22 C 295/2022

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci proti žalované: osobní údaje žalované o 1 516 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 1 516 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 1 516 Kč s příslušenstvím za jízdu žalované bez platného jízdního dokladu při jízdě linkovou dopravou dne datum podle dokladu č. I316947. Pohledávka byla postoupena dopravcem Dopravní podnik právnická osoba, IČO, se sídlem adresa. Žalovaná svůj dluh v dohodě s cestujícím uznala co do důvodu i výše, pohledávka tak ještě není promlčena, jelikož promlčecí lhůta je desetiletá. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že namítá námitku promlčení a navrhla, aby soud žalobu zamítl a nepřiznal žalobkyni náhradu nákladů řízení. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná se dne datum přepravovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným dopravcem Dopravní podnik právnická osoba, IČO (tramvaj linka číslo) a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím č. I316947. Žalovaná dohodu s cestujícím podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné 16 Kč ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu ve výši 1 500 Kč. Žalovaná v dohodě s cestujícím uznala dlužnou částku co do důvodu a výše 16 Kč (jízdné) a výše 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradila. Pohledávka byla postoupena dopravcem Dopravní podnik právnická osoba, IČO, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum žalobkyni. Před podáním žaloby byla žalovaná vyzvána k zaplacení dlužné částky písemnou upomínkou. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná použila dopravní prostředek provozovaný předchůdkyní žalobkyně, byla tak mezi nimi konkludentně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), podle kterého se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem, vzniklo předchůdkyni žalobkyně oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného 16 Kč a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 500 Kč, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly. Žalovaná dlužnou pohledávku písemně uznala ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku v době uznání. Důsledkem uznání závazku je tedy přesun důkazní povinnosti z věřitele na dlužníka, na němž je, aby prokázal, že závazek nevznikl, zanikl či byl převeden na jiného. Žádnou z těchto skutečností žalovaná netvrdila, ani neprokázala. Ve vztahu k námitce promlčení soud uvádí, že dle § 110 odst. 1 věta druhá občanského zákoníku bylo právo žalovanou písemně uznáno co do důvodu i výše, proto je promlčecí lhůta dlouhá deset let a běží ode dne uplynutí lhůty k plnění uvedené v uznání. Žaloba tak byla podána ještě před koncem promlčení lhůty a pohledávka není promlčena. Pohledávka byla žalobkyni postoupena smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Soud proto žalobě vyhověl a přiznal současně žalobkyni nárok na zákonný úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 300 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen„ vyhláška”) za tři úkony právní služby po 200 Kč podle § 11 odst. 1 vyhlášky, (tj. převzetí a přípravu zastoupení, sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby), náhrada hotových výdajů advokáta 300 Kč za tři úkony právní služby v paušální částce 100 Kč podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky. Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení § 202 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu). Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.