dohoda o vypořádání důlních škod 2012 č. 6600514572 ze dne 3. 8. 2012). Dne 19. 3. 2012 dohoda o vypořádání důlních škod, kdy byly zjištěny praskliny vnitřních omítek a vlhnutí obvodového zdiva. Opravy měl provést majitel, žalovaná zaplatila 28 200 Kč. (Z dohody o vypořádání důlních škod 2012 č. 6600506985 ze dne 19. 3. 2012). Dne 6. 8. 2010 dohoda o vypořádání důlních škod, kdy byly zjištěny praskliny vnitřních omítek. Opravy měl provést majitel, žalovaná zaplatila 14 062 Kč. (Dohoda o vypořádání důlních škod 2010 č. 6600475205 ze dne 6. 8. 2010). Dne 18. 8. 2011 dohoda o vypořádání důlních škod, kdy byly zjištěny praskliny vnitřních omítek a podlahy v dětském pokoji. Opravy měl provést majitel, žalovaná zaplatila 9 515 Kč. (Dohoda o vypořádání důlních škod 2011 č. 6600495753 ze dne 18. 8. 2011).Důlní vlivya) poklesy terénu16. V roce 2020 došlo k ukončení aktivní těžby na , jméno FO, . Žádný z dobývaných porubů se nenacházel pod domem žalobců. Poruby dobývacího prostoru , adresa, leží mimo výseč předložené mapy, tedy bez jakéhokoli vlivu na dům čp. , Anonymizováno, , adresa, . V porubu č. 40 405 v dobývacím prostoru , adresa, se černé uhlí dobývalo v letech 2005 – 2006. (Mapa dobývaných porubů v letech 2010 – 2020, čl. 352 a čl. 389, a mapa poklesů z dobývání v letech 2014 – 2023, čl. 291).

17. Listinou označenou jako mapa poklesů z dobývání v letech 2003 – 2020 žalobkyně mínila prokázat tvrzení, že nemovitosti patří pod dobývací prostor , adresa, , nikoli , jméno FO, . Z této listiny však tvrzené skutečnosti zjištěny nebyly, neboť na této mapce není viditelné, kde rodinný dům čp. , Anonymizováno, , adresa, leží. (čl. 186 a elektronická příloha č. 8 k podání žalobců ze dne 27. 12. 2022 označená jako ,,poklesy–z-dobývání-2003-2020-2021-03.pdf“ - čl. 172).b) důlní otřesy18. Z excelové tabulky, kterou žalobkyně mínila prokázat, že v období 1. 1. 2013 do prosince 2022 se v dané lokalitě objevilo 2209 významných důlních otřesů, soud zjistil, že se jedná o excelovou tabulku s daty, ze které nelze zjistit, že se jedná o důlní otřesy z dané lokality (, adresa, ) ani jejich význam, ani jejich dopad na nemovitost žalobkyně. (elektronická příloha podání žalobkyně ze dne 27. 12. 2022 označená jako „OtresyHistorieStonavaOd2013“, čl. 172).

19. Z odborného vyjádření společnosti GreenGas DPB, a. s., ze dne 13. 11. 2013 (příloha žalované č. 1) bylo zjištěno, že společnost posuzovala k žádosti žalované ze dne 24. 10. 2013, zda mohlo dojít k poškození stavebních objektů seizmickými jevy vyvolanými hornickou činností žalované, a to včetně nemovitosti žalobců, k níž bylo uvedeno, že pro všechny uvedené seizmologické jevy odpovídá rychlost kmitání povrchu v místě objektu stupni poškození „0“, tedy bez poškození.

20. Z článku označeného jako Rychlost kmitání povrchu v Karvinské části hornoslezské pánve (čl. 176) soud zjistil, že shrnuje výsledky sledování a detailního hodnocení seismických účinků této oblasti za období let 2002 až 2004, které potvrdily výsledky získané už v předchozích letech. Tedy z dosavadních map izolinií maximálních rychlostí kmitání na povrchu a sumárních map je patrné, že největší pohyby povrchu jsou zaznamenávány v epicentrálních oblastech. Ojediněle u některých nejsilnějších seismických jevů, a to jen ve velmi malých oblastech povrchu bezprostředně nad ohniskem seismického jevu, byly vyhodnocené hodnoty kmitání nad úrovní mezních hodnot pro ovlivnění stavebních objektů (ČSN 73 0040). Podle seznamu literatury vychází článek z údajů známých pouze do roku 2004.

21. Z dopisu pana , jméno FO, ze dne 23. 5. 2008 bylo zjištěno, že tento bývalý vlastník nemovitosti žádal žalovanou o vykoupení předmětné nemovitosti s odůvodněním, že je nemovitost rozsáhle poškozena vlivem důlní činnosti, do domu se tlačí spodní voda a opravy jsou neúčinné. (dopis , jméno FO, – příloha žalované č. 7).Stav nemovitosti a místní šetření22. Z protokolu označeného jako Vstupní prohlídka a projednání žádosti o vypořádání důlních škod ze dne 6. 9. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná při prohlídce rodinného domu , adresa, zjistila „trhliny na soklu a fasádě rodinného domu. Jedna trhlina osazená sádrovým terčíkem (neporušeny). Byla pořízena fotodokumentace. Domluveno s majiteli oprava komínu (vyvložkováním)“.

23. Z listiny označené jako stavebně technické posouzení současného stavu domu čp. , Anonymizováno, situovaného v obci , adresa, s ohledem na výskyt důlních škod z dubna 2016 (čl. 370) bylo zjištěno, že posouzení vypracoval , jméno FO, na základě objednávky manželů , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, . Vycházel mimo jiné z podkladu: Poklesy skutečně odrubaných ploch 1968 – , adresa, , kdy podle tohoto podkladu došlo v místě posuzovaného domu k celkovému poklesu terénu cca o 250 mm. Podklad však zahrnuje poklesy terénu zapříčiněné pouze v rámci jednoho důlního pole do roku 2012. Přičemž poklesy terénu a s tím související další parametry výslední poklesové kotliny zapříčiněné hlubinným dobýváním v ostatních důlních polích nebyly pro zpracování tohoto posudku k dispozici. Báňské vyjádření ohledně výhledových účinků poddolování nebylo pro zpracování tohoto posudku předloženo. V oblasti je registrována řada seizmických jevů. Z hlediska vlivu na stavební objekty je však počet otřesů výrazně nižší než je zaznamenáno – cca 1 až 2 seizmické jevy ročně. Podrobné údaje o jednotlivých projevech indukované seismicity je možno získat na Ústavu geoniky ČSAV v , adresa, , nebo na Geofyzikáním ústavě akademie věd ČR v Praze. Místní šetření provedl znalec dne 27. 4. 2016. A uvedl, že na posuzovaném objektu shledal škody, které označil za důlní škody: Široká svislá trhlina o šíře 60 až 120 mm v obvodové stěně suterénu domu, která vede od podlahy přes celou výšku místnosti a zasahuje i část stropní konstrukce a pokračuje v 1. nadzemním podlaží, která je patrná na obvodové stěně v exteriéru, kde se směrem vzhůru postupně zužuje, až zaniká. Kdy tato trhlina je významná pro statiku předmětné stavby a zapříčiňuje havarijní stav stropní konstrukce. V případě dalšího účinku poddolování (vodorovného poměrného přetvoření, zakřivení či naklonění terénu, nebo důlního otřesu) hrozí riziko vodorovného i svislého posunu ocelových nosníků a následkem toho vysunutí i železobetonových desek z přírub, kde úložná délka je velmi malá. Důsledkem toho pak může dojít k havárii části stropní konstrukce. Zmíněná trhlina vznikla vodorovným poměrným přetvořením terénu a tahovou silou. Trhliny na komínovém tělese v jeho dolní části v suterénu.

24. Z listiny označené jako dodatek č. 3 k posudku Stavebně technické posouzení současného stavu domu čp. , Anonymizováno, situovaného v obci , adresa, s ohledem na výskyt důlních škod z března 2018 (čl. 344) bylo zjištěno, že posouzení vypracoval , jméno FO, na základě objednávky manželů , jméno FO, a , Jméno žalobkyně, . Místní šetření provedl dne 28. 2. 2018. A uvedl25. Trhlina v obvodové zdi v suterénu vykazuje po výšce proměnnou šířku. Minimální šířka trhliny činí 160 mm, maximální šířka pak 300 mm. Za období od zpracování podkladu /dodatku č. 1) došlo k určitému pohybu obvodového zdiva a patrně také k následnému rozšíření trhliny. S ohledem na její proměnlivou šířku a poměrně značné vydrolení materiálu, není možno určit velikost rozšíření trhliny. Svislá trhlina v obvodové štítové zdi vpravo zůstává beze změny (sádrový terč bez trhliny). V obvodové štítové zdi v místě sklepního okna byl zjištěn výskyt dvou nových svislých trhlin o šířce 1 mm. V průčelí zdi byl zjištěn výskyt nové svislé trhliny o šířce cca 1 mm.

26. Z listiny označené jako odborný posudek č. DŠ 123/1/2011 ze dne 14. 2. 2011 (čl. 366) bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byla žalovaná, a to za účelem zajištění pokladu pro jednání ve věci náhrady škody způsobené hornickou činností. Zhotovitel posudku společnost , právnická osoba, znalci a odhadci, s. r. o., provedl vstupní prohlídku nemovitosti – rodinného domu čp. , Anonymizováno, , adresa, dne 2. 2. 2011 za přítomnosti zástupce žalované a vlastníka nemovitosti. Na objektu RD č. , hodnota, bylo shledáno následující poškození: na fasádě objektu zjištěny svislé trhlinky v soklovém zdivu, šikmé trhlinky nad okny, omítka fasády vykazuje známky zvýšené zemní vlhkosti, omítka je místy zvětralá a poškozená povětrnostními vlivy, fasádní nátěr se v místech vlhkosti odlupuje.

27. Z listiny označené jako odborný posudek č. DŠ 226/49/2012 ze dne 26. 11. 2012 (příloha žalované č.) bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byla žalovaná, a to za účelem zajištění pokladu pro jednání ve věci náhrady škody způsobené hornickou činností. Zhotovitel posudku společnost , právnická osoba, znalci a odhadci, s. r. o., provedl vstupní prohlídku nemovitosti – rodinného domu čp. , Anonymizováno, , adresa, dne 14. 11. 2012 (14. 3. 2012 a 14. 2. 2011) za přítomnosti zástupce žalované a vlastníka nemovitosti. Na objektu RD č. , hodnota, bylo shledáno následující poškození: na fasádě objektu zjištěny svislé trhlinky v soklovém zdivu, šikmé trhlinky nad okny, omítka fasády vykazuje známky zvýšené zemní vlhkosti, omítka je místy zvětralá a poškozená povětrnostními vlivy, fasádní nátěr se v místech vlhkosti odlupuje. Ve venkovním betonovém schodišti sloužícím ke vstupu do objektu rodinného domu byla zjištěna trhlina. V interiéru RD bylo zjištěno: V keramické dlažbě místnosti koupelny zjištěny trhlinky, jednotlivé keramické dlaždice jsou uvolněny, trhlinky v keramických obkladech koupelny, v omítce stropu sklepní místnosti zjištěny podélné trhlinky v místě ocelových I nosičů. Dále bylo zjištěno, že stavebně technický stav rodinného domu vykazující zvýšené známky zanedbané údržby, není způsoben hornickou činností , právnická osoba, ., , jméno FO, , realizovanou v letech 2010 – 2012, ale zanedbanou stavební údržbou ze strany vlastníka nemovitosti, a to především bývalého vlastníka, když současný koupil nemovitost v roce 2010. Rodinný dům není poškozen ze strany , právnická osoba, ., tak, že by byla nutná realizace výkupu a jeho odstranění. Zvýšené náklady na údržbu rodinného domu způsobené zanedbanou údržbou a celkovým stářím rodinného domu, nejsou důvodem pro výkup a odstranění stavby ze strany , právnická osoba, .

28. Z listiny označené jako odborný znalecký posudek č. 07-13 ze dne 28. 2. 2013 (čl. 353) bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byli žalobci, a to za účelem zajištění pokladu uzavření smlouvy o vypořádání škody. Zadáním znaleckého posudku bylo stanovení výše náhrady za odškodnění škod způsobených vlivy důlní činnosti na vnějších omítkách rodinného domu čp. , Anonymizováno, ve , adresa, . Zhotovitel posudku , jméno FO, provedl vstupní prohlídku dne 11. 1. 2013 a společnou prohlídku se zástupcem žalované a poškozeného , právnická osoba, dne 8. 2. 2013. Bylo popsáno, že dům čp. , Anonymizováno, se nachází v zastavěné zóně převážně rodinnými domky, poblíž centra obce , adresa, v lokalitě , Anonymizováno, . Hlavní stavbou je volně stojící rodinný dům, přízemní s podkrovím, částečně podsklepený. Dům je zděného konstrukčního systému se sedlovou střechou. Příslušenstvím domu je přistavěná garáž, hospodářská budova a funkčně navazující venkovní úpravy. Původní část domu je z roku 1930, stáří k datu hodnocení je 83 roků. Přístavba rodinného domu je z roku 1950. Závěr posudku zněl tak, že vypočtený poměrný podíl z celkových předpokládaných nákladů na opravu vnějších omítek připadá na DŠ ve výši 60,44 %, podíl na běžnou údržbu poškozeného činí 39,56 %.V bodě 4. byla uvedena kritéria pro posuzování příčin vzniku stavebních poruch na konstrukcích ve vztahu k jednotlivým prvkům deformací povrchu (v návaznosti na ČSN 73 0039). V bodě 4. 4. byly popsány poruchy vzniklé důlními otřesy takto: „V důsledku dynamické odezvy vyvolané technickou seizmicitou vznikají na zděných objektech poruchy, které se projevují zejména vznikem trhlin. Zásadním znakem pro určení původu trhlin je, že trhliny vzniklé v našem případě důlními otřesy ve většině případů nemají jednoznačný průběh, jsou rozptýleny naprosto nerovnoměrně a chaoticky a nevytvářejí tak souvislý obrazec, jak je tomu například u trhlin v důsledku deformací povrchu dobýváním nerostu. Poškození zděných objektů se nejprve projevuje vlasovými trhlinami v omítkách, později opadáváním části omítek, trhlinami ve stropních fabionech, v místech uložení stropních nosníku a překladů případně vodorovnými trhlinami v nosných pilířích, svislými trhlinami v rozích stěn apod. U objektů již poškozených v důsledku deformací povrhu se důlní otřesy projevují zejména rozšířením stávajících trhlin.“29. Z listiny označené jako hydrogeologický posudek z února 2014 (příloha žalované č. 5 a elektronická příloha č. 2 podání žalované ze dne 17. 2. 20205, čl. 357) bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byla žalovaná, a to za zhodnocení vlivu hornické činnosti , jméno FO, na hydrogeologické podmínky v místní části , adresa, – , Anonymizováno, , s důrazem na RD s čp. , Anonymizováno, . Zhotovitel posudku , právnická osoba, ., dospěl k závěru, že vlivem poklesů terénu při hornické činnosti nedošlo v zájmové oblasti ke změně vodního režimu podzemní vody, která by měla za následek nepříznivý vliv na úroveň hladiny podzemní vody. Co se týče nemovitosti čp. , Anonymizováno, , zde byl ověřen nepříznivý vodní režim, jehož projev poukazuje na vliv umělé dotace z neznámého zdroje (např. porušené kanalizace, drenáže nebo jiných technických prvků nakládajících s vodou). Posouzení, zda byl tento stav vyvolán důlní činností, není do doby nalezení zdroje možný, přičemž v této problematice přísluší hodnocení odborníkovi v oboru stavebnictví. Pro další postup byla doporučena revize inženýrských sítí v okolí nemovitosti se zaměřením na vyhledání poruch na kanalizačním potrubí a ověření, zda v blízkosti neprobíhá drenážní řád.

30. Z e-mailu , tituly před jménem, , jméno FO, ze dne 26. dubna 2016 bylo zjištěno, že žalobci b) sdělil, že se sonda, z níž vychází výsledky GreenGas nechová standardně, dále že není možné posoudit chování hladiny p. v. pro nedostatečný počet objektů v okolí rodinného domu a je nutné doplnit síť vrtů. Za současného stavu informací o poklesech v území kolem rodinného domu č.p. , Anonymizováno, a na základě kolísání hladiny podzemní vody, není průkazné, že se jedná o vliv poddolování a následný vzestup hladiny podzemní vody. Dle , tituly před jménem, , jméno FO, je problematičtější stav vlastního objektu a způsob odvedení mělké podpovrchové podzemní vody akumulující se po srážkách v bezprostřední blízkosti rodinného domu a jeho základů. Dle jeho názoru nejsou drenáže kolem objektu funkční.

31. Z listiny označené jako odborný znalecký posudek č. 08-14 ze dne 28. 2. 2014 (příloha žalované č. 4 a čl. 359) bylo zjištěno, že zadavatelem posudku byla žalovaná, a to jako podklad pro posouzení odpovědnosti za vznik stavebních poruch. Zpracovatel posudku , jméno FO, vycházel mimo jiné z podkladů: posouzení seizmických účinků na vyčleněných budovách ve městě , adresa, , obci , adresa, ze dne 26. 11. 2012 vypracované GreenGas DPB , adresa, ; výpočtu prvků poklesové kotliny – ovlivnění RD čp. , Anonymizováno, , adresa, důlní činností , jméno FO, z dobývání v letech 1983 – 2011. Faktický stav nemovitosti byl zjištěn prohlídkou konanou dne 25. 2. 2014 za přítomnosti pana , jméno FO, a paní , jméno FO, a zástupce žalované a konzultanta pro statické posouzení domu pana ing. Klimeše. V bodu 2. byl posouzen rozsah stavebních poruch takto:„V roce 2013 bylo ze strany těžební společnosti provedeno odškodnění vnějších omítek stěn, jejíž oprava byla v témže roce provedena a následně finančně vypořádána. Na opravených plochách fasádních omítek byly zjištěny ojedinělé, převážně svisle vedené vlasové trhliny. Vznik trhlin lze přičíst na vrbu porušení technologického postupu při provádění omítek, což potvrzuje i skutečnost, že výskyt trhlin není v místech původního poškození zdiva a fasády, ale na jiných plochy omítky. Obnova trhlin v místech původního poškození zjištěna nebyla. Prohlídkou celého objektu však bylo jištěno , že hlavním problémem z hlediska stavebně technického stavu domu nadále zůstává řešení důvodnosti nadměrného zavlhčování domu. Porovnáním se stavem zjištěným v roce 2013 však nebylo zjištěno na konstrukcích suterénu výraznější zavlhčení, což lze přičíst současnému podprůměrnému srážkovému období. Dlouhodobým působením zemní vlhkosti však byly zjištěny projevy rozkladu obvodového zdiva suterénu, který je proveden z prostého betonu. Mírná podhledová nerovnost se projevila na konstrukci želbetonového stropu, který je uložen do ocelových I nosičů. Jiné poruchy na konstrukcích suterénu zjištěny nebyly. Místnost koupelny v přízemí je rovněž po opravách omítek a obkladů sten, provedených v roce 2013. V rohu ze strany obvodového zdiva o tl. 30 cm a ve fabionu zjištěn náznaky plísně. V přibližně ve stejném rozsahu je plíseň viditelná v další obytné místnosti v přízemí. Za příčinu nadměrného zavlhčení rodinného domu zpracovatel posudku označil stáří domu a zcela nefunkční izolaci proti zemní vlhkosti, v důsledku toho není spodní stavba rodinného domu včetně nepodsklepené části jakkoli chráněna proti vzlínání zemní vlhkost, případně proti nepříznivému vodnímu režimu v okolí domu. K suchému prostředí přilehlé štítové stěny domu nepřispívá dlouhodobé působení vlhkého a agresivního prostředí stáje, která tvoří přístavbu rodinného domu, zejména při omezeném větrání v zimním období.“32. Z listiny označené jako protokol - vstupní prohlídka a projednání žádosti o vypořádání důlních škod ze dne 1. 4. 2016 (čl. 365) bylo zjištěno, že za přítomnosti žalované a poškozeného , právnická osoba, , , adresa, , se konala vstupní prohlídka a projednání žádosti o vypořádání důlních škod, podle které byl popsán zjištěný stav takto: Prohlídka sklepa RD. Majitelka upozorňuje na neustálou vlhkost ve sklepě. Na podlaze viditelné vlhké plochy. V době trvalých dešťů byl sklep dle majitelky zaplaven do výše cca 20 cm. Majitelka upozornila na ujíždění svahu u řeky Stonávky.

33. Z listiny označené jako předání díla bylo zjištěno, že dne 28. 8. 2013 (čl. 187) provedla žalovaná kontrolu povedených prací dle smlouvy o vyrovnání škod na majetku způsobených důlní činností. Byla provedena nová hydroizolace chránící před povrchovou vodou kolem přední, boční a zadní strany nemovitosti, což bylo dříve uvedeno jako jeden z důsledků poškozování omítky nemovitosti.Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO34. Z písemného znaleckého posudku vypracovaného a potvrzeného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , , tituly za jménem, , znalcem pro obor stavebnictví, stavební odvětví různá se specializací na vliv vlhkosti na stavby a stavby na poddolovaném území z listopadu 2019, a odborné vyjádření tohoto znalce ze dne 23. 10. 2024 (čl. 273), bylo zjištěno, že posuzoval stav domu č. p. , Anonymizováno, v obci , adresa, s ohledem na výskyt důlních škod.

35. Pro zpracování posudku znalec jako podklad použil Poklesy ze skutečně odrubaných ploch 1968 – , adresa, , Anonymizováno, , a internetové stránky Datový portál Czech Geo. Na základě těchto podkladů znalec učinil závěr, že v místě posuzovaného objektu se nepochybně vyskytovaly a patrně ještě v určité míře vyskytují poklesy terénu. Báňské vyjádření ohledně výhledových účinků poddolování nebylo pro zpracování tohoto posudku předloženo. Dále uvedl, že mezi účinky hlubinného dobývání patří důlní otřesy. Důlními otřesy byl objekt v minulosti ovlivňován a je třeba předpokládat, že jimi bude ovlivňován i nadále v nejbližší budoucnosti. V oblasti je registrována řada seizmických jevů. Četnost a intenzita důlních otřesů v dané lokalitě je patrná z internetové stránky Czech geo, kde je registrována řada seismických jevů. Z hlediska vlivu na stavební objekty je však počet otřesů výrazně nižší než je zaznamenáno – cca 1 až 2 seizmické jevy ročně. Podrobné údaje o jednotlivých projevech indukované seismicity je možno získat na Ústavu geoniky ČSAV v , adresa, , nebo na Geofyzikáním ústavě akademie věd ČR v , Anonymizováno, . Zcela vyčerpávající pojednání o dané problematice může poskytnout znalec v oblasti seismologie či hlubinného dobývání. Ze sdělení vlastníka znalec zjistil, že nemovitost byla postavena v roce 1938, dům je částečně podsklepen. Obvodové zdi v suterénu jsou provedeny z betonu. Znalec shledal na objektu škody, a to: Svislá trhlina patrná v obvodové stěně suterénu o šířce cca 170 až 300 mm, která vede od podlahy přes celou výšku místnosti a zasahuje i krátkou část stropní konstrukce a pokračuje v nadzemní části zdiva v 1. nadzemním podlaží a je patrná v obvodové štítové zdi. Tato trhlina je podle znalce staticky významnou širokou trhlinou, která zapříčiňuje havarijní stav stropní konstrukce. V případě dalšího účinku poddolování hrozí riziko vodorovného i svislého poklesu ocelových nosníků, v důsledku čehož může dojít k havárii části stropní konstrukce. Trhlina je podle znalce zapříčiněna v důsledku účinků poddolování od vodorovného poměrného přetvoření terénu (působením tahových sil). Trhlina mohla vzniknout kdykoliv mezi lety 1983 a 2011, což je období, pro které měl znalec k dispozici podklady o důlních vlivech. Nevyloučil možnost, že trhlina o šířce 170-300 mm mohla vzniknout v důsledku bouracích prací (lidskou činností). Další popsané trhliny (dvě trhliny ve dvorní obvodové zdi v místě koupelny, dvě šikmé trhliny ve dvorní štítové zdi, svislá trhlina mezi domem a přístavkem a svislá trhlina v obvodové zdi v dětském pokoji) mají zatím negativní vliv pouze estetický.

36. Jestliže je dům poškozen trhlinami, pak jej nelze uvést do původního stavu. Trhliny není možné znovu zacelit. Poškozené zdivo se nespojí. Je možné jej pouze sanovat. Tedy zabezpečit tak, aby nedošlo k jejich rozšiřování. S ohledem na finanční náklady, které bude třeba vynaložit na odstranění havarijního stavu stropu nad suterénem, se jeví ekonomické provést odkup domu a jeho demolici. Dále znalec zjistil, že dům je nadměrně zavlhčen. Příčinu dotace vody není možné určit, avšak nejedná se pouze o působení zemní vlhkosti.

37. Dále znalec uvedl, že (důlní) otřesy mohou přispět k rozšíření trhliny, ale nemůže přesně určit, kdy k těmto otřesům došlo.

38. Znalec připustil, že kromě důlní činnosti mohly k vzniku a rozšíření trhliny přispět i jiné faktory. Znalec neměl k dispozici báňské vyjádření, které by poskytlo informace o spojitých a nespojitých deformacích terénu, vodorovném poměrném přetvoření, polohovém zakřivení, naklonění a vodorovném posuvu. Chyběl časový faktor, který by umožnil určit, kdy přesně došlo k maximálním poklesům terénu. Tento faktor je důležitý pro datování vzniku trhlin. Znalec neměl podrobné seismologické údaje, které by umožnily přesně určit vliv konkrétních důlních otřesů na nemovitost. Uvedl, že k tomu by bylo potřeba posudek seismologa. Tyto chybějící podklady omezily schopnost znalce přesně datovat vznik trhliny a určit všechny faktory, které mohly přispět k jejímu vzniku a rozšíření. Znalec dospěl k závěru o příčině trhliny bez dostatečných podkladů.Znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO39. Ze znaleckého posudku č. 883/843/2024 zpracovaného a potvrzeného znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , pro základní obor stavebnictví, odvětví stavby obytné, specializace stavby na poddolovaném území, vlivy důlní činnosti. Znalec posoudil příčiny vzniku trhlin a škod na konstrukcích rodinného domu č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, . Podle znalce je dům ve stavu zanedbané údržby. Dům má nevhodně členěný půdorys, je jen částečně podsklepený, a vstup do sklepa je nebezpečný. Sklep je zaplněný nevhodným materiálem a není uklízený. Údržba rodinného domu je zanedbaná. Dešťové svody nejsou řádně zaústěné do kanalizace, což vede k hromadění vody kolem domu a jejímu pronikání do základové zeminy. To způsobuje zatopení sklepa a narušení únosnosti základové zeminy. Dům má nefunkční izolaci proti vodě a vlhkosti, což způsobuje vlhnutí cihelného zdiva.

40. Svislá trhlina v obvodové betonové sklepní zdi není dílem důlní činnosti, ale lidské činnosti v minulosti. (Pravděpodobně měla sloužit k uložení potrubí pro odvodnění sklepní místnosti). Kvalita betonu odpovídá značce B20 (20 Mpa), což značí dobrou kvalitu betonu. A vylučuje možnost, že by praskl důlními vlivy. K ověření kvality betonu použil znalec špičákovou metodu. Beton je tak pevný, že se nemohl rozšiřovat z původních 11 mm na 176 mm vlivem důlní činnosti. Trhlina neprochází celou tloušťkou zdi a její šířka nemohla vzniknout vodorovným pnutím. Trhlina nemá vliv na statiku domu. Dům není ohrožen důlními vlivy ani při dalších otřesech.

41. Dům se nachází mimo oblast ovlivněnou důlní činností. Mapa poklesů terénu na území obce , adresa, ukazuje, že poklesy od roku 2014 do 2023 mají hodnotu 0 cm. Seismické účinky důlní činnosti neovlivňují stav domu, což potvrzuje měření rychlosti kmitání povrchu, které odpovídá stupni poškození „0“ - bez viditelných poškození.

42. Dům je běžnými stavebními pracemi opravitelný. Vliv na statický a technický stav domu má jeho stáří, svépomocná výstavba a zanedbaná údržba. Současné důlní vlivy dům neovlivňují a nepoškozují.

43. K posudku , tituly před jménem, , jméno FO, se vyjádřil tak, že , tituly před jménem, , jméno FO, označil některé poškození stavebních konstrukcí jako důlní škody, což není pravdivé. Trhliny jsou způsobeny nestejnoměrným sedáním základů domu následkem pronikání povrchové a dešťové vody.

44. Na základě uvedených dílčích skutkových zjištění učinil soud tento skutkový závěr ve věci samé:45. , právnická osoba, a , Jméno žalobkyně, koupili dne 4. 5. 2010 nemovitosti od , jméno FO, . Jednalo se o budovu čp. , Anonymizováno, (rodinný dům), pozemky par. č. , hodnota, v katastrálním území , adresa, za 1 400 000 Kč. A byli zapsáni v katastru nemovitostí jako podíloví spoluvlastníci (každý ideální 1/2) těchto nemovitostí. Na základě dohody o úpravě majetkových poměrů po rozvodu a dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví byla , Jméno žalobkyně, zapsána ke dni 12. 3. 2025 jako výlučný vlastník nemovitostí.

46. Žalobci se opakovaně domáhali náhrady důlní škody i prostřednictvím soudních sporů. V průběhu let 2010 až 2012 mezi žalobkyní a žalovanou byly vypořádány důlní škody na rodinném domě čp. , Anonymizováno, ve , adresa, . Konkrétně se jednalo o trhliny na soklu a fasádě domu, praskliny v omítkách a vlhnutí obvodového zdiva, když popis škod odpovídal důlním škodám.

47. Z hydrogeologického posudku z února 2014 žalovaná jistila, že vlivem poklesů terénu při hornické činnosti nedošlo ke změně vodního režimu podzemní vody v zájmové oblasti. V roce 2020 došlo k ukončení aktivní těžby na , jméno FO, . Žádný z dobývaných porubů se nenacházel pod domem žalobců. Poruby dobývacího prostoru , adresa, leží mimo výseč mapy poklesů, tedy bez jakéhokoli vlivu na dům čp. , Anonymizováno, , adresa, . V porubu č. 40 405 v dobývacím prostoru , adresa, se černé uhlí dobývalo v letech 2005 – 2006.

48. Podle vyjádření žalobkyně mohou seizmologické jevy, které mohou v dané lokalitě působit, vznikat z těžby porubů , adresa, , jméno FO, nebo i porubů těžených v dobývacím prostoru , adresa, , ale stejně tak i z jiných příčin. Z odborného vyjádření společnosti GreenGas DPB, a. s., ze dne 13. 11. 2013, však bylo zjištěno, že pro všechny uvedené seizmologické jevy odpovídá rychlost kmitání povrchu v místě objektu (rodinný dům čp. , Anonymizováno, , adresa, ) stupni poškození „0“, tedy bez poškození.

49. V přítomnosti žalované a žalobců byly za účelem vypořádání důlních škod provedeny od roku 2012 další prohlídky nemovitosti rodinného domu čp. , Anonymizováno, ve , adresa, včetně prohlídky sklepa. Při prohlídce dne 25. 2. 2014 bylo zaznamenáno, že rovněž v roce 2013 bylo ze strany těžební společnosti provedeno odškodnění vnějších omítek stěn, jejíž oprava byla v témže roce provedena a následně finančně vypořádána. Obnova trhlin v místech původního poškození zjištěna nebyla. Prohlídkou celého objektu však bylo jištěno, že hlavním problémem z hlediska stavebně technického stavu domu nadále zůstává řešení důvodnosti nadměrného zavlhčování domu. Dlouhodobým působením zemní vlhkosti však byly zjištěny projevy rozkladu obvodového zdiva suterénu, který je proveden z prostého betonu. Jiné poruchy na konstrukcích suterénu zjištěny nebyly.

50. Při prohlídce sklepa dne 1. 4. 2016 upozorňovala žalobkyně na neustálou vlhkost ve sklepě. Při prohlídce nemovitosti dne 6. 9. 2019 bylo zjištěno, že jedna trhlina osazená sádrovým terčíkem je neporušená. Neporušenost sádrového terčíku při místním šetření pro zpracování znaleckých posudků potvrdili i oba znalci , jméno FO, a , jméno FO, .

51. Znalec , jméno FO, označil za závažnou svislou trhlinu patrnou v obvodové stěně suterénu o šířce cca 170 až 300 mm, která vede od podlahy přes celou výšku místnosti a zasahuje i krátkou část stropní konstrukce a pokračuje v nadzemní části zdiva v 1. nadzemním podlaží. Trhlina je podle znalce zapříčiněna v důsledku účinků poddolování od vodorovného poměrného přetvoření terénu (působením tahových sil). K otázce doby vzniku trhliny se znalec nebyl schopen vyjádřit. Znalec dospěl k závěru o příčině trhliny bez dostatečných podkladů (báňského vyjádření ani podrobné seismologické údaje). Znalec tedy připustil, že kromě důlní činnosti mohly k vzniku a rozšíření této trhliny v suterénu přispět i jiné faktory.

52. Znalec , jméno FO, uvedl, že rodinný dům č.p. , Anonymizováno, ve , adresa, je ve špatném stavebně-technickém stavu, což je důsledkem zanedbané údržby a neodborné výstavby. Trhliny a poškození konstrukcí nejsou způsobeny důlní činností, ale lidskou činností a vlivem povrchové a dešťové vody. Dům není zasažen důlní činností ani důlními poklesy. Trhlina v suterénu nemá vliv na statiku domu.

53. Uvedená skutková zjištění považoval soud za dostatečná, proto ostatní navržené důkazy ve zbývajícím rozsahu neprováděl.

54. Po právní stránce posoudil soud důlní škody a náhradu důlních škod podle horního zákona:

55. Podle § 36 odst. 1 zákona č. 44/1988 Sb., (dále jen „horní zákon“) se za důlní škody považují škody způsobené na hmotném majetku vyhledáváním a průzkumem ložisek, pokud se provádí důlními díly, dobýváním výhradních ložisek, zřizováním, zajišťováním a likvidací důlních děl a lomů, včetně jejich zařízení, odvalovým, výsypkovým a kalovým hospodářstvím organizací, úpravou a zušlechťováním nerostů, prováděnými v souvislosti s jejich dobýváním, jakož i škody způsobené zvláštními zásahy do zemské kůry.

56. Podle § 36 odst. 2 horního zákona se za důlní škodu považuje i ztráta povrchové a podzemní vody, podstatné snížení vydatnosti jejich zdrojů a zhoršení její jakosti, k němuž došlo v důsledku činností uvedených v odstavci 1.

57. Podle § 36 odst. 3 horního zákona za důlní škodu odpovídá organizace, jejíž činností byla škoda způsobena s výjimkou případů uvedených v § 37 odst.

7. Odpovědnosti za důlní škodu se organizace zprostí jen prokáže-li, že škoda byla způsobena okolností, jež nemá původ v činnosti uvedené v odstavci 1.

58. Podle § 37 odst. 1 horního zákona se na vypořádání důlní škody vztahují obecné předpisy o náhradě škody, pokud tento zákon nestanoví jinak.

59. Podle § 37 odst. 5 horního zákona nelze-li stavbu nebo zařízení uvést do předešlého stavu proto, že leží v území stavební uzávěry, popřípadě na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36, je organizace povinna provést prozatímní zajištění objektu; současně se dohodne s vlastníkem objektu, zda se odškodnění provede v penězích nebo poskytnutím náhradního objektu a o výši odškodnění. Pokud se obě strany nedohodnou na způsobu odškodnění, stanoví se jeho výše znaleckým posudkem. Takto vypočtená výše odškodnění nesmí být krácena o koeficient prodejnosti, pokud je jeho hodnota nižší než 1. Do náhrady škody se zahrne i movitý majetek, který se stává v důsledku poskytnutí náhradního objektu nepoužitelný.

60. Podle § 37 odst. 6 horního zákona se účastníci mohou dohodnout i na jiném způsobu náhrady důlních škod, pokud taková dohoda nebude odporovat ustanovením tohoto zákona nebo obecným předpisům o náhradě škody.

61. Ve světle § 37 odst. 5 horního zákona tedy bylo na žalobkyni prokázat, že se její nemovitost nachází na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy činností uvedených v § 36 horního zákona a že nemovitost je poškozená natolik, že ji nelze uvést do předešlého stavu. O tom byla poučena výslovně odvolacím soudem, který zdůraznil, že se v obou případech jedná o otázku odbornou.

62. V řízení bylo prokázáno, že nemovitost byla před rokem 2010 ovlivněna důlní činností žalované. Jednotlivé nároky na náhradu škody, které manželé , jméno FO, u žalované uplatňovali po koupi nemovitostí, tj. v letech 2010 až 2012 (zejména praskliny vnitřních omítek a vlhnutí obvodového zdiva) žalovaná odškodňovala až do roku 2014. Spor mezi manžely , jméno FO, a žalovanou nastal poté, co se manželé začali domáhat odškodnění ve smyslu výkupu nemovitostí žalovanou. Celý nárok v této věci žalobkyně opřela pouze o znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , a to jak ohledně tvrzení, že je nemovitost (rodinný dům) žalobkyně v havarijním stavu, který je zapříčiněn trhlinou v suterénu mající původ v důlní činnosti žalované, tak ohledně tvrzení, že nemovitost nelze uvést do předešlého stavu a nachází se na území, kde se budou i nadále dlouhodobě projevovat vlivy důlní činnosti (poklesy terénu, důlní otřesy).

63. Závěr znalce , tituly před jménem, , jméno FO, , že trhlina v suterénu, která se rozšířila na 170 až 300 mm vznikla v důsledku účinků poddolování od vodorovného poměrného přetvoření terénu, byl zpochybněn závěry znalce , tituly před jménem, , jméno FO, . Žalobkyně v rozporu se znaleckým posudkem , tituly před jménem, , jméno FO, tvrdila, že tato trhlina vznikla po důlním otřesu dne 18. 10. 2013. Toto své tvrzení ale předloženými listinami (tabulkami, články) neprokázala. Neprokázala, že některý ze zaznamenaných seizmických jevů byl způsobilý ovlivnit nemovitosti (dům) žalobkyně. Toto neprokázal ani již zmíněný znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , který byl vypracován bez potřebných podkladů. A vycházel z pouhého obecného předpokladu znalce. Žalovaná tedy předloženou listinou (odborným vyjádřením ze dne 13. 11. 2013) prokázala, že zaznamenané seizmické jevy vyvolané hornickou činností žalované neměly vliv na nemovitost žalobkyně.

64. Žalovaná od počátku tvrdila, že v době, kdy manželé , jméno FO, dům koupili (r. 2010), byly vlivy poklesů z dobývání již odezněné a území stabilizované. Což prokázala mapou dobývaných porubů v letech 2010 – 2020. A toto potvrdil i znalec , tituly před jménem, , jméno FO, , který vycházel z mapy poklesů z dobývání v letech 2014 – 2023.

65. Soud proto nezadával zpracování revizního znaleckého posudku, který by přezkoumal stav nemovitostí, resp. oba znalecké posudky provedené v tomto řízení, neboť bez potřebných odborných podkladů (znaleckého posudku), by ani při revizi nemohlo být věrohodně zjištěno, zda trhlina v suterénu vznikla důlní činností žalované (vlivem poklesu terénu nebo po důlním otřesu) a kdy, či byla vytvořena působením lidské síly.

66. Žalobkyně pak k prokázání podmínky, že účinky důlní činnosti žalované se budou projevovat na nemovitosti žalobkyně i do budoucna, nenavrhla žádný důkaz. Vycházela pouze z předpokladu, že se tak dít bude. Naopak žalovaná prokázala předloženými listinami i zjištěními znalců , tituly před jménem, , jméno FO, a , tituly před jménem, , jméno FO, , že nemovitost žalobkyně byla osazena alespoň jedním sádrovým terčíkem, který zůstal neporušený nejméně v období od 28. 2. 2018 do 2. 5. 2024. Tím vyvrátila tvrzení žalobkyně, že vlivem seizmických jevů v lednu 2022 či říjnu 2022 došlo ke zhoršení prasklin či k jejich dalšímu rozevření.

67. S ohledem na uvedené soud žalobu zamítl, neboť žalovaná vyvrátila tvrzení žalobkyně, že nemovitost žalobkyně je výrazně poškozena vlivem důlní činnosti žalované a že bude důlní činností ovlivněna i do budoucna. Závěrem soud dodává, že pokud by měl procesní úspěch žalobkyně záviset na pouhém akceptování předpokladu, že nemovitost je ovlivněna důlními otřesy, neboť leží v lokalitě, o které je obecně známo, že zde žalovaná dobývá černé uhlí, pak by musel být s takovou žalobou úspěšný každý vlastník stavby nacházející se v této oblasti.

68. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť zcela procesně úspěšná žalovaná se výslovně práva na náhradu nákladů řízení vzdala.