22 C 365/2023

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: Jméno zainteresované společnosti 0/0, IČO IČO zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zainteresované společnosti 0/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0 proti žalovanému: Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 o 67 204,80 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku částka, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s kapitalizovaným úrokem z prodlení částka, kapitalizovaným úrokem částka, úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky částka od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 8 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku částka České republice – Okresnímu soudu v adresa ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení částky částka s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost právnická osoba., IČO IČO uzavřela s žalovaným dne datum smlouvu o úvěru č. hodnota, na základě níž poskytla žalovanému částka v hotovosti. Žalovaný se zavázal splácet spolu s poskytnutou částkou i úrok v pevné výši částka, úhradu za poskytnutí úvěru a uzavření smlouvy částka, úhradu za administrativní činnost částka a úhradu za hotovostní inkaso splátek částka, tedy celkem částku částka, a to v 14 měsíčních splátkách po částka. Žalovaný však nehradil splátky řádně a včas, celkem uhradil pouze částka a předchůdkyně žalobkyně úvěr zesplatnila. Dále jí vzniklo právo na úhradu smluvní pokuty sjednané ve smlouvě. Pohledávka byla ke dni datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalovaném požaduje dlužnou jistinu částka, úrok částka, poplatek za uzavření úvěru částka, administrativní poplatek částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, smluvní pokutu částka, kapitalizovaný úrok částka, kapitalizovaný úrok z prodlení částka, úrok 8 % ročně z jistiny úvěru částka a úrok z prodlení 15 % ročně z dlužné jistiny a dlužných úroku částka, obojí ode dne datum. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani po předžalobní výzvě, která mu byla zaslána prostřednictvím zástupce žalobkyně.

2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr především na základě informací požadovaných a získaných od žalovaného a jejich ověření doklady vyžádanými od žalovaného a nahlédnutím do veřejných registrů. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány doklady předloženými žalovaným a byly zaznamenány do žádosti o úvěr. Žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti Anonymizováno Anonymizováno. Anonymizováno Anonymizováno.Anonymizováno. a jeho měsíční příjem činí částka, jeho měsíční výdaje jsou částka, bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaném.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a k nařízenému jednání se nedostavil, ačkoliv byl řádně a včas předvolán. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalovaného podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.

4. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru č. hodnota ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba., IČO IČO. Podle této smlouvy žalovaný převzal při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši částka a zavázal se ji vrátit spolu s úrokem částka, úhradou za poskytnutí úvěru částka, úhradou za vyhodnocení úvěru částka a inkasním poplatkem částka, tj. celkem částka, v 14 měsíčních splátkách po částka.

5. Z žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný uvedl, že je zaměstnán ve společnosti Anonymizováno a jeho měsíční příjem činí částka, jeho měsíční výdaje za bydlení a energie částka měsíčně, dopravu, jídlo a osobní náklady částka, měsíční splátky stávajících půjček částka, celkem částka. Dále uvedl, že bydlí u rodičů a nemá vyživovací povinnost. Dle žádosti byly příjmy ověřeny z výplatní pásky, pracovní smlouvy a výpisu z bankovního účtu.

6. Z přehledu transakcí ke smlouvě č. hodnota bylo zjištěno, že žalovaný uhradil částka.

7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy č. hodnota byla předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba., postoupena žalobkyni.

8. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že předchůdkyně žalobkyně právnická osoba. adresovala žalovanému přípis, v němž mu oznamovala, že svou pohledávku za žalovaným postoupila na žalobkyni.

9. Z předžalobní upomínky ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to do datum.

10. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.

11. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

12. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

13. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).

14. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

15. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

16. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

17. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

18. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a předchůdkyní žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno nejpozději doručením předžalobní výzvy.

19. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovaným jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalovaného, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C-679/18, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

20. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smluv předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalovaného úvěr splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nedostála, když doložila pouze žádost o úvěr obsahující prohlášení žalovaného o výši jeho příjmů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listině ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. Co se týče výdajů žalovaného, ty předchůdkyně žalobkyně blíže nezkoumala a vycházela pouze ze sdělení žalovaného, aniž by je dále ověřovala.

21. Z toho důvodu dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (§ 86 a § 87 odst. 1 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Pro úplnost lze doplnit, že závěr o absolutní neplatnosti takové smlouvy vychází z eurokonformního výkladu citovaných ustanovení (srov. rozsudek Evropského soudního dvora ze dne datum, sp. zn. C-679/18). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen „o. s. ř.“), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalovaného ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila.

22. Vzhledem k tomu, že je neplatný hlavní závazek, nemohou být platná ani vedlejší ujednání o úroku, poplatcích a smluvních pokutách. Spotřebitel je však povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Žalovaný na základě neplatné smlouvy obdržel částku částka, uhradil pouze částka, byl proto zavázán k vrácení částky částka. Pokud jde o požadované příslušenství představované zákonným úrokem z prodlení, nemohlo toto být žalobkyni přiznáno podle § 1968 a § 1970 o. z. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění, které upravuje výši zákonného úroku z prodlení, za jí požadované období, neboť podle rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. spisová značka ze dne datum platí, že splatnost zbývající části jistiny zatím nenastala a tedy nemohl ani vzniknout nárok žalobkyně na zákonné úroky z prodlení, neboť § 87 ZosÚ lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení. Žalobkyně má dle tohoto rozhodnutí nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka. Až marným uplynutím této lhůty se může žalovaný jako dlužník dostat do prodlení se splacením dluhu a žalobkyně může požadovat zaplacení úroku z prodlení. Žaloba tak byla ve zbylé části, tj. jistině a zbylém příslušenství zamítnuta s ohledem na shora uvedené.

23. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř., jelikož procesně úspěšnějšímu žalovanému dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.

24. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši částka, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než částka, činí poplatek 5 %, tedy částka, přičemž žalobkyně již uhradila částka. Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení. Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.