22 C 282/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalovanému: osobní údaje žalovaného o zaplacení částky 10 176 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 000 Kč s úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 6 000 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení z částky 6 000 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 4 176 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 9 976,24 Kč, s úrokem z prodlení 7,25 % z částky 10 176 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení 7,25 % ročně z částky 4 176 Kč od datum do datum, s úrokem z prodlení z částky 4 176 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala, aby jí byl žalovaný povinen zaplatit částku 10 176 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne datum k uzavření smlouvy o půjčce číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 6 000 Kč v hotovosti a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit spolu se souhrnným poplatkem ve výši 4 176 Kč v hotovosti v 53 týdenních splátkách po 192 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil. Pohledávka byla ke dni datum postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobkyně požaduje po žalovaném zaplacení jistiny 6 000 Kč a souhrnného poplatku 4 176 Kč, spolu se zákonným úrokem z prodlení. Před podáním žaloby byl žalovaný písemně vyzván zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se zástupce žalobkyně ani žalovaný nedostavili, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Zástupce žalobkyně svoji neúčast omluvil, žalovaný nikoliv. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků podle ust. § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z listiny nazvané jako smlouva o půjčce číslo bylo zjištěno, že společnost právnická osoba se s žalovaným dne datum dohodla na tom, že poskytne žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 6 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 10 176 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 192 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období.

5. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy číslo byla předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, postoupena na žalobkyni.

6. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti právnická osoba, adresované žalovanému, ve kterém se mu oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni a vyzývá ho k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne datum bylo oznámení podáno k poštovní přepravě.

7. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo to do datum.

8. Z výpisu dat příjmení systému časových řad obec národní banky bylo zjištěno, že roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období listopad 2007 byla 13,55 %.

9. Z ostatních u jednání provedených, avšak v rozsudku neuvedených důkazů, soud nezjistil žádné podstatné skutečnosti.

10. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdce žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný se dne datum dohodli na tom, že právní předchůdce poskytne žalovanému částku 6 000 Kč a žalovaný se zaváže vrátit tuto částku a zaplatit souhrnný poplatek ve výši 4 176 Kč. Žalovaný svým podpisem na smlouvě stvrdil převzetí částky 6 000 Kč v hotovosti od právního předchůdce žalobkyně a zavázal se vrátit celkovou dlužnou částku 10 176 Kč sestávající z jistiny a poplatku v 53 týdenních splátkách po 192 Kč v hotovosti. První splátka byla splatná 7. den od data uzavření smlouvy a každá následující týdenní splátka vždy nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Roční procentní sazba nákladů korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR za období listopad 2007 byla 13,55 %. Pohledávka byla ke dni datum postoupena z původní věřitelky na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ve lhůtě deseti dnů od doručení, které bylo odesláno na adresu žalovaného dne datum. Předžalobní výzva byla odeslána žalovanému dne datum.

11. Podle § 1879 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, účinného od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Podle § 3028 odst. 3 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

13. Podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013, (dále jen„ občanský zákoník“) smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

14. Podle § 658 odst. 1 občanského zákoníku při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

15. Podle § 451 odst. 1, 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů.

16. Podle § 458 odst. 1 občanského zákoníku musí být vydáno vše, co bylo nabyto bezdůvodným obohacením. Není-li to dobře možné, zejména proto, že obohacení záleželo ve výkonech, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

17. Podle § 39 občanského zákoníku neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům.

18. Po takto zjištěném skutkovém stavu dospěl soud k právnímu posouzení věci: Po právní stránce je věc posouzena s odkazem na § 3028 odst. 3 o. z. podle občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. účinného do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), a současně podle zákona č. 321/2001 Sb. o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána dle § 1879 o. z. na základě písemně uzavřené smlouvy o postoupení pohledávek, na základě které žalobkyně nabyla v řízení uplatněnou pohledávku od původního věřitele společnosti právnická osoba Žalovaný uzavřel smlouvu o půjčce podle § 657 občanského zákoníku v postavení spotřebitele. Právní povahu nároků sjednaných v předmětných smlouvách jako„ poplatek“ považuje soud za sjednanou odměnu za poskytnutí peněžních prostředků, poplatek plnil tedy funkci úroků z předmětných půjček a je nutno jej po právní stránce posoudit jako sjednaný úrok za poskytnutí půjčky. Nepřiměřeně vysoké úroky sjednané při peněžité půjčce jsou obecně považovány za odporující obecně uznávaným pravidlům chování, a tedy jsou v rozporu s dobrými mravy. Soud má za to, že úrok ve výši 4 176 Kč jako odměna za poskytnutí půjčky 6 000 Kč na dobu 53 týdnů, tak představuje 68 % celé jistiny půjčky za rok, a je odměnou nepřiměřeně vysokou přesahující pětkrát průměrnou odměnu bank za jimi poskytované úvěry a půjčky spotřebitelům v dané době, jak vyplynuto z dat příjmení pro listopad 2007, kdy byla smlouva uzavřena. Za této konkrétní situace je nutno posoudit takto ujednaný úrok pro jeho nepřiměřenou výši jako úrok ujednaný v rozporu s dobrými mravy, tedy úrok ujednaný neplatně, přičemž se jedná o neplatnost absolutní. Z tohoto důvodu soud ujednání o poplatku vyhodnotil jako v rozporu s dobrými mravy, a proto je toto ujednání dle § 39 občanského zákoníku absolutně neplatné.

19. Právní předchůdce žalobkyně jako podnikatel byl založen za účelem dosahování zisku, jeho předmětem podnikání v době uzavření smlouvy o půjčce bylo mimo jiné poskytování úvěrů a půjček z vlastních zdrojů. Úrok za přenechání půjčky je odměnou za přenechání peněz, z níž poskytovatel půjčky generuje svůj zisk. Je tak zcela zřejmé, že strany by bez ujednání o úroku smlouvu o půjčce ani neuzavřely. Soud proto došel k závěru, že částečná neplatnost ujednání o úrocích, která je jinak obecně oddělitelná od zbytku smlouvy, způsobuje absolutní neplatnost celé smlouvy o půjčce, neboť oddělení této části od smlouvy o půjčce brání okolnosti, za nichž k uzavření smlouvy došlo. Nicméně dle smlouvy žalovaný převzal v hotovosti 6 000 Kč a za situace, kdy je celá smlouva absolutně neplatná lze tuto částku hodnotit jako bezdůvodné obohacení, když žalovaný na úkor předchůdkyně žalobkyně, respektive po postoupení pohledávky na úkor žalobkyně, neoprávněně získal majetkový prospěch plněním bez právního důvodu a nárok žalobkyně je důvodný dle § 451 odst. 1, 2 a § 458 odst. 1 občanského zákoníku. Soud tedy žalobě vyhověl z titulu vydání bezdůvodného obohacení ve výši 6000 Kč, jelikož žalovaný na dluh nic neuhradil, a to spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky v sazbě vyplývající z nařízení vlády č. 351/2013 Sb., avšak až za dobu od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně požádán o vydání bezdůvodného obohacení v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum (byť se nejednalo o výzvu k vydání bezdůvodného obohacení, ale o oznámení postoupení pohledávky z titulu nesplacené půjčky), která byla dne datum odeslána jako doporučená zásilka na adresu žalovaného. V souladu s § 573 zákona č. 89/2012, občanského zákoníku k doručení došlo třetí pracovní den od odeslání, tj. datum, přičemž v upomínce byla stanovena desetidenní lhůta k úhradě, která uplynula dne datum a nejpozději od datum je žalovaný v prodlení s úhradou částky 6 000 Kč z titulu vydání bezdůvodného obohacení, v této části tedy soud žalobě vyhověl. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.

20. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do patnácti dnů následujících po dni jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Karviné, písemně, ve dvou vyhotoveních. Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo exekuci.