22 C 237/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o výživné zletilého dítěte

I. Žalovaný je povinen platit na výživu žalobkyně částku ve výši 3 000 Kč měsíčně s účinností od [datum] nadále vždy k 1. dni v měsíci předem s tím, že částky běžného výživného splatné do právní moci rozsudku je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Dlužné výživné za dobu od [datum] do [datum] ve výši 30 000 Kč je splatné v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 000 Kč splatných spolu s běžným výživným vždy k 1. dni v měsíci, počínaje měsícem následujícím po právní moci rozsudku až do úplného zaplacení, pod ztrátou výhody splátek.

III. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala výživného ve výši 1 000 Kč měsíčně od [datum] nadále, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném výživného ve výši 4 000 Kč měsíčně od [datum] nadále. Svou žalobu odůvodnila tím, že je dcerou žalovaného a žalovaný na její výživu ničím nepřispívá. Žalobkyně dále v žalobě uvedla, že rodiče žalobkyně jsou rozvedeni, jiné poměry žalovaného žalobkyni nejsou známy. Žalobkyně studuje 4. ročník hotelové školy v [obec], přičemž z důvodu studia na střední škole jsou potřeby žalobkyně zvýšené a tyto poté v žalobě blíže specifikovala. V doplnění žaloby ze dne [datum] žalobkyně uvedla, že žije ve společné domácnosti s matkou, příjem matky, která pracuje jako prodavačka je okolo 17 000 Kč měsíčně. Výživné žádá žalobkyně od [datum], neboť právě v tomto termínu nastoupila zpět do školy. Žalobkyně si přivydělává brigádně v Kauflandu s měsíčním příjmem maximálně 1 300 Kč, pobírá příspěvek na dítě ve výši 1 380 Kč, jiný příjem nemá.

2. U výslechu dne [datum] žalobkyně uvedla, že již dříve studovala [anonymizováno] střední školu v [obec], ale poté co neudělala maturitu, pozbyla statut studenta. Maturitní zkoušku vykonávala v řádném termínu v květnu 2020 a dále v opravných termínech v září 2020 a v květnu 2021. V mezidobí žalobkyně pracovala jako servírka od října 2020 do června 2021 a jako dělnice ve výrobě od června do července 2021. Dne [datum] žalobkyně nastoupila na [anonymizováno] střední školu v [obec], do 4. ročníku oboru hotelnictví a turismus, tedy do stejného oboru, jaký žalobkyně studovala již dříve.

3. Žalovaný ve svém písemném vyjádření k žalobě ze dne [datum] uvedl, že s žalobkyní byl v kontaktu do září 2021, kdy mu žalobkyně sdělila, že nastupuje zpět do školy a bude požadovat výživné. Žalovaný se snažil o mimosmluvní dohodu, dle které by žalobkyni posílal 2 000 Kč měsíčně, s čímž však žalobkyně nesouhlasila. Ke svým aktuálním poměrům žalovaný uvedl, že žije se svou nynější manželkou a nezletilou dcerou [jméno], která navštěvuje 3. třídu základní školy. Rodina žije v bytě, který je ve vlastnictví manželky žalovaného [jméno] [celé jméno žalobkyně]. Kromě nezletilé dcery [jméno] má žalovaný další vyživovací povinnost k nezletilému [jméno] [celé jméno žalovaného], na jehož výživu hradí 3 400 Kč měsíčně. K studiu žalobkyně žalovaný uvedl, že má za to, že se jedná pouze o prodloužení doby statusu studenta, neboť žalobkyně již třikrát neudělala maturitu a podle jejích vlastních slov je pro ni maturita velmi těžká. Žalovaný by vzhledem k dosavadnímu způsobu studia žalobkyně byl ochoten platit výživné v maximální výši 3 000 Kč. V doplnění svého vyjádření ze dne [datum] žalovaný uvedl, že je zaměstnán od [datum] u [právnická osoba] s. r. o. Zaměstnavatelem jeho manželky je [právnická osoba] spol. s. r. o. Ve společné domácnosti s žalovaným žije také syn jeho manželky, na kterého jeho otec platí řádně výživné. Žalovaný splácí osobní půjčku ve výši 13 379 Kč. Současně žalovaný navrhl v případě, že soud rozhodne o dlužném výživném, aby jej byl oprávněn splácet ve splátkách.

4. Soud věc projednal a rozhodl na jednání konaném dne [datum], při kterém žalobkyně setrvala na svém návrhu stran výše výživného, když současně nesouhlasila s návrhem žalovaného na výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně. Žalobkyně k průběhu svého dosavadního studiu uvedla, že na jaře tohoto roku neuspěla na čtvrtý pokus u maturitní zkoušky. Stejně jako při předchozích pokusech byla žalobkyně neúspěšná z didaktického testu z českého jazyka. Po složení maturitní zkoušky by žalobkyně chtěla pokračovat dál ve studiu, podala si přihlášku na vyšší odbornou školu v oboru cestovního ruchu v [obec] [ulice] počet zameškaných hodin na střední škole měla žalobkyně z důvodu covidu a jiných lékařských vyšetřeních. Žalobkyně uvedla, že v současné době nemá žádnou brigádu. Žalovaný s podanou žalobou nesouhlasil a navrhl, aby soud stanovil výživné ve výši 3 000 Kč měsíčně.

5. Na základě provedeného dokazování listinami učinil soud následující skutková zjištění:

6. Z kopie rodného listu bylo zjištěno, že žalobkyně je dcerou žalovaného.

7. Ze spisu Okresního soudu v Karviné sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], byla schválena dohoda rodičů žalobkyně, dle které se mimo jiné od [datum] zvýšila vyživovací povinnost žalovaného na žalobkyni na částku 3 800 Kč měsíčně. Soud rozhodoval za situace, kdy žalobkyně byla studentkou druhého ročníku čtyřletého studijního oboru s maturitou na [anonymizováno] střední škole v [obec] a nečinila ani výchovné ani prospěchové problémy. Potřeby žalobkyně odpovídaly jejímu věku. Žalovaný žil ve společné domácnosti se svou manželkou [jméno] [celé jméno žalobkyně], jejich společnou dcerou [jméno] [celé jméno žalobkyně], [datum narození] a nezletilým synem manželky [jméno] [příjmení], [datum narození]. Žalovaný byl zaměstnán s pravidelným výdělkem okolo 19 000 Kč měsíčně. Manželka žalovaného byla rovněž zaměstnána s výdělkem okolo 9 000 Kč měsíčně. Žalovaný splácel půjčku ve výši 5 200 Kč měsíčně. Žalovaný byl tímto rozsudkem rovněž zavázán ke zvýšené vyživovací povinnosti k synovi [celé jméno žalovaného] ve výši 3 400 Kč měsíčně od [datum].

8. Z potvrzení o školní docházce ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně ve školním roce 2021 2022 navštěvuje 4. ročník denního studia oboru hotelnictví a turismus [anonymizováno] střední školy v [obec].

9. Ze sdělení [anonymizováno] střední školy v [obec] ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně studovala na této škole obor hotelnictví v letech 2016 2020 a znovu je žákyní stejného oboru této školy od [datum] do [datum]. V prvním pololetí 4. ročníku měla žalobkyně 139 zameškaných omluvených hodin a prospěchový průměr 2,75, ve druhém pololetí 4. ročníku měla žalobkyně 86 zameškaných omluvených hodin a prospěchový průměr 2,56. Žalobkyně bude vykonávat opravnou maturitní zkoušku v září 2022.

10. Z kopie evidenčního listu nájemníka ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalobkyně bydlí společně s matkou a bratrem [celé jméno žalovaného] v nájemním bytě o velikosti 3+1, kde nájemné a služby měsíčně stojí 10 311 Kč.

11. Z kopie vyúčtování služeb [právnická osoba] za období 6. 3. – [datum] bylo zjištěno, že na jméno manželky žalovaného byla vystavena faktura za služby [právnická osoba] ve výši 468,75 Kč a za splátky ve výši 1 990 Kč.

12. Z fotokopie platebního dokladu SIPO bylo zjištěno, že měsíční poplatek za nájemné a služby spojené s bydlením žalovaného a jeho rodiny činí 5 809 Kč.

13. Z fotokopie informací o úvěru u [obec] spořitelny adresované manželce žalovaného bylo zjištěno, že měsíční splátka tohoto úvěru, včetně pojištění činí 13 379 Kč.

14. Z kopie mzdového listu manželky žalovaného bylo zjištěno, že si manželka žalovaného u [právnická osoba] – spol. s. r. o. za rok 2021 vydělala v průměru 14 207 Kč, za leden a únor 2022 poté průměrně 14 624 Kč.

15. Z kopie mzdového listu žalovaného bylo zjištěno, že žalovaný si u společnosti [právnická osoba] vydělal v pracovním poměru od září 2021 průměrně 15 784 Kč. U stejného zaměstnavatele si poté žalovaný na dohodu o pracovní činnosti vydělal za stejné období částku 6 717 Kč.

16. Na základě provedeného dokazování a učiněných skutkových zjištění, učinil soud tento skutkový závěr ve věci samé. Žalovanému, jakožto otci žalobkyně, bylo výživné na žalobkyni naposledy stanoveno rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který nabyl právní moci dne [datum], ve výši 3 800 Kč měsíčně. Žalobkyně v té době studovala druhý ročník [anonymizováno] střední školy v [obec] a nečinila prospěchové problémy. V současné době je žalobkyně znovu studentkou stejného oboru [anonymizováno] střední školy v [obec], a to poté, co neuspěla opakovaně u maturitní zkoušky a pozbyla statut studenta. Ve školním roce 2021 2022 žalobkyně tedy znovu nastoupila na stejný obor dané školy, přičemž v květnu 2022 opět neuspěla u maturitní zkoušky a v září 2022 ji čeká již čtvrtý opravný termín. Ve školním roce 2021 2022 měla žalobkyně 225 zameškaných hodin. Žalobkyně žije se svou matkou ve společné domácnosti, přičemž příjmy této domácnosti tvoří výdělek matky ve výši okolo 17 000 Kč měsíčně. Náklady na bydlení domácnosti činí 10 311 Kč měsíčně. Žalovaný bydlí ve společné domácnosti se svou manželkou, nezletilou dcerou [jméno] a synem manželky. Příjem této domácnosti se skládá z příjmů otce v průměrné výši 22 501 Kč měsíčně a příjmu jeho manželky v průměrné výši 14 624 Kč měsíčně. Žalovaný má také vyživovací povinnost k synovi [celé jméno žalovaného] stanovenou soudem ve výši 3 400 Kč měsíčně. Náklady na bydlení domácnosti činí 5 809 Kč měsíčně, manželka žalovaného splácí úvěr ve výši 13 379 Kč měsíčně.

17. Podle § 910 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o. z.) mají předci a potomci vzájemnou vyživovací povinnost.

18. Podle § 911 o. z. výživné lze přiznat, jestliže oprávněný není schopen sám se živit.

19. Podle § 913 odst. 1 o. z. pro určení rozsahu výživného jsou rozhodné odůvodněné potřeby oprávněného a jeho majetkové poměry, jakož i schopnosti, možnosti a majetkové poměry povinného.

20. Podle § 915 odst. 1 o. z. životní úroveň dítěte má být zásadně shodná s životní úrovní rodičů. Toto hledisko předchází hledisku odůvodněných potřeb dítěte.

21. Podle § 922 odst. 1 o. z. lze výživné přiznat jen ode dne zahájení soudního řízení; u výživného pro děti i za dobu nejdéle tří let zpět od tohoto dne.

22. Soud po provedeném dokazování a právním posouzení věci dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněný. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně je dcerou žalovaného a v současné době není schopna se sama živit z důvodu studia střední školy. Samostatnou otázkou nicméně byla účelnost přípravy žalobkyně na budoucí povolání, a to s ohledem na dosavadní způsob studia žalobkyně a zejména její školní výsledky. Je totiž nepochybné, že pouze soustavná a účelná příprava na budoucí povolání může zcela nebo částečně bránit tomu, aby se zletilé dítě bylo schopno živit samo. Soud tedy musel předně vyhodnotit, zda studium žalobkyně není samoúčelné, tedy takové, kterým si žalobkyně pouze„ prodlužuje mládí“. Soud nicméně po zvážení všech okolností případu dospěl k závěru, že studium žalobkyně lze ještě vyhodnotit jako racionální přípravu na budoucí profesní život. Soud učinil tento závěr i přes skutečnost, že nepovažuje studium žalobkyně za řádné, neboť žalobkyně ve školním roce 2021 2022 zameškala velký počet hodin, což mohlo mít následně odraz v opětovném neúspěchu u maturitní zkoušky. Ve prospěch žalobkyně nicméně svědčí, že poté, co pozbyla statut studenta a byla nucena si na živobytí vydělávat sama, se znovu přihlásila na stejný studijní obor a opětovně se pokusila ukončit středoškolské vzdělání maturitní zkouškou. Z uvedeného lze dovodit zjevný zájem žalobkyně o zvolený obor. Zájem žalobkyně studovat a následně pracovat v odvětví hotelnictví nicméně nemůže předčit již zmíněnou účelnost daného studia, a je tudíž na žalobkyni, aby vynaložila potřebnou píli a úsilí při opravném termínu maturitní zkoušky, která ji čeká v září tohoto roku a úspěšně dokončila své středoškolské vzdělání. V opačném případě by totiž žalobkyně, které tou dobou bude již 21 let, musela adekvátně posoudit důsledky z toho pro ni plynoucí a objektivně zhodnotit své reálné možnosti na dosažení vzdělání v tomto oboru a následném začlenění se do pracovního procesu. Je totiž nepochybné, že hodnotí-li dosavadní způsob studia žalobkyně soud jako krajně hraniční, a i přesto se přiklonil na stranu možnosti řádného dokončení vzdělání žalobkyně a s tím souvisejícím eventuálním úspěchem žalobkyně na trhu práce, v případě dalšího studijního neúspěchu žalobkyně by soud již musel zastat opačný názor o neúčelnosti studia žalobkyně (srov. nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 2121/14). Žalobkyně má tedy poslední šanci prokázat prostřednictvím úspěšného složení maturitní zkoušky, že své studium myslí vážně a že má v budoucnu zájem se profesně ubírat zvoleným směrem.

23. Soud se poté, co učinil závěr o nemožnosti žalobkyně samostatně se živit (§ 911 o. z.), zabýval otázkou výše výživného. Výchozím hodnotícím kritériem při určení výše výživného přitom byly nejen majetkové schopnosti a možnosti žalovaného, ale také zhodnocení možného přičinění se žalobkyně o zajištění svých potřeb. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný, který vydělává v průměru 22 501 Kč měsíčně, má kromě žalobkyně další vyživovací povinnosti k dvěma nezletilým dětem. Žalobkyně nad to je ve věku, kdy si již sama může přivydělávat byť občasnými brigádami, na což vzhledem k dosavadnímu způsobu studia dle soudu prostor nepochybně měla. Stanovená výše výživného 3 000 Kč měsíčně se z výše uvedeného pohledu proto jeví jako adekvátní, neboť nejenže odpovídá majetkovým možnostem žalovaného, ale současně je též přiměřená odůvodněným potřebám žalobkyně. Výživné bylo přiznáno od data [datum], které se shoduje s nástupem žalobkyně do školy. V řízení poté bylo prokázáno, že žalobce na výživu žalobkyně od uvedeného data ničeho nepřispěl, proto na výživném vznikl dluh, který soud žalovanému povolil splácet v pravidelných splátkách v souladu s § 160 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“).

24. Vzhledem k tomu, že žalobkyně požadovala na výživném částku 4 000 Kč měsíčně a soud dospěl k názoru, že takto vysoké výživné není s ohledem na výše uvedené odůvodnění úměrné, soud výrokem III. tohoto rozhodnutí zamítl žalobu co do výše výživného 1 000 Kč měsíčně od [datum] nadále.

25. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 1 o. s ř. tak, že žádný z účastníků řízení nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobkyně i žalovaný se tohoto práva vzdali.