22 C 295/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 516 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu při jízdě linkovou dopravou dne [datum] podle dokladu č. I316947. Pohledávka byla postoupena dopravcem Dopravní podnik [právnická osoba], [IČO], se sídlem [adresa]. Žalovaná svůj dluh v dohodě s cestujícím uznala co do důvodu i výše, pohledávka tak ještě není promlčena, jelikož promlčecí lhůta je desetiletá. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že namítá námitku promlčení a navrhla, aby soud žalobu zamítl a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná se dne [datum] přepravovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným dopravcem Dopravní podnik [právnická osoba], [IČO] (tramvaj linka [číslo]) a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I316947. Žalovaná dohodu s cestujícím podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné 16 Kč ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná v dohodě s cestujícím uznala dlužnou částku co do důvodu a výše 16 Kč (jízdné) a výše 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradila. Pohledávka byla postoupena dopravcem Dopravní podnik [právnická osoba], [IČO], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný předchůdkyní žalobkyně, byla tak mezi nimi konkludentně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), podle kterého se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem, vzniklo předchůdkyni žalobkyně oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného 16 Kč a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly. Žalovaná dlužnou pohledávku písemně uznala ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Žádnou z těchto skutečností žalovaná netvrdila, ani neprokázala. Ve vztahu k námitce promlčení soud uvádí, že dle § 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku bylo právo žalovanou písemně uznáno co do důvodu i výše, proto je promlčecí lhůta dlouhá deset let a běží ode dne uplynutí lhůty k plnění uvedené v uznání. Žaloba tak byla podána ještě před koncem promlčení lhůty a pohledávka není promlčena. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal současně žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška”) za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky.