22 C 44/2021

Plný text

Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci žalobkyně: osobní údaje žalobkyně proti žalované: osobní údaje žalované pro 8 604 Kč s příslušenstvím

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 8 604 Kč spolu s úrokem z prodlení -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 7,75 % ročně z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 7,05 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, -) ve výši 8,05 % ročně z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 8 604 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši ročně z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 014 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, z částky 1 516 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, s odůvodněním, že se žalovaná během přepravy v prostředku hromadné dopravy provozovaném žalobkyní neprokázala na výzvu pověřené osoby platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, a je proto povinna zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému ve výši ve výši 1 000 Kč do [datum] a ve výši 1 500 Kč od [datum] pro jednotlivou jízdu. Jízdné a přirážka k jízdnému jsou splatné do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná se přepravovala bez platného jízdního dokladu dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, dne [datum], trolejbusem, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč a dne [datum], tramvají, linkou [číslo] jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč. Žalobkyně vyčíslila dlužnou pohledávku ke dni podání žaloby a tato činí na jízdném částku 104 Kč a na přirážce k jízdnému částku 8 600 Kč pro všechny výše uvedené jízdy. Žalovaná dlužnou částku i přes výzvu žalobkyně neuhradila. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a v řízení zůstala zcela nečinná. Soud rozhodl o věci v souladu s ustanovením § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě žalobkyní předložených listinných důkazů a účastníci s tímto procesním postupem souhlasili (právní fikce souhlasu ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná se přepravovala dopravním prostředkem veřejné hromadné dopravy provozovaným žalobkyní (trolejbusem, tramvají) a na výzvu kontrolora se neprokázala platnou jízdenkou, o čemž byla na místě sepsána dohoda s cestujícím, a to dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, (dohoda s cestujícím č. I084632); dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, (dohoda s cestujícím č. I098396); dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, (dohoda s cestujícím č. I111561); dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 14 Kč, (dohoda s cestujícím č. I123110); dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I279192); dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I278807) a dne [datum], jízdné pro tuto jízdu činilo 16 Kč, (dohoda s cestujícím č. I290017). Žalovaná ve všech uvedených případech dohody s cestujícím podepsala, avšak neuhradila na místě dlužné jízdné pro jednotlivou jízdu ani přirážku k jízdnému za jízdu bez platného jízdního dokladu. Výše jízdného a přirážky k jízdnému byly zjištěny ze smluvních přepravních podmínek a ceníku jízdného vydaných žalobkyní. V každém z uvedených případů dohody s cestujícím uznala žalovaná dlužnou částku co do důvodu a výše 14 Kč, resp. 16 Kč (jízdné) a výše 1 000 Kč, resp. 1 500 Kč (přirážka k jízdnému) a zavázala se ji zaplatit nejpozději do 15 dnů ode dne zjištění jízdy bez platného jízdního dokladu. Žalovaná v řízení netvrdila ani neprokázala, že by jízdné a přirážku k jízdnému žalobkyni uhradila. K plnění byla žalovaná vyzvána písemnou výzvou ze dne [datum], dlužnou částku však neuhradila. Na základě takto zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná. V řízení bylo prokázáno, že žalovaná opakovaně použila dopravní prostředek provozovaný žalobkyní, byla tak mezi nimi konkludentně uzavřena smlouva o přepravě ve smyslu ustanovení § 760 a násl. zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ občanský zákoník“), podle kterého se dopravce zavazuje přepravit cestujícího do místa určení a cestující se zavazuje zaplatit jízdné. Jízdné za přepravu osob bylo předepsáno tarifem Dopravního podniku [právnická osoba], ve výši 14 Kč pro rok 2011 a ve výši 16 Kč pro rok 2013. Přirážka k jízdnému pak byla stanovena Smluvními přepravními podmínkami Dopravního podniku [právnická osoba] ve výši 1 000 Kč do [datum] a ve výši 1 500 Kč od [datum]. Jelikož se žalovaná během přepravy neprokázala platným jízdním dokladem pro jednotlivou jízdu, vzniklo žalobkyni oprávnění požadovat po žalované zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému splatné na místě ve výši 1 000 Kč, resp. 1 500 Kč, a to v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 písm. d) a odst. 6 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, ve znění účinném ke dni provedení kontroly a v souladu se Smluvními přepravními podmínkami Dopravního podniku [právnická osoba], vydanými a platnými v době přepravní kontroly. Žalovaná rovněž všechny dlužné pohledávky písemně uznala ve smyslu ustanovení § 558 občanského zákoníku, čímž byla založena vyvratitelná právní domněnka existence uznaného závazku. Protože žalovaná netvrdila, a tedy ani neprokázala, že by ke dni rozhodnutí soudu dluh uhradila, zavázal ji soud k povinnosti zaplatit žalobkyni celkovou částku 8 604 Kč (14 + 14 + 14 + 14 + 16 +16 + 16 + 4 × 1 000 + 3 × 1 500). O úroku z prodlení soud rozhodl dle ustanovení § 517 odst. 2 občanského zákoníku ve výši stanovené podle nařízení vlády č. 142/1994 Sb., ve znění účinném do 31. 12. 2013. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 a § 142a odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a hotových výdajů ve výši 200 Kč za dva úkony, tj. za sepis předžalobní výzvy a sepis žaloby, v paušální částce 100 Kč na jeden úkon (§ 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s vyhláškou č. 254/2015 Sb.)