22 C 23/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 9 138 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 138 Kč spolu s úrokem z prodlení -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 3. 5. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 4. 5. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,50 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 11. 7. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,50 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 27. 10. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,50 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 28. 11. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,50 % ročně z částky 1 015 Kč za dobu od 6. 12. 2012 do zaplacení, -) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 016 Kč za dobu od 18. 1. 2013 do zaplacení, -) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 016 Kč za dobu od 24. 1. 2013 do zaplacení, -) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 016 Kč za dobu od 30. 1. 2013 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky 9 138 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 015 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 016 Kč za dobu od datum do zaplacení, z částky 1 016 Kč za dobu od datum do zaplacení a z částky 1 016 Kč za dobu od datum do zaplacení, s odůvodněním, že se žalovaný během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázal na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný se přepravoval bez platného jízdního dokladu dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, autobusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, tramvají, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, dne datum, tramvají, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč a dne datum, trolejbusem, linkou číslo jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč. Žalobkyně vyčíslila dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 136 Kč a na přirážce k jízdnému částku 9 000 Kč pro všechny výše uvedené jízdy. Žalovaný dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradil. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal zcela nečinný. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaný se přepravoval dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní (trolejbusem, autobusem, tramvají) a na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím, a to dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I159312); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I150545); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I199796); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I206418); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I215143); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 15 Kč, (dohoda s cestujícím č. I227743); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I239070); dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I239102) a dne datum, jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I236979). Žalovaný ve všech uvedených případech dohody s cestujícím podepsal, avšak neuhradil na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly zjištěny ze smluvních přepravních podmínek a ceníku jízdného vydaných žalobkyní. V každém z uvedených případů dohody s cestujícím uznal žalovaný dlužnou částku co do důvodu a výše 15 Kč, resp. 16 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč, (přirážka k jízdnému) a zavázal se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradil. K plnění byl žalovaný vyzván písemnou výzvou ze dne datum, dlužnou částku však neuhradil. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný opakovaně použil dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, byla tak mezi nimi konkludentně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), podle kterého se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem Dopravního podniku právnická osoba, ve výši 15 Kč pro rok 2012 a ve výši 16 Kč pro rok 2013. Přirážka k jízdnému pak byla stanovena Smluvními přepravními podmínkami Dopravního podniku právnická osoba ve výši 1 000 Kč. Jelikož se žalovaný během přepravy neprokázal platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalovaném zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, resp. v souladu s ust. § 18a odst. 1 písm. c) a odst. 3 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění účinném ke dni provedení kontroly, a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami Dopravního podniku právnická osoba, vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaný rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznal ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaný netvrdil a tedy ani neprokázal, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradil, zavázal jej soud k povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 9 138 Kč (15 + 15 + 15 + 15 + 15 +15 + 16 + 16 + 16+ 9× číslo). O úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, v paušální částce 100 Kč na jeden úkon (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.) Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 o. s. ř.). Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.