22 C 260/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o zaplacení částky 3 510 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 3 510 Kč spolu s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 126 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení částky 3 510 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 623,99 Kč příslušenstvím s odůvodněním, že se žalovaná stala držitelem televizního přijímače a vznikla jí tak zákonná povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což učinila dne [datum]. Žalovaná však neuradila poplatek za období červenec 2018 až srpen 2020 včetně (tj. 26 měsíců) po 135 Kč za měsíc. Ani na výzvu žalovaná ničeho neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná se jako televizní poplatník přihlásila v říjnu 1995. Dopisem ze dne [datum] byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužných televizních poplatků, když nezaplatila poplatky za období od července 2018 do srpna 2020 včetně, celkem ve výši 3 510 Kč, tj. 26 měsíců po 135 Kč. Na základě takto zjištěného skutkového stavu považuje soud žalobu za důvodnou. Žalovaná se považuje za poplatníka televizního poplatku od října 1995, kdy se přihlásila ve smyslu § 3 a § 8 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích. Od této doby jí vznikla povinnost hradit žalobkyni televizní poplatky ve výši stanovené citovaným zákonem, tj. v částce 135 Kč měsíčně (§ 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích). Žalovaná tuto povinnost řádně nesplnila, když žalobkyni neuhradila poplatky za období od července 2018 do srpna 2020 celkem v částce 3 510 Kč. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužných poplatků i zákonný úrok z prodlení podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti poplatku dle § 7 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 1 126 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna 400 Kč podle § 14b odst. 1 (bod 1.) a § 8 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška“) za dva úkony právní služby po 200 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 200 Kč za dva úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky a náhrada za 21% daň z přidané hodnoty 126 Kč podle § 137 odst. 3 o. s. ř.