22 C 33/2017

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní JUDr. Pavlínou Juráškovou ve věci žalobce: Jméno žalobce, narozený dne Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupen advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A Anonymizováno žalované: Jméno žalované., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupena advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o 590 967,50 Kč s příslušenstvím

I. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 456 200 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně: - z částky 2 000 Kč za dobu od 26. 11. 2013 do 12. 12. 2013, - z částky 6 000 Kč za dobu od 28. 12. 2013 do 17. 1. 2014, - z částky 5 000 Kč za dobu od 26. 2. 2014 do 27. 2. 2014, - z částky 5 000 Kč za dobu od 26. 3. 2014 do 27. 3. 2014, - z částky 14 200 Kč za dobu od 26. 8. 2014 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 9. 2014 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 28. 10. 2014 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 11. 2014 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 30. 12. 2014 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 27. 1. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 2. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 3. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 28. 4. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 5. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 6. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 28. 7. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 8. 2015 do zaplacení, - z částky 17 000 Kč za dobu od 26. 9. 2015 do zaplacení, - z částky 221 000 Kč za dobu od 27. 10. 2015 do zaplacení, se zamítá.

II. Žaloba, aby žalované byla uložena povinnost zaplatit žalobci částku 134 767,50 Kč, se zamítá.

III. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky, o náhradě nákladů státu a o úhradě nákladů ustanoveného zástupce bude rozhodnuto samostatným usnesením.

1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 10. 11. 2016 se domáhal žalobce po žalované (dříve pod názvem právnická osoba.) zaplacení částky celkem 590 967,50 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil žalobce tvrzením, že uzavřel se žalovanou dvě smlouvy o půjčce. První byla uzavřena dne 30. 9. 2013 a na jejím základě poskytl žalované bezúročně peněžní prostředky ve výši 595 000 Kč. Žalovaná se touto smlouvou zavázala vrátit žalobci poskytnutou jistinu, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 17 000 Kč, které budou splatné vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Žalovaná ovšem splátkový kalendář nedodržovala, když peněžní prostředky žalobci vracela spíše nahodile. Žalovaná tak uhradila dne 25. 10. 2013 částku 15 000 Kč, dne 12. 12. 2013 částku 3 000 Kč, dne 23. 12. 2013 částku 5 000 Kč, dne 27. 12. 2013 částku 5 000 Kč, dne 17. 1. 2014 částky 15 000 Kč a 15 000 Kč, dne 22. 1. 2014 částku 5 000 Kč, dne 27. 2. 2014 částku 17 000 Kč, dne 27. 3. 2014 částku 6 500 Kč, dne 4. 4. 2014 částku 8 300 Kč, dne 11. 4. 2014 částku 10 000 Kč, dne 24. 4. 2014 částku 7 000 Kč, dne 29. 4. 2014 částku 9 000 Kč, dne 15. 5. 2014 částku 8 000 Kč a dne 25. 5. 2014 částku 10 000 Kč. Žalovaná tedy neuhradila splátku za srpen 2014 a žádnou další. Ke dni 16. 10. 2015 činil celkový dluh na splátkách 235 200 Kč a žalovaná byla v prodlení s celou řadou splátek o více než tři měsíce. Žalobce v souladu s uzavřenou smlouvou o půjčce vyzval žalovanou k úhradě i dosud nesplatné části jistiny ve výši 221 000 Kč, a to do sedmi dnů od doručení výzvy, tedy ode dne 19. 10. 2015. Od tohoto dne je tedy žalovaná v prodlení s vrácením jistiny v celkové výši 456 200 Kč. Vedle toho je žalovaná povinna zaplatit žalobci zákonný úrok pozdě uhrazených, nebo vůbec neuhrazených splátek a po dni 19. 10. 2015 i z částky 221 000 Kč. Druhá smlouva o půjčce byla uzavřena dne 1. 10. 2013, když na jejím základě poskytl žalobce žalované bezúročně peněžní prostředky ve výši 155 000 Kč. Tyto peněžní prostředky žalovaná v plné výši vrátila. Smluvní strany si ve smlouvě o půjčce ze dne 30. 9. 2013 sjednali, bude-li žalovaná v prodlení s vrácením půjčky, či jakékoli její splátky, je povinna uhradit smluvní pokutu ve výši 0,05 % z půjčené částky, tedy částku 297,50 Kč. Žalovaná přitom byla ke dni 16. 10. 2015 v prodlení s placením alespoň jedné splátky po celkovou dobu 453 dnů. Žalobce vyzval žalovanou k dobrovolné úhradě jejího závazku prostřednictvím svého zástupce, a to dopisem ze dne 16. 10. 2015.

2. Žalovaná se žalobou jako zcela nedůvodnou nesouhlasila a navrhovala její zamítnutí s poukazem na to, že půjčka se řadí k tzv. reálným kontraktům, kdy kromě samotného uzavření smlouvy je zapotřebí ještě další úkon, a to předání předmětu půjčky dlužníkovi. Tedy nejen pouhým smluvním ujednáním, ale až předáním předmětu půjčky vzniká dlužníkovi závazek vrátit věřiteli to, co mu bylo půjčeno, a tomu odpovídající právo věřitele požadovat vrácení půjčky. Žalovaná již v podaném odporu namítala, že žalobce byl v době uzavření smlouvy o půjčce nesolventní, a proto nemohl žalované poskytnout tvrzenou půjčku. Lustrací Centrální evidence exekucí vedené Exekutorskou komorou ČR žalovaná zjistila, že proti žalobci je v současné době vedeno min 12 exekučních řízení, přičemž v rozhodné době, tedy v době uzavření smluv o půjčce v roce 2013, bylo proti žalobci vedeno již 10 z těchto exekučních řízení, přičemž nejstarší z nich se datuje již rokem 2005. Podle žalované je pak uvedená skutečnost důkazem tohoto, že v rozhodné době nemohl žalobce disponovat prostředky ve výši 750 000 Kč, které by zapůjčil žalované, když v opačném případě by bezesporu byly již uhrazeny i pohledávky vymáhané v exekučních řízeních, avšak tato řízení dosud nebyla skončena, tedy k vymožení pohledávek nedošlo. Přitom podle podrobné lustrace k jednomu z exekučních řízení, zahájeného již v 2010 u soudního exekutora tituly před jménem jméno FO pod sp. zn. spisová značka, předmětem vymáhání je v tomto případě toliko částka 13 043,33 Kč. Pokud tedy žalobce nebyl schopen po dobu 3 let před uzavřením tvrzených smluv o půjčce uhradit tuto pohledávku, pak lze jen stěží předpokládat, že by disponoval prostředky, které více než 57násobně překračují výši vymáhané částky. Skutečnost, že proti žalobci byla vedena exekuční řízení má však ještě i další úroveň, když v důsledku jejich vedení byl žalobce v době uzavření smluv o půjčce omezen v nakládání se svým majetkem. V této souvislosti má pak žalovaná za to, že pokud v některém z exekučních řízení vedených proti žalobci v době uzavírání smluv o půjčce, byly exekučním příkazem postiženy jeho movité věci (což lze bezesporu předpokládat, když se jedná o jeden z nejčastějších způsobu provádění exekuce), pak tímto příkazem byly postiženy i jeho hotové peníze, a tedy i na nakládání s těmito penězi by se uplatnil institut speciálního inhibitoria dle § 47 odst. 6 e. ř., kdy v důsledku této skutečnosti by pak obě smlouvy o půjčce byly stiženy (absolutní) neplatností. Vzhledem k neplatnosti uvedených smluv by pak na případné plnění žalobce (za předpokladu, že bylo skutečně poskytnuto) bylo nutno nahlížet jako na bezdůvodné obohacení na straně žalované, kdy v této souvislosti pak žalovaná namítala promlčení uvedené pohledávky podle § 107 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 40/1964 (tedy tzv. starého občanského zákoníku platného ke dni uzavření smluv). Podle citovaných ustanovení se totiž právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení se promlčí za dva roky ode dne, kdy se oprávněný dozví, že došlo k bezdůvodnému obohacení a kdo se na jeho úkor obohatil, avšak nejpozději se právo na vydání plnění z bezdůvodného obohacení promlčí za tři roky ode dne, kdy k němu došlo. Dle žalobních tvrzení a předložených smluv o půjčce měly být prostředky dle těchto smluv poskytnuty žalobcem žalované v měsíci září a říjnu 2013. Nárok na vydání těchto prostředků (jako bezdůvodného) obohacení se promlčel nejpozději koncem září roku 2016, přičemž žaloba byla doručena soudu teprve 10. 11. 2016, tedy po uplynutí promlčecí doby, a proto nemůže být tento nárok žalobci přiznán. Žalovaná dále uváděla, že proti žalobci je u Okresního soudu ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3T 156/2015, vedeno trestní řízení, v němž se připojila s náhradou škody ve výši 879 675 Kč, kterou jí svým jednáním způsobil žalobce. Žalovaná tak pro případ, že její obrana nebude shledána důvodnou, uplatnila eventuálně další obranu, kdy oproti nároku žalobce započítala svou pohledávku za žalobcem z titulu náhrady škody uplatněné v označeném trestním řízení, a to co do částky 590 967,50 Kč, tj. k započtení navrhovala částku rovnou nároku uplatněnému žalobcem, tedy učinila tak v rámci své procesní obrany.

3. Rozsudkem Okresního soudu v Karviné ze dne 30. 10. 2017, č. j. 22 C 33/2017-124, bylo žalobě v plném rozsahu vyhověno s odůvodněním, že mezi účastníky řízení došlo k platnému uzavření smlouvy o půjčce (podle § 657 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, účinný do 31.12.2013), na základě které žalobce jakožto věřitel přenechal žalované jakožto dlužnici částku ve výši 595 000 Kč a žalovaná se zavázala tyto peněžní prostředky vrátit žalobci ve splátkách ve výši 17 000 Kč měsíčně splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce. Mezi stranami smlouvy o půjčce byla platně sjednána smluvní pokuta, a to v souladu s § 544 obč. zák., ve výši 0,05 % z půjčené částky za každý den prodlení žalované se splácením půjčky. Soud měl za to, že výše smluvní pokuty není v rozporu s dobrými mravy, když půjčka byla sjednána jako bezúročná (tedy peníze byly žalované zapůjčené „zadarmo“) a proto k vyrovnání pozic věřitel-dlužník byla sjednána sankce pro případy prodlení dlužníka se splácením půjčky v podobě smluvní pokuty ve výši 0,05 % denně (tj. 18,25 % ročně) z zapůjčené částky. S přihlédnutím ke všem okolnostem sjednané smlouvy o půjčce a rovněž k funkcím smluvní pokuty (preventivní, uhrazovací, sankční) měl soud za to, že takto sjednaná výše smluvní pokuty je zcela v pořádku. Dále soud přiznal žalobci nárok na úrok z prodlení z dlužných splátek, a to podle § 517 odst. 2 obč. zák., výše úroku z prodlení (8,05 % ročně) je stanovena § 2 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. ve znění nařízení vlády č. 180/2013 Sb., když žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením první splátky na poskytnutou půjčku dne 26.11.2013.

4. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 31. 7. 20218, č. j. 57 Co 114/2018-176, byl rozsudek okresního soudu zrušen a věc byla vrácena tomuto soudu k dalšímu řízení.

5. Žalobce setrvával na svém tvrzení o existenci reálné zápůjčky, která byla uzavřena mezi žalobcem a jednatelem společnosti jméno FO ještě v době, kdy ani jméno FO, ani adresa nebyli jednateli společnosti, nemají tak z čeho dovozovat fiktivnost zápůjčky, neboť nebyli u jejího sjednání. Oba o zápůjčce věděli, neboť společnost potřebovala peníze na nadcházející investice. Dokonce jakmile se stali jednateli, tak po určitou dobu pokračovali ve splácení zápůjčky žalobci. V této souvislosti tak lze hovořit o uznání dluhu podle ustanovení § 2054 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku. Toto uznání by bylo platné již od splácení činěného bývalým jednatelem (tituly před jménem jméno FO Anonymizováno). Ovšem jestliže toto splácení pokračovalo i v době, kdy jednateli byli jméno FO a adresa, pak o uznání dluhu nemůže být pochyb. Existenci reálné zápůjčky napovídá i skutečnost, že žalovaná společnost v té době uzavřela hned několik dalších smluv o zápůjčce. Jednu mimo jiné i s panem Morávkem, jejíž existenci se rovněž snažila žalovaná společnost nástupem nových jednatelů zpochybnit, avšak nakonec pan jméno FO v rámci soudního řízení svůj nárok prokázal. Pokud se jedná o námitku inhibitoria, pak žalobce podotýkal, že o existenci inhibitoria nevěděl, resp. nevěděl o jeho dopadech na své jednání. Měl za to, že mu byly jeho rodiči poskytnuty peníze za jednoznačným účelem, tj. zapůjčit je žalované společnosti. Domníval se tedy, že jedná v souladu s právem. Rodiče by mu na splácení exekucí peníze nikdy nepůjčili a žalobce proto nemohl vědět, že činí něco nedovoleného. Žalobce také poukazoval na tu skutečnost, že rovněž žalovaná věděla o existenci exekucí, a i přesto uzavřela se žalobcem smlouvu o zápůjčce. I proto by jí neměla příslušet ochrana domáhat se neplatnosti smlouvy o zápůjčce z důvodu existence inhibitoria. Pokud by tak soud tuto námitku žalované společnosti uznal, znamenalo by to de facto to, že by žalovaná společnost těžila ze svého nepoctivého jednání.

6. Žalovaná v rámci své procesní obrany nadále předně namítala, že se jedná o fiktivní půjčky a vznesla několik námitek, zejména nenaplnění smlouvy o půjčce jako reálného kontraktu v důsledku nepředání půjčených peněz žalované a obecně zastřený charakter smlouvy o půjčce, dále namítala také její absolutní neplatnost z důvodu uplatnění institutu speciálního inhibitoria dle § 47 odst. 6 e. ř., na těchto námitkách tedy žalovaná setrvala. Naopak netrvala již na své námitce započtení, a to s ohledem na výsledek skončeného trestního řízení vedeného proti žalobci, kdy v jedné části byl obžaloby zproštěn a v druhé části byla věc v důsledku rozhodnutí odvolacího soudu postoupena k projednání přestupku.

7. Rozsudkem Okresního soudu ve adresa ze dne 23. 7. 2020, č.j. 3 T 156/2015-1097, byl žalobce v procesním postavení obžalovaného uznán vinným přečinem krádeže podle § 205 odst. 1, písm. a) trestního zákoníku a odsouzen byl k trestu odnětí svobody v trvání 2 měsíců; výkon tohoto trestu byl podmíněně odložen na zkušební dobu v trvání 1 roku. Podle § 229 odst. 1 trestního řádu byly poškozené společnosti právnická osoba, a právnická osoba., odkázány se svým nárokem na náhradu škody na řízení ve věcech občanskoprávních. Usnesením Krajského soudu v Ostravě ze dne 24. 5. 2021, č.j. 3 To 363/2020-1184 (pravomocným dnem 24. 5. 2021) byl zrušen rozsudek Okresního soudu ve Frýdku-Místku v odsuzující části, ve výroku o trestu a výroku o náhradě škody a trestní věc žalobce byla postoupena Magistrátu města Třinec, neboť žalovaný skutek by mohl být tímto orgánem posouzen jako přestupek. Trestní stíhání žalobce bylo zahájeno usnesením ze dne 20. 5. 2015.

8. Z výpovědi tituly před jménem jméno FO slyšeného opakovaně jako svědka ve trestním řízení vedeném Okresním soudem ve Frýdku-Místku pod sp. zn. 3 T 156/2015 bylo zjištěno, že potkal ve firmě Anonymizováno žalobce, který byl pravou rukou jméno FO Anonymizováno, byl pro něj nepostradatelnou osobou. jméno FO přišel s Anonymizováno, který byl spojen s ičem žalobce. Byla tam nějaká nabídka, že Anonymizováno bude součástí právnická osoba, tzn. že přejde buď do Anonymizováno nebo pod Anonymizováno. Toto probíhalo v rámci jednání – pan jméno FO a pan jméno FO; pan jméno FO je následně v rámci Anonymizováno jako statutární orgán jen informoval. Vstup měl být takový, že firma Javornet se nakonec stane součástí společnosti Anonymizováno, pod kterou měl žalobce nadále pracovat a zajišťovat plynulý provoz této sítě, a v rámci toho působení dostane nějakou pracovní pozici a bude mu vyplácena mzda + mu bude vyplácena pravidelná splátka za tuto společnost. Žalobce chtěl za své koncové zákazníky, kterých měl 200, 200 000 Kč, za technologie, kterými jsou zákazníci připojeni k distribučním bodům chtěl asi 300 000 Kč, za 10 páteřních spojů 250 000 Kč, celkem 750 000 Kč. Páteřní spoje měla odkoupit spol. právnická osoba a prodat je do společnosti právnická osoba., zbytek přímo společnost právnická osoba. Protože měl žalobce problémy s neplacením svých závazků a měl ve mzdovém účetnictví exekuce, nepřál si, aby dostal peníze na účet. jméno FO svědka informoval, že žalobce má nějaké trable, exekuce, tzn. nemohl dostat peníze napřímo, tudíž vymyslel takovou věc, že jim žalobce jakoby půjčí peníze. Návrh byl takový, že „půjčí“ peníze do právnická osoba. a po dobu 36 měsíců je bude dostávat zpátky splátkovým kalendářem. jméno FO se žalobcem podepsal smlouvu o prodeji podniku a měli přistoupit k fyzickému předání sítě, tzn. tituly před jménem jméno FO chtěl vědět přesné body, chtěl vidět kontakty, přístupové údaje k zařízením, nastavení konfigurace; tato fáze však nedoběhla do konce, protože žalobce v podstatě tyto věci nepředal. Na konci dubna žalobce na vlastní žádost opustil firmu právnická osoba., říkal, že má zdravotní potíže, následně se začaly množit problémy na síti, technici konstatovali, že se nemohou dostat na zařízení, protože přístupy byly změněny. Celá dohoda tedy byla v podstatě nerealizovaná smlouvou, ale dohodu o půjčce, kde bylo přímo napsáno, že pokud žalobce dodrží, co bylo domluveno, tzn. vloží firmu do společnosti, tak mu okamžitě naskočí pracovní poměr + mu bude každý měsíc splácen podíl do určité doby. To se stalo okamžitě poté, co firma vstoupila do skupiny až do roku 2014, kdy byla dohoda přerušena, v tuto chvíli přestali splácet, protože žalobce podával výpověď ve firmě a zároveň vyndal zákazníky ven z firmy a přesunul je do jiné společnosti. Přestali žalobce platit proto, že se z ničeho nic zákazníci ztratili a objevili se u jiné společnosti. V protokole bylo uvedeno, že žalobce bude udržovat síť a pro společnost pracovat minimálně tři roky, což bylo nastaveno tak, aby byl zaplacen ten podíl.

9. Z listiny označené smlouva o narovnání datované 20. 2. 2012 (neopatřené podpisy) se podává, že uzavřena byla mezi smluvními stranami – společností Anonymizováno. zastoupené tituly před jménem adresa, právnická osoba. zastoupené tituly před jménem jméno FO Anonymizováno a žalobcem (označeným dále jako Anonymizováno). Je konstatováno, že předmětem činnosti všechny tří firem je nebo bylo provozování služeb a sítí elektronických komunikací, především poskytování služby připojení k internetu, Anonymizováno je 100% vlastníkem Anonymizováno, Anonymizováno je zákazníkem Anonymizováno a od 1. 4. 2012 je neaktivní, převedl své zákazníky na Anonymizováno a to tak, že od 1. 4. 2012 veškeré příjmy z činnosti připojení k síti internet patří Anonymizováno a Anonymizováno tuto svou výdělečnou činnost ukončil k 31. 3. 2012. Předmětem narovnání obchodních vztahů bylo ukončení smlouvy mezi Anonymizováno a Anonymizováno a uzavření chybějících a samostatných smluv na odběr internetové konektivity a o pronájmu datové trasy.

10. Ze smlouvy o prodeji části podniku ze dne 29. 3. 2012 bylo zjištěno, že uzavřena byla mezi žalobcem jako prodávajícím a společností právnická osoba. jako kupující. Prodávající na základě smlouvy prodal společnosti část svého podniku s tím, že se jedná o veškerou činnost související s poskytováním služeb elektronických komunikací a s provozováním sítě elektronických komunikací (Anonymizováno, včetně odběratelských a dodavatelských smluv, které s touto činností souvisí včetně vybudované infrastruktury Anonymizováno sítě, která je využívána pro poskytování služeb zákazníkům, vyjma mikrovlnných spojů v pásmu 10.5GHz (které si prodávající ponechává v majetku), a to ve stavu ke dni 1. 4. 2012. Smluvní strany sjednaly prodej části podniku jako bezúplatný (čl. 1.1. b), avšak za splnění podmínky, že se kupující zaváže převzít všechny povinnosti prodávajícího včetně závazků plynoucích z dodavatelsko-odběratelských vztahů a v případě, že se tak nestane, je cena prodeje stanovena v čl. 3.1. smlouvy. Dle čl. 3.1. si smluvní strany navzájem dohodly, že celková cena za předání podniku při nesplnění závazku kupujícího bude 50 000 Kč (slovy sto tisíc korun českých) plus DPH v zákonné výši.

11. Soud učinil důkaz listinami datovanými 30. 9. 2013 a 1. 10. 2013 shodně označenými jako smlouva o půjčce uzavřená podle § 657 a násl. občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., kterou uzavřeli společnost právnická osoba. jako dlužník, zastoupena jednatelem společnosti tituly před jménem jméno FO Anonymizováno a žalobce jako věřitel. První z listin deklaruje, že žalobce půjčuje žalované částku 595 000 Kč, druhá deklaruje půjčku 155 000 Kč, vždy bezúročně, v obou případech pro realizaci podnikatelských záměrů (nákup technologií). Dlužník deklaroval přijetí obou částek vždy ve dvou vkladech na svou pokladnu.

12. Z příjmových pokladních dokladů POKL-2013-00268, POKL-2013-00269 a POKL-2013-00272 se podává, že společnost právnická osoba. dne 27. 9. 2013 přijala od žalobce jako hotovostní půjčku – část č. 1 částku 300 000 Kč, dne 30. 9. 2013 jako hotovostní půjčku – část č. 2 částku 295 000 Kč a dne 1. 10. 2013 jako hotovostní půjčku částku 155 000 Kč.

13. Z odstoupení od smlouvy o prodeji části podniku ze dne 27. 6. 2024 bylo zjištěno, že přípisem adresovaným společnosti právnická osoba. žalobce odstoupil od smlouvy o prodeji části podniku ze dne 29. 3. 2012 s odůvodněním, že kupující nedodržel podmínky uvedené v čl. 1.1. b) a v čl. 1.2. c) ani kupní cenu uvedenou v čl. 3.1. a).

14. Z přehledu plateb za období od 25. 10. 2013 do 26. 5. 2014 bylo zjištěno, že z účtu žalované na účet označený – jméno FO účet byly zaslány platby tyto platby: dne 25. 10. 2013 částka 15 000 Kč, dne 15. 11. 2013 částka 90 000 Kč, dne 12. 12. 2013 částka 3 000 Kč, dne 23. 12. 2013 částka 5 000 Kč, dne 27. 12. 2013 částka 5 000 Kč, dne 17. 1. 2014 dvě částky po 15 000 Kč, dne 22. 1. 2014 částka 5 670 Kč, dne 27. 2. 2014 částka 17 000 Kč, dne 27. 3. 2014 částka 6 500 Kč, dne 4. 4. 2014 částky 8 300 Kč, 1 600 Kč a 2 000 Kč, dne 11. 4. 2014 částka 10 000 Kč, dne 24. 4. 2014 částka 7 000 Kč, dne 29. 4. 2014 částka 9 000 Kč, dne 15. 5. 2014 částka 8 000 Kč, dne 25. 5. 2014 částka 10 000 Kč a dne 26. 5. 2014 částka 7 000 Kč.

15. Z výpovědi tituly před jménem jméno FO Anonymizováno bylo zjištěno, že zná žalobce od roku 2009, žalovanou firmu zakládal někdy v roce 2003 nebo 2004, tehdy figurovala ještě pod jiným názvem a následně to byla firma Anonymizováno. Jako jednatel byl v rozmezí od založení firmy někdy do podzimu 2013. Pokud jde o firmu Anonymizováno, tam byl jednatelem od jara 2013 do roku 2020. Se žalobcem, pokud jde o smlouvy, uzavíral pracovní smlouvu i smlouvu kupní. Pokud jde o kupní smlouvu, tu se žalobcem uzavíral za Anonymizováno právnická osoba nějaká kupní smlouva byla se žalobcem uzavřena i za Anonymizováno. V roce 2013, kdy byl jednatelem žalované společnosti, proběhly investice. Byly to velké investice, které byly financovány různě. Část prostředků byla z vlastních zdrojů společnosti a část z půjček. Pokud jde o investice, ke kterým v tomto roce došlo, byly to nákupy. Ten první byl nákup menšího internetového providera, dále se investovalo do páteřní sítě a ta největší investice byla koupě techniky a také zákazníků od komerční kabelové televize v Českém Těšíně; celkový objem investic, určitě to bylo více než 1 500 000 Kč a méně než 2 000 000 Kč. jméno FO byl informován o finanční situaci pana Anonymizováno, znal jeho majetkovou situaci, ta situace byla nepřehledná; věděl, že jsou na něj vydány exekuce. Anonymizováno byla obchodní firma žalobce. Jednalo se o jejím nákupu na firmu Anonymizováno, bylo jednáno se žalobcem, že bude do firmy Anonymizováno integrována síť Anonymizováno a že pro tuto firmu bude vlastně startovací sítí. Cílem tedy bylo vybudovat větší bezdrátovou síť a po koupi Anonymizováno od pana Anonymizováno ji tedy do firmy Anonymizováno integrovat. Pokud jde o hodnotu sítě, tak jednalo se o minimálně statisíce. Mělo být zaplaceno tak, že žalobce se stane společníkem firmy Anonymizováno, že to bude 50 na 50. To se nestalo. Žalobce se nakonec stal zaměstnancem firmy Anonymizováno. Kupní smlouva na převzetí sítě byla uzavřena a byla určena i cena, která určitě byla vyšší než 750 000 Kč, padla tam v rámci té dohody částka 1 500 000 Kč. Částka se skládala jednak z částky za přepis zákazníků a dále za technickou část, hardware apod. Zcela teoreticky mohla ta částka být i rovnoměrná, tedy jak za přepis, tak za hardware.

16. Podle ust. § 3028 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti.

17. Podle odstavce třetího téhož zákonného ustanovení není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy.

18. Podle ust. § 657 zák. č. 40/1964 Sb. smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu.

19. Soud po provedeném dokazování a ve smyslu jeho závěrů žalobu jako zcela nedůvodnou zamítl, neboť žalobce neprokázal uzavření smlouvy o půjčce mezi účastníky. Tvrdil uzavření dvou smluv o půjčce na částku 595 000 Kč (30. 9. 2013) a na částku 155 000 Kč (1. 10. 2013) s tím, že součástí první ze smluv bylo i ujednání o smluvní pokutě a dále s tím, že peněžní prostředky z druhé z půjček byly vráceny v plné výši. Žalovaná tvrzení žalobce popřela. Je nutno na tomto místě zdůraznit, že půjčka je reálným kontraktem, tedy má nejen konsenzuální, nýbrž i reálnou povahu, a vznik půjčky tak předpokládá nejen řádnou dohodu stran, ale i skutečné předání a převzetí předmětu půjčky. Provedeným dokazováním nebylo prokázáno reálné převzetí finanční částky 595 000 Kč na základě tvrzené smlouvy (jejího obsahu) ze dne 30. 9. 2013, když jeden z předložených příjmových dokladů je ze dne 30. 9. 2013, druhý pak již z data 27. 9. 2013; rovněž, jak bylo zjištěno provedeným dokazováním, zde vzhledem ke všem okolnostem absentovala vůle stran učinit takový právní úkon, tudíž se jedná o absolutně neplatný právní úkon (§ 37 odst. 1 zák. č. 40/1964 Sb.). V době, kdy měly být smlouvy o půjčce uzavřeny, byla proti žalobci vedena řada exekučních řízení, o čemž byl podrobně zpraven i tituly před jménem jméno FO, který měl za žalovanou společnost smlouvu uzavírat. V rámci své účastnické výpovědi tituly před jménem jméno FO nejdříve pouze nevyloučil, že se žalobcem uzavřel nějakou smlouvu o půjčce s tím, že je to hrozně dávno, následně při popisu finančního zajištění investic v roce 2013 uvedl bezúročnou půjčku od firmy BT Media, další půjčku od žalobce a tu nejvyšší půjčku od pana adresa, přičemž půjčka od pana adresa i půjčka od firmy Anonymizováno prošla účtem společnosti, půjčka žalobce měla být jako jediná v hotovosti. Již tato skutečnost samotná vzbuzuje pochybnosti, zvláště za situace, kdy zde byla zákonná úprava provedená zákonem č. 254/2004 Sb., totiž omezení plateb v hotovosti jako opatření proti daňovým únikům, praní špinavých peněz a financování nelegálních aktivit, čehož si smluvní strany jako podnikatelé musely být vědomy. Pokud jde celkový objem investic žalované v roce 2013, sám tituly před jménem jméno FO hovořil, že určitě to bylo více než 1 500 000 Kč a méně než 2 000 000 Kč, přičemž nepravdivým se ukázalo jeho tvrzení o tom, že finance měl zajistit toliko z půjček. Společnost právnická osoba, mateřská společnost ve vztahu k právnická osoba., čerpala úvěr od Raiffeisen Bank, a.s., jak vyplynulo z předloženého dokladu (platba ze dne 4. září 2013 ve výši 1 454 000 Kč jako částečná úhrada dokladu č. hodnota z roku 2013 za soubor telekomunikační techniky dle kupní smlouvy č. hodnota). Je zapotřebí na tomto místě zdůraznit, že mezi týmiž subjekty (žalovanou zastoupenou tituly před jménem Anonymizováno) a žalobcem je uzavírána také smlouva o prodeji části podniku, tedy převzetí sítě Anonymizováno vybudované žalobcem, a to bezúplatně, když smlouva obsahuje toliko doložku o ceně v případě nesplnění závazku (navíc za situace, kdy tato potenciální cena je stanovena na 50 000 Kč, slovně vyjádřena ve smlouvě pak zcela nesouladně sto tisíc korun českých), přičemž hodnota převzaté části podniku byla několikanásobně větší. Vzhledem ke všem uvedeným skutečnostem lze přisvědčit žalované, že smlouva o půjčce je toliko zastřeným úkonem, zcela fiktivní smlouvou. Žalobce přistoupil k prodeji části jím vybudovaného podniku, došlo k převodu sítě na žalovanou společnost, dle tituly před jménem Zlého mělo být zaplaceno tím způsobem, že žalobce se stane společníkem firmy DomaNet z 50 %, což se nestalo a žalobce se nakonec stal zaměstnancem firmy DomaNet. Je těžko uvěřitelné a odporující vší logice, aby namísto toho, že se stane z poloviny společníkem obchodní společnosti, se žalobce spokojil toliko s pracovním poměrem. Z provedených důkazů (přičemž je nutno zdůraznit, že společníci žalované vypovídali souladně nejen v tomto řízení, ale tituly před jménem jméno FO také jako svědek v trestním řízení vedeném proti žalobci, tedy pod sankcí trestní odpovědnosti), vyplývá, že tituly před jménem jméno FO, který jako jednatel výlučně sám jednal se žalobcem, byl vždy se žalobcem v blízkém pracovním a obchodním vztahu a s přítelkyní žalobce jméno FO navíc po určité shodné období jednateli společnosti Anonymizováno. (nyní právnická osoba) jak vyplývá z úplného výpisu z obchodního rejstříku vedeného Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 340453. Na účet jméno FO byly také v rozmezí od 25. 10. 2013 do 26. 5. 2014 zasílány žalobci částky ve zcela nepravidelných intervalech a různých výších, neodpovídající údajně sjednaným splátkám půjčky (35 pravidelných rovnoměrných splátek po 17 000 Kč splatných vždy k 25. dni kalendářního měsíce). Z přehledu splátek se jeví vysoce pravděpodobným, že se jednalo o splátky kupní ceny sítě generující zisk a lze tak učinit závěr o tom, že žalobci byl takto každý měsíc splácen podíl do jara roku 2014, tedy do doby, kdy žalobce smlouvu porušil, ve společnosti podal výpověď, vyvedl zákaznickou síť dříve vloženou do právnická osoba. a následně i písemně od smlouvy o prodeji části podniku odstoupil.

20. Rozhodnutí o nákladech řízení, o náhradě nákladů státu a o úhradě nákladů ustanoveného zástupce soud zůstavil samostatnému rozhodnutí. Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.