22 C 407/2017

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně bytem adresa žalobkyně zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení sídlem adresa proti žalovanému: osobní údaje žalovaného bytem adresa anonymizováno obec o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví <b>I. Podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitostem, a to k pozemku parcel. [číslo] – orná půda, parcel. [číslo] – zahrada, parcel. [číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa] – rodinný dům, parcel. [číslo] – zahrada, parcel. [číslo] – zahrada, parcel. [číslo] – orná půda, které jsou zapsány na listu vlastnictví [číslo] pro [katastrální uzemí], [územní celek], u Katastrálního úřadu pro Moravskoslezský kraj, katastrálního pracoviště Karviná, se zrušuje.</b> <b>II. Všechny nemovitosti označené ve výroku I. tohoto rozsudku se přikazují do výlučného vlastnictví žalobkyně.</b> <b>III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému přiměřenou náhradu ve výši 727 000 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku.</b> <b>IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na nákladech řízení částku 15 884 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.</b> <b>VI. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na nákladech řízení částku 15 884 Kč do 3 měsíců od právní moci rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.</b> 1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 9. 11. 2017, domáhala vydání následujícího rozsudku: 1/ zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitostem [parcelní číslo] – orná půda, [číslo] – zahrada, [číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa], [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – orná půda, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu v [obec], 2/ do výlučného vlastnictví [celé jméno žalobkyně] se přikazuje 1/6 spoluvlastnického podílu žalovaného [celé jméno žalovaného] k nemovitostem [parcelní číslo] – orná půda, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa], [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – zahrada, [parcelní číslo] – orná půda, jak jsou tyto nemovitosti zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek], zapsané u Katastrálního úřadu v [obec], 3/ [celé jméno žalobkyně] je povinna uhradit žalovanému [celé jméno žalovaného] za jeho spoluvlastnický podíl ve výši 1/6 částku 250 000 Kč ve lhůtě 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku, 4/ žalovaný [celé jméno žalovaného] je povinen uhradit žalobkyni [celé jméno žalobkyně] náhradu nákladů řízení, jak budou soudem stanoveny, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že usnesením Okresního soudu v Karviné ze dne 16. 4. 2014 č. j. 36 D 93/2014, které nabylo právní moci dne 16. 4. 2014, se stala podílovou spoluvlastnicí domu [číslo] na pozemku parcel. [číslo] parcel [číslo] jak jsou zapsány na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek] úřadu v [obec]. Její podíl byl určen ve výši 5/6. Žalovaný [jméno] [celé jméno žalovaného], dle výše citovaného usnesení Okresního soudu v Karviné, je podílovým spoluvlastníkem shora uvedených nemovitostí v rozsahu ideální 1/6. V rámci dědického řízení byly veškeré nemovitosti zapsané na [list vlastnictví] pro kat. území [část obce], [územní celek] oceněny částkou 1 390 000 Kč. Podle dohody o vypořádání dědictví bylo zřízeno matce účastníků [jméno] [celé jméno žalobkyně] věcné břemeno spočívající ve služebnosti bytu, a to doživotního užívání celé stavby [číslo] na [parcelní číslo] včetně přístupu a příjezdu. Oprávněná z věcného břemene [jméno] [celé jméno žalobkyně] toto věcné břemeno nadále v plném rozsahu užívá. Žalobkyně jako většinový vlastník nemovitostí sama zajišťuje po dobu několika let veškeré náklady spojené s užíváním domu, hradí domovní daň, pojistné a také platby za práce nutné pro údržbu nemovitosti. Žalovaný se na těchto nákladech nijak nepodílí a nejeví zájem ani s údržbou domu nijak pomoci. Žalobkyně proto žalovanému navrhla možnost zrušení spoluvlastnictví k předmětné nemovitosti. Vychází z ustanovení § 1140 občanského zákoníku, že nikdo nemůže být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví a každý ze spoluvlastníků může kdykoliv požádat o zrušení spoluvlastnictví. Žalovaný v rodinném domu a na přilehlých nemovitostech nemá žádné osobní věci a zrušení spoluvlastnictví tedy nebude na jeho újmu. Nechala vypracovat znalecký posudek k ohodnocení obvyklé ceny nemovitostí a podle tohoto posudku je cena rodinného domu a pozemku stanovena na částku 1 650 000 Kč a pozemku [parcelní číslo] na částku 60 500 Kč. Znalec vycházel ze srovnatelných cen rodinných domů v lokalitách [obec], [obec], [obec], [obec] [obec]. Na základě srovnání cen těchto nemovitostí stanovil cenu obvyklou, jak je výše uvedeno. Sama, a poté i prostřednictvím advokáta se žalobkyně obrátila na žalovaného s nabídkou na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví dohodou s návrhem výplaty hodnoty jeho podílu ve výši 1/6 ve výši 250 000 Kč. Hodnotu podílu žalovaného stanovila jednak na základě odborného posudku, a jednak s přihlédnutím ke skutečnosti, že na nemovitostech vázne věcné břemeno služebnosti bytu, které se rovněž nutně promítá do hodnoty obvyklé ceny nemovitosti. Žalovaný po urgencích prostřednictvím e-mailové korespondence v podstatě odmítl návrh na smírné vyřešení věci s odkazem na údajnou několikanásobně vyšší cenu jeho majetku, tedy cenu jeho podílu ve výši 1/6. Podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku nedohodnou-li se účastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Zároveň rozhodne o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Dům [číslo] postavený na p. [číslo] je užíván společně s parcelami [číslo] – zahrada, která je zároveň nemovitostí sloužící k přístupu do domu. Společně s domem jsou užívány jako zahrada i p. [číslo]. Není proto možné rozhodnout o rozdělení těchto společných nemovitostí. Parcela [číslo] – orná půda, která je podle odborného posudku samostatně ohodnocena, by rozdělením na šestinové podíly byla znehodnocena a nemohla by sloužit k účelu, ke kterému je určena. Žalobkyně proto vychází z ustanovení § 1147 občanského zákoníku, které stanoví, že v případě nemožnosti rozdělení společné věci podle podílu, může soud přikázat společnou nemovitost za přiměřenou náhradu jednomu ze spoluvlastníků. Vzhledem k tomu, že žalobkyně je spoluvlastníkem 5/6 předmětných nemovitostí, které užívá a o které se stará, je podle jejího názoru na místě rozhodnout o zrušení spoluvlastnictví se žalovaným ve vztahu k jeho 1/6 tak, že se tato přikazuje do jejího výlučného vlastnictví a stanoví se přiměřená náhrada za tento podíl 1/6 s přihlédnutím k závazkům ve formě věcného břemene, které na nemovitosti [adresa] váznou.

2. Žalobkyně doplnila své vyjádření v dopise doručeném soudu dne 20. 4. 2018, ve kterém zejména reagovala na vyjádření žalovaného k žalobě ze dne 29. 1. 2018. Uvedla, že žalovaný po dobu několika let nejeví zájem o jakoukoli pomoc s údržbou domu a zahrady. Žalobkyně jej několikrát požádala o pomoc, žalovaný na tyto výzvy nereagoval. V posledních dvou letech musela zajišťovat opravy komína, omítek, střechy na domě i na hospodářské budově, dům potřebuje pravidelnou údržbu. Není pravdou, že by žalobkyně podávala žalobu účelově v době existence věcného břemene. Toto břemeno trvá již 4 roky a žalobkyně se snažila vždy najít vhodný způsob řešení spoluvlastnictví, její snaha ztroskotává na nepřiměřených nárocích žalovaného. U jednání dne 17. 9. 2018 žalobkyně uvedla, že znalecký posudek, který byl vypracován pro účely dědického řízení, nechal vypracovat sám žalovaný a proti ceně v něm uvedené dříve nic nenamítal. V dopise ze dne 26. 9. 2018 žalobkyně dále uvedla, že původní rozpočet na opravu dvou jímek provedla [právnická osoba] a havarijní služby [obec], po odkrytí povrchového krytí jímek bylo zjištěno, že původní způsob opravy není možný, proto bylo zvoleno jiné řešení a za tuto opravu žalobkyně zaplatila uvedenou částku 19 500 Kč.

3. V dopise ze dne 26. 1. 2022 žalobkyně prostřednictvím své advokátky navrhla 3 způsoby smírného řešení sporu: 1/ žalovaný se stane vlastníkem pozemku parcel. [číslo] v hodnotě 1 068 000 Kč a žalobkyni vyplatí částku 341 000 Kč na vyrovnání hodnoty jeho podílu, (hodnota všech nemovitostí ponížená o věcná břemena činí 4 362 000 Kč, z toho 1/6 činí 727 000 Kč, přitom pozemek parcel. [číslo] má hodnotu 1 068 000 Kč, rozdíl mezi hodnotou pozemku a hodnotou podílu žalovaného tak činí 341 000 Kč), v uvedeném případě by si každý z účastníků nesl náklady soudního řízení sám a podílel se v rozsahu ½ na úhradě znalečného, 2/ žalobkyně si ponechá všechny nemovité věci a vyplatí žalovanému za jeho podíl částku 727 000 Kč, znalečné bude placeno rovným dílem a žalovaný uhradí žalobkyni náklady soudního řízení za 5 úkonů právní služby po 11 220 Kč a 5x režijní paušál podle advokátního tarifu a 3/ žalovaný bude vlastníkem celé nemovité parcely [číslo] uhradí žalobkyni celé náklady řízení a zaváže se neuplatňovat žádné další nároky spojené s užíváním nemovitosti.

4. Žalovaný na počátku řízení se žalovanou nesouhlasil. V písemném vyjádření ze dne 29. 1. 2018 prostřednictvím svého advokáta uvedl, že není důvod ke zrušení spoluvlastnictví. Pokud se žalobkyně svého nároku domáhá pouze z finančních důvodů, pak pro něj není problémem přispívat jí na úhradu daně z nemovitostí a na údržbu domu částkou odpovídající 1/6 podle jeho podílu. Ve smyslu ustanovení § 1140 odst. 2 věta druhá občanského zákoníku žalobkyně navrhuje zrušení spoluvlastnictví v době, která je vzhledem k existenci dočasného věcného břemene bydlení na újmu žalovanému jako druhému vlastníkovi. Pokud by přesto soud dospěl k závěru, že jsou zde dány důvody pro zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, pak žalovaný namítá, že hodnota jeho podílu je značně podhodnocena. Znalecký posudek, který žalobkyně předložila pro účely soudního řízení, byl zpracován již před dvěma lety a od té doby ceny nemovitostí značně vzrostly. Soudní znalec ani nezohlednil existenci věcných břemen. Pokud by soud vyhověl žalobě na zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví a přikázal nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobkyně, pak žalovaný žádá o stanovení spravedlivé hodnoty jeho podílu.

5. V průběhu řízení žalovaný změnil své procesní stanovisko a u jednání dne 17. 9. 2018 se samotným zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil. Uvedl ale, že nesouhlasí s částkou, kterou mu žalobkyně nabízí na vypořádání jeho podílu. Podle jeho názoru jeho podíl, který činí 1/6 na všech předmětných nemovitostech, má hodnotu 800 000 Kč. Uvedl, že nemá ke svým závěrům žádné znalecké posudky, žádné zprávy realitních kanceláří ani jiné listiny. Tehdejší zástupce žalovaného u jednání dne 17. 9. 2018 namítl, že si žádné podobné listiny nehodlal připravit, neboť soud stejně bude v řízení požadovat vypracování znaleckého posudku. U jednání dne 11. 4. 2022 pak žalovaný potvrdil, že není ochoten ani schopen převzít část nemovitostí a zaplatit žalobkyni na vypořádání jejího podílu jakoukoliv částku, která bude vycházet z předloženého znaleckého posudku.

6. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 21. 9. 2017 bylo zjištěno, že na listu vlastnictví [číslo] pro katastrální území Ráj, obec Karviná jsou zapsány nemovitosti: pozemek parcel. [číslo] – orná půda, parcel. [číslo] – zahrada, parcel. [číslo] – zastavěná plocha, nádvoří, jejíž součástí je dům [adresa], parcel. [číslo] – zahrada, parcel. [číslo] – zahrada a parcel. [číslo] – orná půda. Vlastnické právo k uvedeným nemovitostem mají žalobkyně [celé jméno žalobkyně] v rozsahu podílu ideálních 5/6 a žalovaný [celé jméno žalovaného] v rozsahu podílu ideální 1/6. V dokladu je vyznačeno také omezení vlastnického práva na pozemku parcel [číslo] to věcné břemeno chůze a jízdy ze dne 17. 6. 1996, spočívající ve vedení podzemní stavby vodovodního řadu s právními účinky vkladu ke dni 12. 12. 1996 ve prospěch pozemku parc. [číslo]. Další omezení vlastnického práva představuje věcné břemeno užívání zahrnující služebnost bytu v domě [adresa] ve prospěch paní [jméno] [celé jméno žalobkyně], narozené dne [datum], které bylo zřízeno usnesením soudu o vypořádaní SJM a o dědictví pod sp. zn. 36 D 93/2014 ze dne 16. 4. 2014, které nabylo právní moci téhož dne a právní účinky vkladu nastaly dne 17. 4. 2014. Z výpisu z katastru nemovitostí ze dne 12. 4. 2019 a z informativního výpisu z katastru nemovitostí ze dne 11. 4. 2022 soud učinil naprosto totožná zjištění.

7. Ze vzájemné korespondence bylo zjištěno, že žalobkyně prostřednictvím své advokátky zaslala žalovanému dopis s nabídkou vypořádání podílového spoluvlastnictví datovaný 21. 9. 2017, ve kterém navrhla, že mu vyplatí náhradu za jeho podíl 1/6 na předmětných nemovitostech ve výši 250 000 Kč, kdy cena odpovídá hodnotě nemovitostí stanovené znaleckým posudkem. Dne 18. 10. 2017 žalobkyně zaslala žalovanému prostřednictvím své advokátky urgenci k nabídce vypořádání podílového spoluvlastnictví. Na uvedený dopis reagoval žalovaný svou e-mailovou zprávou adresovanou advokátce žalobkyně ze dne 1. 11. 2017, v níž odmítl uznat hodnotu nemovitostí, ze které žalobkyně vycházela, když podle jeho názoru je hodnota těchto nemovitostí mnohonásobně vyšší. Při odhlédnutí od četných vulgarit je možno z dopisu žalovaného vyčíst, že obviňuje žalobkyni ze spekulativního jednání, neboť hodnota nemovitostí s existujícím věcným břemenem, spočívajícím ve služebnosti užívání rodinného domu matkou účastníků, je výrazně nižší než hodnota nemovitostí, kterou by tyto nemovitosti měly v případě úmrtí matky.

8. Podle obsahu protokolu zakázky vystaveného společností [právnická osoba] ze dne 2. 8. 2018 žalobkyně žádala o provedení opravy septiku včetně betonování vrchní desky, podle zjištění uvedené společnosti byl stav septiku havarijní. Uvedená společnost vyúčtovala žalobkyni k úhradě za uvedené práce fakturou č. 012/2018 částku 19 500 Kč. Žalobkyně napsala žalovanému dopis ze dne 25. 7. 2018, ve kterém ho vyzvala k udělení souhlasu se zřízením kanalizační přípojky, když stav septiku je havarijní a zřízení přípojky je nutné. Dále ho požádala, aby se podílel v rozsahu 1/6 na vzniklých nákladech, které jsou předběžně vyčísleny ve výši 53 700 Kč. Podle připojeného poštovního podacího lístku byl uvedený dopis zaslán doporučenou poštou dne 25. 7. 2018.

9. Ze zprávy Magistrátu města Karviné, odboru stavebního a životního prostředí ze dne 30. 9. 2019 bylo zjištěno, že pozemek parcel. [číslo] v katastrálním území Ráj je podle Územního plánu [obec] po vydání změny č. 1 určen k zastavení. Na uvedeném pozemku jsou přípustné stavby: rodinný dům, stavba souvisejícího občanského vybavení, jejíž součástí může být byt, dále víceúčelové hřiště nebo dětské hřiště včetně oplocení, související dopravní a technická infrastruktura, parkovací nebo odstavná stání pro osobní automobily, drobná architektura, solární panely na střeše nebo na fasádě budovy, stavba zařízení pro veterinární péči. Další stavby jsou na uvedeném pozemku přípustné jen podmíněně. Pro všechny stavby pak platí omezení, která je nutno dodržet: 1/ výšková regulace zástavby: 2 nadzemní podlaží + podkroví, 2/ intenzita využití pozemků: index zastavění je maximálně 25 %, kdy zastavěná plocha zahrnuje nejen stavbu hlavní či vedlejší, ale i veškeré zpevněné plochy, 3/ index zeleně je 40 %. Při případné stavbě rodinného domu je nutno realizovat oddílnou kanalizaci a odvádění dešťových vod. Podle údajů předaných správci technické infrastruktury jsou zájmovým územím vedeny: podél jihovýchodní hranice pozemku parcel. [číslo] vodovodní řad, na severozápadním okraji tohoto pozemku vede telekomunikační kabel a venkovní vedení elektrické sítě nízkého napětí; na sousedním pozemku parcel. [číslo] vede kanalizační stoka s plynovodem, které je nutno respektovat včetně jejich ochranných pásem. Pro potřeby rozdělení pozemku vydává stavební úřad rozhodnutí o dělení pozemku podle § 82 stavebního zákona na základě žádosti podané vlastníkem daného pozemku a po provedení územního řízení, ve kterém posuzuje soulad předmětného záměru s příslušnými ustanoveními stavebního zákona a jeho prováděcích vyhlášek.

10. Podle obsahu znaleckého posudku vypracovaného [celé jméno znalce], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí pod č. 3546_001_2022 ze dne 5. 1. 2022 činí aktuální obvyklá cena rodinného domu [adresa] včetně příslušenství a pozemků parcelních čísel [číslo], [číslo], [číslo] a [číslo] snížená o existující věcné břemeno služebnosti bytu činí 3 294 000 Kč, obvyklá cena pozemku parcel. [číslo] ponížená o věcné břemeno vedení vodovodní přípojky činí 1 068 000 Kč. Z obsahu uvedeného znaleckého posudku dále vyplývají následující závěry: - Znalec neprováděl přezkum dříve vypracovaného posudku [celé jméno znalce], když takový znalecký úkol mu nebyl zadán, nicméně na otázku soudu, zda došlo k navýšení cen nemovitostí oproti roku 2019, kdy byl znalecký posudek Ing. [celé jméno znalce] zpracováván, znalec [příjmení] [celé jméno znalce] odpověděl, že došlo k navýšení cen i v dané lokalitě a také u posuzovaných nemovitostí; za období 4/ 2019 – 12/2021 je podle HB indexů ČSÚ předpoklad navýšení cen staveb rodinných domů o cca 45 % a u cen stavebních pozemků o cca 65 %. Těmto hodnotám odpovídá i realitní trh v regionu. Ocenění provedené Ing. [celé jméno znalce] v znaleckém posudku ze dne 30. 4. 2019 odpovídá hodnotám a v podstatě koresponduje s vývojem cen posuzovaných nemovitostí. - Reálné rozdělení pozemků ve funkčním celku se stavebním pozemkem [číslo] resp. s rodinným domem [adresa] při zachování možnosti přístupu ke každé části z veřejně přístupné komunikace není možné. Pozemky parcel [číslo] jsou situované kolmo ke komunikaci ulice [ulice], vzájemně se doplňují a zajišťují řádné užívání rodinného domu [adresa]. Jakýmkoliv dělením by došlo k jejich znehodnocení nebo výraznému snížení jejich hodnoty a narušení jejich účelu využití. Reálné dělení pozemku parcel. [číslo] by podléhalo správnímu rozhodnutí stavebního úřadu. Vzhledem k přípustné intenzitě využití regulativů územního plátnu města Karviné, tj. max. 25 %, a při respektování indexu zeleně 40 %, nevhodnosti zájmového území pro vsakování dešťových vod, nutnosti vypracování hydrogeologického posudku a respektování věcného břemene chůze a jízdy s povinností strpět služebnost podzemní stavby vodovodního řadu (vodovodní přípojky) pro pozemek parcel. [číslo] na dobu neurčitou a omezení pozemku parcel. [číslo] neuvedené v katastru nemovitostí, tj. vedení podzemí stavby vodovodního řadu v majetku [právnická osoba] (ve vztahu k němu vyplývá ze zákona ochranné pásmo 1,5 m od osy vodovodního řadu na obě strany), kde mohou vlastníci pozemku vykonávat činnost pouze se souhlasem vlastníka vodovodního řadu se jeví dělení pozemku parcel. [číslo] prakticky nemožné. - Ve funkčním celku se stavebním pozemkem parcel. [číslo] resp. s rodinným domem [adresa] jsou pozemky parcel. [číslo]. Vzájemně se doplňují a zajišťují řádné užívání rodinného domu.

11. Soudní znalec [celé jméno znalce] doplnil svůj posudek v ústní formě u jednání dne 11. 4. 2022, kdy znalec setrval na svém posudku vypracovaném v písemné formě, a zejména se vypořádal s námitkami žalovaného: - trvalé porosty se zásadně neoceňují zvlášť, jsou zahrnuty v obvyklé ceně pozemků, neboť jsou nedílnou součástí pozemků, pokud jsou tyto porosty ve standardním rozsahu, jak vyplývá z občanského zákoníku. Trvalé porosty se oceňují zvlášť pouze ve výjimečných případech, kdy se jedná o nestandardní porosty, např. arboreta, užitkové zahrady, - na místě žádná samostatná garáž není, garáž je součástí rodinného domu, který byl oceněn, garáž je pouze jednou místností v tomto domě jako každá jiná, ve svém technickém vybavení a užitných vlastnostech, - věcné břemeno, jeho hodnota byla odečtena od ceny celého funkčního celku, ve výsledku je jedno, zda byla hodnota věcného břemene odečtena od hodnoty celého funkčního celku nebo od hodnoty rodinného domu, - pokud žalovaný namítá, že nebyly oceněny některé inženýrské sítě, pak znalec uvedl, že žalovaný v tomto směru nenamítal nic a znalec žádné inženýrské sítě neoceňoval. Pokud se jedná o pozemek [číslo], pak bylo ohodnoceno věcné břemeno spočívající ve vedení vodovodní přípojky na straně [číslo] jeho posudku. Bylo oceněno toto věcné břemeno, neboť je zapsáno v katastru nemovitostí. Způsob ocenění vyplývá přímo z písemného znaleckého posudku, na toto věcné břemeno byl zpracován geometrický plán, jinak by nebylo možno věcné břemeno zapsat do katastru nemovitostí. Na straně 6 posudku je také uveden rozsah věcného břemene vodovodní přípojky. Plynová přípojka na tomto pozemku není, na tomto pozemku není ani plynovod. Pokud se jedná o případné inženýrské sítě, např. přípojka [právnická osoba], pak na tomto pozemku žádná přípojka není, nemůže být ani oceněna, neboť nebyla geometricky zaměřena a není zapsaná v katastru nemovitostí, - na kraji pozemku je situován sloup elektrického vedení, bez vytýčení přímo v terénu není možno zcela jednoznačně určit, zda sloupy jsou na pozemku nebo na komunikaci. Pokud by byly sloupy přímo na pozemku, pak by byly na jeho úplném okraji. V daném případě se jedná o nadzemní vedení elektrické distribuční soustavy, vzhledem k tomu, že se jedná o nadzemní vedení, není zapsáno v katastru nemovitostí, - inflační navýšení hodnoty nemovitostí je odůvodněno v písemném vyhotovení znaleckého posudku, bod č. 6.1.3, podle kterého Český statistický úřad zveřejnil mimo jiné HB indexy, tedy index hypoteční banky, podle kterých předpoklad navýšení cen staveb rodinných domů činil cca 45 % a u stavebních pozemků cca 65 %. Jedná se tedy o přibližné hodnoty, které jsou stanoveny pro větší územní celky, např. kraje, ale ve vztahu ke každému jednotlivému pozemku je třeba dále posuzovat, jakým způsobem došlo k navýšení ceny. Ing. [celé jméno znalce] ve svém znaleckém posudku v podstatě uvádí ceny odpovídající těmto závěrům znalce [příjmení] [celé jméno znalce], který dále zdůraznil, že se nejedná o přesný výpočet zvýšení o 45 %, resp. 65 %, jedná se o přibližné a jen průměrné údaje, - pokud žalovaný opakovaně namítal nesprávnost výpočtu jednotkové ceny, pak byla vypočtena průměrná jednotková cena ve výši 23 662 Kč za m2 na str. 17 písemného posudku, jedná se o výpočet porovnávací hodnoty celého funkčního celku. Porovnávacích metod je několik, např. podle plochy pozemku, pokud nejsou zastavěny, obestavěného prostoru staveb, znalec zvolil další metodiku, tj. užitná plocha domu jako stavby hlavní. Tato metodika je nejběžnější, byla použita i v předchozích znaleckých posudcích. Takto zjistil základní porovnávací hodnotu, nicméně je třeba při stanovení ceny celého funkčního celku zohlednit jeho polohu, vybavení, rizika, stáří nemovitosti, lokalitu, vlivy okolí, technický stav. Pokud bylo znalci předestřeno, že zjištěnou cenu celého funkčního celku ve výši 4 250 000 Kč vydělil užitnou plochou domu 179,59 m2 a tím získal částku 23 662 Kč za m2, pak k tomu znalec uvedl, že toto není pravdou, na straně 17 jeho písemného posudku je v tabulce uvedeno, že se jedná o výpočet porovnávací hodnoty celého funkčního celku, nikoli pouze rodinného domu. Znalec v dané věci porovnával celé funkční celky, kdy každý funkční celek má svoji porovnávací cenu, - pokud se jedná o věcné břemeno týkající se pozemku [číslo] pak znalec uvedl, že výměru i rozsah zjistil podle geometrického plánu, jak je uvedeno na str. 6 posudku. Pokud žalovaný tvrdí, že znalec uváděl již 1,5 m na každou stranu, pak si to žalovaný plete s ochranným pásmem vodovodního řadu, jak vyplývá ze str. 7 písemného posudku.

12. Podle obsahu odborného znaleckého posudku č. 05/2016 ze dne 15. 2. 2016 vypracovaného Ing. [jméno] [příjmení], soudním znalcem z oboru ekonomika, odvětí oceňování nemovitostí, činí obvyklá cena rodinného domu [adresa] včetně přilehlých pozemků (kromě pozemku parcel. [číslo]) v době vyhotovení posudku 1 650 000 Kč, obvyklá cena pozemku parcel. [číslo] činila v uvedené době 60 500 Kč.

13. Podle obsahu znaleckého posudku č. 4470/14/ 2019 vypracovaného [celé jméno znalce], soudním znalcem v oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí činila hodnota předmětných nemovitostí celkem 2 800 000 Kč, po snížení hodnoty s ohledem na existující věcné břemeno, resp. služebnost užívání celého domu [adresa] činí hodnota nemovitostí 1 800 000 Kč.

14. Soud opakovaně nepřipustil otázky kladené žalovaným, když ten jednak ve svých„ otázkách“ pouze útočil na osobu znalce či ostatní přítomné osoby u soudního jednání, popř. své otázky neustále opakoval, když se mu nedostalo takové odpovědi, jakou očekával.

15. Po provedeném dokazování soud vyhodnotil zjištěný skutkový stav věci podle příslušných právních norem a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná.

16. Žalobkyně [celé jméno žalobkyně] a žalovaný [celé jméno žalovaného] jsou podílovými spoluvlastníky předmětných nemovitostí, žalobkyně je spoluvlastnicí ideálních 5/6 všech nemovitostí ve výroku přesně označených, žalovaný je vlastníkem ideální 1/6 těchto nemovitostí.

17. V řízení bylo prokázáno a mezi účastníky nebylo sporu o tom, že podílové spoluvlastnictví stále trvá a nedošlo k jeho zrušení ani vypořádání mimosoudní cestou. Žalobkyně přitom nemá zájem o setrvání ve spoluvlastnickém vztahu se žalovaným, podle ustanovení § 1140 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. zároveň nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Žalovaný v průběhu řízení odřekl své tvrzení o tom, že mu bude zrušením podílového spoluvlastnictví v současné době, kdy je cena dotčených nemovitostí výrazně snížena v důsledku existující služebnosti, způsobena finanční újma, žalovaný nakonec se samotným zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví souhlasil. Soud za dané situace rozhodl podle ustanovení § 1143 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. o zrušení podílového spoluvlastnictví ke všem nemovitostem označeným v žalobě a potažmo ve výroku I. tohoto rozsudku.

18. Nejvyšší soud České republiky opakovaně a konstantně judikoval, že při rozhodování o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví soud nejprve zkoumá, zda je rozdělení společné věci možné (§ 1144 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.); není-li rozdělení dobře možné, přikáže ji za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li však věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej společné věci ve veřejné dražbě (§ 1147 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb.); takto postupuje i v případě, že ten spoluvlastník, který má o věc zájem, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (jak vyplývá z rozsudku Nejvyššího soudu České republiky ze dne 22. 9. 2015 sp. zn. 22 Cdo 1618/2015). Způsoby vypořádání mají v zákoně své stanovené pořadí, které musí soud respektovat při svém rozhodování.

19. Jako první v pořadí zákon stanoví reálné rozdělení věci (ustanovení § 1144 odst. 1 občanského zákoníku). V daném případě ovšem reálné rozdělení nemovitostí nepřichází v úvahu. Soud vycházel z odborného názoru soudního znalce [celé jméno znalce], který všechny nemovitosti (kromě pozemku parcel. [číslo]) vyhodnotil jako jediný finanční celek, který není možno reálně rozdělit, neboť všechny přilehlé pozemky k domu [adresa] slouží k jeho řádnému fungování a zajišťování údržby. Pozemky tvořící uvedený funkční celek nejsou veliké, při jejich případném reálném rozdělení by bylo nutno akceptovat, že ke každému nově vzniklému pozemku by musel být minimálně zajištěn přístup z veřejně přístupné komunikace. Soud dále akceptoval vyjádření soudního znalce, že ani pozemek parcel. [číslo] není reálně dělitelný. V první řadě by případné dělení pozemku podléhalo správnímu rozhodnutí stavebního úřadu, který by mimo jiné stanovil nutnost akceptovat maximální přípustnou intenzitu využití regulativů územního plánu města Karviné, tj. max. 25 %, dále nutnost respektování indexu zeleně nejméně 40 %, nevhodnosti zájmového území pro vsakování dešťových vod, nutnost vypracování hydrogeologického posudku a respektování věcného břemene chůze a jízdy s povinností strpět služebnost podzemní stavby vodovodního řadu (vodovodní přípojky) pro pozemek parcel. [číslo] stanoveného na dobu neurčitou, a také omezení pozemku parcel. [číslo] neuvedené v katastru nemovitostí, tj. vedení podzemí stavby vodovodního řadu v majetku [právnická osoba] (ve vztahu k němu vyplývá ze zákona ochranné pásmo 1,5 m od osy vodovodního řadu na obě strany), kde mohou vlastníci pozemku vykonávat činnost pouze se souhlasem vlastníka vodovodního řadu. Znalec své závěry odůvodnil dostatečně věcně a logicky a soud neměl vůči jeho odborným závěrům žádné výhrady.

20. V posuzovaném případě připadá do úvahy přikázání společných věcí do výlučného vlastnictví jednoho z účastníků podle ustanovení § 1147 věta první občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., a to do výlučného vlastnictví žalobkyně. Ta sama navrhovala uvedený způsob řešení sporu, tvrdila, že je schopna žalovanému zaplatit na vyrovnání jeho podílu částku odpovídající hodnotě tohoto jeho podílu podle znaleckého posudku. Žalovanému, který dosud vlastní 1/6 všech předmětných nemovitostí, podle znaleckého posudku náleží částka 727 000 Kč jako náhrada jeho podílu na nemovitostech.

21. Soud neměl žádné pochybnosti o správnosti odborných závěrů obsažených v posudku soudního znalce [celé jméno znalce]. Znalec odpověděl řádně na všechny otázky soudu a se všemi námitkami se věcně vypořádal. Žalovaný proti znaleckému posudku neustále vznášel námitky, které ale nepodložil žádným konkrétním důkazem, veškeré jeho námitky zůstaly ve fázi tvrzení. Znalec řádně a dostatečně odůvodnil jak způsob, resp. použitou metodiku ocenění nemovitostí, tak konečnou výši hodnoty, kterou za předmětné nemovitosti stanovil. Odůvodnil, které z„ trubek“ vedoucích pod nebo nad pozemkem parcel. [číslo] při ceně nemovitostí zohlednil a které nezohlednil, dostatečně k tomu popsal i důvody. Předchozí znalecké posudky, které byly v daném řízení předloženy nebo vypracovány na pokyn soudu, soud při rozhodování blíže nezohlednil, neboť tyto posudky Ing. [jméno] [příjmení] a [celé jméno znalce] byly vypracovány před dlouhou dobou a ceny v nich stanované neodpovídají aktuálnímu trhu s nemovitostmi. Soud tedy vycházel z odborných závěrů [celé jméno znalce], který stanovil aktuální hodnotu nemovitostí na celkovou cenu 4 362 000 Kč, z toho 1/6 činí 727 000 Kč. Žalobkyně je schopna tuto částku žalovanému zaplatit.

22. Soud při svém rozhodování postupuje podle ustanovení § 153 odst. 1 o. s. ř. a rozhoduje na základě zjištěného (aktuálního) stavu věci. Námitka žalovaného, že je uvedeným postupem poškozen, když ceny nemovitostí jsou nyní nižší v důsledku trvající služebnosti, nemá opodstatnění. Není zřejmé, jak dlouho bude toto věcné břemeno trvat, bylo zřízeno na dobu neurčitou. Na své původní námitce, že nesouhlasí z uvedeného důvodu se samotným zrušením podílového spoluvlastnictví, v průběhu řízení již netrval.

23. Za dané situace soud rozhodl o zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků ke všem sporným nemovitostem a o přikázání všech nemovitostí do výlučného vlastnictví žalobkyně, která byla zároveň zavázána zaplatit žalovanému na vyrovnání jeho podílu částku odpovídající hodnotě jeho podílu podle znaleckého posudku, tj. ve výši 727 000 Kč Lhůta pro plnění do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku odpovídá předmětu řízení.

24. Při rozhodování o náhradě nákladů řízení soud rozhodl o nákladech podle míry úspěchu účastníků ve věci ve smyslu ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v souladu s usnesením Nejvyššího soudu ze dne 13. 8. 2014 sp. zn. 22 Cdo 1655/2014, podle kterého při rozhodování o náhradě nákladů řízení ve sporech o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví je rozhodný procesní úspěch v řízení. Žalobkyně sice byla úspěšná co do samotného způsobu vypořádání spoluvlastnictví, nicméně jí navrhovaná částka na vyrovnání podílu žalovaného byla výrazně nižší než posléze částka stanovená soudem. Na tom nic nemění skutečnost, že uvedená vyrovnávací částka byla vyšší i z důvodu dlouhou dobu trvajícího soudního sporu a po tuto dobu neustále rostoucích cen nemovitostí. Již na počátku řízení byla hodnota podílu žalobkyní určena níže, než byla jeho reálná hodnota. Podle názoru soudu nebylo možno aplikovat ustanovení § 142 odst. 3 o. s. ř. s odkazem na cenu předmětu řízení určenou znaleckým posudkem, když žalovaný s takovým způsobem řešení sporu souhlasil, pouze poukazoval na nízkou výši vypořádacího podílu. Podle názoru soudu je možno v daném případě rozhodnout o náhradě nákladů řízení za popsané situace pouze tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

25. Každému z účastníků soud dále uložil povinnost podle ustanovení § 148 o. s. ř. zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Karviné do 3 měsíců od právní moci rozsudku ½ vzniklých nákladů státu, které činí celkem částku 31 768 Kč a zahrnují 1/ znalečné pro [celé jméno znalce] ve výši 10 650 Kč za písemně vypracovaný posudek (za ústní podání posudku u jednání jmenovaný znalec znalečné nepožadoval), 2/ znalečné pro [celé jméno znalce] ve výši 18 456 Kč za písemně vypracovaný posudek a 3/ znalečné pro [celé jméno znalce] ve výši 2 662 Kč za ústní posudek u jednání. Každému z účastníků pak soud uložil povinnost zaplatit na účet soudu ½ z těchto nákladů, tj. částku 15 884 Kč.